Milena Hübschmannová - žena s velkou tolerancí a respektem ke každému člověku

Osmého září uplyne sedm let od tragické smrti zakladatelky české romistiky, a především jedinečné ženy, Mileny Hübschmannové. O jejím významu, jak na poli vědeckém, tak zejména lidském, vypovídá už jen má osobní vzpomínka na přeplněný kostel svatého Ignáce, kde se za ni konala několik dní po jejím odchodu zádušní mše. Obličeje většiny přítomných odrážely neskutečný smutek, jako by ztratili jednu z nejbližších osob svého života. A tomu tak ve většině případů skutečně bylo. Milena Hübschmannová byla celé řadě Romů sestrou, matkou a především upřímnou přítelkyní. S její smrtí mnohým z nich odešel člověk, který byl pro jejich počínání hnacím motorem, který jim dával naději a pozitivní energii, pomáhal jim a do značné míry je ochraňoval.
„V rámci seminářů jsme spolu
chodívaly do romských osad, kde jsme ověřovali dialekty. Byla
jsem překvapená, jak ji všichni znali a jak uměla uctít i ty
obyčejné, chudé Romy. Pamatuji si na to, když jela na Slovensko
na seminář, vždy měla plné auto věcí pro Romy v osadách.
Věděla, že i toto jim pomůže.
(…)
Milena pro mě velmi
znamenala, i když jsem ji znala krátce, předtím jsem takového
člověka nepotkala. Byla bych ráda, kdyby byla mezi námi, když
mám nyní problémy v práci i v soukromém životě,
velmi bych ji potřebovala. Někdy se mi o ní zdá a v pozadí
slyším její hlas „Viero, vydrž!““
Viera Šándorová.
Úryvek z knihy Milena Hübschmannová ve vzpomínkách (ROMEA,
o.s., 2006)
Byla to právě ona, kdo přiměl Teru Fabiánovou, jednu z nejvýznamnějších romských básnířek, zapsat své hluboké verše, které jen tak mezi řečí pronášela při vaření kávy, na papír. Byla to ona, kdo stál u zrodu mezinárodně úspěšné knihy Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. A tak bychom mohli jmenovat téměř donekonečna.
Milena Hübschmannová (*1933, Praha) vystudovala hindštinu, urdštinu a bengálštinu na Filozofické fakultně Univerzity Karlovy v Praze. Jak sama vyprávěla, již během studia indologie si všímala nápadné podobnosti Romů s národy, jejichž jazyky si osvojovala. Romové jí zprvu učarovali pro jejich exotičnost ve zdejším evropském prostředí. Byli pro ni živoucí spojkou s kontinentem, který tolik obdivovala. Postupně začala do jejich kultury a jazyka pronikat a angažovat se v boji za jejich emancipaci.
Na její cestě k Romům vzpomínala Milenina mladší sestra Jiřina Šístková v knize Milena Hübschmannová ve vzpomínkách (ROMEA, o.s., 2006) následovně:
„Osud rodiny měl jistě vliv na
Milenino smýšlení. Stejně tak ji ovlivňovala touha mladé
studentky pomoci poválečné republice a láska k vlasti
vštěpovaná rodinou ji vedla k tomu, aby se zúčastnila
brigád mládeže. Na brigádách poznávala lidi z Ostravska a
Mostecka, zajímala se o jejich životy a problémy. Z té doby
pochází její prvotina „Spokojení lidé“. Byli opravdu
spokojeni pod komunistickou vládou a jejími bombastickými hesly?
Nejsem si jista. Domnívám se, že tam si prvně začala uvědomovat
sociální nespravedlnost vůči Romům.
(…)
Na naši
emigraci (sestra s rodinou utekla v roce 1968 do Kanady,
pozn. aut.) doplatila těžce. Ztratila práci, ale to už byla naše
Milů, nikdy nám to nevyčetla. Milů si také velkou měrou
přitížila sama kritikou vlády, jejího postoje k Romům. Ne
všichni lidé mohli odejít. Milena byla jednou z nich.
Milovala svůj národ a měla zde své poslání, které v žádné
cizině nemohla naplnit. Na světě je mnoho zemí, kde žijí
Romové, dokonce i v Kanadě, ale ona chtěla především
pomoci těm u nás doma, pozvednout jejich sebevědomí, dát do
povědomí národa, že Romové mají svůj jazyk a mají tvůrčí,
hudební i literární schopnosti. Až do posledního dne svého
života bojovala proti zaslepenému, nenávistnému rasismu. Chtěla,
aby každý Rom byl hrdý na to, že je Rom.“
Milena Hübschmannová působila v celé řadě institucí, kde se zabývala právě především výzkumem a propagací romského jazyka a kultury. Po svém studiu pracovala vedle své alma mater také v Orientálním ústavu ČSAV. Několik let působila v literární a divadelní redakci Československého rozhlasu, kam se často snažila propašovávat také romskou lidovou slovesnost. V letech 1969-1973 působila jako předsedkyně společensko-vědní komise Svazu Cikánů-Romů, první romské organizace na našem území. V roce 1975 byla potom po roce propuštěna z Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV pro její nesouhlas s asimilační politikou směřovanou na Romy, a v důsledku toho byla až do roku 1982, kdy byla přijata na Jazykovou školu v Praze, bez stálého zaměstnání. V roce 1991 se zasadila o vznik semináře romistiky na FF UK v Praze, kde vyučovala až do své smrti 8. září 2005.
Mileně Hübschmannové byla za její činnost udělena celá řada ocenění. Mezi ty nejvýznamnější patří například Cena Františka Kriegla (1994) udělovaná Chartou 77, medaile Za zásluhy III. stupně z rukou prezidenta republiky Václava Havla (2002) nebo medaile Za zásluhy I. stupně udělenou MŠMT za významný podíl na uchování a rozvoji romského jazyka a romské kultury (2003).
„Její nečekaný odchod mě
podobně jako všechny lidi, kteří ji osobně znali, hluboce ranil.
Za ten krátký čas, po který jsem měla možnost Milenu blíže
poznat a spolupracovat s ní, jsem pochopila, že člověk může
v životě udělat o mnoho víc nejen pro sebe, ale i pro
ostatní lidi, pokud to chce a pracuje na sobě.
(…)
Před
očima se mi vynořuje obraz Mileny tak, jak mi utkvěl v paměti.
Obraz starší, nenápadné, skromné ženy. Ženy s velkou
tolerancí a respektem ke každému člověku. Ženy, která celý
život rozdávala a nic za to nečekala. A především ženy, díky
níž jsem si uvědomila, v čem spočívá bohatství člověka.
Dávala nám Romům to, co se nedá koupit za žádné peníze –
svoji lásku a pocit, že jsme duševně bohatými lidmi, protože i
navzdory velké bídě, v níž jsme po staletí žili, jsme si
zachovali svoji kulturu, tradice, zvyky a svůj mateřský jazyk.
V její osobě jsme ztratili nejen učitele, ale jistým
způsobem i matku, která se o nás zajímala, důvěřovala a
pomáhala nám.“
(Eva Gašparová. Úryvek z knihy Milena
Hübschmannová ve vzpomínkách, ROMEA, o.s., 2006.
Závěrem bych rád přispěl jednou vlastní vzpomínkou. Psal se rok 2005, byla tuhá zima a po Praze náledí. Skupina nás, studentů prvního ročníku romistiky, už netrpělivě postávala před učebnou. Milena Hübschmannová měla zpoždění. Po půl hodině se kulhavými kroky vynořila na schodišti. Měla rozcuchané vlasy, rozseknutý ret, po obličeji fialové modřiny a uražený kus zubu. Pohled na ni mě upřímně vyděsil. Na palbu mých otázek odpověděla, že uklouzla na zamrzlých schodech. Do nemocnice nešla, protože přeci máme hodinu a ona nás nemůže zklamat. Navíc se na nás těšila, a proto návštěvu ambulance odložila na večer. Po tom, co se nám ji podařilo přemluvit, aby pomoc lékaře opravdu hned vyhledala, že si hodinu nahradíme, až se uzdraví, se ze zranění zotavovala několik měsíců. Bylo to naposledy, co jsem s ní mluvil.
Nepřehlédněte:
Kam dál:
- Barber Valentýn Toráč: Jsem produktivní, potřebuji v životě něco vytvářet
- Rozhovor Petra Gini s Davidem Pongem: Referendum o Brexitu nemělo nikdy nastat, dnes by jeho výsledky byly jiné
- Orgovánová, Kumanová a Patkoló. Prezident Andrej Kiska ocenil tři romské osobnosti státním vyznamenáním
- Ilona Ferková: Setkala jsem se s Milenou Hübsmannovou a zjistila jsem, že romsky se dá i psát
- Ian Hancock, romský lingvista z Texaské univerzity, získal Řád britského impéria
- VIDEO: Rytmus a Marpo se před vyprodanou O2 arénou utkali v boxu. Na body zvítězil Marpo
- Martin Svátek v Desetiminutovce: Když jsem zazpíval před narvanou Lucernou, bylo jasný že muzika je můj život
- Marian Dancso: Inkluze je o tom, že každé dítě máme vzdělávat tak, aby maximálně využilo svůj potenciál
- Elena Gorolová: Zařazení mezi 100 inspirativních žen světa mě šokovalo
- Desetiminutovka Plus: Na prvním turnaji nastřílela 15 gólů, dnes obléká reprezentační dres
- V dětství mu nadávali, dnes kraluje světovým módním molům. S talentem i pokorou
- Karlštejn není jen nábytek a porcelán, říká průvodkyně Olga Halušková. Ročně hradem provede 15 tisíc lidí
Štítky:
Osobnosti, RomštinaHLAVNÍ ZPRÁVY

videoBarber Valentýn Toráč: Jsem produktivní, potřebuji v životě něco vytvářet
15.2.2019 18:20
Ústí nad Labem vyhlásilo bezdoplatkovu zónu na celém území města, včetně Trmic
14.2.2019 13:35