romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Je třeba zvyšovat povědomí o právech dítěte

Praha, 21.6.2013 14:45, (ROMANO VOĎI)
Jean Zermatten
Jean Zermatten

Je nejvyšší čas začít jednat,“ říká Jean Zermatten, odcházející předseda Výboru OSN pro práva dětí, který v dubnu vystoupil na debatě České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. V debatě zdůraznil mimo jiné fakt, že Výbor OSN pro práva dětí dlouhodobě upozorňuje na diskriminaci v přístupu ke vzdělávání romských dětí v ČR. Jean Zermatten do Prahy přijel na pozvání Česko-britské o. p. s.

V čem podle vás Česká republika nejvíce porušuje práva dětí?

Především v případě diskriminace romských dětí. Jedná se o přímou diskriminaci, kdy je řečeno, že romské dítě není dostatečně inteligentní a bylo by mu lépe ve zvláštní škole (dnes v základní škole praktické). Existuje zde ovšem i nepřímá diskriminace, kdy dostatečně nehájíme právo všech dětí na rovný přístup ke vzdělávání. V České republice tuto ignoranci považuji za zásadní problém. Sice zde byla v roce 2009 přijata legislativa pro podporu inkluzivního vzdělávání, ale je to vše pouze na papíře. Realita je bohužel dost odlišná. Už je nejvyšší čas začít jednat a prosazovat rovný přístup ke vzdělávání pro všechny děti.

V čem je hlavní význam inkluzivních škol?

Je třeba se na to dívat z pohledu dítěte. Každé dítě má přece právo studovat se svými vrstevníky, ne s vybraným vzorkem postižených dětí. Kde jinde by se děti měly naučit spolu žít, než právě ve škole? Právě tam mají jedinečnou šanci poznat společnost jako celek, ne jen její vybranou část.

Jaké jsou zkušenosti ze zahraničí?

Existují země, které mají všechny děti pod jednou střechou. Školy tam jsou pro všechny – jedná se nejen o skandinávské státy, ale také o Německo a některé kantony Švýcarska.  Výzkumy jasně dokazují, že děti nelze kategorizovat dopředu. Nejedná se pouze o romské či handicapované děti, ale i o děti migrantů, či děti z chudých rodin.

Česko je hodně kritizované za to, že do základních škol praktických často zařazuje žáky, kteří tam nepatří. Jaká rizika tato praxe přináší?

Důsledky jsou katastrofální – nejen že se k nim chováme jinak než k ostatním dětem, ale zároveň jim tím odpíráme i právo na dosažení kvalitního vzdělání. Naše chování jim může způsobit psychické problémy. Je dokázáno, že tyto děti pak dlouhodobě ztrácí sebedůvěru. Naopak, když se podíváte na běžnou inkluzivní základní školu s romskými dětmi, je patrné, že taková forma studia prospívá nejen romským žákům, ale i všem ostatním.

Jaké výhody přinášejí dětem společné školy pro žáky nadané i méně nadané? Můžete, prosím, poukázat i na konkrétní zkušenosti ze zahraničí?

Ve společných, tedy inkluzivních, školách je každé dítě podporováno, aby dosáhlo svého maximálního vzdělávacího potenciálu. Je to model, který znamená kvalitu a podporu pro všechny šitou na míru každému. Takový model je základem sociální koheze. Inkluzivní školy respektují právo dítěte na to, aby se k němu všichni chovali stejně. Navíc se žáci od sebe navzájem učí a je prokázáno, že takoví žáci jsou mnohem více sociálně empatičtí a bystří. Tato zkušenost se jim v budoucnu bude vždy hodit. Z výzkumů realizovaných ve Finsku a Švédsku vyplývá, že děti z inkluzivních škol si v dospělosti této zkušenosti velmi cení.

Druhým významným tématem jsou dětské domovy a kojenecké ústavy. Ty v Česku stále fungují, přestože se je stát snaží omezovat. V čem dětem pobyt v ústavu škodí?

Ústavní péče by měla pro dítě být vždy až úplně poslední možností. Je zcela zásadní podporovat pěstounské rodiny. Pro dítě je velmi důležitá stabilita a kontinuita, které nalezne pouze v rodině. Rodina je založena zcela jinak, než jakýkoliv ústav, je zde zásadní princip důvěry, soukromí a lásky. To prostě v žádném ústavu nikdy nenajdete.

Jak byste hodnotil české dětské domovy? Existují nějaká rizika, na která byste v souvislosti s nimi upozornil?

Je třeba především podporovat sanaci rodiny, doplnit služby na podporu biologických rodin, či podporovat sociální bydlení. Ústavy musí být v péči o dítě vždy až poslední možností. Pro opuštěné děti nepotřebujeme dětské domovy, ale fungující systém pěstounské péče. Musí to být dobře nastavený systém, který zajistí kvalitu života všech dětí.

Tato témata jsou v Česku politicky ožehavá. Dokonce i mezi politiky je řada těch, kteří podporují  kojenecké ústavy i speciální školy. Setkali jste se s podobnými postoji i v jiných zemích, jež se rozhodly podobné školy a ústavy rušit? Jak se podařilo tamním vládám tyto otázky vysvětlit veřejnosti?

Problém je v tom, že v těchto debatách je často přehlíženo to nejdůležitější – zájem dítěte. Je zájem dítěte, aby bylo ve speciální škole, kde budou jeho práva limitována, nebo v běžné základní škole, kde je zahrnuto do systému, ve kterém má možnost dosáhnout svého maxima v rámci dosaženého vzdělání? Odpověď je jasná. Důvod, proč to politici, veřejnost a někdy i učitelé nepodporují, je pouze ten, že nepřemýšlí o zájmu dítěte, ale o zájmech svých – nejsou připraveni změnit svůj postoj a zamyslet se nad tím, jaký je opravdový zájem dítěte. Tento postoj nelze změnit ihned, je třeba vést debaty s veřejností, zapojit rodiče i učitele, prostě všechny, kterým záleží na osudu dětí.

ROMEA, Lucie Macků
Přečteno: 2663x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, rozsudek D.H., RV 06/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo