romea - logo
5. března 2021 (pátek)
svátek má Kazimír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zatajené dopisy: Dokument o experimentu s romskými dětmi

9.4.2015 19:43
Záběr z dokumentu Zatajené dopisy. Miroslav Dědič při výuce květušínských Romů (FOTO: printscreen z dokumentu Zatajené dopisy)
Záběr z dokumentu Zatajené dopisy. Miroslav Dědič při výuce květušínských Romů (FOTO: printscreen z dokumentu Zatajené dopisy)

Dokument Zatajené dopisy, který měl premiéru na letošním festivalu Jeden svět, uvedla včera, 9.4. Česká televize. Režisér Tomáš Kudrna otevírá 65 let starou historii tzv. Květušínského experimentu spočívajícího zprvu v dobrovolném pobytu dětí v internátní škole, později v soudním odebírání a úplném přerušení kontaktů mezi dětmi a rodiči. Vychází z diplomové práce romistky Báry Šebové, jež z deníků učitele Miroslava Dědiče a výpovědí pamětníků rekonstruovala období existence "Školy Míru".

Motivací hlavního strůjce experimentu Dědiče bylo dokázat tehdejší socialistické společnosti, že jsou Romové vzdělavatelní, avšak s podmínkou eliminace vlivu romské výchovy. Děti odebírané rodičům si v deníku nazval "materiálem pro naši dílnu lidskosti". V duchu hesla "vše pro myšlenku" neváhal přistoupit k psychickému i fyzickému násilí, což znamenalo zatajovat, cenzurovat a falšovat korespondenci mezi dětmi a rodiči, byrokratickou cestou bránit rodičům v návštěvách (škola se nacházela ve vojenském prostoru Boletice, do něhož musel být vstup povolován úřady), a dokonce i udeřit pěstí do tváře matku bránící děti, které od ní nechtěli odejít.

Novináři a festivaloví diváci přijali film vstřícně a představení tématu vítají. S jeho závěrečným vyzněním, tedy že bránit dětem v kontaktu s rodiči, byť z ušlechtilých důvodů, je nepřípustné, se ztotožňují. Stěžejní odpovědi, proč se nadaný učitel, který se během svého poválečného pedagogického působení v Krušných horách zastával dětí sudetských Němců, zblízka poznal tragický osud židovských spolužáků i represe komunistického režimu vůči svým přátelům, rozhodl k násilnému postupu, se však nedočkáme. Většinou se v reakcích na film konstatuje, že se otázky po zhlednutí filmu spíše množí.

Dokument není koncipován konfrontačně, i když by to vzhledem ke složitosti a závažnosti tématu bylo záhodno. Vypráví-li totiž 90letý zasloužilý pedagog příběh, který z propagandistických důvodů upravil již v 50. letech, měl by na místě být i někdo, kdo by "jeho pravdě" v té stejné chvíli oponoval. Divák nechráněn před lží, která navíc v paměti starší generace navazuje na působivé předobrazy (knižní zpracování z pera zakladatele školy Josefa Pohla "Na cikánské stezce" a film Dušana Kleina "Kdo se bojí, utíká" na stejné motivy), si lehce vytvoří mylný úsudek o tehdejších událostech.

Dědičovou protihráčkou a divákovou průvodkyní je sotva10letá Karolína Miesbauerová, příbuzná žáků květušínské školy, jíž sekunduje Bára Šebová. Ta by pana učitele sice mohla konfrontovat se závěry své práce, jenže to je skrze odpovědi na zvídavé dětské dotazy téměř nemožné. Realitu musí filtrovat, přizpůsobovat dětskému chápání. Ale divák tohoto dokumentu přece není dítě.

Samotní pamětníci-žáci se nalézají ve stejné pozici jako děti v rozvodovém řízení – mají se rozhodnout, jestli chtějí "k mamince, nebo k tatínkovi". Na první pohled se může jevit, že vítězí nostalgie po časech dětského kamarádství a vděčnost k učitelům, kteří je měli rádi a připravili je pro život v české společnosti nad bolestnými a ukřivděnými vzpomínky na rodiče (celý život si mohly myslet, že o ně rodiče nestáli). Výběr pamětníků je navíc zavádějící – ty, kteří by vůči Květušínu mohli vystupovat kriticky, se kontaktovat nepodařilo.

A v neposlední řadě rodiče dětí, kteří se mohou bránit pouze prostřednictvím citací z ukradených dopisů. Přála bych Tomáši Kudrnovi neomezený rozpočet, aby si mohl dovolit natočit místo náladových pohledů do opuštěné šumavské krajiny retrospektivní hrané pasáže ztvárňující vzpomínky na život Romů za války. Ukázat divákovi, co si nedovede nebo nechce představit – obrazy utrpení, kterému byli Romové na Slovensku po více než 6 let vystaveni. Každodenní strach o život, skrývání v lesích, týrání a zabíjení ze strany Slováků a Němců, hlad ještě dlouho po skončení války.

Bez poznání dobového kontextu nemůžeme pochopit Romy, kteří po válce přišli za lepším životem do Čech, ani smýšlení 26letého Miroslava Dědiče, jehož válkou poznamenaná životní zkušenost přesto nestačila, aby pochopil tu romskou.

Lenka Jandáková
Přečteno: 2706x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

dokumentární film, Vzdělávání, Média



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo