romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Recenze sbírky povídek Romana Eröse: Z Krupky až na konec světa

Praha, 28.8.2012 13:26, (Romano voďi)

Už první próza romského autora Romana Eröse Cadík (Dauphin/Družstevní práce 2008) vyvolala v kriticích příjemné rozechvění z příchodu mesiáše, který možná vyvede romské psaní z dědictví orality a dokáže reflektovat složitou současnost. Erös se v něm představil jako zdatný stylista a nekonvenční fabulátor a přes drobná začátečnická klopýtnutí šlo o úspěšný debut.

Sbírka povídek A čtvrtý kůň je plavý, vyšlá nedávno péčí autora, je dlouho očekávaným pokračováním kariéry, která s Cadíkem klidně mohla uvadnout. Byť ani tento povídkový cyklus ještě nesetřásl některé neduhy naivního psaní, jeví se neutuchající a seriózní zaujetí jeho autora pro lidský úděl jako slibné. Nejen že se v osobě Romana Eröse rýsuje spisovatel s vizí, cítící potřebu pojmenovávat jevy kolem sebe soustavně a stále novými prostředky; navíc je to v současnosti pravděpodobně jediný romský autor, jehož jeho původ nesvazuje látkou ani potřebou zpětného sebepotvrzení.

Smrtelně vážná sbírka


Půvabný název svazku ve skutečnosti jazykem Bible odkazuje k umírání. Jde o známou scénu ze Zjevení Janova, v níž na posledním – plavém, někdy sivém - koni přijíždí Smrt. Ta je vedle Aleše Faigla, hrdiny rámcové povídky, hlavním pojidlem sbírky.

V každé povídce někdo umírá a vesměs jsou to skony násilné, bolestné a tragické. Roman Erös je věřící člověk a jeho padlí hrdinové se dělí do dvou skupin: buď jsou to lidé provinilí, kteří spáchali něco neodpustitelného, nebo naopak novodobí světci – nedokonalí, ale čistého srdce, kteří nedovedou čelit zlému světu kolem sebe a nechávají se jím semlít.

Prototypem otloukánka z přesvědčení, kterého jeho dobrota pasuje do pozice věrozvěsta porozumění a odpuštění, je Faigl zvaný Pampam. Zkraje života i knihy přichází v důsledku autonehody o rodinu, je nucen nechat studia a postarat se o dvě mladší sestry. Po první ráně osudu ho stíhá jedna křivda za druhou – projde kriminálem, rozejde se se svou církví, sestra ho zapře, švagr obere a vinou druhé sestry se ocitne v thajském vězení, kde čeká na rozsudek za pašování drog. Rozuzlení se čtenář dočká v kapitole „Zavři oči, přicházím“; mezitím se však Pampam mihne každou ze sedmi dalších povídek například v roli nenápadného spolustolovníka, tlumočníka pro neslyšící nebo dokonce cyklisty. Protagonistům i čtenáři zůstává často nepoznaný, zanechává v nich však pocit, že se setkali s někým výjimečným, kdo stojí rozkročený mezi tímto a dalším světem a přináší jim nějaké důležité poselství. Pampam je zkrátka jejich nemesis, což se ostatně v poslední kapitole, umístěné do mytologického mezisvětí, potvrzuje.

Erös má ke smolařům a břídilům všeho druhu podle všeho blízko. I Martin, ústřední aktér Cadíka, rozvedený a životem zklamaný alkoholik a hráč, je z herzogovského rodu. Ať už autora ke zkoumání takových postav vede osobní zkušenost, nebo snad častý výskyt ztracenců v domovské Krupce, zaobírá se jimi systematicky a z přesvědčení. A zaujetí pro téma je cosi, co ctí dobrého spisovatele.

Nadbytečná exotika


Narozdíl od většiny romských autorů vystupuje Erös sám ze sebe a snaží se postihnout realitu vně osobní zkušenosti. Jeho bezprostředním referenčním rámcem není já/moje rodina/členové romské komunity, ale člověk ve světě. Jeho hrdinové nejsou Romové, nepotýkají se s diskriminací a často se sami projevují jako gaučoví rasisté, když automaticky mluví o cikánech jako o spodině.

V osobním rozhovoru autor přiznává, že ho zařazení „romský autor“ zpočátku mrzelo, protože se považuje především za Čecha a pro etnický přídomek nevidí důvod. Na svůj původ je ovšem hrdý a nijak se jím netají; potlačením etnicity ve sbírce A čtvrtý kůň je plavý sleduje autorský záměr. Otevírá mu totiž cestu k zajímavým situacím – například zkoumá osudy depresemi stiženého mistra světa v šermu, který v zápase nešťastnou náhodou zabil nejlepšího přítele („Až přijde čas si ustlat“). Podobnou postavou je bavič Tom, který příležitostně pomáhá svému příteli hospodskému rozjet zábavu, ale jinak pije, aby zapomněl na ztrátu manželky a nešťastnou smrt dětí („Patnáct procent pro Toma“). V povídce „Tichý šelest blíženců“ se zase zajímá o předtuchy.

Někdy jsou scénáře, které Erös rozehrává, za hranicí uvěřitelného – ani fotbalista-amatér, který spáchá harakiri na hřišti („Sedm miliard“) ani hluchoněmá dívka a bohatá podnikatelka, které společně ztroskotají na pustém ostrově („Za pět minut pozdě“), nepůsobí zrovna věrohodně. Podobně zbytečně vyumělkované se zdají odskoky hrdinů do různých vzdálených krajů (Havaj, Thajsko, Malta etc.). Erös je nejpřesvědčivější, když se drží Krupky a popisuje mikrokosmos mezilidských vztahů v důvěrně známém prostředí.

Občas jako by autor nedokázal výstižně pojmout hloubku svého prožitku. Opakovaní výrazů či přílišná snadnost, s jakou sáhne po otřepaných floskulích běžné komunikace, mohou zkušeného čtenáře rušit. Naproti tomu ale umí také překvapit původním jazykem i obrazností. Stylisticky se zkrátka ještě pohybuje po sinusoidě, pořád je přítomná určitá spisovatelská naivita nebo lehká ukvapenost. Kdyby psal Roman Erös romsky jako Andrej Giňa, vycházel z tradiční ústní slovesnosti jako Gejza Demeter nebo zpracovával sousedské historky jako Ilona Ferková, přísná měřítka majoritní literatury by se na jeho psaní nevztahovala. Protože však už látkou i ambicemi přesahuje zmíněné insitní psavce, měl by kultivaci svého projevu věnovat větší pozornost.

Jediná morálka beletrie


Proč lidé čtou? Čtenáři žánrové literatury se chtějí pobavit a vyvázat se z všednodenní reality. Milovníci odborných pojednání si chtějí rozšířit obzory a nechat se inspirovat při své vlastní intelektuální činnosti. A co čtenář románů? Pro toho má četba účel hlavně meditativní, protože román by měl vypovídat o světě, ve kterém žijeme, a snažit se postihnout něco obecně lidského, díky čemu můžeme svůj život prožít plněji a vědoměji. Jak říká Milan Kundera v eseji Zneuznané dědictví Cervantesovo: „Román, který neobjeví nějakou dosud nepoznanou píď existence, je nemorální.“

Také Roman Erös se dotýká něčeho hlubinného, co ve čtenáři rezonuje. Selhání jeho hrdinů je nám bez ohledu na thajské a havajské epizody lidsky blízké a drobné stylistické a dějotvorné lapsy nepoznamenávají vážnost a naléhavost jeho sdělení. Ani tato sbírka povídek však nepředstavuje ucelený myšlenkový systém, jako by se autor stále ještě rozcvičoval před odrazem. Snad jeho příští kniha bude tím grandiózním saltem, kterým se romské psaní vyhoupne z přehlíženého okraje do hlavního literárního proudu.

Karolína Ryvolová
Přečteno: 4088x
 

Kam dál:

Štítky:  

Recenze, Sbírka, Knihy, RV 7-8/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo