romea - logo
19. srpna 2017 (sobota)
svátek má Ludvík
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zatajené dopisy: Dokument o experimentu s romskými dětmi

9.4.2015 19:43
Záběr z dokumentu Zatajené dopisy. Miroslav Dědič při výuce květušínských Romů (FOTO: printscreen z dokumentu Zatajené dopisy)
Záběr z dokumentu Zatajené dopisy. Miroslav Dědič při výuce květušínských Romů (FOTO: printscreen z dokumentu Zatajené dopisy)

Dokument Zatajené dopisy, který měl premiéru na letošním festivalu Jeden svět, uvedla včera, 9.4. Česká televize. Režisér Tomáš Kudrna otevírá 65 let starou historii tzv. Květušínského experimentu spočívajícího zprvu v dobrovolném pobytu dětí v internátní škole, později v soudním odebírání a úplném přerušení kontaktů mezi dětmi a rodiči. Vychází z diplomové práce romistky Báry Šebové, jež z deníků učitele Miroslava Dědiče a výpovědí pamětníků rekonstruovala období existence "Školy Míru".

Motivací hlavního strůjce experimentu Dědiče bylo dokázat tehdejší socialistické společnosti, že jsou Romové vzdělavatelní, avšak s podmínkou eliminace vlivu romské výchovy. Děti odebírané rodičům si v deníku nazval "materiálem pro naši dílnu lidskosti". V duchu hesla "vše pro myšlenku" neváhal přistoupit k psychickému i fyzickému násilí, což znamenalo zatajovat, cenzurovat a falšovat korespondenci mezi dětmi a rodiči, byrokratickou cestou bránit rodičům v návštěvách (škola se nacházela ve vojenském prostoru Boletice, do něhož musel být vstup povolován úřady), a dokonce i udeřit pěstí do tváře matku bránící děti, které od ní nechtěli odejít.

Novináři a festivaloví diváci přijali film vstřícně a představení tématu vítají. S jeho závěrečným vyzněním, tedy že bránit dětem v kontaktu s rodiči, byť z ušlechtilých důvodů, je nepřípustné, se ztotožňují. Stěžejní odpovědi, proč se nadaný učitel, který se během svého poválečného pedagogického působení v Krušných horách zastával dětí sudetských Němců, zblízka poznal tragický osud židovských spolužáků i represe komunistického režimu vůči svým přátelům, rozhodl k násilnému postupu, se však nedočkáme. Většinou se v reakcích na film konstatuje, že se otázky po zhlednutí filmu spíše množí.

Dokument není koncipován konfrontačně, i když by to vzhledem ke složitosti a závažnosti tématu bylo záhodno. Vypráví-li totiž 90letý zasloužilý pedagog příběh, který z propagandistických důvodů upravil již v 50. letech, měl by na místě být i někdo, kdo by "jeho pravdě" v té stejné chvíli oponoval. Divák nechráněn před lží, která navíc v paměti starší generace navazuje na působivé předobrazy (knižní zpracování z pera zakladatele školy Josefa Pohla "Na cikánské stezce" a film Dušana Kleina "Kdo se bojí, utíká" na stejné motivy), si lehce vytvoří mylný úsudek o tehdejších událostech.

Dědičovou protihráčkou a divákovou průvodkyní je sotva10letá Karolína Miesbauerová, příbuzná žáků květušínské školy, jíž sekunduje Bára Šebová. Ta by pana učitele sice mohla konfrontovat se závěry své práce, jenže to je skrze odpovědi na zvídavé dětské dotazy téměř nemožné. Realitu musí filtrovat, přizpůsobovat dětskému chápání. Ale divák tohoto dokumentu přece není dítě.

Samotní pamětníci-žáci se nalézají ve stejné pozici jako děti v rozvodovém řízení – mají se rozhodnout, jestli chtějí "k mamince, nebo k tatínkovi". Na první pohled se může jevit, že vítězí nostalgie po časech dětského kamarádství a vděčnost k učitelům, kteří je měli rádi a připravili je pro život v české společnosti nad bolestnými a ukřivděnými vzpomínky na rodiče (celý život si mohly myslet, že o ně rodiče nestáli). Výběr pamětníků je navíc zavádějící – ty, kteří by vůči Květušínu mohli vystupovat kriticky, se kontaktovat nepodařilo.

A v neposlední řadě rodiče dětí, kteří se mohou bránit pouze prostřednictvím citací z ukradených dopisů. Přála bych Tomáši Kudrnovi neomezený rozpočet, aby si mohl dovolit natočit místo náladových pohledů do opuštěné šumavské krajiny retrospektivní hrané pasáže ztvárňující vzpomínky na život Romů za války. Ukázat divákovi, co si nedovede nebo nechce představit – obrazy utrpení, kterému byli Romové na Slovensku po více než 6 let vystaveni. Každodenní strach o život, skrývání v lesích, týrání a zabíjení ze strany Slováků a Němců, hlad ještě dlouho po skončení války.

Bez poznání dobového kontextu nemůžeme pochopit Romy, kteří po válce přišli za lepším životem do Čech, ani smýšlení 26letého Miroslava Dědiče, jehož válkou poznamenaná životní zkušenost přesto nestačila, aby pochopil tu romskou.

Lenka Jandáková
Přečteno: 2287x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

dokumentární film, Vzdělávání, Média



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nenávistné příspěvky na Facebooku (koláž: Romea.cz)

Výhrůžka vykonání spravedlnosti na romských dětech? Podle policie nejde o trestný čin

16.8.2017 17:30
Poslední dvě trestní oznámení, které organizace ROMEA podala v březnu tohoto roku kvůli rasistickým komentářům a výhrůžkám na sociální síti Facebook, policie smetla do koše. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 (OSZ) je v květnu postoupilo společně s dalšími dvěma oznámeními kriminální policii na Obvodním ředitelství policie Prahy 1. Stejně jako u předchozích dvou ani u těchto podání podle policie nedošlo ke spáchání trestného činu.
 celý článek

Předseda pražské krajské organizace Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Jiří Petřivalský (vlevo) a předseda americké neonacistické strany Traditionalist Workers Party, neonacista Matthew Heimbach (Koláž: Romea.cz)

videoPředseda pražské DSSS oslavuje smrt ženy po teroru v USA. Rasistických demonstrací se zúčastnil Matthew Heimbach, kterého DSSS zve do ČR

16.8.2017 15:40
Předseda pražské krajské organizace Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Jiří Petřivalský se na Facebooku pochvalně vyjádřil k neonacistickému teroristickému útoku v USA. Jako vedení pro krajní pravici 3:0 komentoval nejen smrt dvaatřicetileté Heather Heyerové, ale i policistů, kteří zahynuli při havárii policejní helikoptéry. Shromáždění amerických neonacistů se navíc zúčastnil Matthew Heimbach, kterého DSSS pravidelně zve na své akce v České republice.
 celý článek

--ilustrační foto--

V Hodoníně u Kunštátu se v neděli uskuteční tradiční pietní akt k uctění památky romských obětí holocaustu

16.8.2017 14:03
V letošním roce (21.8.1043) uplyne už 74 let od vypravení velkého transportu romských žen, mužů a dětí z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Muzeu romské kultury se i letos chystá uctít památku obětí rasově motivované perzekuce a genocidy na místě, které je jedním ze symbolů holocaustu Romů na území někdejšího protektorátu Čechy a Morava. Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu se letos uskuteční v neděli 20.8.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo