romea - logo
5. dubna 2020 (neděle)
svátek má Miroslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Kancléřka Merkelová a její politika zvítězily ve volbách ve spolkových zemích

14.3.2016 22:00, (ROMEA)
Angela Merkelová (FOTO: Peter Weis, Wikimedia Commons)
Angela Merkelová (FOTO: Peter Weis, Wikimedia Commons)

Většinou se v Evropě volbám ve spolkových zemích Německa nevěnuje žádná pozornost. Tentokrát je situace jiná; čekalo se, že volby budou malým referendem o uprchlické politice kancléřky Angely Merkelové – anebo alespoň barometrem popularity její politiky. Jednotlivé volby však nakonec dopadly úplně jinak.

Máme zde komplikované, vícevrstevné výsledky, jejichž solidní analýza nebude k mání ani dnes, ani zítra. Krátce po volbách lze jen sotva předvídat, jaké nakonec vzniknou vládní koalice v jednotlivých zemích. Proto zatím jen několik prvních dojmů.

Rekordní volební účast

„Je to vítězství demokracie!“ Tak komentovala výsledky tří víkendových voleb v sousední zemi Frauke Petryová, celostátní předsedkyně mladé německé strany AfD (Alternativa pro Německo), jejímž hlavním programovým bodem je odmítání uprchlíků. Žádná jiná strana nedokázala přitáhnout k volebním urnám tolik dosavadních „nevoličů“ jako AfD v polovině března 2016. Voleb se zúčastnily více než dvě třetiny všech voličů. AfD však mimochodem není ostatními parlamentními stranami považovaná za stranu demokratickou.

Kancléřka Merkelová a její politika zvítězily: zřejmě všechny budoucí vlády zmíněných zemí ji budou ve Spolkové radě podporovat. Její vlastní strana naopak ztratila hlasy právě tam, kde její místní kandidát strany kritizoval uprchlickou politiku kancléřky.

V Rýnské Falci vyhráli překvapivě sociální demokraté (SPD). Strana zelených, která byla dosud členem vládní koalice s SPD, dosáhla svého dlouhodobě nejhoršího výsledku; přišla o dvě třetiny svých dosavadních voličů a jen taktak se udržela ve sněmovně. Julia Klöcknerová, ambiciózní kandidátka křesťansko-demokratické strany (CDU), která ještě před měsícem vítězila ve všech volebních průzkumech, se následně postavila proti politice německé kancléřky a skončila s více než třiceti procenty hlasů na druhém místě.

Ani v Bádensku-Württembersku už dosavadní oranžovo-zelená vládní koalice nemá v tamním sněmu většinu křesel. Strana zelených zde dosáhla svého historicky prvního vítězství ve volbách do zemského parlamentu pod vedením sedmašedesátiletého Winfrieda Kretschmanna. Jeho vystupování je narozdíl od ostatních kandidátů typicky křesťansko-demokratické. Jeden z jeho nedávných výroků například zněl: „modlím se za Angelu“.

V obou zemích získala populistická strana AfD více než deset procent hlasů, čímž vůbec poprvé uspěla na západě Německa; předtím byla považovaná jen za další kiks východních Němců.

Vítězem voleb je však ve všech třech zemích dosavadní ministerský předseda, ve dvou z nich kandidáti, kteří se jednoznačně postavili za politiku německé kancléřky, ač oni sami nejsou členy její strany, ve třetí člen CDU.

Východ Německa v době krize hnědne

Zemětřesení naopak právě zažívá Sasko-Anhaltsko, malá spolková země ve východním Německu. Tam si CDU sice dokázala udržet první místo, její dosavadní koaliční partner však musel čelit drtivé porážce. Sociální demokraté zde přišli o polovinu svých dosavadních voličů, skončili na čtvrtém místě po postkomunistické Levici.

Druhé místo a čtvrtinu všech odevzdaných hlasů získala AfD, jejíž tamní volební kampaň byla xenofobní a místy též otevřeně rasistická. Zelení se dostali jen těsně přes pět procent.

Liberální strana FDP se po delší pauze vrátila do parlamentu ve dvou západoněmeckých spolkových zemích, v Sasku-Anhaltsku tento cíl minula jen těsně. Postkomunistická Levice ztratila svou dosavadní silnou pozici, ve dvou západních zemích neuspěla s dalším pokusem se dostat do parlamentu.

Lze říci, že kancléřka Merkelová a její politika zvítězily: zřejmě všechny budoucí vlády zmíněných zemí ji budou ve Spolkové radě podporovat. Její vlastní strana naopak ztratila hlasy právě tam, kde její místní kandidát strany kritizoval uprchlickou politiku kancléřky. AfD získala tolik hlasů i proto, že vedení bavorské strany CSU neustále kritizuje Merkelovou a tím i vládu, jejímž je sama koaličním partnerem a ve které kancléřku podporují tří ministři CSU.

Obecně platí, že vždy, když v berlínském Reichstagu vládne „velká“ koalice dvou dosud nejsilnějších stran, posilují tzv. „protestní strany“. Zatímco v minulosti to byla Strana zelených a v posledních letech strana Levice, nyní je to právě AfD. Populistické strany jako je AfD většinou zmizí stejnou rychlostí, s jakou se na politickém poli objevily.

Ve všech třech volbách spolkových sněmů zvítězil kandidát, který buď vehementně hájí politiku Angely Merkelové nebo je, byť kritickým, členem její strany

Nová je situace v Sasku-Anhaltsku, kde dala více než třetina voličů svůj hlas jedné ze dvou stran, které jsou většinou považované za extremistické. Postkomunistický východ má i čtvrt století po pádu komunismu prostě stále problém s demokracií.

Vítězství kancléřčiny politiky doprovázejí značné ztráty její strany

Ve všech třech volbách spolkových sněmů zvítězil kandidát, který buď vehementně hájí politiku Angely Merkelové nebo je, byť kritickým, členem její strany. Znovu se však ukázala hluboká propast mezi západo- a východoněmeckými zeměmi. Zatímco demokratické strany získaly na západě Německa pět šestin hlasů, na východě stejné země volil stejný podíl obyvatelstva strany volající po vládě tvrdé ruky.

Strany, které víceméně podporují přijímání uprchlíků ve větších počtech, získaly ve všech třech zemích dohromady více než tři čtvrtiny hlasů. Chce-li být strana CDU členem vládních koalic v těchto spolkových zemích, bude muset navázat dobré vztahy s příznivci své předsedkyně, Angely Merkelové. Jakmile se CDU a její sesterská strana CSU z Bavorska znovusjednotí pod vedením kancléřky, mají dobrou šanci získat své voliče zpět. Pokud se jím to brzo nepodaří, má politická osobnost jako je „zelený“ ministerský předseda Winfried Kretschmann šanci stát se německým kancléřem, ať už je členem jakékoliv strany.

Přečteno: 1543x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Analýza, Německo, Volby, Zahraniční



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo