romea - logo
29. října 2020 (čtvrtek)
svátek má Silvie

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Před 90 lety se narodila romská spisovatelka Tera Fabiánová

15.10.2020 8:40
Tera Fabiánová. (FOTO: Chad Evans Wyatt)
Tera Fabiánová. (FOTO: Chad Evans Wyatt)

Tera Fabiánová patří mezi první romsky píšící autory u nás. Je považována za přední romskou básnířku. Dnes by se dožila devadesáti let.

Narodila se 15. října 1930 v Žihárci na jižním Slovensku, kde žili příbuzní jejího otce, jehož rodiče zemřeli na španělskou chřipku a zanechali po sobě deset dětí. V jejích čtyřech letech se rodina přestěhovala do nedalekých Vlčan, odkud pocházela její matka. V roce 1938 připadlo po tzv. vídeňské arbitráži Maďarsku. Otec byl odveden do maďarské armády a později odvelen na východní frontu bojovat proti SSSR, nejstarší z pěti sourozenců, šestnáctiletý bratr Lajoš musel na nucené práce do Německa.

Tera, rozená Kurimová, vychodila jen tři třídy obecné školy. Tíži válečného období, kdy se rodina ocitla bez prostředků, později zpracovala do životopisného vyprávění Sar me phiravas andre škola / Jak jsem chodila do školy (1992). V roce 1946 rodina přesídlila na nabídku náborářů do Čech. S manželem, s vojákem z povolání Vojtou Fabiánem, který pocházel z východoslovenské Kurimy u Stropkova, se seznámila ve svých osmnácti letech a měli spolu čtyři děti: Vojtu (textaře, písničkáře, který se jako jediný vydal v matčiných literárních stopách), Jardu, Mariku a Michala. Druhorozený syn, nadějný muzikant, bohužel v mladém věku zemřel. Komplikované manželské soužití skončilo po 40 letech rozvodem. Pro podobný životní osud bývá Fabiánová přirovnávána k Boženě Němcové.

Tera pracovala od svých pěti let, nejdříve jako pomocná síla u sedláků, v Praze pak na stavbách či jako služka, v ČKD ve Vysočanech se od uklízečky vypracovala na jeřábnici a tuto práci vykonávala 35 let, dokud si rizikové pracovní prostředí nevybralo daň na jejím zdraví. Přišla částečně o sluch, ztrácela rovnováhu, během operace po otravě výpary z kyselin, ve kterých se kotle vyráběné pro Irán a Irák zbavovaly rzi, prožila klinickou smrt. Tento zážitek zpracovala v povídce Le Romeskero suno – Sen Cikána, kterou natočil a odvysílal v 60. letech Československý rozhlas.

Vzpomínka na první báseň

MILENA HÜBSCHMANNOVÁ: Naléhala jsem na ni, aby mi báseň ještě jednou nadiktovala. Trvala na tom, že to není báseň, že je to její sen. I později často svoje básně charakterizovala jako čačipen (pravdu, skutečnost, náhlé vnuknutí), kamáhi nek avka te ovel (chtěla bych, aby to tak zase bylo), mro pharipe (můj žal). Když jsem jí řekla, že musí tu svou báseň – nebo co to bylo jiného – publikovat, oponovala mi s tím, že by ji nikdo neotiskl, a i kdyby, nikdo by si ji v romštině nepřečetl. (Moje setkání s romano šukar laviben. In: Romano džaniben, ňilaj 2006, s. 43)

I v invalidním důchodu však stále pracovala, uklízela na ambasádách, v domácnosti venezuelského konzula se seznámila s jeho indickou kuchařkou, se kterou se byla po několika dnech schopná domluvit. Plynně se domluvila čtyřmi jazyky. Zapisovat si příběhy začala Tera již v dětském věku, avšak v maďarštině, protože ji tehdy nenapadlo, že by to bylo možné v romštině. Romsky začala tvořit až po setkání s Milenou Hübschmannovou, která ji v psaní intenzivně podporovala. Ta na působivý moment vzniku Teřiny první báseň zavzpomínala ve sborníku Romano džaniben:

