romea - logo
20. července 2019 (sobota)
svátek má Ilja
Loading
rozšířené vyhledávaní

Povídka Ivety Kokyové: Kofinka, Jasmínka a Vánoce. E Kofinka, e Jasminka the e Karačoňa

24.12.2018 0:01
Vánoce (Ilustrační FOTO)
Vánoce (Ilustrační FOTO)

Není nic smutnějšího, než když celá rodina není o Vánocích spolu.

„No tak vidíš…už máš vnučky doma. Bože, to budou krásný Vánoce!“

Jako malé dítě jsem nechápala smysl Vánoc. Spolužáci se chlubili, jaké dárky dostali. Já a mí sourozenci jsme dárky pod stromeček nedostávali. Ptala jsem se maminky, o čem, že ty Vánoce jsou? „Vánoce jsou o tom, že celá rodina sedí u stolu ve zdraví, odpouští si, mají se rádi a vynšují si.“ Odpověděla maminka. U nás doma jsme se všichni o Vánocích scházeli u čtyř stolů napojených k sobě. Pamatuji si, že víc návštěv bylo ze strany tatínka. Sedělo se u stolu, pilo, jedlo a zpívalo. Naše maminka zpívala, nejen ona, ale skoro všechny ženy bez doprovodu hudebního nástroje.

S manželem se vydáváme do obchodu nakupovat dárky pro vnučky. Nehledíme na to, kolik se utratí.  Dárky jsou přece pro naše vnučky, které milujeme. Nějakou dobu byli v zahraničí, jsme šťastný, že je máme doma. Vytváříme vánoční atmosféru. Nakupujeme, aby byl dostatek jídla, od všeho trochu. Nesmí nic chybět.

„Bože, proč ve mně není ten správný duch Vánoc, co se to se mnou děje?“

Strojíme stromeček. Kofinka a Jasmínka sledují, co se bude dít. Podávám vánoční ozdobu a ukazuji vnučkám, jak se strojí stromeček. Smějí se. Po chvílí Kofinka křičí:

 „Au, to píchá, babo.“  „Neboj se toho, musíš opatrně, zkus to.“ Přichází na to, jak ozdobičky věšet na stromeček. Jasmínka napodobuje svou sestřičku. Jí je jedno, že jehličí píchá. Smějí se, je vidět, že mají radost.

Štědrý večer nastal. Pokoušíme se zpívat české koledy, nikdo z nás nezná celý text, ovšem melodii ovládáme. Při pohledu na sebe se smějeme jeden druhému. Tak tahle asi ne. Pouštím romské písně. Vaří se, smaží se, připravuje se štědrovečerní stůl, křik, holky pobíhají po bytě, syn na hlas zpívá, dcera nalévá kořalku, druhá dcera dokončuje chlebíčky. Manžel stále dohlíží, aby byl pořádek, luxuje, umyje mísu. Holky pobíhají a zkoumají, co je to pod stromečkem.

Prostírám o jeden talíř na víc, jak je zvykem. Zapaluji svíčky za zemřelé. Usedáme ke stolu. Každoročně pronáším modlitbu, někdo se u toho směje, někdo to bere naprosto vážně a odříkává modlitbu se mnou. Jíme. Chce se mi u stolu brečet, jak je krásný mít všechny děti a vnučky pohromadě. Děkuji za to Pánu Bohu. Škoda, že s námi u stolu nesedí moje maminka, tatínek, sestra a bratři. Někdy se tak děje…

Je čas rozbalit dárky.  Nejprve se ze stolu sklidí špinavé nádobí, proto aby se vše natáhlo. Po večeři se přesouváme ke stromečku. Jasmínka a Kofinka se nemohou dočkat, div nezboří stromeček. Děda bere zvonek, takový hodně let starý, tímto zvonkem zvonil našim dětem, když byly malý. Zazvoní a rozdává dárky. Při vyřčení svého jména Kofinka a Jasmínka rychle vyskočí. Sleduji výraz mých vnuček, mají neskutečnou radost, až se u toho klepou štěstím.

Mně už není třeba žádného dárku.

Jsem šťastná, že je mám doma.

Už chápu, o čem jsou Vánoce…

E Kofinka, e Jasminka the e Karačoňa

Nane ňič žalostneder, sar kana nane calo fameľija pre Karačoňa jekhetane.

„No dikhes...… imar o vnučata tuke khere. Devla, oda avela ajsi šukar Karačoňa!“

Sar cikňa čhajorake mange na džalas pre goďi, pal soste koja Karačoňa hin. O raklore, so manca phirenas andre škola pes ašarenas save darki chudle. Me, miri pheň the o phrala tel o stromkos darki na chudahas. Phučavas mira dajoratar pal soste koja Karačoňa hin?„ E Karačoňa hin pal kada, hoj calo fameľija bešel paš o skamind andro sasťipen, odmukhen peske, rado pes dikhen the vinšinen peske,.“ oOdphenďas e dajori. Ke amende khere pes sdžahas pre Karačoňa paš o štar skaminda sthode kije peste. Pametinav man, hoj buteder džene ke amende phirenas pal le dadoreskri sera. Bešelas pes paš o skamind, pijelas pes, chalas pes the giľavelas pes. Amari dajori giľavelas, na ča joj, aľe maj savore džuvľa, na bašavelas pes pre ňisoste.

Mire romeha džas te cinel o darki andre skľepa perdal o vnučata. Na dikhas pro love, keci pes rozkerela. O darki hine perdal amare vnučata, saven ingen kamas. Varesavo časos has andre aver them, sam rado, hoj hine khere. Keras karačoňakeri atmosfera. Cinavkeras, kaj te avel dost so te chal, savorestar čeporo. Našťi ňič chibinel.

„Devla, soske andre ma nane koda lačho karačoňakero duchos, so pes manca kerel?“

Uras o stromkocis. E Kofinka the e Jasminka dikhen, so pes kerela. Podav karačoňakeri guľa the sikhavav le vnučkenge, sar pes urel  stromkocisc. Asan. Pal o razos e Kofinka vičinel: „Au, oda Babo phusavel.“  „Ma dara tut olestar, mušines poľikes, skušin.“ Avel pre kada avri, sar o guľi te figinel pro stromkocis. E Jasminka kerel koda, so kerel lakri pheňori. Lake hin jekh, hoj o čačina phusaven. Asan, hin te dičhol, hoj andre lende radišagos.

E Viľija avľas. Kamas te giľavel čechike karačoňkere giľa, ňiko amendar na prindžarel cala lava, aľe e melodija džanas. So ča pre peste dikhas, jekh jekhestar asas. Ta kavka na. Mukhav romane giľa. Tavel pes, pražinel pes, richtinel pes viľijakero skamind, vika, o čhaja prastan pal o kher, o čhavo zorales giľavel, e čhaj čhorel e paľenka, aver čhaj dokerel o marore. Miro rom furt del pozor, hoj te avel žužo, luksinel, avri thovel o čaro. O čhaja denaškeren the skuminen soda hin tel o stromkocis.

Kerav o skamind, thovav jekh taňiris buter, avka sar som prisikhľi. Labarav o momeľa vaš o mule. Bešas kijo  skamind. Sako berš phenav rudimo, vareko paš kada asal, vareko lel calkom važnones the phenel o rudimo manca.  Chas. Paš o skamind pes mange kamel te rovel, sar hin šukar te hin savore čhavore the vnučata jekhetane. Paľikerav le Devleske. Ča škoda, hoj amenca paš o skamind na bešel miri dajori, dadoro, e pheň the o phrala. Varekana avka hin…

Hin časos te pačarel avri o darki. Peršo pes pal o skamind pratinel o melale načinki, vaš kada, hoj pes sa te precirdel. Pal o raťakero chaben  džas kijo stomkocis. E Jasminka the e Kofinka pes našťi doužaren, maj na čhiven tele o stromkocis. O papus lel o harangos, imar but phurikano, kale harangoha harangonizelas amaere čhavorenge , sar has ciknore. Harangozinel the rozdel o darki. Sar phenel o nav e Kofinka the e Jasminka sig chuťen avri.  Thovav o jakha pre mire vnučatengere mujora, hin andre lende baro radišagos, aš paš oda izdran bachtaľipnaha.

Mange na kampel imar ňisavo darkos.

Som bachtaľi, hoj hine khere.

Imar džanav pal soste hin e Karačoňa…

Článek vyšel v časopise ROMANO VOĎI. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi. Více na www.romanovodi.cz.

Přečteno: 623x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vánoce, Povídky, Romano voďi, Romano voďi 2018, RV 12/2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Horváthová (FOTO: Slovo 21)

videoDesetiminutovka Plus: Nemusíme počítat Romy, stačí peníze směřovat přímo do lokalit, říká Lucie Fuková

10.7.2019 19:00
Lucie Fuková, která byla hostem dalšího dílu Desetiminutovka Plus, je absolventkou magisterského studia sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Během studia navštívila na jeden semestr jižní Francii, kde studovala etnologii. V minulosti pracovala na Magistrátu města Pardubice, koordinovala lidskoprávní konference v rámci českého předsednictví při Radě Evropské unie a byla lídryní volební kandidátky v Pardubicích za Stranu zelených. V roce 2006 také absolvovala tříměsíční studijní stáž v Evropské komisi a dnes je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
 celý článek

--ilustrační foto--

Slovensko: Zdravotní stav romských komunit je špatný. Romům pomáhají asistenti osvěty zdraví

10.7.2019 12:08
Romové představují 80 až 95 procent nakažených tuberkulózou a 50 procent nakažených virem hepatitidy A (žloutenka A) z celkového počtu nakažených na Slovensku. Příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví Zdravé regiony proto realizuje projekt (Zdravé komunity 2A), v jehož rámci se asistenti osvěty zdraví snaží zlepšit situaci v romských komunitách.

 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

Komunitního dne v Chanově se účastnili obyvatelé vsetínských kontejnerů

9.7.2019 12:27
V sobotu 6.7. proběhl v mosteckém Chanově komunitní den, který společně zorganizovali místní Romové a Romky a mostečtí Piráti a Pirátky. Komunitní den začal společným úklidem sídliště, pokračoval programem pro děti a vyvrcholil veřejnou debatou o budoucnosti Chanova. Nabitý program zakončilo promítání filmů s tématikou ochrany přírody a koncert ústecké romské kapely Gypsy Brož.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo