romea - logo
6. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřiška

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jsou Romové nezaměstnatelní? Pohled vedoucích pracovníků a manažerů na zaměstnávání Romů.

2.6.2015 9:40
Ilustrační foto: Romea.cz
Ilustrační foto: Romea.cz

Spolu s počátkem mého působení na katedře občanské společnosti Univerzity Karlovy jsem se dostala do nové, mnou nepříliš probádané oblasti, a tou jsou menšiny a znevýhodnění zaměstnanci na trhu práce. Mojí specializací je personální řízení a tady musím konstatovat, že problematice zaměstnání výše uvedených skupin se mnoho odborníků nevěnuje - s výjimkou sociálních podniků zaměřených na zaměstnávání znevýhodněných skupin nebo menšin. Ani těch však není mnoho. Osobně mne zajímalo, jak se na zaměstnávání menšin, konkrétně Romů, dívají majitelé firem a vedoucí pracovníci v podnicích.

Důvody pro odmítání Romů

Provedla jsem vlastní průzkum názorů na tuto problematiku. Musím přiznat, že jsem některé z mých kolegů touto otázkou velmi zaskočila. Vlastně si ji nikdy ani nepoložili. Může to plynout z obecného přesvědčení, že Romové jsou považováni za nepřizpůsobivé a tedy téměř nezaměstnatelné. Ve výzkumu provedeném v roce 2012 (Diverzita či odlišné chování, sociální distance od Romů, gayů, lidí s Aids a dalších, Klicperová-Baker,Kostál, Československá Psychologie), který se zabýval menšinami a soužitím s nimi, byli Romové označeni na pátém místě ohledně toho, koho respondenti nechtějí mít za souseda. Lze odvodit, že se tento pohled může přenášet i do pracovního prostředí.

Na základě provedených rozhovorů jsem zjistila nejčastější příčiny odmítání Romů jako zaměstnanců.

  1. Nízká kvalifikace a z toho plynoucí nedostatek vhodných pozic
  2. Nízká motivace k práci
  3. Zaměření na krátkodobé výsledky a rychlou finanční odměnu
  4. Odlišné kulturní zvyklosti a obavy z nezačlenění do kolektivu
  5. Obavy z reakcí ostatních zaměstnanců

Dále se budu věnovat zmíněným oblastem podrobněji.

Nízká kvalifikace

Většina zaměstnavatelů považuje Romy za nejníže kvalifikovanou pracovní sílu, pro kterou nemá dostatek pracovních míst. Nízká kvalifikace Romů vyplývá již z omezených možností začleňování do školních systémů. Většina dětí začíná svoji předškolní výchovu v mateřských školkách. Ty, přestože je pro české děti docházka do předškolních tříd povinná, mohou být pro Romy nedostupné. V současné době je převaha poptávky po umístění dětí do mateřských škol, a tedy ne všechny děti se dostanou.

Upřednostňují se pracující matky, přičemž se nebere v úvahu případná mateřská nebo rodičovská dovolená. Existuje možnost placené mateřské školy či dětského centra, tato možnost je pro Romy z velké většiny z finančních důvodů nepřístupná. Romské děti se začlení až v první třídě, kde už mohou existovat určité předsudky. A to jak ze strany vyučujících, tak dětí. To znamená další vyčlenění romských dětí z kolektivu.

Proto je pro romské rodiny poměrně časté, že své děti raději přihlásí do zvláštní školy, kde je větší pravděpodobnost vyššího počtu těchto dětí, tedy začlenění do kolektivu je snazší. Pak již spirála pokračuje. Ve zvláštní škole nejsou tak vysoké požadavky, tedy tyto děti končí se základním vzděláním. Učiliště či odborná škola je již nedostupná. Nemají dostatek znalostí. Tím se také dostávají na nejnižší kvalifikační úroveň.

Dělnické pozice zastávali Romové i dříve a dobře. S přílivem levnější pracovní síly ve formě migrantů se tento trh výrazně zmenšil. Dalším faktorem, který hraje významnou roli, je i fakt, že čím dál více dělnických profesí vyžaduje speciální dovednosti a znalosti při ovládání mnohdy již počítačově řízených strojů. A tady se spirála uzavírá. Nedostatek potřebných znalostí a nedostatek méně kvalifikovaných pracovních míst vede k vysoké nezaměstnanosti v romské komunitě.

Slabá motivace

"..neumíme spolu žít. Neznáme se od školky, neumíme se přijímat takoví, jací jsme."

Někteří z respondentů v rámci průzkumu uvedli, že u Romů vidí nízkou motivaci k práci. Nejméně kvalifikovaná práce je také nejméně honorovaná. Paradoxně pak příspěvek v nezaměstnanosti je vyšší než mzda. Pracovat pak není příliš motivující. A to neplatí jen o Romech.

Dále dle názoru respondentů jsou Romové orientováni krátkodobě. Žijí tzv. tady a teď, od výplaty k výplatě. A po výplatě si užívají a v práci nejsou vidět. Zde bych chtěla zmínit, že žít tady a teď je mimo jiné i poměrně rozšířené učení, které velmi dobře popsal Eckhart Tolle ve své knize Moc přítomného okamžiku. Mnoho lidí tuto schopnost hledá, mnoho z nich platí za drahé kurzy, jak se tuto schopnost naučit. Jak si nedělat starosti s tím, co se stalo v minulosti a s tím, co se může stát v budoucnosti. Podle mnohých lidí se jedná o nezodpovědné chování.

Ano, je to tak, pokud porušujeme dohody nebo smlouvy, v tomto případě smlouvu pracovní. Zavázali jsme se k určitým podmínkám, které musíme v rámci pracovně právních vztahů dodržovat. I náš zaměstnavatel je vázán závazky a smlouvami, a pokud je nedodrží, v silné konkurenci neobstojí. Pokud pracovník opakovaně bezdůvodně nepřijde do práce, končí to pouze jednou možností. Rozvázáním pracovního poměru. Tady a teď.

„Neumíme spolu žít“

Dalším argumentem, který úzce navazuje na předchozí, je obava z nezačlenění Romů do kolektivu. Jiná mentalita, jiné vnímání, větší otevřenost, je to, co Romy odlišuje. Projevování emocí, radosti i smutku, a to velmi výrazně, nám není příjemné. Proto se snažíme izolovat. Obě skupiny. Romové, protože již mají vybudovanou nedůvěru, my, protože máte to samé. Nedůvěru i nechuť. A jak jsem již napsala na začátku, neumíme spolu žít. Neznáme se od školky, neumíme se přijímat takoví, jací jsme.

Posledním faktorem, který byl zmíněn, byla obava z reakcí stávajících zaměstnanců. Přijali jsme do podniku Roma. Musíme si vše zamknout, vše hlídat, pozor, prostředí se stává méně bezpečným. Vyplývá to bohužel ze špatných zkušeností s Romy a se zobecněním těchto zkušeností na celou romskou populaci. Nemusí to být prožité zkušenosti, ale všeobecný náhled či předsudky. To se však netýká jen Romů, ale i dalších menšin. Zcela jistě se toto téma bude diskutovat i s migranty a kvótami pro evropské země.

Problematika zaměstnávání Romů je velké a zatím nevyřešené téma. Zcela jasné je jedno. Obě skupiny musí učinit vstřícný krok. Je to běh na dlouhou trať, situace se zcela jistě nezmění v krátké době. Existují již dobré vzory, kdy se to podařilo. Není důležité, kým jsme, ale jak se projevujeme a co dokážeme. Pak při výběru zaměstnání nikdo nebude řešit národnost.

Kateřina Legnerová, autorka je vysokoškolská učitelka a specialistka na personální řízení,
Přečteno: 2383x
 

Kam dál:

Štítky:  

trh práce, Vzdělávání, Praktické školy, předškolní výchova



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo