romea - logo
26. května 2020 (úterý)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Stanislava Miková: Paťiv/Úcta

18.12.2016 10:55
Stanislava Miková
Stanislava Miková

ROMEA minulý týden předala v rámci tradiční soutěže Romano Suno v prostorách Amerického centra ceny vítězům Literární soutěže pro romské studenty, která byla vyhlášena u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i studenti středních a vyšších odborných škol.

Zpravodajský server Romea.cz postupně zveřejnil všechny oceněné práce. Dnes zveřejňujeme poslední příspěvek, tentokrát od vítězky soutěže Stanislavy Mikové, studentky Filozofocké fakulty Univerzity Karlovy.

Paťiv

Ciknorestar rado šunavas pal oda sar o Roma akor dživnas, sar jekhe avres denas paťiv, sar pes jekh ke avreste ľikernas, šigitinenas peske. Kada romano našľol u man igen taťarel paš o jilo, te šunav sar o Roma den duma romanes, te jekh avres den paťiv, abo te o terne duvaľaren le phurenge u džanen s'oda hin fameľija.

No, u soha pes o Roma andro kajso pharo dživipen ľikernas? Čak bare asabnaha, giľenca the kheľibnaha, pherasenca. Varekana „kale“ pheraseha, aľe oda imar perel kijo dživipen. Andre oda baruvelas the miri baba.
Romňori, metros the jepaš, te genel te irinel na džanel. Sikhľiľa čak peskero nav u la poštarkake pro šekos vdova. Mek lake na has penda sar o papus muľa. Avre romes ňikda na iľa. „Kaj, ta so sal mri čhaj, kaj mire čhave te chan ladž? Mange aver rom na kampel,“ avka mange jekvar phenďa.

Te ginel džanel mištes, te rachinel o lovore peske džanel, arahet. Aľe so mek feder, o droma. Na bisterel, kaj avel, takoj lake ačhen andro šero. Korkori džal mašinaha Prahate u mek metroha. Kajsi Romňi pes andro svetos šoha na našavela. Hjaba kaj lake aver berš ela ochtovardeš the jekh, aľe sar terňi o blaki morel, o diľi choskerel, bidľinel, rajbinel, the mek o fali parňarel, no sa sa so pes andro kher del te kerel. Khere la mušinel te el sar pes phenel „krištaľis“. Na čak khere, aľe mek kole thana so hin jekhetane savorenca la choľaren. Kecivar man ladžavas sar chudelas le gorenge te rakinel džungales, hoj na morde o gaňki, hoj ode baro bordeľis, kaj te pratinen, bo čak mel the džung lendar. Bari pherasuňi hiňi, zoraľi džuvľi u džungale laveske na džal dur. K´amende andro foros la vičhinen Kori, bo hordinelas but berša kuľara.

Avka pes jekhvar ačhiľa baro bibachtaľipen. Šunel, o teľefonos harangozinel. „Jolan tro phral muľa, aver kurko o pohrebos,“ phenel lake o strično phral andal e Angľija. Pharo lake has, bari žaľa pal o phral, na dikhľa les vaj duj abo trin berš. „No ta so imar šaj kerav,“ gondoľinlas, rovlas. Ušťel u phenel: „Aľe pro pohrebos mušinav te džal u takoj džav, kaj mange te keren vencos. Me kamav baro, šukar na kajse sar hin andre Angľija, cikne, ča pre ladž. Sar phenďas, avka kerďas. Cinďa peske than andro autobusis, u gejľa te mukel te kerel baro vencos, but luluďenca, maj jekh metros baro andro savore seri. E baba avel paš o autobusis, o gore pre late dikhen, keren le šerenca, o goro so džal le autobusiha dikhel sar dilino, phenel leske: „Kole vencoha polokes bo džav pro pohrebos, kajse šukar venci sar ade len ode nane, ta kaj, jon džanen so oda poradno vencos.“

Jekh the jepaš džives džalas le autobusiha. Gondoľinel pal o phral pal peskeri caľi fameľija, mek andre oda la choľarel astma. Namištes pes šunel ta luftinel andre peste o ľekos andal e fukačka. Polokes avel pre oda than, e baba čisto domarďi, o pindre dukhade, imar pes našti doužarel sar ela avri, sar peske pijela e thuvaľi. „No imar som adaj pre Viktorija,“ phenel ke peste. ,,Keci oda berš so ade somas,“ gondoľinlas. O goro lake diňa e taška the koda baro vencos. Piľa avri e thuvaľi, dikhelas pre savore seri u ňiko. ,,Ta kaj kole čhave, sem džanen. hoj adadžives avava.“ Čhivel o vencos pro phiko, o vencos maj ajso baro sar e baba u lokes džal ode the pale. ,,Ta pijav mek jekhori,“ phenel peske.

So o beng na kamľa, pre aver sera terďon duj phandle, den avri o jakha. Dikhenas pre baba. Andro kalo urďi o vencos pro phiko u čudaľinenas pes. Dumazinenas maškar peste, kaj kada mek šoha na dikhle u so šaj kada avel. Chudle te daral či andre nane garuďi bomba. Na diňas lenge u vičinde mek avre phandlen bare motoriha. E baba phirel upre tele užarel le čhaven, o čhave ňikhaj, o vencos pharo, chudel te chal choľi. Andr' oda duj džene avle paš e baba: ,,Ma keren vika, sa ela mištes, mušinen te džal amenca.“ Skidle la baba u ľigende la pre štacija. Na daralas, choľatar džalas andal e cipa avri. Pherdo phandle pašal late. Mek bacht, hoj la has pisimen teľefonos le čhastar.

Dikhen pre baba vakeren pre late angľicika achaľol ča čepororo, bo ade vaj štar berš dživlas. Phučen, či la hin bomba. Joj rakinel sar čak lake andal o muj perel, koškerel na ajci romanes u paľis chudľa the čechika: „Ty debil, to je věnec na pohřeb ne bomba. Bo ne takový věnce vy tady máte, fuj!“

O Phandle pre baba dikhenas phundrade mujeha, na achaľonas lake aňi jekh lavoro, aľe džanenas hoj koda so pre lende gravčinel nane ňič lačho. Maj savore phandle pal e štacija avle te dikhel, kajsi vika savi ode kerďa miri cikňi choľamen baba ode mek na šunde u kajso vencos mek na dikhle! Andr´oda avľa lakero čhavo: ,,Joj, mamo, avľom na sig, omuk mange, rodavas than kaj te thovav o motoris u niš avľom ta imar salas pre štacija. The šmišno leske, the choľamen has, chudľa le phandlenge sa te phenel sar oda hin kale vencoha. O phandle ladžanďile, chudle pes la babake te odmangel. We are so sorry, Mom. E baba imar na kamelas ňič te šunel. ,,Oda čak furt mam mam mam u ňikhaj ňič.“ Av het džas adarig, bo hine bare diline. Maj kade me džava te cinel venci, talam. Chudľa pes le čhastar u siďarlas kaj neksigeder te del paťiv peskere phrales.

Stanislava Miková
Přečteno: 3992x
 

Kam dál:

Štítky:  

Povídky, literární čtení, Literatura, Soutěž



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo