Nejprestižnější slovenskou literární cenu má šanci získat příběh o romském chlapci

Již od března známe finalisty slovenské literární ceny Anasoft litera 2017. S
výběrem deseti nejlepších knih to naši východní sousedé letos neměli vůbec
jednoduché, pětičlenná porota je musela zvolit z 227 prozaických titulů. Do
užšího výběru se probojovala jak jména, která se v žebříčku finalistů objevila
již dříve, tak také spisovatelé, kteří se dosud mezi „top ten“ nezařadili.
Finalistou se tak poprvé stal kupř. Jozef Karika, jehož mysteriózní thriller
Strach výrazně zarezonoval i v českém prostředí. Letos porotu oslovila jeho
kniha Trhlina o záhadném mizení lidí v pohoří Tribeč.

Naopak mezi stálice soutěže se řadí trojnásobný finalista a vítěz ročníku
2013 Víťo Staviarsky (1960), jemuž letošní nominaci vynesla dobrodružná pouť
malého romského chlapce za lepším životem. Je tedy otázkou, jestli Staviarsky v
soutěži zaznamená úspěch podruhé, což se dosud podařilo pouze Pavlu Vilikovskému
Čarovný papagáj a iné gýče (2006),  Prvá a posledná láska (2014).

Jakkoliv sám Staviarsky Romem není, osudy tohoto etnika se mu staly
nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Do romského prostředí, konkrétně do
východoslovenské osady, zasadil již svůj knižní debut, novelu Kivader (2007).
Následovala kniha Záchytka (2008), kde autor zúročil své pracovní zkušenosti
ošetřovatele na záchytné stanici. K ryze romské tématice se vrátil v knize Kale
topanky (2013), a právě toto dílo ve stylu road movie mu vyneslo vítězství v
Anasoft liteře 2013. Podobně jako Kale topanky se i Rinaldova cesta nese ve
znamení putování – hlavní hrdina se vydá na cesty, aby unikl neblahému osudu a
našel lepší osud pro sebe i svou rodinu.

Rinaldo tráví svůj život na prešovské skládce. Příbytek s ním sdílí matka,
malá sestra a nevlastní otec. V okolí bydlí mnoho dalších romských rodin, ale
také nejrůznější existence, které sem doslova vyplivla společnost. Malý chlapec
živí sebe i celou svou rodinu výrobou a prodejem košťat. Spolu se svou matkou
pak musí snášet psychické i fyzické útrapy ze strany svého alkohol milujícího
otčíma. Nakonec se tedy malý Rinaldo rozhodne hledat pomoc v Budapešti, kde žije
jeho sestra Monika, jež se do maďarské metropole zdánlivě pohádkově provdala.
Realita však může být trochu jiná, než jak se jeví ze sestřiných pohledů, a
morálně nepokřivený chlapec má brzy zjistit, že každý člověk má svou cenu…

Kromě kouzelného příběhu malého dětského hrdiny, jenž je ztracen ve
velkoměstě a kterého si na paškál berou tamní kšeftaři zištně toužící po jediné
cenné věci, kterou chlapec u sebe přechovává, čpí v pozadí celé novely jakýsi
pach bezvýchodnosti. Místo alespoň nějakého náznaku snahy vybřednout z marasmu
bezcílného potloukání se a popíjení cítí čtenář tíživou atmosféru stagnace a
nevyužitého životního potenciálu. Emblematická, a do jisté míry i alarmující,
pak může být pasáž, kdy Rinaldo říká: „Načo sa mám učiť? Aby som mohol kopať
kanály pre gádžov?“ Staviarského novela je tak na jednu stranu milým
dobrodružstvím odvážného Rinalda, který touží po lepším osudu pro sebe a svou
rodinu, zároveň však smutným obrazem tíživého sociálního problému současné doby.

Zdali si Rinaldo prošlape svou cestu až k vítězství, se dozvíme v září, avšak
už samotné umístění mezi desítku finalistů je zárukou kvalitní a smysluplné
četby.