ROMEA minulý týden předala v rámci tradiční soutěže Romano Suno v prostorách Amerického centra ceny vítězům Literární soutěže pro romské studenty, která byla vyhlášena u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i studenti středních a vyšších odborných škol.
Zpravodajský server Romea.cz postupně zveřejnil všechny oceněné práce. Dnes zveřejňujeme poslední příspěvek, tentokrát od vítězky soutěže Stanislavy Mikové, studentky Filozofocké fakulty Univerzity Karlovy.
Paťiv
Ciknorestar rado šunavas pal oda sar o Roma akor dživnas, sar jekhe avres denas
paťiv, sar pes jekh ke avreste ľikernas, šigitinenas peske. Kada romano našľol u
man igen taťarel paš o jilo, te šunav sar o Roma den duma romanes, te jekh avres
den paťiv, abo te o terne duvaľaren le phurenge u džanen s’oda hin fameľija.
No, u soha pes o Roma andro kajso pharo dživipen ľikernas? Čak bare asabnaha,
giľenca the kheľibnaha, pherasenca. Varekana „kale“ pheraseha, aľe oda imar
perel kijo dživipen. Andre oda baruvelas the miri baba.
Romňori, metros the jepaš, te genel te irinel na džanel. Sikhľiľa čak peskero
nav u la poštarkake pro šekos vdova. Mek lake na has penda sar o papus muľa.
Avre romes ňikda na iľa. „Kaj, ta so sal mri čhaj, kaj mire čhave te chan ladž?
Mange aver rom na kampel,“ avka mange jekvar phenďa.
Te ginel džanel mištes, te rachinel o lovore peske džanel, arahet. Aľe so mek
feder, o droma. Na bisterel, kaj avel, takoj lake ačhen andro šero. Korkori džal
mašinaha Prahate u mek metroha. Kajsi Romňi pes andro svetos šoha na našavela.
Hjaba kaj lake aver berš ela ochtovardeš the jekh, aľe sar terňi o blaki morel,
o diľi choskerel, bidľinel, rajbinel, the mek o fali parňarel, no sa sa so pes
andro kher del te kerel. Khere la mušinel te el sar pes phenel „krištaľis“. Na
čak khere, aľe mek kole thana so hin jekhetane savorenca la choľaren. Kecivar
man ladžavas sar chudelas le gorenge te rakinel džungales, hoj na morde o gaňki,
hoj ode baro bordeľis, kaj te pratinen, bo čak mel the džung lendar. Bari
pherasuňi hiňi, zoraľi džuvľi u džungale laveske na džal dur. K´amende andro
foros la vičhinen Kori, bo hordinelas but berša kuľara.
Avka pes jekhvar ačhiľa baro bibachtaľipen. Šunel, o teľefonos harangozinel.
„Jolan tro phral muľa, aver kurko o pohrebos,“ phenel lake o strično phral
andal e Angľija. Pharo lake has, bari žaľa pal o phral, na dikhľa les vaj duj
abo trin berš. „No ta so imar šaj kerav,“ gondoľinlas, rovlas. Ušťel u phenel:
„Aľe pro pohrebos mušinav te džal u takoj džav, kaj mange te keren vencos. Me
kamav baro, šukar na kajse sar hin andre Angľija, cikne, ča pre ladž. Sar
phenďas, avka kerďas. Cinďa peske than andro autobusis, u gejľa te mukel te
kerel baro vencos, but luluďenca, maj jekh metros baro andro savore seri. E baba
avel paš o autobusis, o gore pre late dikhen, keren le šerenca, o goro so džal
le autobusiha dikhel sar dilino, phenel leske: „Kole vencoha polokes bo džav
pro pohrebos, kajse šukar venci sar ade len ode nane, ta kaj, jon džanen so oda
poradno vencos.“
Jekh the jepaš džives džalas le autobusiha. Gondoľinel pal o phral pal
peskeri caľi fameľija, mek andre oda la choľarel astma. Namištes pes šunel ta
luftinel andre peste o ľekos andal e fukačka. Polokes avel pre oda than, e baba
čisto domarďi, o pindre dukhade, imar pes našti doužarel sar ela avri, sar peske
pijela e thuvaľi. „No imar som adaj pre Viktorija,“ phenel ke peste. ,,Keci oda
berš so ade somas,“ gondoľinlas. O goro lake diňa e taška the koda baro vencos.
Piľa avri e thuvaľi, dikhelas pre savore seri u ňiko. ,,Ta kaj kole čhave, sem
džanen. hoj adadžives avava.“ Čhivel o vencos pro phiko, o vencos maj ajso baro
sar e baba u lokes džal ode the pale. ,,Ta pijav mek jekhori,“ phenel peske.
So o beng na kamľa, pre aver sera terďon duj phandle, den avri o jakha.
Dikhenas pre baba. Andro kalo urďi o vencos pro phiko u čudaľinenas pes.
Dumazinenas maškar peste, kaj kada mek šoha na dikhle u so šaj kada avel. Chudle
te daral či andre nane garuďi bomba. Na diňas lenge u vičinde mek avre phandlen
bare motoriha. E baba phirel upre tele užarel le čhaven, o čhave ňikhaj, o
vencos pharo, chudel te chal choľi. Andr’ oda duj džene avle paš e baba: ,,Ma
keren vika, sa ela mištes, mušinen te džal amenca.“ Skidle la baba u ľigende la
pre štacija. Na daralas, choľatar džalas andal e cipa avri. Pherdo phandle pašal
late. Mek bacht, hoj la has pisimen teľefonos le čhastar.
Dikhen pre baba vakeren pre late angľicika achaľol ča čepororo, bo ade vaj
štar berš dživlas. Phučen, či la hin bomba. Joj rakinel sar čak lake andal o muj
perel, koškerel na ajci romanes u paľis chudľa the čechika: „Ty debil, to je
věnec na pohřeb ne bomba. Bo ne takový věnce vy tady máte, fuj!“
O Phandle pre baba dikhenas phundrade mujeha, na achaľonas lake aňi jekh
lavoro, aľe džanenas hoj koda so pre lende gravčinel nane ňič lačho. Maj savore
phandle pal e štacija avle te dikhel, kajsi vika savi ode kerďa miri cikňi
choľamen baba ode mek na šunde u kajso vencos mek na dikhle! Andr´oda avľa
lakero čhavo: ,,Joj, mamo, avľom na sig, omuk mange, rodavas than kaj te thovav
o motoris u niš avľom ta imar salas pre štacija. The šmišno leske, the choľamen
has, chudľa le phandlenge sa te phenel sar oda hin kale vencoha. O phandle
ladžanďile, chudle pes la babake te odmangel. We are so sorry, Mom. E baba imar
na kamelas ňič te šunel. ,,Oda čak furt mam mam mam u ňikhaj ňič.“ Av het džas
adarig, bo hine bare diline. Maj kade me džava te cinel venci, talam. Chudľa pes
le čhastar u siďarlas kaj neksigeder te del paťiv peskere phrales.
