romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Shum davar: Pocta Libni aneb divoká oslava sounáležitosti

15.6.2016 0:16
Foto: webové stránky skupiny
Foto: webové stránky skupiny

Stoupající hvězda mnohonárodní kapely Shum davar (דבר שום) zazáří už tuto středu na strhujícím koncertu v Libeňské synagoze, která letos oslaví 170 let od položení základního kamene. Součástí večera bude křest alba kapely s názvem Lieben, které je poctou čtvrti Libeň. Ta se stala azylem pražským Židům poté, co je Marie Terezie vyhnala z vnitřního města, a po 170 letech i útočištěm kapely, která židovskou, romskou, slovenskou, balkánskou, kavkazskou a běloruskou hudbou žije.

Shum davar: Pocta Libni

Místo konání: Libeňská synagoga (Synagoga na Palmovce; Ludmilina 601/1, Libeň, 180 00 Praha; 50 metrů od stanice metra Palmovka)

Začátek: 20 hod.

Vstupné: dospělí – 150 Kč; senioři a studenti – 90 Kč

Shum Davar: Juraj Stieranka, SK (housle); Aliaksandr Yasinski, BY (akordeon); Gugar Manukjan, GE (akordeon); Daniel Kundrák, CZ (kytara); Pavel Bartoš, CZ (kontrabas); Viktor Kundrák, CZ (bicí)

Hosté: Karin Sarkisjan, AM (zpěv); Limbora Choir – Zuzana Miňová, Marína Mrázková, Magda Mišejková, Alžběta Mačáková Mišejková, Juliana Fischerová (zpěv)

Šum, hukot a var!

Shum Davar tvoří muzikanti z Běloruska, Gruzie, Slovenska a České republiky. Za bezmála tři roky existence se zapsal do povědomí milovníků východního folklóru prostřednictvím jedinečného pojetí fúze Klezmeru, romské, balkánské, kavkazské a slovenské lidové hudby kořeněné prvky jazzu. Vedle věrného přístupu k tradiční hudbě evropských menšin a virtuozity jednotlivých hudebníků kapela upoutá zejména nasazením a strhující pozitivní energií, která činí z každého vystoupení neopakovatelný zážitek.

Kapela Shum Davar vznikla jenom tak, čirou a šťastnou náhodou, protože tomu osud chtěl. Její členové se navzájem slyšeli hrát v pražských uličkách a parcích, procítěná i rozdováděná hudba jim rozbušila srdce a oni si znenadání uvědomili, že jsou naladěni na stejnou notu. Nahodilost se ukrývá i v záhadném hebrejském výrazu shum davar, který může znamenat "nic", ale v přepisu do ruštiny získává i významy „šustění" „hukot“ a "var".

„Hudbu slovanského, židovského, romského a balkánského východu, minorit, které mezi námi žijí či žili, milujeme. Motivací a hnacím motorem je proto i myšlenka určité osvěty o kulturách, národech a menšinách, které měly v Evropě po staletí, navzdory velmi těžkým dobám a pronásledování, své pevné místo,“ říká bubeník kapely Viktor Kundrák a dodává: „Hudba boří veškeré hranice, je nejlepším způsobem komunikace, a to i mezi lidmi, kteří hovoří jinými jazyky, mají jiné politické či náboženské názory. Současná společenská atmosféra obav ze všeho cizího a neznámého potom nás motivuje hrát co nejvíce a ukázat, že se není čeho bát, naopak je čím se inspirovat, rozveselit a obohatit.“

Slunce i víno Kavkazu

To, že Shum Davar hrají hudbu, kterou hrají, nevyplývá z nějakého předem naplánovaného konceptu, ale zase jenom ze života. Houslista Juraj Stieranka je odkojen slovenskou lidovou a romskou hudbou (z romštiny dokonce i odmaturoval), což je na jeho stylu i na výsledném charakteru hudby Shum Davar dost znát. Akordeonista Saša Yasinski, absolvent minské a Pražské konzervatoře, skládá hudbu k filmu a vystupuje sólově i se symfonickými orchestry. Jakožto běloruský rodák má také pochopitelně blízko k východnímu folklóru.

Druhý akordeonista Gugar Manukjan, který je původem gruzínský Armén, přináší do kapely sluncem rozpálenou a vínem provoněnou energii Kavkazu. Tu umocní na koncertě k poctě Libně i charismatická zpěvačka, klavíristka a skladatelka arménského původu Karin Sarkisjan, která deset let hostuje s uznávanou bratislavskou kapelou Pressburger Klezmer Band. Několik kouzelných slovenských lidovek pak s chlapci ze Šumdavaru zazpívá pětičlenný dívčí pěvecký sbor Limbora Choir, členky úspěšného slovenského folklórního souboru Limbora.

A zlatým hřebem večera bude uvedení CD Lieben, které Shum Davar věnuje Libni a Libeňské synagoze při příležitosti 170. výročí od položení jejího základního kamene. Rytmický základ kapely je československý. Rychnovský rodák Pavel Bartoš (kontrabas) koření muziku Šumdavaru s jazzovým nadhledem a noblesou, bratři Kundrákovi (Viktor Kundrák – bicí a Daniel Kundrák – kytara) vyrůstali pod slovenskými Tatrami a v Hradci Králové a prošli hudebním světem big beatu, jazzu, ale právě i Klezmeru, romské hudby a východního folklóru.

Proč právě Libeň?

Po prohrané válce s Prusy, kdy panovnice Marie Terezie ztratila téměř celé Slezsko, se její zloba obrátila proti Židům a v roce vydala edikt o vypovězení Židů z Prahy. Tak vzniklo ghetto v Libni. V Koželužské ulici stávala stará synagoga, které byla ale často zaplavována při povodních, a proto byla v roce 1858 postavena synagoga současná. V ní se konaly bohoslužby až do roku 1941, kdy byla – jako všechny ostatní synagogy v protektorátu – zavřena.

Po válce se stala skladem ovoce a později i kulis nedalekého Divadla pod Palmovkou. V 50. letech se zde jako kulisák rád zašíval spisovatel Bohumil Hrabal, v letech 60. budovy synagogy oživovaly literární a filosofické debaty Bohumila Hrabala, Egona Bondyho a Vladimíra Boudníka. Teprve v roce 1990 byla synagoga vyklizena, částečně opravena a částečně se začala využívat ke kulturním účelům.

Shum davar - jedna rodina

Gugar Manukjan: „Shum davar je pro mě jako rodina. Nejenže repertoár, který hrají – včetně těch pár kousků, které jsem přinesl já – ohromně miluju, ty písničky mě stimulují a naplňují opravdovou radostí, ale máme k sobě blízko i lidsky. Když jsem byl v nouzi, kluci mi úžasně pomohli.“

Aliaksandr Yasinski: „Většina skladeb je založena na folkloru různých národů. Je to dobrodružství objevovat a zkoumat lidové melodie, je v nich prostota zároveň velká hloubka. Baví mě, že díky improvizaci u nás zní stejná skladba pokaždé jinak, nic se neopakuje.“

Dan Kundrák: „Hrát s touto kapelou pro mě pokaždé je povznášející zážitek a pocta - melodie, které hrajeme, roztancovávaly a brnkaly na emoce všeho druhu generacím před námi. Jsem v tom pokaždé "až po uši i s ušima"

Viktor Kundrák: „Shum Davar je pro mě takový malý velký zázrak. Nikdy by mě nenapadlo, že z čistě náhodných setkání v pražských ulicích vzniknou během krátké doby, kromě překrásné muziky, tak silná přátelská pouta. To, jaké vztahy máme uvnitř kapely, je potom vidět a slyšet navenek a je nesmírně povznášející sledovat, jak se nám emoce, které do hudby vkládáme, od posluchačů vrací zpět.“

Pavel Bartoš: „Každý koncert je jiný. Nejenom díky skvělým hostům, ale také protože je v hudbě Shum Davar spousta improvizace. Tím pádem vás to nutí být pořád ve střehu a reagovat na to, co přichází. Líbí se mi, že naše hudba oslovuje posluchače napříč generacemi. Malé děti si podupkávají, staří se usmívají. Tím, že jsme výlučně akustická formace, můžeme hrát prakticky kdekoli, a leckdy se stane, že po skončení koncertu vesele pokračujeme v místním parku, či vinárně.“

Karin Sarkisjan: "Na kapele Shum Davar sa mi líbí hlavně osobitý zvuk a barevnost, stejně jako cit, s jakým přistupují ke každé jednotlivé skladbě, i pohotovost a originalita všech muzikantů. Na koncert v Libeňské synagoze už se moc těším. Tak, že už se nemůžu dočkat."

VIDEO

Přečteno: 1159x
 

Kam dál:

Štítky:  

Koncert, Hudba, Akce



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo