romea - logo
3. srpna 2020 (pondělí)
svátek má Miluše

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Analýza: Příspěvky na internetu týkající se Romů jsou horší než před dvěma lety. 80% je negativních

8.12.2016 15:00
Ilustrační grafika: Hatefree.cz
Ilustrační grafika: Hatefree.cz

O Romech se na českém internetu mluví převážně stereotypně, hlas samotných Romů ve virtuálním prostoru zaznívá zatím poměrně slabě. Mediální pozornost vůči Romům jako menšině byla sice v letech 2015 a 2016 zastíněna zaměřením na muslimy a uprchlíky, ale emoce jsou zároveň více negativní než dřív. Prostředí diskuzí pod články v téměř všech významných českých internetových médiích je vůči Romům a dalším menšinám nepřátelské. Tato i další zjištění přinesla aktuální analýza komunikace o Romech na českém internetu od společnosti Yeseter.

Už bezmála dva roky sledujeme pro Hate Free Culture tuzemský internet, abychom lépe pochopili, jak probíhá internetová komunikace (buzz) týkající se různých menšin. Za ty dva roky jsme v našich měřeních zaznamenali více než 5 milionů příspěvků na téma menšin, a toto číslo se každý den zvýší o další tisíce příspěvků podle toho, zda nějaké téma „zrovna letí“ v médiích – v těch tradičnějších, i v těch internetových a sociálních.

Tisíce příspěvků denně znamená i tisíce internetových konverzací, které se sledovaných témat třeba i jen okrajově dotknou. My ovšem jednotlivé konverzace nečteme, abychom pochopili jejich smysl, při tak velkém počtu příspěvků by to bylo velmi náročné. Provádíme hromadný buzzmonitoring, tedy strojové sledování rozličných metadat o všech veřejně přístupných internetových konverzacích.

Analýzou buzzmonitoringu se snažíme najít různé vzory v datech, které by nám pomohly lépe porozumět obecným tendencím v internetové komunikaci, a tedy i ve smýšlení uživatelů. Díky použité metodě můžeme obsáhnout velké množství konverzací, můžeme identifikovat trendy, tendence nebo důležité mluvčí, naopak ale nestudujeme, jak přesně konverzace probíhají, jaké jsou psychické pochody mluvčích nebo jejich způsoby argumentace. Na otázku, jak se mluví o Romech na českém internetu, můžeme tedy odpovědět jen z části – lépe postihneme kvantity buzzu než jeho kvality.

Kdo mluví o Romech?

Ptát se, jak se mluví o Romech na internetu, je, přiznám se, trochu nejapná otázka, která opomíjí, že Romové žijí mezi námi. Proto se nejen „mluví o Romech“, ale i „mluví s Romy“ a samozřejmě též „Romové mluví“. Tyto rozdíly se v buzzmonitoringu trochu ztrácí – sledujeme výskyt předem stanovených klíčových slov a podle nich příspěvky třídíme.

Za poslední rok bylo až 80 % příspěvků na téma Romové laděno negativně, přitom na konci roku 2014 to bylo „jen“ asi 65 % příspěvků.

Touto metodou ale nezachytíme přesný kontext konverzace, východiska nebo dokonce etnicitu jejích mluvčích, proto si musíme pomáhat různými dodatečnými analytickými metodami, kdy se příspěvky snažíme více zasadit do kontextu na základě dalších metadat, než je třeba jen samotný obsah příspěvku. Tak můžeme s jistotou tvrdit, že je vhodnější mluvit o množství různorodých konverzací a buzzů na téma Romové.

Téma Romové najdeme v internetových seznamkách, kde se etnicita jeví jako důležitý parametr. Najdeme ho i v běžné mluvě Neromů, kde figuruje v různých ustálených spojeních nebo ustálených myšlenkových konstrukcích – stereotypech, specifickou pozici pro stereotypní buzz pak mají „vtipy o Romech“ (někteří lidé tvrdí, že jde spíše o vtipy o českém smýšlení o Romech). Dále toto téma samozřejmě figuruje přímo v různých rasistických výrocích nebo jsou Romové rétoricky využíváni jako určité měřítko pro srovnávání postojů k jiným menšinám – srovnává se pracovitost, kriminalita, adaptační schopnosti, a to nejčastěji ve stereotypním ztvárnění.

I naše analýza ukazuje, že téma Romové je u jednotlivých mluvčí mnohdy doplňkem k dalším tématům menšin (zvláště muslimové a uprchlíci). Téma Romové ale samozřejmě zaznívá i ve výrocích z úst samotných Romů, romských organizací a dalších aktivních lidí a organizací, které podporují romskou emancipaci nebo je trápí sociální nerovnosti v české společnosti. Konverzace mají i na internetu tendence se různě prolínat a kombinovat, tak je podobné kategorizování vždy určitým zjednodušením, které nám ale může pomoci chápat, že ne všechny buzzy jsou stejné a rovnocenné.

Náhlé nárůsty pozornosti

V konverzacích různého druhu hrají významnou roli noviny, televize a důležité osobnosti, které dokáží nejen zesilovat či naopak opomíjet vybrané výroky, ale které efektivně formují naši pozornost.

V naší analýze formujeme hypotézu, že v létě 2015, a zejména během podzimu 2015, byla pozornost českého mediálního prostoru natolik zaměřena na téma uprchlíci, že to vedlo ke snížení pozornosti vůči tématu Romové, které se jinak v Česku těší dlouhodobé pozornosti. Abychom však mohli argumentovat nárůstem či poklesem pozornosti, nevystačíme si pouze s dlouhodobými objemy internetového buzzu, ale musíme věnovat pozornost specifickému jevu, kterému můžeme říkat třeba „mediální hype“.

Hype znamená náhlý nárůst v intenzitě buzzu na určité téma. Už samotný náhlý nárůst objemu zmínek o nějakém tématu často vede k tomu, že lidé ve snaze „mít přehled, co je in“, se na téma více zaměří a hype tak dále posílí. Hype trvá většinou poměrně krátce, ale ačkoli má tendenci rychle utichnout, může dlouho zůstávat v paměti zúčastněných jako významná vzpomínka. Hype si totiž v sobě nese celkem složité sociální dynamiky, protože dává zažít něco jako pocit sounáležitosti při společném sdílení jednoho momentálně dominantního tématu. Hype je zážitek.

Z našich dat je pak patrné, že se od léta 2015 do jara 2016 „hypovalo“ hlavně u tématu uprchlíci nebo u příbuzného tématu muslimové, ale u tématu Romové je hypů málo a jsou slabé. To ukazuje obrázek 1 a dále obrázek 5, na kterých jsou zobrazeny počty příspěvků za den během období jednoho roku (všimněte si též dlouhodobého ústupu tématu uprchlíci). Ústup hypů na téma Romové koresponduje i se skutečností, že ačkoli během letních měsíců se během předešlých let často konávala protiromská shromáždění, někdy i s vypuknuvším protiromským násilím*, v letech 2015 a 2016 jako by se protiromský sentiment v žádná shromáždění nepřetavil, zato ale proběhlo množství shromáždění protimuslimských a protiuprchlických.

Obrázek 1: Denní buzz na českém internetu za jednotlivá témata menšin (červenec 2015–červen 2016, křivky jsou vyhlazeny). Kliknutím obrázek zvětšíte.

Výrazná témata a negativní vyznění

Pokud ale bylo téma Romové ušetřeno hypů, které by na něho strhávaly celospolečenskou pozornost, neznamená to nutně, že by se obraz Romů na českém internetu zlepšil. Společně s výraznými hypy vůči muslimům a uprchlíkům, které vedly k určitému celospolečenskému vyhrocení debaty, se zhoršoval i celkový sentiment v buzzu o Romech. Za poslední rok bylo až 80 % příspěvků na téma Romové laděno negativně, přitom na konci roku 2014 to bylo „jen“ asi 65 % příspěvků.

Obrázek 2: Hodnoty sentimentu za téma Romové celkově za celé sledované období (negativní - neutrální - pozitivní)

Jaká témata se v buzzu na téma Romové nejvíce vyskytují? Automatická detekce témat je problematickou metodou pochopení obsahu konverzací. Je založena na detekci klíčových slov, které figurují ve slovnících přiřazených k různým tématům, to ale vede k problému s rozeznáním relevance příspěvků – tak třeba slovo „rom“ neznamená jen etnické určení, ale je i technickým termínem v oblasti servisu chytrých mobilních telefonů.

Diskuze o tématu Romové je obecně velmi stereotypní.

Ale problémy s relevancí jsou i subtilnějšího charakteru – jak například srovnat relevanci výroku na rasistickém webu, který si přečte 1000 lidí, a vtipu o Romech, který na Facebooku lajkuje 10 000 lidí? Vzhledem k těmto a dalším metodickým problémům je vhodné pracovat s detekcí témat orientačně pro zaznamenání tendencí, pro interpretaci se ale vždy musíme uchýlit ke studiu konkrétních konverzací, což přesahuje záběr naší buzzmonitoringové analýzy. 

Přesto na základě automatické detekce konverzačních témat v buzzu můžeme s jistotou tvrdit, že buzz o tématu Romové je obecně velmi stereotypní.

Od začátku sledování v roce 2014 nám jako nejvýznamnější témata stabilně vycházejí „nezaměstnanost“, „kriminalita“, „bydlení“, „příživnictví“, „vzdělání“, „rasismus“ (třídění do kategorií témat i názvy jsou naše vlastní). Jak je vidět z obrázku 3, témata jako „kultura“ či „integrace“ jsou málo významná. Podobně bychom mohli pokračovat do většího detailu, jak to děláme na příkladu tématu vzdělání, viz obrázek 4, kde jsou otázky školství a vzdělávání nejčastěji spojovány přímo s projevy nenávisti a tématy „praktické školy“, „segregace a inkluze“ nebo „počítání Romů“. Protože výsledky vycházejí z celkových dat, je patrné, že v českému buzzu na téma Romové většinou narazíme na „mluvení o Romech“ se svou stereotypností – třeba ne tak časté konverzace o emancipaci mají jinou tematickou i hodnotovou skladbu (důležitá jsou témata vzdělávání, práce, chudoby a úspěchu, zobrazování Romů v médiích atp.), v prostředí seznamky je naopak jen menšina příspěvků zaměřena na širší společenská témata (a tak zůstane velká část příspěvků bez zařazení do podtémat).

Obrázek 3: Téma Romové – počty příspěvků podle podtémat – dvě různá časová období

Tematická skladba buzzu na téma Romové ve spojení s převládajícím negativním sentimentem vystavuje nelichotivý obrázek českému mainstreamovému způsobu přemýšlení a mluvení o Romech. Je nutno dodat, že nejde jen o buzz v různých komentářích, ale mluvíme tu i o vyjádřeních některých politiků a o zprávách v novinách a televizi.

Tendence opakovat stereotypy pak znamená, že v buzzu na téma Romové chybí skutečný život se svými víceznačnostmi, protichůdnostmi a rozpory, které u nás samých (Neromů) vnímáme tak samozřejmě.

Jiné, než stereotypní výroky pak pochází kromě samotných Romů a Romek takřka výlučně od institucí a aktivistů kolem hnutí za zrovnoprávnění, případně ze strany státních institucí, které se ke zrovnoprávnění hlásí, či z akademického prostředí. Takové rozdíly ve způsobu mluvení a myšlení pak hrozí dál posilovat bariéry v porozumění.

Obrázek 4: Téma Romové, podtéma vzdělávání – zastoupení příspěvků podle podtémat (červenec–září 2016)

Na prvním obrázku jsou zachyceny trendy ve výskytu příspěvků za sledovaná témata za poslední rok. Ukazuje se, že buzz na téma uprchlíci dosahuje asi desetinásobných objemů ve srovnání s buzzem na téma Romové.

Navíc, jak jsme zmiňovali výše, buzz na téma Romové obsahuje jen omezené množství hypů (detailněji patrné z posledního grafu), takže můžeme spekulovat, že kdyby nebyla pozornost upřena na téma uprchlíků, hypy u tématu Romové by byly výraznější a dynamičtější. Nicméně pro potvrzení této hypotézy je potřeba dále zkoumat zejména proměny priorit o samotných mluvčích, kteří mají v oblibě produkci negativně zabarvených výroků o menšinách.

Když jsme v úvodu zmiňovali, že jednotlivé výroky nelze pochopit bez znalosti kontextu celé konverzace, naráželi jsme tak na podstatnou charakteristiku internetové komunikace: neodehrává se ve vzduchoprázdnu, ale vede k vytváření společenství, komunit, tedy k seskupování lidí, což postupně vede k vytváření sdílených významů, sdílených zážitků, sdílených historií. Společenství pak vytváří určitý rámec, ve kterém krystalizují významy, hodnoty a další kulturní vlastnosti společenství. Různorodost společenství pak znamená lepší kapacitu pro zvažování různých pohledů, umožní souběžnou existenci různých rozporných pohledů, ale i lepší kapacitu pro deliberaci – tj. hledání cest, jak dobrým způsobem společně najít nejlepší řešení.

Obrázek 5: Denní buzz na českém internetu za jednotlivá témata menšin – jednotlivé grafy (červenec 2015–červen 2016). Obrázek zvětšíte kliknutím.

Různost témat mezi přispěvateli různých webů

Proto jsme se podívali na jednotlivé webové platformy, jak jejich uživatelé během posledního roku inklinovali k vyjádřením o různých tématech menšin – zda se třeba všichni vyjadřují k dominantním tématům, nebo zda různá témata koexistují odděleně. U všech uživatelů jsme vyhodnotili, k jakým tématům se za období jednoho roku vyjadřovali, a srovnali jsme prolínání témat u uživatelů na různých webových platformách. Platformy se nám pak rozvrstvily do několika typů: 

  • Platformy, kde není velká dominance uživatelů vyjadřujících se ke všem sledovaným tématům menšin zároveň a zároveň žádné téma menšin není mezi uživateli výrazně dominantní: facebook.com, twitter.com, nyx.cz, okoun.cz
  • Platformy, kde není velká dominance uživatelů vyjadřujících se ke všem sledovaným tématům menšin zároveň a zároveň výrazněji dominují témata Romové nebo LGBT: lide.cz, ask.fm, emimino.cz
  • Platformy, kde není velká dominance uživatelů vyjadřujících se ke všem sledovaným tématům menšin zároveň a zároveň výrazněji dominují témata muslimové a uprchlíci: zahranicni.ihned.cz, domaci.ihned.cz, reflex.cz, pravyprostor.cz
  • Platformy, kde není velká dominance uživatelů vyjadřujících se ke všem sledovaným tématům menšin zároveň a zároveň výrazněji dominují témata muslimové, uprchlíci a Romové: zpravy.aktualne.cz, tn.nova.cz, blesk.cz
  • Platformy, kde výrazně dominují uživatelé vyjadřujících se ke všem sledovaným tématům menšin zároveň a zároveň výrazněji dominují témata muslimové a uprchlíci: zpravy.idnes.cz, novinky.cz, parlamentnilisty.cz, echo24.cz, blog2.idnes.cz, lidovky.cz

Vidíme, že mezi typy 3-5 jsou zahrnuty důležité zpravodajské portály. Pro zpravodajské weby je pak charakteristické, že jsou v tamějších diskuzích nadměrně akcentována témata muslimové a uprchlíci, případně Romové. Také zde najdeme nejvyšší koncentraci uživatelů, kteří se vyjadřují ke všem tématům menšin (kategorie 5).

Naproti tomu najdeme webové platformy, kde jsou výrazně zastoupena témata menšin v Česku žijících, LGBT lidí a Romů (kategorie 2), ale poměrně malé zastoupení mají témata, která tak výrazně dominují na zpravodajských webech. Weby v kategorii 1 pak nabízejí prostor pro výroky o různých menšinách, ale nedochází k dominanci témat ani dominanci uživatelů vyjadřujících se ke všem tématům – to je i případ Facebooku, kde koexistuje velké množství lidí různých názorů a diskutujících menšinová témata, ačkoli se navzájem napříč tématy vůbec nemusí potkávat.

Z výsledků plyne velmi důležitý poznatek, že společenství vznikající na různých webových platformách jsou velmi různorodá, co se týče vztahů k menšinám. Rozhodně se nepohybujeme v ploché realitě, která by nám mohla umožnit jednoznačně přisuzovat tematickému buzzu jasné kategorie.

Tam, kde je větší prostor pro konverzaci o různých menšinách, a i se zástupci těch menšin, tam bude tíhnutí ke stereotypům slabší.

Pokud silně vnímáme existenci stereotypního buzzu o Romech a data nám to potvrzují, neznamená to, že stereotypnost je přítomná všude stejně. Tam, kde je větší prostor pro konverzaci o různých menšinách, a i se zástupci těch menšin, tam bude tíhnutí ke stereotypům slabší. U případu zpravodajských portálů je patrné, že už samotné podmínky interakce na těchto webových platformách vedou k dominanci některých témat, a dokonce i k dominanci uživatelů zaobírajících se více tématy menšin zároveň. Výsledkem je prostředí „diskusí pod články“, které pro zastánce menšinových témat není příznivé, natož bezpečné. Nositelé odlišných názorů zde bývají velmi rychle konfrontováni s dominantními tématy a dominantními uživateli.

Stále se buzzu učíme porozumět

Z dat nasbíraných v letech 2015 a 2016 můžeme jen těžko činit obecné závěry, protože to období je pro vnímání menšin velmi specifické, hlavně kvůli vynoření se v českém prostředí nových a silných témat "muslimové a uprchlíci". Přesto nám data za toto období mohou dobře posloužit při srovnání s buzzem v jiných obdobích, zejména pokud se stane buzz o hejtování Romů opět dominantní a budeme zažívat výrazné hypy v tomto tématu. Každý hype totiž nakonec odezní a dřív nebo později přijde nový. 

ANALÝZA

Petr Kučera, Yeseter Now
Přečteno: 3036x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

HateFree Culture, Analýza, Internet, Média, Menšiny, televize, Romové, segregace



HLAVNÍ ZPRÁVY

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

Pietní akt v Letech u Písku, 2. 8. 2020 (FOTO: Richard Samko, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Pietní akt v Letech připomněl i romské oběti z Osvětimi, Válková podpořila vznik romského vládního zplnomocněnce

29.7.2020 13:06, (AKTUALIZOVÁNO 2. 8. 2020, 14:45)
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu dnes na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticiganismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku dnes po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se posunul kvůli koronaviru.
 celý článek

Helena Válková 2. 8. 2020 v Letech u Písku. (FOTO: ROMEA TV)

videoHelena Válková v Letech u Písku: Podporuji vznik pozice vládního zplnomocněnce pro záležitosti romské menšiny

2.8.2020 14:14
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková dnes během pietního aktu v Letech u Písku podpořila požadavek Romů, aby byla zřízena pozice vládního zplnomocněnce pro romskou menšinu. Uvedla to ve svém projevu, ve kterém kromě jiného připomněla, že v současné době vzniká nová strategie romského začleňování pro roky 2021 - 2030.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo