romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Alena Gronzíková: Krásný sen / Šukar suno

Břeclav, 24.3.2013 13:45, (ROMEA)
Foto: Receptar.cz
Foto: Receptar.cz

Stalo se to před nedávnem. Rozárka vstala brzy ráno. Ještě ani nestačilo vyjít sluníčko, a už běhala po celém pokoji a její křik budil celou rodinu. Vstávejte, už je ráno! 

„Měla jsem krásný sen. Zdálo se mi, že máme doma zvěřinec, kde je plno pejsků, samé čivavy. Jéje, to byla paráda!“
Začala ze mě stahovat peřinu, abych už vstala a věnovala se jí. Bože, co ta se nazlobí!

Konečně sobota, mohla jsem si přispat a nepospíchat do práce jako každé ráno. Ta mrška mě ale nenechá! Nahlas ale neříkám nic, abych ji náhodou nerozplakala. Ještě by si mohla myslet, že už ji nemám ráda. Pomalounku, ještě celá nerudná, vstávám z pelechu a jdu se umýt. Vyčistím si zuby a usadím se do křesla.

Vtom si mi Rozárka sedne na klín a upře na mě oči. A povídá: „už vím, jak vyděláme penízky, abych si mohla koupit takového pejska, jakého jsem viděla ve snu. Budu prodávat!¨,“ řekne pyšně.

Ty její hezké oči. Jiskřičky v nich jí jenom blýskají! Usměju se, sama pro sebe, aby to neviděla. Ona ale brebentí pořád dál a dál, až k zešílení. Zničehonic vstane a zase začne poskakovat. Nakonec se pustí do tance a prozpěvování písničky, kterou si sama složila o tom, jak získá penízky: „...budu mít penízky na malou čivavu...“

Zatímco si Rozárka prozpěvovala, rozdělala jsem oheň v kamnech, aby nebyla taková zima. Venku mrzlo, až praštělo. Po chvíli se zase rozpovídá :„maminko, podívej, budu prodávat to, co nakoupíš do ledničky. Třeba to, co už nebudeš potřebovat k vaření.“

A už mě táhne na chodbu. Otevře dvířka od ledničky a zkoumá její obsah odshora dolů. Kroutí hlavou a nevěří svým očím. Vtom zahlédne v ledničce čokoládový pudink. „Maminko, mám hlad! Radši nejdřív vyzkouším, jestli není zkažený, než ho někomu prodáme,“ říká Rozárka.

Bere do ruky velkou lžičku a pustí se do jídla. Celou pusu má upatlanou od čokolády. Chytí se za bříško. Teď ji bolí, protože zhltla pudink moc rychle.

„Znovu se po mně podívá a spustí: „Maminko, poslouchej, kdybys viděla ty pejsky, jací byli krásní! Nejvíc se mi líbí malé čivavy,“ zasměje se, „taky chci takového pejska.“

Vstane, jde zpátky k ledničce a znovu si pečlivě prohlédne její obsah. Ze spodního šuplíku vytáhne pytlík se zelenými paprikami a vykřikne: „Už to mám, maminko, podívej! Věděla jsem, že najdu něco zdravého, co se dá prodat! Já stejně papriky nerada! Bude lepší, když je prodáme gádžům, oni mají moc rádi zdravé věci! Když je prodáme po koruně, budeme mít hned pět korun! To je přece hodně maminko, nebo není?“ zeptá se nakonec.

„To není moc peněz, holčičko moje, na takového pejska, jakého si přeješ, chybí ještě aspoň pět tisíc,“ povídám.

Vtom něco zaslechnu. Budík! Zase musím vstávat do práce.
Rozpálím kamna a budím Rozárku, aby vstávala do školy.

Zanedlouho jí bude osm a má velký sen: chtěla by pejska. Kapučínovou čivavu.

Hezký sen.


ŠUKAR SUNO

Hin oda na čirla. E Rozarka uštiľa sig tosara. Mek o khamoro aňi na avľa avri, the joj imar denaškerlas pal o kher.
Savoren uštavelas.
„Ušťen imar, hin tosara! Šunen man savore, džalas mange igen šukar suno. Khere sas amen dzvirincos, igen but rukonorenca, cikne čivavenca Jááááj…, oda sas vareso…!“
Jekhvarestar mange cirdel tele o paplonos, kaj te ušťav. Kaj te šunav la.
Devlale! Meravas andre choľi.
Šaj mange sombatone suťom dureder, te phirav sako ďives andre buťi the mušinav sig tosara te ušťel.
Adi čhajori mange na del smirom.
Na mukel man dureder te sovel, gondoľinavas andre peste.
Na phenďom pre oda nič. Te na rovel, te na kerel mek bareder bida. Šaj peske phenel, hoj la imar nakamav.
Lokores, choľaha uštiľom pal o haďos the gejľom mange te morel o muj the o danda. Paľis mange bešľom pre fotelka. E Rozárka mange bešľa pro khoča. Dikhľa pre ma.
Phenel:„Mamo šun. Imar džanav, so kerava. Imar džanav, sar zarodava lovore, kaj mange te cinav ajse rukonores, sar mange džalas andro suno. Bikenkerava!“ phenďa barikanes.
Ola lakere šukar jakhora. Maj lake o čercheňa andre chuťkernas. Asav andre peste. Avke, kaj te man na dikhel.
Joj mek sa furt vakerlas the vakerlas. Paľis uštiľa pro pindre upre the pale chuťkerlas. Chudľa te khelel pal calo kher. Jekhvarestar chudľa te giľavel giľori, so peske korkori sthoďa, pal oda sar te dochudel love.
„Ela man lovore pre miri čivava...!
Medig e Rozárka giľavelas, me kerďom jag andro bov, te na avel andro kher baro šil. Sas jevende.
Pale chudľa te vakerel: „Dikh mamo, bikenava oda, so tu cinavkereha andre chladnička. So tuke na kampela te tavel“.
Akor man cirdľa andre chodba. Phundraďa o vudaroro pal e chladnička, dikhel upral, dži tele. Krucinel le šereha, na paťal peskere jakhenge. Akor zadikhľa čokoladovo pudinkos. „Mamo som čino bokhaľi. Ta mušinav perši te zkušinel, či hino lačho ada pudinkos“ phenďa e Rozárka.
Andro vast iľa bari roj the mukhľa pes te chal. Calo muj sas la zamaľardo le pudinkostar. Chudel pes pal o peroro. Dukhal la, bo igen sigo les chaľa tele.
Dikhel pre mande the pale pes mukhľa te vakerel:
„Mamo šun, te dikhes ole rukonoren, save sle šukar. Jekhbuter ola cikne čivavi“, zaasandiľa, „Me kamav ajse rukonores“.
Pale uštiľa, gejľa kije chladnička, dikhel feder so hin adre cinkerdo. Iľa avri zelene papriky the chudel te viskinel:
„Dikhča mamo, me džanavas kaj arakhava vareso, so hino sasto the del pes te bikenkerel“.
„The avka me papriky na chav. Džanav, kaj hine lačhe pro sasťipen, manuš pal lende barol. Me len aľe narado chav. Feder ela te len bikenaha le gadženge, jon igen rado chan ajse chabena! Te bikenaha po jekh paprika, hin amen pandž, ela amen pandž koruni. Oda hin but, na mamo“? Phučľa mandar.
„Oda nane but, mri čhaj, mek tuke kampel maj pandž ezera pre kajso rukonoro“, odphenďom lake.
Andr´oda vareso šunav.
O buďikos. Mušinav te ušťěl andre buťi. Kerav jag, ušťavavav la Rozárka andre škola.
Nadočirla lake ela ochto berš. Hin la suno, kamel rukones, kavejakeri čivava.
Šukar suno.

Přečteno: 5126x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Povídky, Literatura, RV, RV 3/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo