romea - logo
21. ledna 2020 (úterý)
svátek má Běla
Loading
rozšířené vyhledávaní

Romano suno, nahlédněte do života nejmladší romské generace: Marie píše o mamince kamarádky, která brala drogy

6.11.2017 13:00
Ilustrační FOTO
Ilustrační FOTO

Romano suno je literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s. už dvacet let. Za tu dobu se v soutěži sešlo tisíce textů od dětí z různých koutů České republiky. Skrze texty můžeme nahlédnout do života nejmladší romské generace. V jakém světě žijí a jaký svět si přejí dnešní romské děti? Server Romea.cz zveřejňuje postupně texty z různých ročníků soutěže.

Romano suno 2015, Marie Kalejová, 13 let, Ústí nad Labem

Bavinas pro čačipen

Jekhvar ňilaje sas šukar ďives. Amen o čhaja e Lusia, e Nikola, e Hedvika a e Zuzka gejľam pes te predžal andro parkos. Sas igen šukar ďives. Sa ode saginelas (pachinelas). O čirikle peske šukares giľavenas. Jekh amendar, e Hedvika, phenďa: „So čhajale, so te bavinďamas pro čačipen?“ A o čhaja phende: „Ta mište.“ A mek jekh čhaj, e Zuzka, phenďa: „Sar, hoj bavinas pro čačipen?“ „Kavka, so peske akana phenaha, lačho či nalačho, sa ačhela maškar amende.“ E Zuzka furt na achaľolas. „Phenaha peske savoro, so predžiďiľam.“ „Imar achaľulav,“ phenďa e Zuzka. E Hedvika phenďa: „Ta suhlasinen?“ „Ta sar te na!“

Bešľam peske andre čar avke, hoj te avel amenge mište. Paľis losinahas, savi čhaj chudela te vakerel ešebno. O losos pejľa pre Nikola. Ta chudľa te vakerel. No avke pes čerinďam savore, ale nekbuter amenge iľa so te vakeral e Lusia. Skušinava tumenge te popisinel, so pes ačhiľa.

Barolas avri dži pandž berš sar savore čhavore, ale jekh ďives le dades phandle andre bertena. E daj olestar odpejľa a medik pes olestar diňa opre, ta o čhavore sas ke nena. Sas ode vaj čhon, avka gejle pale paš e daj. Ale e Lusia prindžarďa, hoj la daha nane mištes. Jekhvar e daj sas andre koupelna a o vudar mukľa pale. E Lusia na džanlas, hoj e daj hiňi andre koupelna, ta avľa. Sar e Lusia odkerďa o vudar, dikhľa la da, sar fetinel. Maj denašľa paš late, iľa lake. E daj pre late: „De arde!“ „Na! Na dav,“ phenďa e Lusia. „Tu amenge phenďal, hoj pal amende bajineha! So imar na pametines!“ E daj pre late: „Me pal tumende bajinav.“ „Na, na bajines!“

No e daj laha imar aňi na vakerlas. Gejľa paš late, iľa, marďa la. A kavka oda sas sako ďives. E daj pes iľa tosara a avľas až rači. Varekana the dujto ďives. No e Lusia mušinelas te bajinel. E Lusia cerpinelas, ale e socijalka pes dodžanľas. Avle ke lende a kamle len te lel. Sar dikhľas e daj, so pes ačhiľa, avľa lake andro šero, so kerďa. Koda ďives peske phenďa, hoj kavka našťi avel, hoj kavka našťi mukhel, hoj lake le čhaven te len. No oda ďives pes diňa opre. Polokes pes olestar dochudelas. No a e Lusia imar šaj phenďa: „Oda miri daj.“ No imar konec.

Hra na pravdu

Jednoho krásného letního dne jsme se my holky, Lusia, Nikola, Hedvika a Zuzka, šly projít do parku. Byl opravdu krásný den, vše vonělo. Ptáci krásně štěbetali. Jedna z nás holek, Hedvika, řekla: „Co kdybychom hrály hru na pravdu?!“ Holky s tím souhlasily, ale jedna z holek, Zuzka, řekla: „Jak hru na pravdu?" „No přece, že si můžeme říct tady všechno příjemný i to nepříjemný." Zuzka pořád nechápala. „No přece řekneme si tady vše, co se nám stalo v životě." Zuzka řekla: „Aha, už chápu." Hedvika: „Souhlasíte s tím, holky?" „Ovšem."

Sedly jsme si do trávy, uvelebily se a pak jsme losovaly, která z nás začne první. Los padl na Nikolu, a tak začala vyprávět svoje zážitky, ty příjemný i ty nepříjemný. A tak se vystřídaly všechny holky ve svém vyprávění. Ale jeden příběh nás zaujal, ten Lusiin. A tak se vám ho pokusím popsat.

Lusia vyrůstala do pěti let jako každý dítě. Jednoho dne jejího otce zavřeli do vězení. Její máma se zhroutila. Do té doby, než se maminka vzpamatovala, bydlely děti u své tety. Byly tam asi měsíc, potom se vrátily zpět ke své matce. Postupem času se maminka vzpamatovala. Ale Lusia, nejstarší ze sourozenců, zjistila, že to není ta máma, co kdysi. Jednoho dne maminka byla v koupelně a zapomněla zavřít. Lusia o tom nevěděla, že tam je maminka. A ani maminka nevěděla, že tam zrovna přijde, když vešla Lusia do koupelny. Přitom nachytala svoji maminku, jak bere drogy. Ihned jí to vzala z ruky.

Její maminka: „Ne, dej to sem!"
Lusia: „Ne, ne! Nedám! Vždyť si nám slíbila, že to nebudeš dělat, že se o nás budeš starat jako jiné maminky o své děti!"
„Ale já se o vás starám!"
„Ne, nestaráš! To já se o ně starám."

Maminka s ní už dál nemluvila. Tak šla Lusia k ní. Vzala jí to. Zmlátila ji za to a tak to bylo každý den. Lusia se musela dál starat o své dva malé bratry. Maminka se ráno oblíkla, namalovala se. A ještě je mlátila. Někdy taky šla pryč, vrátila se třeba až večer nebo druhý den ráno. A tak to bylo pořad, dokud jí nehrozilo odejmutí. Pak se maminka vzpamatovala. Řekla si, že to tak nemůže být. Tak postupem času se maminka zlepšovala. A Lusia už mohla říct, že je to její maminka. Konec.

Romano suno 2015, Marie Kalejová, 13 let, Ústí nad Labem
Přečteno: 2364x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano suno, Literatura, Povídky, Romština



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo