Pohádková e-kniha Otcův duch je premiérovým počinem čerstvě založeného
nakladatelství Kher. Toto občanské sdružení vzniklo teprve loni, ale jeho
zakladatelé Lukáš Houdek a Radka Patočková se už, kromě frekventovaného
zveřejňování nových příspěvků na stránkách
www.kher.cz, zabývají přípravami na
vydání druhé knihy (má se jednat o první romský román autorky Ireny Eliášové) a
to vše, alespoň dočasně, na dobrovolnické bázi. V rozhovoru pro literární
časopis Tvar uvedl romista Lukáš Houdek, že po smrti významné romistky Mileny
Hubschmannové neměli romští spisovatelé v ČR a na Slovensku žádný „domov“. Odtud
tedy romský název nakladatelství „kher“ = dům, domov. Z projektu „Šukar laviben
le Romedar“, které organizovalo sdružení ROMEA, bylo jasné, že o elektronické
romské publikace je velký zájem jak mezi Romy, tak mezi gádži, a že se navíc de
facto jedná o jedinou variantu, jak podobný záměr uskutečnit s minimálním
množstvím prostředků.
V květnu minulého roku oslovili nakladatelé několik zavedených romských
spisovatelů a pararlelně s tím vyhlásili otevřenou výzvu začínajícím romským
autorům, kteří mohli také přispět pohádkou do připravovaného sborníku Otcův
duch. Sešlo se nakonec zhruba 60 příspěvků, z nichž bylo vybráno dvacet osm děl
od celkem patnácti autorů. Sami vydavatelé se k selekci jednotlivých děl
vyjadřují následovně: Z došlých textů jsme vybrali soubor osmadvaceti pohádek
tak, aby nabízel mimo jiné přehled o různých současných podobách tohoto kdysi
centrálního útvaru romské lidové slovesnosti. Proto v něm najdete například
klasické pohádky hrdinské od Andreje Gini, zvířecí od Evy Danišové, kouzelné od
Lucie Kováčové, lidové povídky Markéty Šestákové, humorky Magdy Gáborové a Lajly
Žigové, legendy Karola Lazára, pohádky o mrtvých z pera Agnesy Horváthové, Gejzy
Demetera a řady dalších. Velkou roli při rozhodování, které pohádky zařadit,
hrál jazyk. Přednost byla dána dílům dvojjazyčným (romsko-čekým nebo
romsko-slovenským), a to přesto, že v knize najdete také pár děl pouze v
češtině. Ne vždy proto, že by autor romštinu neovládal, ale jednoduše proto, že
některé texty mu „jdou snáze z úst“ právě v českém jazyce. Další zajímavostí je,
že obálku vytvořila Irena Eliášová ml., která je dcerou výše zmíněné
spisovatelky.
Publikace má sto jedenáct stránek, její součástí je úvodní slovo a závěrečné
krátké medailonky autorů (Renáta Berkyová, Emil Cina, Eva Danišová, Gejza
Demeter, Ilona Ferková, Magda Gáborová, Andrej Giňa, Agnesa Horváthová, Iveta
Kokyová, Lucie Kováčová, Karol Lazár, Roman Michalčík, Zlatica Rusová, Markéta
Šestáková, Lajla Žigová). A především, je zdarma ke stažení na stránkách
vydavatelství Kher, a to jak v pdf formátu, tak ve verzi Kindle.
Kniha byla pokřtěná 7. ledna 2013 v Praze v prostorách nově otevřené kreativní
kavárny Era svět. Posluchárna byla plná k prasknutí a na zájemce nečekalo jen
čtení, ale také hudební produkce v podání Mária Biháriho. Vzácným hostem a
zároveň kmotrou knihy byla známá herečka Bára Hrzánová, která o sobě tvrdí, že
na základě její snědší pleti prý občas lidé tápou, kam ji zařadit. „Herci i
Romové měli za mého dětství k sobě blízko, obě ty skupiny byly na okraji
společnosti.“ Kromě přátelství s Romy měla také blízko k Mileně Hubschmannové,
na jejíž počest navrhla sestavení hudebně-povídkového pásma Šunen Romale! –
Poslyšte, Romové!, se kterým již několikátou sezonu vystupuje v divadle Viola
právě s Máriem Bihárim a Janou Bouškovou.
Po krátkém úvodu romisty Lukáše Houdka zazněla titulní pohádka Otcův duch z pera
Markéty Šestákové, která se osobně autorského čtení účastnit nemohla. Mluvené
slovo střídaly hudební, z valné většiny instrumentálními, vstupy. Před každým
čtením položil moderátor Lukáš Houdek autorovi několik krátkých otázek. Další na
řadě byla Lucie Kováčová, která publikovala vůbec poprvé, a ve sborníku je
zastoupena rovnou třemi texty. Její vtipná pohádka O Zlatých houslích, kterou
původně napsala do školy jako trest za nesplněnou docházku, sklidila velký
úspěch. Jako třetí četla svůj text Brišind (Déšť) Renáta Berkyová, již mohou
čtenáři Romano Voďi znát zejména jako básnířku. Po třetím muzikantském
intermezzu přednesla svoji pohádku s názvem Čendeš Iveta Kokyová. Čtrvtý v
pořadí vystoupil Roman Michalčík, herec a podnikatel, který se k psaní dostal
spíše náhodou. Přečetl moderní a obsahem neveselou, nicméně vysoce poetickou
paralelu k současné situaci soužití Romů a Neromů Království na veselém kopci.
Nakonec neodolal ani Emil Cina, který i přes akutní zdravotní potíže přečetl
krátký úryvek v romštině, „aby lidé slyšeli, jak ten náš krásný jazyk zní“.
Celou Cinovu pohádku Želízko pak v češtině přednesla Radka Patočková.
Samotný proces křtu elektronické knihy je poněkud složitější záležitost; křtilo
se tedy symbolickou kávou – „turkem“, jímž byl polit plakát s obrazem titulní
strany e-publikace. Ačkoli se jednalo o celovečerní akci, převládala v kavárně
veselá, živá atmosféra, a hostů dokonce v průběhu večera pořád přibývalo. Era
svět se postarala o příjemný raut a většina přítomných zůstala na místě ještě
dlouho po skončení oficiálního programu.
Poněkud futuristický design prostoru dodával celé akci třetí rozměr; zdá se, že
pohádky nepatři jen do minulosti.
