romea - logo
24. října 2019 (čtvrtek)
svátek má Nina
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kauza plameňák: Vedoucí sociálky tvrdí, že agresivitu mají Romové v genech, podle odborníků je to nesmysl

20.3.2017 11:37
Ilustrační foto. (FOTO: Wikimeda Commons)
Ilustrační foto. (FOTO: Wikimeda Commons)

Osobnostní rysy se částečně dědí, to však samo o sobě vůbec nic nevypovídá o budoucím chování jednotlivce. Tvrdí to dětská psycholožka, ale i studie odborníků na genetiku. V souvislosti s prohlášením vedoucí krajského odboru sociálních věcí, kterou pro svůj článek o kauze s ubitým plameňákem oslovil deník Blesk, je zajímavé se podívat zblízka na stereotyp, který je populární i mezi částí české společnosti: totiž že v případě některých etnik se člověk kriminálníkem přímo rodí.

V minulých týdnech prolétla médii zpráva o krutém útoku skupinky tří dětí na plameňáky v jihlavské Zoologické zahradě. V jejich důsledku jeden z ptáků, po kterých děti házely kamením, uhynul, další byl zraněn. Všechna tato fakta jsou v tuto chvíli dobře známá, na internetu i v televizi se hřála pěkných pár dní. K prvotní debatě o agresivitě a násilném chování u předškolní a školní mládeže (útočníkům bylo 5 až 8 let) se po zveřejnění Facebookového statusu zoologa Richarda Viduny, který implikoval, že se jednalo o děti romské, přidala debata další: do jaké míry je etnicita dětí „příčinou“ nešťastného incidentu.

Jasno mělo v tomto ohledu nejen množství diskutujících na sociálních sítích či pod jednotlivými články na českých zpravodajských serverech, pro které byla „odplata stejnou mincí“, případně přímo topení, střílení a jiné druhy popravy dětských pachatelů adekvátní reakcí na jejich čin. Mimo tyto emočně vypjaté reakce, u nichž se mj. nabízí otázka, zda nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu, se na novém senzačním aspektu případu pokusil přiživit také bulvár. V už zmíněném deníku Blesk vyšla celá série článků, které se kromě drastických detailů věnovaly též „genetickým predispozicím“, které mají ozřejmovat, proč k činu došlo. Je o nich alespoň přesvědčená Bleskem oslovená vedoucí Krajského odboru sociálních věcí Věra Švarcová z Vysočiny, která měla prohlásit, že „proti vrozeným genetickým dispozicím těchto osob jsou sociální pracovníci bezzubí,“ a svůj výrok podpořila též fundovaným dodatkem, že „se teď už špičkoví odborníci přiklánějí k tomu, že výchova má vliv na člověka pouze z 20 procent.“

Ani Blesk se však nespolehl pouze na genetiku, a ve svém dalším článku přinesl komentář psychiatra a psychoterapeuta Miroslava Skačániho. Ten si je jist, že dětští pachatelé nemají kvůli prostředí, ve kterém vyrostli, vypěstované ani základní etické normy a rodina v nich navíc „upevňuje skutečnost“, že jsou dosud beztrestní. Psychiatr krátce nahlédl i do budoucnosti, když se vyslovil, že se pro děti časem „podobné chování stane samozřejmostí, skončí to závažným trestným činem a samozřejmě vězením“. Závěrem už jen temně odhadl, že právě tam se budou delikventi jednou vracet, protože se tam budou cítit dobře.

Geny ovlivňují rysy temperamentu, ne chování samo

Zpravodajský server Romea.cz oslovil dětskou psycholožku Zuzanu Bílkovou z poradenského centra Domeček, aby se vyjádřila k tvrzením jihlavské šéfky krajské sociálky Věry Švarcové, které psycholožka vnímá jako alibismus a podle svých slov s ním hluboce nesouhlasí. „Rysy osobnosti, které mohou vést ke kriminálnímu chování, se nepochybně dědí, ovšem bez ohledu na etnický původ jedince,“ je přesvědčená Bílková. „Po svých rodičích můžeme zdědit temperamentový rys impulzivity nebo dominance. Ten se ovšem nemusí projevit jen kriminálním chováním, ale také třeba jako sportovní úspěch. Jde o dispozici, a o to, zdali se projeví na úrovni chování. To, jak se projeví, to je už otázka prostředí, výchovy, rodiny,“ doplňuje.

Bílková navíc upozorňuje i na to, co by plynulo z důsledného domyšlení předpokladu nezvratného vlivu genů na lidské jednání. „Pokud přijmu myšlenku, že dítě, které provede destruktivní čin, to dělá kvůli své genetické výbavě, popírám smysl veškerých nápravných opatření, resocializace. Pokud řeknu, že nemá smysl snažit se o nápravu, pak také říkám, že nemá smysl je trestat, protože se takové narodily, a za to přece nemohou,“ vysvětluje psycholožka.

A co říkají na „nejnovější poznatky špičkových odborníků“ sami špičkoví odborníci na behaviorální genetiku? Podle necelé tři roky starého článku, zveřejněného na BBC v sekci Věda a Technologie, se ti úplně přední, jako Brett Haberstick z Univerzity v Coloradu, Jan Schnupp z Oxfordské univerzity či Christopher Ferguson z Univerzity ve Stetsonu domnívají, že souvislost genů a lidského chování je o poznání složitější. V reakci na článek finských specialistů, zveřejněný v časopisu Molecular Psychiatry, který se zabývá dvěma specifickými geny, které mohou být přímo spojeny s kriminálním chováním, se genetičtí vědci vyjádřili v tom smyslu, že člověk je sice produktem genetiky a prostředí, nic z toho jej ovšem nezbavuje svobodné vůle či chápání toho, co je špatné a co dobré.

„Většina lidí, kteří mají vysoce rizikovou kombinaci těchto genů, s největší pravděpodobností trestný čin nikdy nespáchá,“ uvedl autor studie Jari Tiihonen z univerzity ve Švédsku. „Nalézt geny kriminálního chování bude obtížné,“ doplnil ho Brett Haberstick z Institutu Behaviorální genetiky, „a to přesto, že v oblasti kriminologie má práce s biologií dlouhodobou tradici."

Oxfordský profesor Jan Schnupp je vůči studii ještě kritičtější. Upozorňuje například na to, že alespoň jeden ze dvou zmíněných genů má celá polovina lidské populace. „Nazývat tyto alely ´geny násilí´ by bylo značně přemrštěné. Tyto geny mohou v kombinaci s mnoha dalšími faktory přispět k o něco horší kontrole násilných sklonů, ale, a to bych rád velmi zdůraznil, s určitostí nepředurčují člověka ke kriminálnímu životu,“ uzavírá profesor.

Přečteno: 3893x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Analýza, Komentář, Děti, Nenávist, Sociální sítě, Psychiatrie, Věda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo