Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura se má omluvit Ústavu nezávislé žurnalistiky, provozovateli serveru HlídacíPes.org. Dnes o tom nepravomocně rozhodl pražský městský soud.

Kroměřížská radnice na podzim podá žádost o dotaci z evropských fondů, ze které by chtěla platit terénní sociální pracovníky, kteří budou pracovat s lidmi ohroženými sociálním vyloučením.

Polský soud včera nařídil rozpuštění nacionalistického sdružení Hrdost a modernost (DiN), jehož členové před dvěma lety nechvalně prosluli oslavami nedožitých 128. narozenin vůdce nacistické říše Adolfa Hitlera. Akci tehdy tajně natočil reportér televize TVN24, která nahrávku odvysílala. Informovala o tom agentura AFP.

"Komunisté plivou na památku obětí nacismu, odporné, čirá komunistická lež..." Někteří politici reagují ostře na výrok předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který dnes na Twitteru tvrdil, že za zdražování vepřového masa může odkup vepřína v Letech u Písku. Statistika a fakta ho však usvědčily ze lži.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes na Twitteru uvedl, že výkup vepřína v Letech u Písku byl zločin. Tvrdí, že zvyšující se cena vepřového masa je právě důsledkem tohoto výkupu, o kterém rozhodla vláda vedená premiérem Bohuslavem Sobotkou. Na sociálních sítích za svůj výrok sklidil tvrdou kritiku.

Nejvyšší soud odmítl dovolání předsedy krajně pravicové extremistické Národní demokracie Adama B. Bartoše, který loni dostal dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Verdikt tak platí. Uvedla to Česká televize (ČT). Trest za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa vyměřil Bartošovi loni v lednu Obvodní soud pro Prahu 1. V listopadu pak rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze.

Nedobrovolně sterilizované ženy a muži se možná konečně dočkají odškodnění. Sněmovní komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny k tomu vyzvala Ministerstvo zdravotnictví, které se dohodlo s poslankyněmi Válkovou a Pastuchovou, že předloží potřebný návrh zákona. Informovala o tom ČT24.

Příchod statisíců uprchlíků do Evropy v roce 2015 vyvolal řadu obav. Ze zvýšení z kriminality, z kulturních a náboženských rozdílů i z neschopnosti běženců najít si zaměstnání. Právě na pracovním trhu nakonec realita předčila očekávání, rozhodně ve dvou zemích, kam přišlo nejvíc běženců v přepočtu na počet obyvatel – v Německu a v Rakousku.