romea - logo
13. prosince 2019 (pátek)
svátek má Lucie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Alena Gronzíková: Krásný sen / Šukar suno

Břeclav, 24.3.2013 13:45, (ROMEA)
Foto: Receptar.cz
Foto: Receptar.cz

Stalo se to před nedávnem. Rozárka vstala brzy ráno. Ještě ani nestačilo vyjít sluníčko, a už běhala po celém pokoji a její křik budil celou rodinu. Vstávejte, už je ráno! 

„Měla jsem krásný sen. Zdálo se mi, že máme doma zvěřinec, kde je plno pejsků, samé čivavy. Jéje, to byla paráda!“
Začala ze mě stahovat peřinu, abych už vstala a věnovala se jí. Bože, co ta se nazlobí!

Konečně sobota, mohla jsem si přispat a nepospíchat do práce jako každé ráno. Ta mrška mě ale nenechá! Nahlas ale neříkám nic, abych ji náhodou nerozplakala. Ještě by si mohla myslet, že už ji nemám ráda. Pomalounku, ještě celá nerudná, vstávám z pelechu a jdu se umýt. Vyčistím si zuby a usadím se do křesla.

Vtom si mi Rozárka sedne na klín a upře na mě oči. A povídá: „už vím, jak vyděláme penízky, abych si mohla koupit takového pejska, jakého jsem viděla ve snu. Budu prodávat!¨,“ řekne pyšně.

Ty její hezké oči. Jiskřičky v nich jí jenom blýskají! Usměju se, sama pro sebe, aby to neviděla. Ona ale brebentí pořád dál a dál, až k zešílení. Zničehonic vstane a zase začne poskakovat. Nakonec se pustí do tance a prozpěvování písničky, kterou si sama složila o tom, jak získá penízky: „...budu mít penízky na malou čivavu...“

Zatímco si Rozárka prozpěvovala, rozdělala jsem oheň v kamnech, aby nebyla taková zima. Venku mrzlo, až praštělo. Po chvíli se zase rozpovídá :„maminko, podívej, budu prodávat to, co nakoupíš do ledničky. Třeba to, co už nebudeš potřebovat k vaření.“

A už mě táhne na chodbu. Otevře dvířka od ledničky a zkoumá její obsah odshora dolů. Kroutí hlavou a nevěří svým očím. Vtom zahlédne v ledničce čokoládový pudink. „Maminko, mám hlad! Radši nejdřív vyzkouším, jestli není zkažený, než ho někomu prodáme,“ říká Rozárka.

Bere do ruky velkou lžičku a pustí se do jídla. Celou pusu má upatlanou od čokolády. Chytí se za bříško. Teď ji bolí, protože zhltla pudink moc rychle.

„Znovu se po mně podívá a spustí: „Maminko, poslouchej, kdybys viděla ty pejsky, jací byli krásní! Nejvíc se mi líbí malé čivavy,“ zasměje se, „taky chci takového pejska.“

Vstane, jde zpátky k ledničce a znovu si pečlivě prohlédne její obsah. Ze spodního šuplíku vytáhne pytlík se zelenými paprikami a vykřikne: „Už to mám, maminko, podívej! Věděla jsem, že najdu něco zdravého, co se dá prodat! Já stejně papriky nerada! Bude lepší, když je prodáme gádžům, oni mají moc rádi zdravé věci! Když je prodáme po koruně, budeme mít hned pět korun! To je přece hodně maminko, nebo není?“ zeptá se nakonec.

„To není moc peněz, holčičko moje, na takového pejska, jakého si přeješ, chybí ještě aspoň pět tisíc,“ povídám.

Vtom něco zaslechnu. Budík! Zase musím vstávat do práce.
Rozpálím kamna a budím Rozárku, aby vstávala do školy.

Zanedlouho jí bude osm a má velký sen: chtěla by pejska. Kapučínovou čivavu.

Hezký sen.


ŠUKAR SUNO

Hin oda na čirla. E Rozarka uštiľa sig tosara. Mek o khamoro aňi na avľa avri, the joj imar denaškerlas pal o kher.
Savoren uštavelas.
„Ušťen imar, hin tosara! Šunen man savore, džalas mange igen šukar suno. Khere sas amen dzvirincos, igen but rukonorenca, cikne čivavenca Jááááj…, oda sas vareso…!“
Jekhvarestar mange cirdel tele o paplonos, kaj te ušťav. Kaj te šunav la.
Devlale! Meravas andre choľi.
Šaj mange sombatone suťom dureder, te phirav sako ďives andre buťi the mušinav sig tosara te ušťel.
Adi čhajori mange na del smirom.
Na mukel man dureder te sovel, gondoľinavas andre peste.
Na phenďom pre oda nič. Te na rovel, te na kerel mek bareder bida. Šaj peske phenel, hoj la imar nakamav.
Lokores, choľaha uštiľom pal o haďos the gejľom mange te morel o muj the o danda. Paľis mange bešľom pre fotelka. E Rozárka mange bešľa pro khoča. Dikhľa pre ma.
Phenel:„Mamo šun. Imar džanav, so kerava. Imar džanav, sar zarodava lovore, kaj mange te cinav ajse rukonores, sar mange džalas andro suno. Bikenkerava!“ phenďa barikanes.
Ola lakere šukar jakhora. Maj lake o čercheňa andre chuťkernas. Asav andre peste. Avke, kaj te man na dikhel.
Joj mek sa furt vakerlas the vakerlas. Paľis uštiľa pro pindre upre the pale chuťkerlas. Chudľa te khelel pal calo kher. Jekhvarestar chudľa te giľavel giľori, so peske korkori sthoďa, pal oda sar te dochudel love.
„Ela man lovore pre miri čivava...!
Medig e Rozárka giľavelas, me kerďom jag andro bov, te na avel andro kher baro šil. Sas jevende.
Pale chudľa te vakerel: „Dikh mamo, bikenava oda, so tu cinavkereha andre chladnička. So tuke na kampela te tavel“.
Akor man cirdľa andre chodba. Phundraďa o vudaroro pal e chladnička, dikhel upral, dži tele. Krucinel le šereha, na paťal peskere jakhenge. Akor zadikhľa čokoladovo pudinkos. „Mamo som čino bokhaľi. Ta mušinav perši te zkušinel, či hino lačho ada pudinkos“ phenďa e Rozárka.
Andro vast iľa bari roj the mukhľa pes te chal. Calo muj sas la zamaľardo le pudinkostar. Chudel pes pal o peroro. Dukhal la, bo igen sigo les chaľa tele.
Dikhel pre mande the pale pes mukhľa te vakerel:
„Mamo šun, te dikhes ole rukonoren, save sle šukar. Jekhbuter ola cikne čivavi“, zaasandiľa, „Me kamav ajse rukonores“.
Pale uštiľa, gejľa kije chladnička, dikhel feder so hin adre cinkerdo. Iľa avri zelene papriky the chudel te viskinel:
„Dikhča mamo, me džanavas kaj arakhava vareso, so hino sasto the del pes te bikenkerel“.
„The avka me papriky na chav. Džanav, kaj hine lačhe pro sasťipen, manuš pal lende barol. Me len aľe narado chav. Feder ela te len bikenaha le gadženge, jon igen rado chan ajse chabena! Te bikenaha po jekh paprika, hin amen pandž, ela amen pandž koruni. Oda hin but, na mamo“? Phučľa mandar.
„Oda nane but, mri čhaj, mek tuke kampel maj pandž ezera pre kajso rukonoro“, odphenďom lake.
Andr´oda vareso šunav.
O buďikos. Mušinav te ušťěl andre buťi. Kerav jag, ušťavavav la Rozárka andre škola.
Nadočirla lake ela ochto berš. Hin la suno, kamel rukones, kavejakeri čivava.
Šukar suno.

Přečteno: 3918x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Povídky, Literatura, RV, RV 3/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo