romea - logo
7. prosince 2019 (sobota)
svátek má Ambrož
Loading
rozšířené vyhledávaní

Michal Komárek: Spor o „počítání Romů“ v Rumburku a Krásné Lípě

7.11.2016 10:28
Michal Komárek
Michal Komárek

V lecčems typický spor o „sčítání romských dětí“ se rozhořel v Rumburku a Krásné Lípě. Včetně mediálního zkreslení. „Pokyn ombudsmanky: Školy na Děčínsku mají spočítat Romy“, zněl titulek článku z děčínské mutace Deníku.cz. Vzhledem k nejasnostem v textu se Česká škola obrátila s dotazem na kancelář ombudsmanky a zjistila, že Anna Šabatová, žádný takový pokyn nevydala. Podstatnější je ovšem ukázkový odpor dvou starostů proti „počítání Romů“ a otázka, zda a jak lze informace o počtu romských dětí ve škole smysluplně využít.

Poučení starostové

Deník.cz cituje starosty Rumburku Jaroslava Sykáčka a starostu Krásné lípy Jana Koláře. Sykáček podle Deníku říká: „Nebudeme nikoho počítat podle jeho etnicity, na takové věci nemáme čas.“ A vymezuje se proti ministerskému návodu, podle jakých kritérií Romy identifikovat: „Pokud se s významnou částí vašeho okolí dohodnu, že jste Svazijec, tak z vás udělám Svazijce.“ Jan Kolář to vidí podobně: „Není možné, abychom stanovovali, kdo je a kdo není Rom. Znám kluka z romské rodiny, který je blonďák. Znamenalo by to, že není Rom?" O „sčítání romských dětí“ a smyslu celého projektu lze samozřejmě diskutovat a ta diskuse je zcela legitimní.

Legitimní jsou i pochybnosti, zda používané kritérium pro „identifikaci romského žáka“, je dobře zvoleno. Uvažuje o tom na stránkách České školy Štěpán Drahokoupil, intenzivní diskuse proběhla v posledních dnech pod několika texty na České škole, další informace je možno najít například v analýze bývalého ombudsmana Pavla Varvařovského. Nicméně oba starostové jsou typickým příkladem těch, kdo diskutovat nechtějí. Na základě absurdního zkreslení zadání prostě celý projekt odmítají. A nehodlají se o něm bavit.

Příběh školy v Krásné Lípě

 Sebelepší snaha naráží na začarovaný kruh Část rodičů obvinila vloni na začátku školního roku školu v Krásné Lípě ze segregace romských dětí. Škola otevřela tři první třídy a do jedné seskupila téměř výhradně romské děti. Ředitelka školy Ivana Preyová to zdůvodňovala různou připraveností dětí na start školní docházky. Kritériem podle ní v žádném případě nebyla etnická příslušnost, ale to, zda dítě chodilo do školky a jak se jevilo u zápisu. Příběh školy v Krásné Lípě je zřejmě složitý a mezi rozumnými „zastánci Romů“ vyvolala kritika školy spíše rozpaky a otázky, než chuť školu rychle odsoudit. Škola měla totiž pověst instituce, která se upřímně snaží o integrační, inkluzivní, nikoli segregační přístup.

A možná to byla právě snaha neoddělovat romské děti od ostatních, co dostalo ředitelku pod tlak. Naznačila to hned první reportáž o rozdělených prvních třídách v Krásné Lípě, kterou minulý srpen přinesl Český rozhlas. „V minulých letech se škola potýkala s odlivem žáků. Mohli za to rodiče, kteří raději dávali své děti do Rumburku,“ uvádí reportáž Českého rozhlasu. A cituje ředitelku Preyovou: „Vlastně v té třídě bylo 20 procent dětí, které nenavštěvovaly předškolní výuku. Museli jsme nastavit ten začátek výuky tak, aby měly všechny stejnou startovací čáru. Rodiče těch rychlejších dětí, které chodili do školky, je pak raději začali vzdělávat v Rumburku.“ Co má a může za této situace ředitelka dělat? Bude-li trvat na svém původním přístupu, může se jí stát, že „rychlejší“ děti odejdou postupně všechny a jí v rámci snahy o inkluzi pod rukama vyroste segregovaná škola. Bude-li sama alespoň částečně "segregovat", narazí na svoje vlastní plány a dokumenty a musí počítat s tím, že si toho všimnou nejenom rodiče a neziskovky, ale i inspekce, ministerstvo, ombudsmanka... Možná „segreguje“ v tom nejlepším úmyslu – aby alespoň částečně zachovala školu jako společnou. Těžko říci. Každopádně to vypadá jako začarovaný kruh.

Jak využít informace ze „sčítání Romů“

Ombudsmanka Anna Šabatová požádala rumburského starostu o odpověď na několik otázek. Ano, ptala se ho i na to, kolik chodí do rumburských škol romských dětí, nicméně nechtěla samozřejmě žádné speciální nové sčítání, nemá ostatně ani žádné pravomoce, aby to starostovi ukládala. Požádala o informaci ze sčítání v minulém roce. „Šetření zatím není ukončeno, takže nelze sdělovat podrobnosti. Ochránkyně v rámci něho zjišťuje např. počty žáků, kteří v posledních letech přestupovali do Rumburku, zda a jaký vliv mají tyto přestupy na nutnost rozšiřovat kapacitu škol v Rumburku, počet romských žáků ve školách v Rumburku apod.,“ uvedla pro Českou školu mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Ombudsmanka Anna Šabatová chce získat jasnější informace o tom, o čem se (nejenom) v Rumburku a Krásné Lípě už dlouho mluví: část rodičů z Krásné Lípy nechce, aby jejich děti byly omezovány společnou výukou s „pomalejšími“ - nejčastěji romskými – dětmi. Raději pošlou děti do Rumburku. V Krásné Lípě tak postupně a nevyhnutelně vzniká segregovaná „romská“ škola.

Anna Šabatová samozřejmě nemá žádné pravomoce ani k tomu, aby rodičům zakázala chtít pro jejich děti vhodnou školu a poslat je tam. Takové pravomoce ostatně – naštěstí! - nemá ani nikdo jiný. To ovšem neznamená, že nemá smysl snažit se získat pokud možno co nejvíc informací k následujícím otázkám: Vzniká segregovaná romská škola? Proč? Dá se s tím něco dělat? A má se s tím něco dělat? Starostovi Krásné Lípy to jako podstatné otázky asi nepřipadá. Je totiž možné, že do té školy bude chodit nějaký blonďák.

Vážnější pohled na ty otázky je nicméně určitě možný a velmi pravděpodobně i užitečnější:

- Je ta škola segregovaná proto, že je „romská“ nebo proto, že jsou tam „pomalejší“ děti?

- Je dobře, aby „pomalejší“, třeba v rodině „zanedbané“ děti chodily do „speciálních“ tříd, škol?

- Možná je relativně hodně romských dětí „zanedbaných“. Ale neplatí i opačný pohled: Že významná část české populace pohlíží na romské dítě předem jako na „zanedbané“?

- Měl by se stát (kraj, obec) pokusit vznik segregovaných škol nějak regulovat, omezovat? Jak?

- Má smysl hrát si na „inkluzi“, kdy se mají setkat děti s různými handicapy v „běžné škole“, když zároveň budou vyrůstat další „běžné segregované školy“? Informace, kterou poskytne „sčítání romských dětí“ má samozřejmě při vyjasňování těch otázek jen dílčí význam. S kritiky „sčítání“ souhlasím v tom, že prostý ať už více či méně kvalifikovaný odhad počtu romských dětí ve školách a jeho vykázání Radě Evropy, samy o sobě velký smysl nemají. To ale ještě není důvod k absolutnímu odmítnutí „sčítání“.

Ti, kdo ho plošně odmítají, jakoby vycházeli z předpokladu, že autoři a zastánci toho projektu jsou hlupáci, že si elementární námitky neuvědomují, nechtějí s informací pracovat v kontextu dalších otázek a zkoumání. Zkonstruují si hlupáka jako partnera v diskusi a pak s ním podle toho nadále mluví. Není to dobrý základ pro produktivní diskusi.

 

Článek vyšel s laskavým svolením portálu Česká škola

Přečteno: 1963x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Analýza, Komentář, Monitoring, Krásná Lípa, Rumburk, Ombudsman, Anna Šabatová, Vzdělávání, segregace, školství



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo