ZÁZNAM: Vyvěšování vlajek u příležitosti připomínky Dne romského holocaustu

Na několika budovách v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem dnes v poledne zavlály romské vlajky jako připomínka tragické noci z 2. na 3. srpna, kdy nacisté zavraždili v plynových komorách poslední vězně tzv. Cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau.

Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence od února 1943 do července 1944 vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.

Pražské radnice a další města vyvěsily romské vlajky

K uctění památky Mezinárodního dne romského holocaustu se připojila i městská část Prahy 6, která vyvěsila na budově radnice romskou vlajku a podepsala Prohlášení k připomenutí Dne romského holocaustu 2. srpna 2017.

„Tato a další podobné události jsou nedílnou součástí naší historie a neměly by být nikdy zapomenuty,“ řekl starosta Ondřej Kolář (TOP 09) a dodal, že „je skutečně ostudné, že se jednání o zbourání vepřína a vybudování důstojného pietního místa vleče už 20 let. Většina politiků, kteří se na těchto jednáních podíleli, zřejmě nikdy nezamýšlela dotáhnout je do úspěšného konce.“

Den romského holocaustu si připomněla také Praha 3. Ve 12 hodin vlajku z okna radnice vyvěsil místostarosta David Gregor, který se následně zúčastnil v prostorách Komunitního centra Žižkov tisková konference.

Starosta Prahy 4 Petr Štěpánek romskou vlajku vyvěsil na historické Nuselské radnici. "Připomínání historických událostí spojených s našimi moderními dějinami je důležité a my dnes nesmíme zavírat oči ani před jejich nepříjemnými stránkami," uvedl starosta Petr Štěpánek. "Paměť je mostem mezi minulostí, přítomností a budoucností a pochopení historie nám všem pomáhá hledat řešení současných problémů. Považuji za naši povinnost připomínat si oběti nacistického bezpráví a otevírat naléhavou diskusi o tragických etapách našich dějin také v místech, kolem kterých denně chodíme, kde žijeme a pracujeme,“ dodal starosta Prahy 4.

Poněkud zvláštní situace vznikla v souvislosti s vyvěšování romské vlajky na Praze 7. Generální finanční ředitelství, kterému patří budova současného úřadu, vyvěšené nepovolil. "Vlajku musíme opět umístit na budovu budoucí radnice v ulici U Průhonu, kde se aktuálně chystá rekonstrukce. Stejně jako v případě tibetské vlajky nám vlastník budovy Generální finanční ředitelství nepovolil na současném sídle úřadu vyvěsit ani vlajku romskou,“ uvedl před vyvěšováním starosta Jan Čižinský.

"Finanční úřady jsou apolitické instituce, jejichž věcné kompetence jsou vymezeny v paragrafu 10 zákona o finanční správě. Na budovy finančních úřadů jsou vyvěšovány vlajky v souladu s platnou legislativou České republiky například při příležitosti státního svátku nebo státního výročí,“ vysvětlila pro server Blesk.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

"Tato temná část naší historie nesmí být zapomenuta, aby si další generace více uvědomovaly, že žít v době bez válek je opravdové privilegium a měly bychom si ho vážit kažý den,“ uvedl 2. srpna  místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil. Městská část Praha 8 vyvěsila romskou vlajku na budovu Libeňského zámečku.

Památný den si připomněla také městská část Praha 2, která romskou vlajku umístila ve vestibulu radnice, či Muzeum romské kultury, jehož zaměstnanci se připomínky účastní i v Praze a v Osvětimi. Vlajku vyvěsilo také Ústředí českobratrské církve evangelické na jeho budově v Praze nebo magistrát Ústí nad Labem

2. srpen je zásadní datum pro dějiny

Na památku významného dne (nejen) romské historie se uskutečnil též kulturně vzdělávací program v Komunitním centru na Žižkově. Tomu bude předcházet přednáška historika Institutu Terezínské iniciativy Michala Schustera s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 - historie a připomínání, ve které se zaměří na historické pozadí těchto událostí a zasadí je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí.

 „V noci 2. srpna 1944 byli v koncentračním táboře v Osvětimi mezi zavražděnými i Romové z českých zemí. Toto datum je tedy zásadní i pro naše dějiny a jako takové by mělo být v České republice připomínáno,“ vysvětluje Michal Schuster, historik Institutu Terezínské iniciativy.

Kulturní program následně zahájilo tanečně-hudební vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna. Večer vyvrcholil koncertem světoznámého akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho a kytaristy a zpěváka Petra Horváta.

Akci, jejíž první ročník proběhl loni, pořádala Institut Terezínské iniciativy, Konexe a Českobratrská církev evangelická za finanční podpory Nadace Židovské obce v Praze.

VYVĚŠENÍ VLAJKY NA PRAZE 3

Tweety na téma #2August