romea - logo
19. února 2020 (středa)
svátek má Patrik
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rumunský snímek z doby cikánského otroctví vypráví o různých podobách cti

7.10.2015 22:01
Z filmu Aferim!, režie: Radu Jude (FOTO: Film Distribution Artcam)
Z filmu Aferim!, režie: Radu Jude (FOTO: Film Distribution Artcam)

Dechberoucí krajinou Valašska projíždějí na koních četník a jeho pomocník – otec se synem pátrající po zmizelém cikánském otrokovi. Cestou se porůznu setkávají s postavami, které téměř vždy reprezentují nějaký společenský typ: ať už jde o psychopatického popa, žoldáckou bandu ze sousedství, cikánské nevolníky a jejich jen o málo movitější pány z řad selské chudiny nebo opilce a děvky z cestovní krčmy.

Jak víme, romské otroctví bylo poslední evropskou institucí svého druhu; zrušeno bylo až v roce 1856, tedy v době notně po-osvícenské. Cikánští otroci, označovaní ve filmu jednoduše jako „vrány“, ovšem o probíhajícím kulturním a duchovním vzmachu a proměnách evropské společnosti nemají ani ponětí. Po nehostinném a prašném feudálním kraji se pohybují s rezignovanou lhostejností či ve směšném, snaživém pinožení, podle toho, zda je pán-bojar zrovna nablízku.

Aferim! však v první řadě není ani filmem o Romech, ani o (romském) otroctví. Po všech směrech neobyčejný eastern je zejména famózní sociologickou kresbou prostředí a doby, která se v průběhu desetiletí v mnoha ohledech proměnila pouze na povrchu. Ryzí groteska, shrnutá v samotném názvu filmu výstižným termínem Aferim!, neboli „bravo!“ ladí dění na plátně do významového „black and white“ (podpořeného navíc i obrazem), a nutno říct, že tenhle žánr tématu mimořádně sedne.

Momenty, kdy ve „svérázné roadmovie“ palbou občas přímo kulometnou (viz scéna s misantropickým popem) létá jedna „hláška“ za druhou střídají v přesném načasování bezděčně mrazivé postřehy o lidských povahách. Postava otce, sypajícího marnotratně bonmoty, aforismy a průpovídky, jejichž cílem je kromě povšechného stýskání na těžký úděl člověka také vyslat jakási ponaučení směrem k dospívajícímu synovi, postupně ztrácí na své komičnosti. Nejen díky tomu, že se divák dozvídá o některých obzvláště vydařených momentech z jeho osobní historie, vojenským plundrováním počínaje a sexuální agresí konče, ale zejména proto, že v kontextu postupného vývoje příběhu a zhušťování atmosféry začíná jeho rozverné a hlasité furiantsví ustupovat nezkalenému, naivnímu pohledu jeho poněkud vyjeveného syna.

Ve chvíli, kdy se oběma ústředním postavám podaří splnit počáteční misi – zadržet a předvést cikánského uprchlíka, který má být údajně vinen krádeží na bojarově statku, nabírá děj prudce na dramatičnosti, aniž ovšem opouští groteskní polohu – ta se zde pouze ještě více rozevírá do nesnesitelně ironického šklebu. Dialogy mezi putujícími vězniteli a jejich zajatci jsou spolu se situační dramaturgií jednoznačným vrcholem filmu. Judeho cit pro studii psychologických mikro-jevů je posílen kontrastem s opulentností obrazu a žánru. Věta „žijeme, jak můžeme, ne, jak chceme“, kterou pronáší otec v jednom ze svých pásem životních mouder se svou banalitou a alibistickým potenciálem stává mottem životního postoje všech, kteří v tomto filmu stojí v nevděčné pozici mezi pánem a slouhou.

Slouha je tím, komu nezbývá než hladově koukat, jak si jeho nadřízení dopřávají hostinu a brblají přitom na svou mrzkou realitu a mlčky čekat, zda se na něj nakonec dostane alespoň z ohryzaných kostí. Rumunský pán je pak skutečným oligarchou, autokratem, jemuž je líbán lem roucha a pěchována vodní dýmka dříve než stačí vyřknout smrtelný ortel nad člověkem bez práv a beze jména.

Světařád ustrnulý v jediné pozici a společenském rozvrstvení, které si nikdo nezvolil a které přesto všichni následují nemohou ohrozit střípky postesknutí ani proud neustálého lamentu. Ostatně: „celý život jsem byl čestný a řídil se zákonem,“ shrnuje otec svou životní filosofii, zatímco v pozadí se už brousí hrany sekery na popravčí špalek. Neokázalé poselství s nadčasovým přesahem do všech minulostí i budoucností zůstává hlavní devizou tohoto výjimečného filmu.

Film má premiéru 8.10.2015.

VIDEO

Přečteno: 1485x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Recenze, Film, Rumunsko, Otroctví, Romové



HLAVNÍ ZPRÁVY

Status Jindřicha

František Kostlán: ČSSD kandiduje na Teplicku do senátu spolupracovníka neonacistů a komunistů

17.2.2020 13:35
V doplňovacích volbách do Senátu v Teplicích bude za ČSSD kandidovat starosta Duchcova Zbyněk Šimbera. Ten přitom v duchcovské radniční koalici dlouhodobě spolupracuje s neonacisty z DSSS a komunisty - kvůli tomu se od něj na počátku tohoto svazku v roce 2014 distancovalo tehdejší vedení ČSSD. Po volbách v roce 2018 se však za tuto koalici postavilo i krajské vedení ČSSD, zatímco předsednictvo alibisticky mlčelo.
 celý článek

Stanislav Křeček, zástupce veřejné ochránkyně práv, v reportáži televize Prima (FOTO: repro TV Prima)

Některým občanským členům "romské rady" se nelíbí nový ombudsman Stanislav Křeček. Mají obavy o smysl existence úřadu a vyzývají ho ke schůzce

17.2.2020 12:29
Někteří občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se ohradili proti zvolení Stanislava Křečka Veřejným ochráncem práv. Obávají se, že může dojít ke ztrátě základního smyslu existence tohoto úřadu, protože Křeček ve svých mediálních výrocích nepřisuzuje diskriminaci a lidským právům odpovídající respekt a vážnost. "Vnímáme práva národnostních menšin za důležitou část pracovní náplně veřejného ochránce práv. Z aktuálních zpráv Evropských institucí o stavu romské menšiny jasně vyplývá, že diskriminace Romů ve společnosti je zásadní příčinou neúspěchu veškerých národních i nadnárodních snah o integraci Romů," uvádí se v prohlášení, které podepsalo 8 ze současných 12 občanských členů "romské rady".
 celý článek

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (FOTO: www.mpsv.cz)

Maláčová obhajuje kontroverzní návrh na změnu vyplácení sociálních dávek na bydlení

17.2.2020 10:51
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo