romea - logo
25. května 2022 (středa)
svátek má Viola

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Lenka Jandáková: Duhový most do nebe pro Emila Cinu

Praha, 4.6.2014 15:56, (ROMEA)
Emil Cina (FOTO: Lukáš Houdek)
Emil Cina (FOTO: Lukáš Houdek)

Ve středu 28. května se v rámci světového romského festivalu Khamoro v prostorách Českého centra Praha uskutečnilo vzpomínkové setkání na počest romského autora Emila Ciny s názvem Duhový most do nebe.

Autor konceptu a zároveň moderátor večera Lukáš Houdek přizval ke vzpomínání hosty, jež s Emilem Cinou pojil profesní a osobní vztah. Především jeho manželku Věru, která mu pomáhala s přepisováním povídek, básní a překladů na stroji, později do elektronické podoby, a byla první čtenářkou a kritičkou jeho tvorby. Zavzpomínat přišli romista Zbyněk Andrš, kolega z doby redigování časopisu Gendalos, a Jan Červenka, vedoucí semináře romistiky FF UK, na jehož hodiny romské literatury byl Emil Cina jakožto rodilý mluvčí a romský básník s oblibou zván. Osobní vzpomínky návštěvníkům večera poskytl rovněž Lukáš Houdek, fotograf a předseda nakladatelství Kher vydávající tvorbu romských autorů.

Setkání symbolicky zahájil Emil Cina, který se nám připomněl prostřednictvím videovzkazu. Myšlenku přežití romského jazyka v závislosti na jeho předávání mladé generaci se celý život snažil všemi svými schopnostmi uskutečňovat. Prostřednictvím básniček v časopisech pro děti, poutavými debatami s žáky na základních a studenty na vysokých školách, ale i zcela spontánně na ulici mladé Romy neváhal přivést k prozření, že jejich největším dědictvím je právě mateřština. Práce pro děti ho nesmírně bavila a naplňovala, jak podotkla paní Cinová slovy svého manžela: " Děti nepokládají nesmyslné otázky."

V průběhu večera se četly známé Cinovy básně a povídky, ale také dosud nepublikovaná poezie pro děti z cyklu Abeceda, která se připravuje k vydání. Jan Červenka přinesl autentické nahrávky ze semináře romštiny, na kterých svou tvorbu čte samotný autor. Zavzpomínalo se na Cinovu lásku k romštině a snahy o její očištění a obohacení (název večera odkazuje na básnický obrat "boží most" / le devleskeri phurd pro slovo duha, o nějž Emil Cina romštinu obohatil). Pravdivost komických příhod z cestování, například výletu, jenž se stal námětem povídky Jedeme k dědovi, mohli na místě potvrdit Emilovi synové, kteří se v dětství stali aktéry této podivuhodné cesty na daleký východ, před níž by smekl i Baron Prášil. Samozřejmě se nemohlo nevzpomenout na vůbec první osobní setkání pozvaných přátel s Emilem Cinou a také na jeho profesní život. Třeba na práci pro rádio ČRo Regina v menšinovém vysílání O Roma vakeren, na kterou byl nesmírně pyšný.

Na závěr večera návštěvníci společnými silami přečetli Cinovu povídku I takový může být Štědrý den (poprvé byla publikována v roce 2010 v rámci projektu Šukar laviben le Romendar / Romové píší na stránkách ROMEA.CZ) a na odchodnou si poslechli písničky, které patřily k Emilovým nejoblíbenějším.

Říká se "o mrtvých jen dobře", aby se omluvila neupřímnost pozůstalých. Avšak v případě Emila Ciny by se skutečně těžce hledalo, co by se o něm mohlo říct zlého. Ze vzpomínek hostů i přítomných v sále se vždy jako takový leitmotiv vyjevila jeho otevřená povaha, bezprostřední a laskavý přístup k lidem. A tak se celý večer nesl ve veselém duchu, neboť takový Emil Cina byl. Vtipný zábavný člověk, který ze srdce rád lidem okolo sebe pomáhal.

Emil Cina

se narodil 13. prosince 1947 v Praze – Libni. Byl vyučeným frézařem. Po absolvování vojenské služby, kde sloužil jako tankista, se v rodinné firmě dvacet let živil rozvážením uhlí. Od roku 1992 pracoval jako redaktor a moderátor pořadu pro menšiny Klub dorozumění na Českém rozhlasu Regina poté, co v něm několik let pracoval jako správce budovy. V roce 1990 mu byly otištěny první básně v časopise Amaro lav / Naše slovo, poté se stal redaktorem časopisu Gendalos / Zrcadlo. Až do své smrti pravidelně svými prózami přispíval do časopisů Romano hangos / Romský hlas nebo Romano voďi / Romská duše. Ve své tvorbě se věnoval kromě poezie humorným příběhům ze života nebo mytologickým pohádkám zasazeným do romské historie. Některé z nich byly vydány například ve sbornících Devla, devla! (2002), Legendy, balady a romance národů (2008), romském čísle časopisu pro světovou literaturu PLAV (2011) nebo ve sbírce pohádek Otcův duch (2012). Emil Cina se věnoval kromě vlastní tvorby také filmovým překladům z romštiny nebo do ní (např. Černá kočka, bílý kocour, 1998; ROMing, 2008). V roce 1997 získal na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v italském Lancianu hned dvě ocenění - za své prózy a poezii pro děti.

Lenka Jandáková
Přečteno: 1029x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

literární čtení, Literatura



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo