romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Bydlení nejchudších lidí a slepota společnosti - II. část

3.4.2019 22:36
Demonstrace proti vyhánění chudých a Romů z města - Ústí nad Labem, 14. 6. 2018 (FOTO: Jan Mihaliček, Romea.cz)
Demonstrace proti vyhánění chudých a Romů z města - Ústí nad Labem, 14. 6. 2018 (FOTO: Jan Mihaliček, Romea.cz)

Provázanost některých místních politiků, úředníků, policistů či strážníků s těmi, kteří do velké míry ovládají život lidí v ghettech, je v některých místech velká. Jde především o moravskoslezský a severočeský kraj. Všichni zmínění mají stejný zájem: vydělat co nejvíce, tím nejjednodušším způsobem. To šlo po dlouhé roky nejsnadněji díky doplatku na bydlení, kterým stát chtěl pomáhat chudým lidem, jak se však ukázalo, pomáhal tím především obchodníkům s chudobou.

Bezpodmínečná poslušnost

Ohledně porušování zákonů nemůžeme nikoho jmenovat, jelikož svědkové, kteří se nám svěřili, nechtějí vypovídat na policii ani u soudu. Bojí se - a nutno říci, že oprávněně - že si to s nimi „mafie vyřídí“ (citace) a že skončí na ulici, protože všechno pro ně začíná i končí bydlením, respektive obavou o jeho ztrátu.

Pro dokreslení situace dva z mnoha příkladů: v Duchcově majitel domů v sociálně vyloučené lokalitě zakázal Romům účast na protinacistickém happeningu, který pořádaly neziskové organizace. Nikdo nepřišel, přestože akce probíhala přímo mezi jejich domy. V tomto městě nyní společné vládnou neonacisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti, komunisté a sociální demokraté. Mnozí Romové se přestěhovali do jiných měst i kvůli tomu.

Během jedné z demonstrací proti neonacistům v Ostravě vylezl na pódium jeden z majitelů ubytoven Vladimír Leško a přerušil hudbu, která právě hrála. Šel k mikrofonu a řekl přítomným Romům: „Demonstrace končí, okamžitě nalezte do autobusů, za pět minut odjíždíme.“ Důvodem mělo být, že se neonacisté dali na pochod z místa, kde demonstrovali, k jedné z ubytoven. A během chvilky bylo náměstí prázdné.

Poté za námi chodili Romové a říkali, že se za sebe stydí, byli z té situace hodně frustrovaní. Poslechli ale všichni. Proč?

Mafiánská provázanost

Podstata věci spočívá v oné provázanosti. Romové vědí, že žádnému z mafiánů nesmějí odporovat, protože pak by nejen skončili na ulici, ale neubytoval by je už nikdo. A vyřizování účtů probíhá násilně, takže se pochopitelně bojí i toho. O přemisťování Romů z jednoho místa na druhé podle toho, jak se to místním mafiánům hodí, jsme psali v prvním dílu tohoto článku. Ale celá věc má kromě zneužívání politické či úřední moci i rozměr vskutku mafiánský.

Místní kmotři, etničtí Češi i Romové, získali své přízvisko v momentě, kdy začali rozšiřovat okruh činností, jimiž vydělávali peníze. Lichvářům už nestačily vyděračské úroky za půjčky, vlastnili herny s automaty, kde i ti lidé, kterým půjčili, prohrávali peníze, výrobny drog, stali se z nich i pasáci. Někdy vlastní i obchody na romských sídlištích, v nichž určují ceny atd.

Věřitelé vládnou osudy celých rodin, kdo se zadlužil, je navždy jejich. Kvůli dluhům nutí některá děvčata k prostituci (i nezletilá), mladé muže zase k daelování drog. Nejde totiž zdaleka jen o exekuce, i když i ty samozřejmě sehrávají tragickou roli v životě chudých. Vedle dluhů u půjčkových firem, které se řeší exekucí, jsou lidé z ghett zadlužení i u lichvářů - a to je pro jejich život ještě více zničující než exekuce samy.

A nemusíme pochybovat, že část peněz z doplatků na bydlení i z kriminální činnosti končí i u některých politiků, úředníků, policistů a strážníků, jinak by celý systém nefungoval. Problémem je dokázat to, když se svědci bojí. Navíc nevěří policii, která je někdy velmi laxní při vyšetřování útoků na Romy, a ani justici, která uděluje rasistům někdy až nepochopitelně nízké tresty či se je snaží vyvinit. (Doplatek na bydlení by se měl regulovat - snižovat. Avšak zrušit až v momentě, kdy bude k dispozici sociální bydlení, jinak se ocitne na ulici stoupající počet lidí.)

Přemrštěné nájmy zavinily dluhy

Zadlužování Romů z vyloučených lokalit začalo v momentě, kdy majitelé ubytoven a domů v chudinských čtvrtích vyšroubovali nájmy nehorázně vysoko. Někdy se o tom ze zoufalství vtipkuje, že v pražském hotelu první třídy se za pokoj neplatí tolik jako v ubytovnách. Ti, kteří měli práci, natož ti, kteří žili z dávek, najednou neměli dostatek prostředků na jídlo a ošacení, protože doplatek na bydlení nestačil na zaplacení celého nájemného.

Šli si půjčit, v dobré víře, že se situace zlepší, ale práce, natož ta lépe placená, se sháněla čím dál hůř. Hovořili jsme postupem doby i v poslední době s mnoha Romy, kteří dělali, co bylo v jejich silách, aby se z toho vymotali, ale žádnému se to nepovedlo.

Jeden z Romů nám během protiromské demonstrace ve Varnsdorfu na naši otázku, zda páchají drobnou kriminalitu, jak skandují demonstranti, odpověděl: „Ano, kradu… železo. A řeknu vám taky proč. Za poslední měsíce jsem sehnal práci jen někdy, většinou na výkopech, maximálně však tak na tři dny v tejdnu. To je dobrá práce, ale je jí málo. Nejvíc jsem během posledního půl roku za jeden měsíc vydělal 3 800. Mám čtyři děti, zkuste je z toho uživit.“

Na vrácení půjček a úroků (často více než sto procent) neměli - proto se postupně dostali do pozice nevolníků.

Nejsou ohrožení, ale chudí

Hovoříme o lidech žijících dlouhodobě pod hranicí chudoby, o kterých se žádné oficiální statistiky nezmiňují, přestože jich je hodně přes sto tisíc. Statistiky používají zavádějící výraz „lidé ohrožení chudobou“, tito lidé ale nejsou ohroženi, bídou prostě už dávno trpí. A chudoba má, bohužel, svoji kulturu, bez ohledu na barvu pleti (v ghettech žijí i etničtí Češi).

S těmito lidmi je lehké manipulovat, protože nikde nemají žádnou oporu, nikdo se jich nezastane, právě naopak. Ano, ve vyloučených lokalitách s nimi bývají potíže, sousedé Romů často oprávněně nadávají, že jsou příliš hluční - i v noci, například. To i další stížnosti jsou leckdy na místě, ale nikdo nepřemýšlí o tom, proč tomu tak je. Pohodlnější je represe než řešení problémů.
 

První díl toho článku: Bydlení nejchudších lidí a slepota společnosti 

Článek vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Přečteno: 1022x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sociálně vyloučené lokality, Bydlení, Romové



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo