romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Týna Trnková, recenze: Život a smrt v Tanvaldu - časosběrný experiment, který se vyplatil

Praha, 23.4.2013 15:42, (ROMEA)
FOTO: Vimeo.com
FOTO: Vimeo.com

Na začátku března odvysílala Česká televize v rámci série Český žurnál dokumentární film Život a smrt v Tanvaldu v režii Víta Klusáka a Filipa Remundy. Film sleduje kauzu mladého muže, Ladislava Tatára, Roma, který byl v Tanvaldu zavražděn v lednu 2012, jen pár chvil po příchodu Nového roku. Dokument rozpoutal debatu nejen o konkrétní kauze, ale i o podobách rasismu jako takového, silně přítomného především v severočeských městech.

Záměrem Českého žurnálu bylo sledovat důležité kauzy roku 2012, věnovat se jim hlouběji a dlouhodoběji než je v televizních pořadech zvykem. Režisérský tandem přišel s experimentem, který se vyplatil. Podařilo se mu zachytit kauzy, které odhalují naši společnost ve velmi ostrém a nelichotivém světle. Pančovaný alkohol, prezidentské volby, rasismus. Takový, který nemá podobu plešatých pochodujících panáků, nýbrž každodenní malé nenávisti a pohrdání.

Střelba, která otřásla Tanvaldem, byla vůbec první vraždou v roce 2012. Referovala o ní – velmi zkratkovitě - všechna česká média. Ladislav byl útočník, provokatér, ten, co si koledoval; jeho vrah byl muž, který se bránil. Černobílé články v novinách, černobílé reportáže a po měsíci zase jen dusivé ticho. Střelec Jan Sieber, žijící jen o kus dál, nakonec nebyl z ničeho obviněn. Jeho jednání bylo nutnou sebeobranou. Sebeobranou, za níž leží jeden mrtvý a jeden těžce zraněný muž.

Jedna rodinná tragédie začala v díle Klusáka a Remundy rozkrývat problém, který nechceme vidět.

Ve ztichlé atmosféře přijížděli Klusák s Remundou za rodinou zavražděného, navštěvovali obyvatele Tanvaldu, konfrontovali je s příběhem, na který bychom neměli zapomínat. A tanvaldští mluvili. Z pozic přátel rodiny Tatárových, pozůstalých, i těch s vyhraněným postojem vůči místním Romům, bez kterých by se jim prý žilo lépe. Jedna rodinná tragédie začala v díle Klusáka a Remundy rozkrývat problém, který nechceme vidět. Očima dvou svébytných autorů se můžeme podívat na fenomén, který je nám většinou předestírán z druhé strany.

Podoby českého rasismu, lidé, kteří poměřují hodnotu lidského života podle barvy kůže. Rasismus latentní i zcela nepokrytý, volání po segregaci, kritika, ale neschopnost najít cestu ven, neschopnost zcela porozumět. Nenávist. Posměch.

Film Život a smrt v Tanvaldu není objektivní, nestranný, popisný film. Je to polemický, místy mrazivý příběh jednoho města, v němž se situace vyhrotila k nejhoršímu. Příběh o městě, v němž je vysoká nezaměstnanost, složité životní podmínky, chudoba, nejistota a Romové. Je to příběh o důsledku, kterým je rasismus. Režiséři se opakovaně pokoušejí nahlédnou také důvody, které k němu mohou vést. Nespokojenost, nezaměstnanost, pocit ohrožení. Vyprávění o zrušených závodech. Skládá lidskou mozaiku, v níž každý dílek reprezentuje kus chiméry rasismu, anticiganismu.

Tanvaldští se nyní ozývají a tvrdí, že film neukazuje mnoho těch, kteří přece nejsou rasisté. Je to očekávatelná reakce. A pokud povede k tomu, že tanvaldští začnou o rasismu mluvit, přemýšlet a uvědomovat si, kde vlastně stojí a v jakém městě žijí, bude to jen ku prospěchu. Paradoxně právě ten pocit „nepřítomnosti“ ve filmu může vést k zpřítomnění v reálném životě.

Tanvaldští se ozývají. Chtěli by vyvážený film, v němž někdo je rasista, někdo není. Někdo je Rom, někdo není. Objektivita ovšem nikdy neexistovala. Většina médií pracuje s romstvím stejně. Je to stigma. Nyní někdo stojí na druhé straně a ukazuje, kam taková stigmatizace a živení nenávisti může zajít. Buďme rádi za subjektivní film, v němž sami autoři hledají práh etiky, pokládají nepříjemné otázky a ukazují nepříjemné odpovědi. Rok natáčení dal vzniknout filmu, který můžeme stavět proti reportážím těch, kteří problémy pouze představují, namísto toho, aby pátrali po jejich kořenech nebo řešeních.

Uplynul rok. Nakonec promluvil i střelec. Bez emocí. Chladný závěr mrazivého dokumentu.

Po celou dobu promítání filmu jsem si kladla otázku, jak by takový film vypadal, kdyby se ona otevřená nenávist vůči menšinám, Romům nebo tzv. „nepřizpůsobivým“, jež vyplouvala na povrch s pochody Dělnické strany, stala běžnou. Protože někteří „hrdinové“ se ve filmu očividně krotili. Snad právě to ukazuje, že rasismus je něco, za co se lidé stydí. A stydět by se měli.

S článkem polemizuje Jarmila Balážová v textu Při nedostatku informací by nikdo neměl vynášet jednoznačné soudy.

Týna Trnková
Přečteno: 4370x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Recenze, Film, Dokumenty, RV 3/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo