Pět anarchistů zatím nebude potrestáno v souvislosti s kauzou přípravy teroristického útoku na vlak. Pražský městský soud je dnes zprostil obžaloby. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat. Třem lidem hrozilo 12 až 20 let vězení, případně výjimečný trest.

V neděli 24. září ve 12 hodin budou v brněnských Černovičkách položeny pamětní kameny za romské oběti holocaustu. Uctít jejich památku přijede i autor projektu Stolpersteine Gunter Demnig. Jedná se o první Stolpersteiny za romské oběti holocaustu v České republice.

Myanmarská (Barmská) politička a držitelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij zřejmě v říjnu navštíví Prahu.

Nový památník v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy bude spravovat Muzeum romské kultury. Areál převezme od Národního pedagogického muzea, které pamětní centrum vybudovalo. Schválila to v pondělí vláda. Památník se měl původně otevřít letos v srpnu. Přípravy se ale pozastavily kvůli nejasnostem kolem toho, kdo by měl expozice provozovat a jak by měly vypadat. Kdy bude areál zpřístupněn, zatím není jasné.

Soud zamítl odvolání somálské dívky, která se žalobou domáhala po střední zdravotnické škole omluvy a 60.000 korun za údajný zákaz nošení muslimského šátku hidžábu. Rozhodnutí je pravomocné. Podle odvolacího senátu je v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství vyznávat. Rozhodnutí si přišly vyslechnout desítky odpůrců islámu.

Amnesty International shledává přístup slovenských orgánů k vyšetřování obvinění z policejního násilí v r. 2013 v romské komunitě v Budulovské ulici Moldavě nad Bodvou jako nespravedlivý. Jejich postup vnímá jako porušení mezinárodních úmluv o lidských právech. Největší lidsko-právní organizace vyzývá všechny k podpisu petice, kterou chtějí vyžádat spravedlivost pro oběti, které nakonec byli obvinění za křivé svědectví. Oběti - čtyři muži si podle policie prý vymysleli, že je během razie v osadě zbili.

„Jeho největší síla byla v umění vyprávět, kouzlu osobnosti a dobrosrdečnosti, která z něj byla cítit,“ vzpomíná na spisovatele a předního romského buditele Emila Cinu jeho spolupracovník František Bikár z organizace ROMEA.