romea - logo
21. listopadu 2017 (úterý)
svátek má Albert
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romano suno - život nejmladší romské generace: Lucie Kováčová a její "Mít rád bližního svého, co je na tom tak zlého?"

31.10.2017 10:42
Děti ze ZŠ Gebauerova ve vítkovické knihovně během akce pořádané obecně prospěšnou společností Nová škola (foto: Knihovna města Ostrava)
Děti ze ZŠ Gebauerova ve vítkovické knihovně během akce pořádané obecně prospěšnou společností Nová škola (foto: Knihovna města Ostrava)

Romano suno je literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s. už dvacet let. Za tu dobu se v soutěži sešlo tisíce textů od dětí z různých koutů České republiky. Skrze texty můžeme nahlédnout do života nejmladší romské generace. V jakém světě žijí a jaký svět si přejí dnešní romské děti?

Romano suno 2001, Lucie Kováčová, 15 let, Bílovec

Kampel te dikhel jekh avres

Kampel te dikhel jekh avres. Soske te na? Kale lavenca giľavel e Máří Magdaléna andro bašaviben Jesus Christ Superstar. Na kamav adaj tumenge te irinel savore lava kala giľatar, aľe kamav tumenge te phenel, soske kala lava iľom avri anglal mire ľileske. Miro nav hin Lucie, hin mange dešupandž berš u phirav andre eňato trijeda. Ada berš hin andre miro dživipen igen baro, bo kidav mange drom kija mire dureder berša. Ciknovarbastar kamás te el princezna, paľis herečka u spevačka. Ochto beršendar džavas suno, kamás te el novinarka. Aňi adadžives kada suno mandar na odgeľas. Phenás bi, hoj andre oda man ľidžalas jekh manuš u oda miro bačis Jan Horváth, hirešno novinaris the romano čhibalo. Pre adi buťi man nekbuter cirdel oda, kaj prindžarava buter manušen, tiš lendar šaj sikhľuvav u šaj lenge šigitinav.

U akana man pre novinarka zakhelava. Mangľom šukares mira nekfedera kamaratka, kaj le jilestar te irinel, so peske joj gondolinel pal mande sar Romňake the pal o Roma. E Maruška irinďa:

"E Lucka hiňi miri nekfeder kamaratka. Phirás jekhetane andre jekh trijeda imar efta berš. Angomis oda na has avka sar akana. But na kamás laha te vakerel, hoj joj romaňi čhaj. Oda has andre trito trijeda. Akana hin savoro aver. Hiňi super čhaj. Lačhes pes laha vakerel. Šaj phenav lake savoro. Hiňi goďaver, finomno. Andre trijeda, kaj phiras, peske e Lucka chalas dost. Varekana the adadžives pes arakhel vareko, ko latar kerel šmichi, hoj hiňi romaňi. Kaj ča joj olestar peske na kerel ňič. Choča pes zdel, hoj oda avka hin. Našťi džanav, so lake pes duminel andro šero.

Me korkori la Lucka dikhav rado. Našťi phenav, hoj šaj avka dikhás savore Romen. Na džanav, soske oda avka hin. Korkoratar mandar varekana phučav, soske oda avka hin. Ňiko mange pre oda na džanel te odphenel. Vašoda može, so dikhav andre televiza. So savoro keren. The andre miri fameľija pes vakerel pal oda, soske ajse manuša hin, soske len nane buťi, ča ajsi nalačhi, soske hine tele marde. Kaj ča savore ajse nane. E Lucka hiňi čačipen. Pal lakeri fameľija na džanav but, kaj ča lakera paťivatar šaj phenav, hoj o Roma nane ajse nalačhe. La Lucka imar lav sar bi te elas Češka. Ko džanel, možno varekana ela savoro feder. U sar te predžan but dživesa, kaj pes mange zdena o Roma sar normalna.The savore aver gadže len avka lena sar me."

Jepaš čhavorenca, so phiras andre škola, phiras imar tritona trijedatar. Čačes oda anglal na sas lokes, no andre trijeda na somas ča me romaňi. Mek jekh romano čha odoj phirelas. Andre pandžto trijeda, kana avle neve čhave, oda romano geľas andre aver škola. Na džanelas mištes e čhib, bo amen sam čhibakeri trijeda. Le phuredere čhavenca man imar prindžarás, kaj ča kola neve man lenas ča sar Romňa. Te bi šaj phenás, savo berš sas angle mande nekphareder, ta oda sas ochtato trieda.

Jekh raklo pes dikhľas andro hola šere – skinheads. Perši kada na džanavas. Kerás sar ňič, sar te bi na šunás, na dikhás, e choľi andre mande taďolas. Gondoľinás tiš pre oda, te bi man vareko rakinďa, hoj som meľaľi romaňi čhaj, so bi kerenas aver mire kamarata andre trijeda, či bi man zaačhenas. Me duminav, hoj možno jekh či duj raklore, buter na. Na džanav soske oda avka hin. Možno daran alebo bi avelas lenge jekh. Varekana trebars šunav, hoj andre trijeda vareko vakerel pal o Roma a u me terďuvav paš leste, u jov th’avka vakerel sa het, avel mange pre goďi, hoj talam koro? Abo man na ľikerel sar romaňa čha?

Duminav, hoj achaľiľan, soske mange avri iľom oda lav pre agor. U te na, ta tumendar pale phučav: Te dikhel rado jekh avres, so pre oda hin nalačho?

Mít rád bližního svého...

Mít rád bližního svého. Proč ne? Tyto slova zpívá Máří Magdaléna v muzikálu Jesus Christ Superstar. Nehodlám vám teď vypsat všechna slova této písně, ale pokusím se vám vysvětlit, proč jsem si je vybrala na úvod svého příspěvku. Jmenuji se Lucie, je mi patnáct let a chodím do deváté třídy. Tento rok je pro mě v mém životě asi ten nejdůležitější, protože se rozhoduji, čím v budoucnu budu. Jako malá jsem chtěla být princeznou, potom jsem slevila na herečku a zpěvačku. Od osmi let jsem snila o povolání novinářky. A tento sen mě ani dodnes neopustil. Řekla bych, že mne k tomu vedl jeden člověk, můj strýc Jan Horváth, který je známý jako novinář a romský aktivista. Na tomto povolání mě nejvíc láká to, že nejenže poznám spoustu lidí, ale také můžu vyjádřit jejich názor a můžu jim i pomoct.

Já si teď na novinářku zahraji. Poprosila jsem svou nejlepší kamarádku, aby napsala, co si myslí upřímně o mě jako o Romce a o Romech. Maruška napsala toto:

"Lucka je moje dobrá kamarádka. Chodíme spolu do jedné třídy už skoro sedm let. Ze začátku to nebylo takové, jaké je to teď. Moc jsem nevyhledávala její přítomnost, protože byla Romka. Nebavila jsem se s ní. To bylo někdy ve třetí třídě. Teď je všechno jiné. Je to super holka. Dobře se s ní povídá. Mohu jí říct všechno. Je chytrá a správná, prostě dobrá kamarádka. Ve třídě si užila svoje. Občas se i teď objeví nějaké narážky na její národnost. Ale bere to statečně. Alespoň na první pohled to tak vypadá, protože nemůžu vědět, co se děje v její hlavě.

Já osobně mám Lucku ráda, ale nemohla bych tvrdit, že bych se mohla bavit i s jinými Romy. Nevím, proč to je. Sama sebe se někdy ptám, proč to tak je. Ale odpověď neznám. Možná je to kvůli všemu, co vidím v televizi, co všechno dělají. I v mé rodině se mluví o tom, proč vlastně takoví lidé jsou, proč nemají práci nebo jen velice podřadnou, proč mají tak špatné sociální postavení. Ale všichni nejsou stejní. Živým důkazem je Lucka. O její rodině toho nevím moc, ale z jejího charakteru mohu usoudit, že Romové nejsou zase tak špatní. Lucku už beru, jako by byla Češka. Možná, že časem se to všechno změní, ale chce to ještě čas. Možná, za nějakou dobu, mi budou připadat normální i ostatní, a i druzí je tak budou brát."

Asi s polovinou mých spolužáků chodím od třetí třídy. Opravdu to zpočátku nebylo lehké, ale ve třídě jsem nebyla jediná Romka, byl tam ještě jeden kluk. V páté třídě, když k nám do třídy přišli noví žáci, odešel můj kamarád na jinou školu, protože nezvládal učivo. Jsme totiž jazyková třída. Se staršími spolužáky jsem se už skamarádila, ale noví mě brali jen jako Romku. Pokud bych měla říct, který rok byl pro mě nejtěžší, tak to byla osmá třída.

Jeden můj spolužák začal sympatizovat s hnutím skinheads. Ze začátku jsem si ničeho nevšímala, ale potom začaly narážky. Nevšímala jsem si toho, i když mi to vadilo. Přemýšlela jsem o tom, kdyby mi někdo vynadal do špinavých cikánek a byli by u toho moji spolužáci, řekla bych, že z celé třídy by se mě zastal jeden, možná dva kamarádi. Ale víc určitě ne. Nevím, čím to je. Asi by se báli nebo by je to prostě nezajímalo. Když například zaslechnu, že se někdo ve třídě baví o cikánech, a já stojím vedle toho člověka, a on i přesto pořád něco říká, připadá mi, že ten člověk je snad slepý. Nebo jim už jako Romka nepřipadám?

Doufám, že jste pochopili, proč jsem si vybrala tento název. A pokud ne, tak se vás opět ptám: Mít rád bližního svého, co je na tom tak zlého?

Nová škola, o.p.s.

 

Přečteno: 1344x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano suno, Romské děti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Shromáždění na Abertově - 17. 11. 2017

videoZÁZNAMY: ČR si připomněla 17. listopad, policie v Praze zadržela dva příznivce extremistické DSSS

17.11.2017 12:54, (AKTUALIZOVÁNO 21:00)
Obyvatelé České republiky si dnes připomněli výročí událostí spojených se 17. listopadem. Hlavní město zažilo pietní shromáždění, demonstrace pravicových extremistů i krajní levice i různé kulturní akce. Na akce svolané u příležitosti výročí událostí z listopadu 1939 a 1989 dohlíželi stovky policistů, pražským jednotkám vypomohly i další krajská ředitelství.
 celý článek

Dominika Duka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Kardinál Duka poblahopřál nenávistné Okamurově SPD k volebnímu výsledku. Spojuje nás péče o bezpečí lidí a řada jiných témat, uvedl

16.11.2017 13:45
Hlava české katolické církve, kardinál Dominik Duka, poblahopřál k výsledkům voleb předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamurovi. „Dovoluji si Vám pogratulovat k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada jiných témat. Přál bych Vám, abyste Vy i Vaši poslanci v nově ustavené sněmovně dokázali důrazně prosazovat právo a spravedlnost,“ uvedl Duka ve svém dopise.
 celý článek

Emil Voráč

Emil Voráč: Dokud nebudeme schopni se dohodnout, ničeho nedosáhneme a budeme k sobě chovat nenávist

16.11.2017 12:15
Co vlastně chceme? Nesouhlasíme s dosavadní politikou a vůbec se nedivím. Vadí nám převažující nálady tohoto národa. Dlouhodobě si stěžujeme, že politika, ale i integrační činnost je o nás, ale bez nás. Nejsme spokojení, že romská menšina nemá zástupce v senátu, parlamentu, nebo ve vládě a také na úřadech, kde se jaksi tvoří vnitřní zákony, které mnohdy jsou specificky nastavené proti naší menšině.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo