romea - logo
23. listopadu 2020 (pondělí)
svátek má Klement

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jan Potměšil: Mýty kolem novely shromažďovacího zákona

22.7.2016 14:49
Černí bílí, spojme síly - protirasistická akce na sídlišti Máj v Českých Budějovicích.   Foto: Archiv Romea.cz
Černí bílí, spojme síly - protirasistická akce na sídlišti Máj v Českých Budějovicích. Foto: Archiv Romea.cz

V nedávné době média informovala o novele shromažďovacího zákona a novinkách, které přináší. Například prý „nově“ bude moci rozpustit shromáždění „i policie“. Zazněla silná slova o omezování základního ústavního práva a nové nesvobodě. Jak je to ale doopravdy?

V prvé řadě je třeba upozornit, že policie může rozpustit shromáždění už nyní, není-li přítomen zástupce úřadu. Na větších shromážděních ve větších městech bývá často úředník na místě, ročně se však oznamují desetitisíce shromáždění, takže by ani nebylo reálné u všech zástupce úřadu zajistit. Proto má podstatně početnější policie stanovenu při rozpouštění podpůrnou, často však převažující, roli. Nová je pouze formulace opravňující policii k rozpuštění demonstrace nejen z důvodu nepřítomnosti úředníka, ale i tehdy, když je úřad nečinný (nebo třeba nedostupný). Pro úplnost dodejme, že důvody pro rozpuštění shromáždění se prakticky nemění, jsou výslovně upraveny již stávajícím zákonem a typicky půjde např. o podněcování k nenávisti či omezování práv jiných (týká se zejména extremistických akcí).

Nelze tedy shromáždění rozpustit „jen tak“, a i samo rozpuštění je přezkoumatelné soudem. Další zavádějící interpretace, objevující se v médiích, zněla, že shromáždění může rozpustit (kterýkoliv) policista. Ano, zákon používá termín „policista“, jde však o legislativní zkratku pro Policii České republiky, zavedenou úvodem zákona. Zákon tedy nesvěřuje pravomoc „policistovi“, ale policii jako instituci. Je už otázkou vnitřní organizace a velení, kdo konkrétně rozpuštění provede. Zpravidla to bude – jako doposud – velitel opatření, příp. jeho zástupce.

Podobně jako se na shromážděních neobjevují „samozvaní“ zástupci úřadu, nelze očekávat ani to, že někdo bude bez ohledu na velitele cokoliv o své vůli rozpouštět. Už nyní ostatně dochází k rozpuštění shromáždění jen zcela výjimečně. S ohledem na averzi některých komentátorů k roli policie při regulaci výkonu shromažďovacího práva je třeba dodat, že tuto roli měla policie vždy, už z toho důvodu, že jde o instituci, které je svěřena univerzální pravomoc k zajišťování veřejného pořádku a její role (i s ohledem na okruh jejích pravomocí) je nezastupitelná. Zejména u shromáždění nepokojných a hrozících střety a násilím. Zároveň jde o instituci zpravidla „dostupnější“ než obecní úřad, který ani nemá povinnost asistovat u probíhajících shromáždění.

Nepřesnosti se objevily i stran „neuzákoněného“ institutu spontánního shromáždění a „omezení“ okruhu svolavatelů, mezi nimiž prý nemůže být cizinec. Institut spontánního shromáždění totiž existuje nezávisle na zákonu, pracuje s ním teorie i judikatura soudů a zmínka o něm přímo v zákoně měla jen odrážet faktický stav. I když tedy zákon o spontánním shromáždění nadále hovořit nebude, neznamená to, že se spontánní shromáždění nemůže zrealizovat. Půjde o případy, kdy se občané spontánně srotí např. v reakci na rozhodnutí soudu, pád vlády, teroristický útok apod.

Naopak (opět již nyní) není spontánním shromážděním předem organizovaná neohlášená akce, která se za spontánní jen vydává. Stran okruhu svolavatelů je třeba upozornit, že již od přijetí zákona r. 1990 zákon formálně přiznává oprávnění svolat shromáždění jen „občanovi“ (staršímu 18 let), tedy občanovi České republiky. Následně přijatá Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.) však výslovně uvádí, že kde se v dosavadních předpisech užívá slovo občan, rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství – a mezi ně patří i právo shromažďovací.

Shromažďovací právo pak garantuje každému (bez omezení), jako předpis ústavní síly, i evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, a dokonce i Úmluva o právech dítěte. Zastaralé ustanovení shromažďovacího zákona tak nebrání, aby shromáždění svolal i cizinec. Dodejme, že taková shromáždění (svolaná cizincem s trvalým pobytem v ČR nebo zahraničním studentem) již vícekrát pokojně proběhla. Předmětem diskuzí bylo ještě ustanovení, doplněné pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně, opravňující úřad, příp. i policii, k pokynu k úpravě místa konání shromáždění. Na první pohled vzbuzuje obavy, že tím zákon umožní svévolné změny místa shromáždění. Reálně ale míří např. na situace, kdy se fakticky střetnou dvě akce, shromáždění a pochod, nebo dva pochody. Již nyní pak policie podobné konflikty operativně řeší na místě tak, že třeba dojde k odklonu pochodu.

Jelikož se jedná o omezení shromažďovacího práva, lze je provést opět jen v zákonných a ústavních limitech, typicky při střetu práv více svolavatelů nebo třeba pro ochranu života, zdraví a majetku. Pro jistotu zákon zdůrazňuje, že případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva musí šetřit jeho podstatu a nepřekročit míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem. Zásah a jeho přiměřenost jsou opět přezkoumatelné soudem. Vše uvedené opět platí už nyní, byť jsou oprávnění k regulaci odvozována spíše z obecných norem týkajících se veřejného pořádku a střetu různých práv a zákonem chráněných zájmů.

Novela tak nepřináší zásadní změny v úpravě shromažďovacího práva, ani v roli policie. Většina toho, co novela obsahuje, bylo a je uplatňováno už nyní, ať už na základě judikatury Nejvyššího správního soudu, nebo na základě výkladů stávajících ústavních a zákonných norem. Novela tak většinou jen „zvýslovňuje“ stávající výklad zákona, a méně již přidává skutečně nové pravomoci. Mezi skutečně zásadní novinku tak patří jen oprávnění úřadu stanovit podmínky konání shromáždění, zejména dojde-li ke střetu více oznámených akcí. V případě nedohody mezi svolavateli tak bude moci obec spor „rozseknout“ (což dosud nemohla), a rozhodnutím určit, které shromáždění se bude konat na kterém konci náměstí, nebo posune čas některého z nich. Podmínky určené úřadem budou opět přezkoumatelné soudem, který musí rozhodnout do tří dnů.

Až na některá doplnění, která by měla ztížit zneužívání shromažďovacího práva (např. účelová oznamování „blokačních“ shromáždění, třeba v rámci předvolebního boje) a právě zmíněné nové oprávnění obecního úřadu, by tak v praxi nemělo dojít k zásadním změnám. Zákon v novelizovaném znění by neměl být zcela bezzubý vůči jeho obcházení, zneužívání či porušování, na druhé straně není ani „bičem“ na občany či všemocným nástrojem, který by sám o sobě mohl řešit všechny problémy, které se mohou objevit.

Opět bude nejvíce záležet na organizačním zvládnutí hromadných akcí, ať už svolavateli, občany, policií či obcemi, jimž zákonodárce vytyčuje jen základní mantinely a nasměrování, nedává jim ale počítačový program pro každý detail a nejasnost, kterou praxe přinese.

Autor je spoluautorem novely zákona o právu shromažďovacím

Jan Potměšil
Přečteno: 1239x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Analýza, Domácí, zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

Emil Ščuka a Jan Rusenko promluvili 25. listopadu 1989 ke statisícovému zástupu v Praze na Letné. Prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.  (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoRomové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"

Praha, 17.11.2020 0:01, (ROMEA)
17. 11. 1989 začal v tehdejší Československé socialistické republice pád totalitního režimu Jakým způsobem se do tzv. Sametové revoluce zapojili Romové? Víte o tom, že 25. listopadu 1989 skandovalo 800 tisíc lidí na Letenské pláni „Ať žijí Romové“? Připomeňme si to článkem, který server Romea.cz poprvé publikoval v roce 2014.
 celý článek

Radek Laci (FOTO: Petr Zewlak Vrabec), (ZDROJ: Romano Voďi)

videoRadek Laci: Romské děti v dětských domovech vyrůstají jako Češi

13.11.2020 21:00
Nedostatek techniky pro on-line výuku, padající wifi připojení a taky chybějící personál. Epidemie koronaviru zasáhla výrazně taky do chodu dětských domovů v Česku. „Ve většině z nich chybí počítače, aby se tam děti mohly bez problémů zapojit do on-line výuky. Stát na tato zařízení zapomněl. Dětským domovům chybí informace od vlády, jak v současné situaci postupovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Romea TV Radek Laci, osobní trenér a taky spoluzakladatel organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z dětských domovů. 
 celý článek

Lajos ‘Paci‘ Balogh (FOTO: Facebook Roma Press Center)

Významný romský aktivista, hudebník a spoluzakladatel Dikh TV Lajos ‘Paci‘ Balogh podlehl nemoci COVID-19

13.11.2020 18:35
Na začátku listopadu podlehl nemoci COVID-19 Lajos ‘Paci‘ Balogh, politik, muzikant a aktivista, který se věnoval zlepšení situace Romů v Maďarsku. Nizozemská novinářka Roos van Hennekelder, která žije v Maďarsku v nekrologu připomíná, co vše Balogh udělal pro Romy v Maďarsku. Baloghovi bylo 28 let.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo