Aliance IHRA jednala s českou vládou o odstranění vepřína v Letech u Písku

Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA) v čele s předsedou Mihnea Constantinescu jednala 12. července s českou vládou o budoucnosti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, kde v současnosti stojí vepřín. Setkání se zúčastnila i Martina Maschke, předsedkyně Výboru pro genocidu Romů a Mirjam Karoly, poradkyně kontaktního místa OBSE pro Romy a Sinty.

Server Romea.cz zveřejňuje zprávu, tak jak byla zveřejněna v srpnu na webu IHRA.

Mirovice jsou malé městečko v blízkosti Letů u Písku v Jižních Čechách. Mají klidné náměstí odrážející zašlou slávu z dob Rakousko-Uherska. Mirovice a Lety mají společná tajemství, která lze odhalit pouze těmi, kteří hledají pro svou komunitu spravedlnost. Český Rom Čeněk Růžička je jedním z nich. Provedl nás klidným hřbitovem v Mirovicích. Na jedné straně bylo místo, kde jsou pochovány desítky romských dětí, na straně druhé hroby dospělých.

Čeněk Růžička zapálil svíčky a tichým hlasem nám vyprávěl o osudech mužů, žen a dětí, kteří zde zahynuli. Většina z nich zemřela v důsledku podvýživy a vyčerpání v tzv. „cikánském táboře“ v Letech u Písku, vzdáleném 5 km od Mirovic. Přežil málokdo, ale k přeživším patřila i jeho matka. „Byl to zázrak,“ vyprávěl Čeněk. Mlčky jsme naslouchali a dívali se na plyšové medvídky umístěné u dětských hrobů.

Čeněk nám vyprávěl o svém úsilí a boji vedoucímu k zajištění důstojné vzpomínky na oběti bývalého pracovního tábora v Letech u Písku. O této temné historii široká veřejnost téměř nic neví. Přežilo jen velmi málo Romů, kteří žili na předválečném území České republiky.

Vydáváme do Letů. Přibližujeme se k pietnímu místu a začínáme cítit silný zápach čpavku linoucího se od vepřína. Bylo nám řečeno, že farma byla založena na počátku 70. let na místě bývalého koncentračního tábora a jeho masového hrobu. Rušivý zápach z vepřína jsme cítili i na nedalekém pietním méstě. Čeněk Růžička nás vedl kolem památníku. Ten je symbolem uznání faktu, že během 2. světové války docházelo k zabíjení a pronásledování Romů. Památník odhalil Václav Havel v roce 1995 a je také zčásti zásluhou neúnavného úsilí Čeňka Růžičky o to, aby historie a perzekuce jeho komunity byla známa i široké veřejnosti. Jeho desetiletý trvající boj o důstojné uctění památky obětí tábora ještě neskončil. Před našim odchodem nás poprosil, aby jsme pomohli s nalezením řešení pro odstranění prasat.

Zděšení celou situací a pronásledovaní zápachem z prasečí farmy jsme nastoupili do autobusu a vraceli se do Prahy, kde jsme měli naplánované setkání s dběma odpovědnými ministry, Jiřím Dienstbierem (ministr pro lidská práva) a Danielem Hermanem (ministr kultury). Předseda IHRA vyjádřil hlubokou nespokojenost se současným stavem věcí a vyzval české úřady, aby byly provedeny okamžité kroky vedoucí k zahájení odstranění vepřína. Delegace také vyjádřila podporu České republice při hledání řešení tohoto problému. Cílem naší návštěvy bylo projevit nesouhlas se znesvěcením důstojnosti romských obětí v Letech.

Tzv. cikánský tábor „Lety“ byl založen 2. srpna 1942 v Protektorátu Čechy a Morava za účelem izolace „cikánů“ a „cikánských míšenců“ od zbytku společnosti. Tábor byl v provozu až do 4. května 1943. Za 9 měsíců provozu prošlo táborem zhruba 1400 vězňů, 362 lidí zemřelo přímo v táboře, 540 lidí zemřelo při transportu do Osvětimi a celkem 513 obětí zahynulo zplynováním.