romea - logo
20. října 2019 (neděle)
svátek má Vendelín
Loading
rozšířené vyhledávaní

Předčasný konec kauzy smrti jednoho občana v Kynšperku: Ľudovíta K. usmrtil podle soudu alkohol

24.8.2016 12:53
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

V polovině srpna uzavřel Okresní soud v Sokolově proces o smrti Ľudovíta K. po policejním zásahu v Kynšperku pravomocným zproštěním viny obžalovaných. Dva místní policisté byli obžalování z usmrcení s následkem smrti z nedbalosti.

Podle obžaloby v noci 5. května 2012 otce tří malých dětí obžalovaní kolem půlnoci v parku poblíž můstku přes řeku Ohři vyzvali k tomu, aby nastoupil do policejního vozu. Když neposlechl výzvu, policisté ho spoutali, nepřiměřeným použitím teleskopických obušků přidusili, čímž mu způsobili otok mozku, kterému pak dva dny na to v sokolovské nemocnici podlehl. Podle verze soudu ovšem smrt občana nebyla zaviněna policejním zásahem, ale deliriem tremens, které nastalo až v nemocnici. „Neprokázala se příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a smrtelným následkem, tedy úmrtím poškozeného,“ uvedl sokolovský soudce Milan Tomeš.

Po vyhlášení rozsudku si obžalováni očividně oddechli. Po čtyřech letech trestního stíhání konečně soud uznal jejich nevinu. Čeká je tučné odškodnění za útrapy způsobené v souvislosti s trestním stíháním. Matka dětí zemřelého se naopak s rozsudkem jen tak nesmíří a před zástupci médií oznámila, že se bude dále bránit. Server Romea.cz informoval o případu podrobně například zde a zde a zde.

Následující analýza rozsudku se neobejde bez odborných termínů z oblastí práva a lékařství.

Šílenství bez třesu

Rozhodujícím momentem zdlouhavého procesu se stal výslech profesora Karla Urbánka z olomoucké Kliniky neurologie lékařské fakulty Palackého Univerzity, který se podílel na vypracování revizního znaleckého posudku. Podle něj nebyla první zástava dechu při zásahu policistů pro otok mozku rozhodující. Dvě hodiny po zákroku prošel muž vyšetřením na počítačovém tomografu, který ukázal jen náznak otoku mozku. K němu a k následnému úmrtí došlo až následkem druhé zástavy dechu.

Deník Právo Urbánka cituje: „Rozvrat metabolismu způsobilo až zastavení přísunu alkoholu.“ To podle něho „funguje jako spouštěcí mechanismus deliria tremens“. V překladu tento lékařský pojem znamená „šílenství s třesem“. Jedná se o životu ohrožující stav, který vzniká u těžkých alkoholiků při náhlém přerušení užívání alkoholu. Tento stav muže trvat několik dnů, což by vysvětlovalo, proč sokolovští lékaři při pitvě v krvi Ľudovíta K. nenašli ani kapku alkoholu. Delirium tremens může skončit kolabováním životně důležitých funkci, např. zástavou dechu. Až dvacet procent případů skončí smrtí pacienta, zejména pokud se právě nenachází v lékařské péči.

Revizní ústavní rozsudek má rozhodčí funkci

Podobně jako u nedávného procesu s Petrem Kramným v Ostravě, který podle soudu v Egyptě zabil vlastní družku a dceru elektrickým proudem, i u kynšperského případu si dva znalecké posudky kategoricky odporovaly. Soud si následně objednal rozsáhlý ústavní posudek, na jehož zpracování se podílejí znalci z různých oborů, aby výsledky posudku byly co nejkompletnější.

Svědčí nějaký fakt o tom, že je závěr olomouckých znalců mylný? Alkoholik dlouhodobě nadměrně užívá alkohol, což zákonitě vede k poškození jater a dalším symptomům. Nemocnému se například silně třesou ruce, má halucinace anebo bludy. Ani znalci ze Sokolova ani ředitel renomovaného Ústavu pro soudní lékařství pražských Vinohrad v pitevní zprávě zemřelého nenašli známky zmíněných symptomů. O tom, že se Ľudovítovi K. před policejním zásahem třásly ruce, nebyla ve výpovědích obžalovaných policistů ani zmínka.

Ke konci celého procesu už nebyla jádrem sporu otázka, zda policisté vůbec měli právo proti Ľudovítovi K. zasáhnout. Údajně ho znali, podle vlastních výpovědí mu tykali a plni obav o zdraví „nebezpečného pachatele“ ho jeden z nich vyzval: „probuď se, Ludvo!“. Věděli, že v minulosti matka jeho družky přivolala policii vícekrát domů, když si stěžovala na domácí násilí ze strany svého zetě. Tyto zásahy pokaždé skončily domluvou. Jakmile policisté vstoupili do domu, Ľudovít K. se pokaždé okamžitě uklidnil. Nechali ho tam, přestože byl v minulosti vícekrát odsouzen za trestnou činnost.

Od té doby, co se mu narodily děti, už v ní ale nepokračoval. Pracoval jako příležitostný dělník. Živil své děti, jak se dalo. Často však čelil problému najít si stále zaměstnání. Aby se už s družkou nehádal, odstěhoval se do blízké ubytovny. Těsně před jeho smrti se podle jejích slov dohodli, že se k ní a ke společným dětem natrvalo vrátí.

Výchovná lekce s následkem smrti

Podle verze obžalovaných dostali osudné noci pokyn jet do parku poblíž lávky přes řeku Ohři a řešit údajné obtěžování mladé ženy ze strany muže. Na místě nenašli ani údajnou oběť, ani svědka, jen Ľudovíta K. Když se ten k činu neznal, neměli příslušníci v ruce ani jediný důkaz o tom, že právě on něco spáchal. Podle slov obžalovaných se však choval divně a měl bludy. Rozhodli se, že ho odvezou na oddělení. Soudu však nevysvětlili, co si tam s ním chtěli počít, když neměli svědectví o jakémkoli činu, ani tvrzení údajné poškozené. Podle jejich slov Ľudovít výzvu odmítl, načež ho spoutali, povalili ho k zemi a teleskopickými prostředky se snažili zlomit jeho odpor. Ani ve dvou se jim však nepodařilo ho přinutit, aby je poslechl. Ačkoli obžalovaní tvrdili, že se „stokilový cikán“ bránil nadlidskou silou, neuvedli, že by zároveň utrpěli sebemenší zranění.

Hlavním překvapením posledního stání nebyl osvobozující rozsudek, nýbrž rozhodnutí státního zástupce Romana Šustáčka od července zastupujícího v soudní síni svoji kolegyni Ivanu Kondrovou, se na místě vzdát práva na odvolání. Tím se rozsudek stal pravomocným a zmocněnec poškozených – tří dětí zemřelého – se už nemůže ani odvolat proti neuznání výroku o odškodnění, když jak žalobce, tak i soud nabyli přesvědčení o nevině obžalovaných. Spíše se dalo čekat, že by si Šustáček ponechal zákonnou lhůtu na odvolání, aby se po obdržení písemné verze rozsudku v klidu poradil s Kondrovou, která přece na dva policisty původně podala žalobu, a aby se teprve pak spolu rozhodli o případném odvolání.

Opravné prostředky jako pokus o nápravu spravedlnosti

V právním státu platí pravomocné rozsudky a občan by je měl ctít. Zákonodárci ovšem v trestním řádu záměrně zakotvili možnost opravných prostředků, ať už je to dovolání, stížnost ministra spravedlnosti či žádost o obnovu řízení. Dovolání se podává u Nejvyššího soudu, který ovšem není třetí instancí, a proto nemůže posuzovat předložené důkazy. Jen mu přísluší namítnout případné nedostatky soudního řízení. I kdyby mu tedy poškozená strana doložila znalecký posudek prokazující, že pitevní zpráva zemřelého vylučuje diagnózu delirium tremens, Nejvyšší soud pravomocný rozsudek nezruší a nenařídí soudu, aby námitky poškozených znovu projednal. Poškození by museli prokázat, že okresní soud porušil své povinnosti.

Na to samé by si u Nejvyššího soudu mohl stěžovat ministr spravedlnosti na popud poškozených, pokud by se ovšem nejednalo o toho současného, Roberta Pelikána. Ten totiž v tomto případě poškozené ze začátku zastupoval, když ještě pracoval jako advokát, než se stal ministrem. Bylo by považováno za střet zájmů, pokud by ministr prosazoval zájmy občanů v případu, který kdysi sám zastupoval. Hlavní chyba obžaloby spočívala podle mého mínění v právní kvalifikaci činu. Policisté měli být obžalováni z ublížení na zdraví, nikoliv z usmrcení s následkem smrti. Tento paragraf se používá u dopravních nehod, při nichž řidič nepřizpůsobil řízení svého vozidla podmínkám silniční dopravy a ublížil někomu z nedbalosti.

Z výsledků vyšetřování jasně vyplynulo, že jednání obžalovaných bylo cílené, nikoliv nedbalostní. Napadenému dali na místě „výchovnou lekci“, aniž by došlo k nějakému vzájemnému napadení či rvačce. Soud by měl posoudit, zda mu za takové situace obžalovaní měli právo způsobit těžké ublížení. Jestli mu v nemocnici přitížily následky nadmírného požívání alkoholu v minulosti a pak z tohoto důvodu skonal, je úplně jiná otázka. Soud se nemusel řídit právní klasifikací činu ze strany státní zástupkyně, trestný čin mohl překvalifikovat. Nyní je na to už pozdě. Na místě je žádost o obnovu řízení s novým znaleckým posudkem.

Přečteno: 1329x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Analýza, Kynšperk, Soud, rozsudek, úmrtí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo