Ve Švédsku vychází kniha Hynka Pallase ”Nepřizpůsobiví občané – historie pronásledování Romů v Čechách”
V dubnu 2016 vychází ve Stockholmu pro švédské čtenáře kniha o pronásledování
Romů v Čechách a na Moravě, pod názvem Nepřizpůsobiví občané – historie
pronásledování Romů v Čechách. Server Romea.cz o tom informovalo švédské
vydavatelství Atlas.
Kniha je dokumentem o životě Romů v době dramatických změn v Československu a
v České Republice ve dvacátém století. Příběh začíná založením Československa
1918 a končí xenofobním a populistickým projevem prezidenta Miloše Zemana ze 17
listopadu 2015.
Zeman svým tehdejším vystoupením mimo jiné legitimizoval fašizující projevy
lidí, s nimiž tehdy stál na společném pódiu, především lídra Bloku proti Islámu
Martina Konvičky. Ten na Facebooku mimo jiné napsal, že muslimy je třeba
rozemlít do masokostní moučky či pozavírat do koncentračních táborů.
"V této zemi, žije více než půl milionu cizinců a dokáží najít soužití s naší
kulturou, jsou přijímáni přátelsky a nejsou s nimi žádné problémy, naopak naší
společnosti prospívají. Ale jejich kultura je plně slučitelná s evropskými
hodnotami. Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti," uzavřel Zeman svůj projev.
Na základě mozaiky rozhovorů s romskými rodinami a s aktivisty, vyprávění z
doby nacismu a komunismu, pobytech v romských ghetech, zkoumání v muzeích a
archivech, ale také návštěvy u romského fotbalového mužstva v Děčíně popisuje
žurnalista Hynek Pallas jak ”budovatelé” státu ve čtyřech různých státních
celcích na území dnešní České republiky zacházeli s Romy jako s anomálií, a jaké
to má dnes důsledky.
Švédský novinář, režisér a spisovatel Hynek Pallas, který se narodil v roce
1975 v Praze, ve Švédsku vystudoval filmovou vědu. V posledních deseti letech
psal do většiny celostátních švédských deníků, dnes spolupracuje především s
největším švédským deníkem Dagens Nyheter. Mimoto se objevuje v televizi a v
rozhlase.
Server Romea.cz publikoval v listopadu loňského roku Pallasův postoj k romské spisovatelce a bojovnici za
práva Romů na rovné zacházení před zákonem Katarině Taikonové. Její snahy
přirovnal Pallas k boji Martina Luthera Kinga v USA a připomněl, že se oba
setkali i osobně. Bylo to v roce 1964, když americký pastor přebíral Nobelovu
cenu míru.
V České republice několikrát publikoval i v časopise Respekt. Obsáhlý
rozhovor s ním vedla Saša Uhlová v Deníku referendum. V rok starém rozhovoru
Pallas srovnává situaci v České republice a Švédsku:
"Srovnání je vždycky těžké, ale dá se říci, že Švédové jsou méně zahledění
sami do sebe než Češi, média se zajímají o zahraničí, je znát, že demokracie je
tady sto let, a ne pětadvacet. Během posledního roku přijelo například hodně
Romů z Rumunska do Švédska a žebrají. Sice se mluví o tom, že se má žebrání
zakázat, ale většina lidí je vstřícná. Kostely jim nabízejí nocleh a další
pomoc."
Jeho dizertační práce "Bělost ve švédském filmu 1989-2010" z roku 2011 byla
průkopnickým dílem v oblasti "Critical whiteness studies" ve Švédsku. V roce 2012
byl Pallas spolutvůrcem televizní série "Bergmanovo video", založené na sbírce
videofilmů legendárního Ingmara Bergmana. Film byl natáčen z velké části v
Bergmanově domě na ostrově Farö a podílela se na něm řada předních světových
filmových tvůrců.
Z materiálů byl vytvořen i celovečerní film režírovaný Hynkem Pallasem a Jane
Magnussonovou který měl premiéru na festivalu v Benátkách. Film byl prodán do
mnoha zemí po celém světě. "Nepřizpůsobiví občané" je autorova třetí kniha.