„Při vzpomínce na to, jak vznikla Terčina první romská báseň, se vždycky znovu propadám do krásy oné chvíle. Někdy v šedesátých letech (známe se s Terkou od roku 1954) jsme spolu jely navštívit jednoho příbuzného do Plzně. Terka najednou začala ‚volat do vesmíru‘ slova, která mě fascinovala. Když dovolala, zastavila jsem auto, popadla tužku a papír a prosila ji, aby ‚to‘ opakovala znova. Kdo to složil? Kdo to napsal? Kde to vzala? ‚Kada me phenav! Kada me dikhav anglo jakha.‘ (‚To já říkám! To vidím před očima.‘) Ono ‚to‘, co viděla před chvílí před očima, nedovedla ovšem znova opakovat tak krásně jako ve chvíli první inspirace. A tak jsem napsala, co jsem si zapamatovala. Pak jsem Terce přečetla její ‚vizi‘ – a Terka ji vylepšila a doplnila. Ona první báseň ‚Av manca, čhajori‘ (‚Pojď se mnou, má milá‘) byla uveřejněna v prvním sborníčku romské poezie Romane giľa (1979).

Autorka prvního textu otištěného v romštině

E bacht ke mande avel

E bacht ke mande avel
ča perdal le čhavorengere vastora.
O čoripen ke mande khere
so man užarel?
Diňom le Devleske, so leskero hin.
Mek kamav le bengeske vareso?
Upral mro šero o chmari denašen
me ke phuv kijaphandľi som
sar bango kašt...
Tho bango kašt del učhaj.

 

Štěstí přichází ke mně

Štěstí přichází ke mně
jen skrze ručičky mých dětí.
V domě je samá bída
co víc mě čeká?
Dala jsem Bohu, co mu patří.
Dlužím snad ještě něco ďáblovi?
Vysoko nad mou hlavou běží oblaka
a já jsem připnutá k zemi
jako křivý strom...
I křivý strom dává stín.

Publikovat začala na konci 60. let za krátké existence politického a kulturního sdružení Svaz Cikánů-Romů a jeho věstníku Romano ľil (Romský list), v němž byl její fejeton vůbec prvním romsky uveřejněným příspěvkem. Další fejetony vycházely v okénku Zadáno pro Teru a staly se životní inspirací nastupující generace romských žen. V roce 1979 vyšel zmíněný výběr z jejích básní ve sborníku Romane giľa / Romské písně.

Po 90. roce otiskovaly její povídky a básně romské časopisy Romano kurko, Kereka, Romano gendalos, Romano hangos, Romano džaniben. Knižně byly její prozaické práce, s výjimkou zmíněné autobiografie a dětského vyprávění Čavargoš / Tulák (1991), publikovány až posmrtně v antologii Čalo voďi / Sytá duše (2008). Tuláka zfilmovala v roce 1986 pod názvem Tulakóna režisérka Jana Ševčíková. a v rozhlasovém provedení v roce 1999 namluvil Vlastimil Brodský.

Většina jejích básní i povídek je inspirována vlastní životní zkušeností a hodnotovými postoji, které zastávala. Prozaickou formou se vyjadřovala zejména ke společenským tématům, jako bylo uznání národnostní emancipace a zlepšení postavení Romů ve společnosti, ale i členy romské společnosti vyzývala, aby umožnili emancipaci romských žen a přenastavení rolí mužů a žen v romské rodině.

Její lyrika pak především vypovídá o niterném pocitu osamocení, kterým Tera Fabiánová po návratu své původní rodiny zpět na Slovensko trpěla. Tera Fabiánová získala v roce 2003 zvláštní ocenění za prozaickou tvorbu v soutěži Roma Literary Awards od Open Society Institute v Budapešti. V prosinci 2006 byla organizací ROMEA oceněna Literární cenou Mileny Hübschmannové za celoživotní přínos romské literatuře.

Ve stejném roce byla ve stanici metra Nové Butovice v rámci kampaně Poezie pro cestující prezentována její báseň Štěstí přichází ke mně. Zemřela po delší nemoci v Praze dne 23. března 2007 ve věku 76 let.

Přečteno: 1555x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, romští spisovatelé, Výročí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo