Návrat pohádek v knize Otcův duch

Pohádková e-kniha Otcův duch je premiérovým počinem čerstvě založeného nakladatelství Kher. Toto občanské sdružení vzniklo teprve loni, ale jeho zakladatelé Lukáš Houdek a Radka Patočková se už, kromě frekventovaného zveřejňování nových příspěvků na stránkách www.kher.cz, zabývají přípravami na vydání druhé knihy (má se jednat o první romský román autorky Ireny Eliášové) a to vše, alespoň dočasně, na dobrovolnické bázi. V rozhovoru pro literární časopis Tvar uvedl romista Lukáš Houdek, že po smrti významné romistky Mileny Hubschmannové neměli romští spisovatelé v ČR a na Slovensku žádný „domov“. Odtud tedy romský název nakladatelství „kher“ = dům, domov. Z projektu „Šukar laviben le Romedar“, které organizovalo sdružení ROMEA, bylo jasné, že o elektronické romské publikace je velký zájem jak mezi Romy, tak mezi gádži, a že se navíc de facto jedná o jedinou variantu, jak podobný záměr uskutečnit s minimálním množstvím prostředků.

V květnu minulého roku oslovili nakladatelé několik zavedených romských spisovatelů a pararlelně s tím vyhlásili otevřenou výzvu začínajícím romským autorům, kteří mohli také přispět pohádkou do připravovaného sborníku Otcův duch. Sešlo se nakonec zhruba 60 příspěvků, z nichž bylo vybráno dvacet osm děl od celkem patnácti autorů. Sami vydavatelé se k selekci jednotlivých děl vyjadřují následovně: Z došlých textů jsme vybrali soubor osmadvaceti pohádek tak, aby nabízel mimo jiné přehled o různých současných podobách tohoto kdysi centrálního útvaru romské lidové slovesnosti. Proto v něm najdete například klasické pohádky hrdinské od Andreje Gini, zvířecí od Evy Danišové, kouzelné od Lucie Kováčové, lidové povídky Markéty Šestákové, humorky Magdy Gáborové a Lajly Žigové, legendy Karola Lazára, pohádky o mrtvých z pera Agnesy Horváthové, Gejzy Demetera a řady dalších. Velkou roli při rozhodování, které pohádky zařadit, hrál jazyk. Přednost byla dána dílům dvojjazyčným (romsko-čekým nebo romsko-slovenským), a to přesto, že v knize najdete také pár děl pouze v češtině. Ne vždy proto, že by autor romštinu neovládal, ale jednoduše proto, že některé texty mu „jdou snáze z úst“ právě v českém jazyce. Další zajímavostí je, že obálku vytvořila Irena Eliášová ml., která je dcerou výše zmíněné spisovatelky.

Publikace má sto jedenáct stránek, její součástí je úvodní slovo a závěrečné krátké medailonky autorů (Renáta Berkyová, Emil Cina, Eva Danišová, Gejza Demeter, Ilona Ferková, Magda Gáborová, Andrej Giňa, Agnesa Horváthová, Iveta Kokyová, Lucie Kováčová, Karol Lazár, Roman Michalčík, Zlatica Rusová, Markéta Šestáková, Lajla Žigová). A především, je zdarma ke stažení na stránkách vydavatelství Kher, a to jak v pdf formátu, tak ve verzi Kindle.

Kniha byla pokřtěná 7. ledna 2013 v Praze v prostorách nově otevřené kreativní kavárny Era svět. Posluchárna byla plná k prasknutí a na zájemce nečekalo jen čtení, ale také hudební produkce v podání Mária Biháriho. Vzácným hostem a zároveň kmotrou knihy byla známá herečka Bára Hrzánová, která o sobě tvrdí, že na základě její snědší pleti prý občas lidé tápou, kam ji zařadit. „Herci i Romové měli za mého dětství k sobě blízko, obě ty skupiny byly na okraji společnosti.“ Kromě přátelství s Romy měla také blízko k Mileně Hubschmannové, na jejíž počest navrhla sestavení hudebně-povídkového pásma Šunen Romale! – Poslyšte, Romové!, se kterým již několikátou sezonu vystupuje v divadle Viola právě s Máriem Bihárim a Janou Bouškovou.

Po krátkém úvodu romisty Lukáše Houdka zazněla titulní pohádka Otcův duch z pera Markéty Šestákové, která se osobně autorského čtení účastnit nemohla. Mluvené slovo střídaly hudební, z valné většiny instrumentálními, vstupy. Před každým čtením položil moderátor Lukáš Houdek autorovi několik krátkých otázek. Další na řadě byla Lucie Kováčová, která publikovala vůbec poprvé, a ve sborníku je zastoupena rovnou třemi texty. Její vtipná pohádka O Zlatých houslích, kterou původně napsala do školy jako trest za nesplněnou docházku, sklidila velký úspěch. Jako třetí četla svůj text Brišind (Déšť) Renáta Berkyová, již mohou čtenáři Romano Voďi znát zejména jako básnířku. Po třetím muzikantském intermezzu přednesla svoji pohádku s názvem Čendeš Iveta Kokyová. Čtrvtý v pořadí vystoupil Roman Michalčík, herec a podnikatel, který se k psaní dostal spíše náhodou. Přečetl moderní a obsahem neveselou, nicméně vysoce poetickou paralelu k současné situaci soužití Romů a Neromů Království na veselém kopci. Nakonec neodolal ani Emil Cina, který i přes akutní zdravotní potíže přečetl krátký úryvek v romštině, „aby lidé slyšeli, jak ten náš krásný jazyk zní“. Celou Cinovu pohádku Želízko pak v češtině přednesla Radka Patočková.

Samotný proces křtu elektronické knihy je poněkud složitější záležitost; křtilo se tedy symbolickou kávou - „turkem“, jímž byl polit plakát s obrazem titulní strany e-publikace. Ačkoli se jednalo o celovečerní akci, převládala v kavárně veselá, živá atmosféra, a hostů dokonce v průběhu večera pořád přibývalo. Era svět se postarala o příjemný raut a většina přítomných zůstala na místě ještě dlouho po skončení oficiálního programu.

Poněkud futuristický design prostoru dodával celé akci třetí rozměr; zdá se, že pohádky nepatři jen do minulosti.