romea - logo
15. prosince 2018 (sobota)
svátek má Radana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rok 2016 v mapě událostí týkajících se sociálního vyloučení: Není chudý jako chudý – chudoba cti (někde) netratí

20.3.2017 12:23
Mapa hlavních události na ministerstvech, krajích i obcích, které měly a budou mít zásadní dopad na životy jedinců i rodin v sociálním vyloučení a na kvalitu žití a soužití všech.
Mapa hlavních události na ministerstvech, krajích i obcích, které měly a budou mít zásadní dopad na životy jedinců i rodin v sociálním vyloučení a na kvalitu žití a soužití všech.

Institut pro sociální inkluzi (IPSI) aktualizoval svou mapu hlavních události na ministerstvech, krajích i obcích, které měly a budou mít zásadní dopad na životy jedinců i rodin v sociálním vyloučení a na kvalitu žití a soužití všech. V aktualizované interaktivní mapě je nyní přehledně zachycen i rok 2016.

Není chudý jako chudý

Není chudý jako chudý. Respektive, zatímco někde chudoba cti tratí, jinde ne. To platilo v Česku roku 2016 stále víc.

O tom, jak se chudým a sociálně vyloučeným lidem dařilo, rozhodovalo v loňském roce více než kdy dříve to, ve kterém regionu a konkrétním městě v Česku bydleli. Městské a obecní politiky sociálního začleňování se od sebe stále více liší. Dobré a špatné praxe měst a obcí se od sebe vzdalují. A platí to hlavně v oblasti bydlení, která je klíčová pro to, zda se propad chudých a často zadlužených a na dávkách závislých rodin zastaví, nebo naopak urychlí.

Nejde přitom jen o ty nejchudší. Například dávky podpory bydlení pobírá v Česku přes 400 tisíc domácností, z nichž většina jsou tzv. chudí pracující. Tedy ti, kdo mají příjem z legální práce, ale nestačí jim na pokrytí všech výdajů spojených s bydlením.

A nejde jen o lidi, kteří jsou za určitých nepříznivých okolností ohroženi sociálním vyloučením. Jde i o všechny ostatní, kteří – například na kvalitě soužití a sousedských vztahů, nebo na pocitu bezpečí ve svém městě – na vlastní kůži poznají, zda a jak opravdu fungují politiky sociálního začleňování.

Život fiktivní rodiny: Kladno – Most – Vsetín vs. Brno – Ostrava

Naši fiktivní rodinu sledujeme již od roku 1990 a zjišťujeme, jaký vliv na ni mají rozhodnutí politiků a úředníků.

Pokud tato naše rodina žila například v Kladně, propadla se téměř jistě do některé z mnoha zdevastovaných ubytoven a platila za bydlení v malé rozbité a nevybavené místnosti v přeplněném objektu i 15 tisíc korun. Doplatek na bydlení jí přitom celou platbu nepokryl, a proto za bydlení doplácela například z příspěvků na děti a nezbývalo jí dostatek peněz na potraviny a ostatní základní výdaje na život, vč. docházky dětí do školy.

Pokud žila v Mostě, je pravděpodobné, že se dostala pod tlak Stavebního bytového družstva (SBD) Krušnohor, dominantního majitele a správce bytů ve městě. Na dveřích u vchodu do jejího domu se objevila výzva, aby nájemníci udávali „cikánské“ rodiny, pokud jsou podle jejich názoru nepřizpůsobivé. V novinách, které SBD Krušnohor vydává v nákladu 23 tisíc výtisků a zdarma rozdává do schránek ve městě, se od podzimu 2016 pravidelně objevují desítky přetištěných udání. SBD Krušnohor tímto rozdmýchává nenávist mezi lidmi, místo aby se věnoval konstruktivnímu řešení problémů s bydlením v mnoha čtvrtích Mostu, které navíc sám při podvodné privatizaci v minulosti spoluzpůsobil.

Výhrůžkám senátora, hejtmana a starosty v jedné osobě čelí naše rodina ve známém kontejnerovém bydlení ve Vsetíně, na navážce bývalé skládky v Poschle. Starosta vloni obyvatelům této vyloučené lokality veřejně hrozil, že obnoví praxi nuceného vyhošťování z města.

Pokud však naše rodina žila například v Brně, je dost dobře možné, že patří mezi několik desítek z těch, kterým magistrát města nabídl vstup do pilotního programu dostupného bydlení v městských sociálních bytech. Brno se v roce 2016 stalo lídrem v pilotování obecního bydlení pro chudé a sociálně vyloučené.

Žije-li naše rodina například v Ostravě, není vyloučené, že již v nadcházejícím roce získá možnost bydlet v sociálním bytě. Zdejší magistrát nastartoval program, do kterého vkládá přes sto sociálních bytů. Souběžně s tím posiluje sociální služby prevence, ale také programy zaměstnanosti a inkluzivního vzdělávání.

V bydlení teď jde o všechno

Rozevírání nůžek mezi obecními sociálními politikami probíhá v době, kdy zákonodárci schválili významné změny v oblasti hmotné nouze a veřejné služby a vláda klopýtá při přípravě klíčové normy – zákona o sociálním bydlení.

V roce 2016 se po pěti letech zastavil nárůst objemů vypláceného doplatku na bydlení – chudinské dávky, díky které mohou bydlet i ti, kteří nemají příjmy a bydlí v podstandardním bydlení. Pravidelný nárůst vyplacených dávek nutně nesignalizuje, že se situace v terénu lepší. Je zde celá řada jiných trendů. Na straně jedné se projevovala vytrvalá snaha ministryně práce přibrzdit byznys s chudobou na ubytovnách, na straně druhé je zřejmé, že dávka doplatek na bydlení se stala nedostupnější než dříve. Kontaktní pracoviště Úřadu práce totiž více hlídala, komu a za jakých okolností ji vyplácí. Snížení vyplácené dávky na 90% skutečných nákladů na bydlení také vedlo k tomu, že stále více nových ubytoven funguje v režimu kolaudovaného bydlení, což neznamená nutně vyšší standard bydlení a nižší ceny pro chudé, ale možnost čerpat jinou dávku podpory bydlení, a sice příspěvek na bydlení.

Co se ale nezměnilo (s výjimkou některých měst, kterých sice stále přibývá, ale stále tvoří výraznou menšinu) je nedostupnost normálního bydlení pro chudé. Rok 2016 přitom měl být rokem, kdy současná vláda napraví nečinnost všech vlád předchozích a v čele s odpovědným ministerstvem pro místní rozvoj uvede do praxe zákon o sociálním bydlení. To se ale – jak známo – zatím nepovedlo, především proto, že ministerstvo pro místní rozvoj pokračovalo v obstrukcích proti sociálnímu bydlení a přípravy zákona o sociálním bydlení blokovalo. Návrh zákona nicméně nakonec zahájil svou legislativní cestu a nyní bude závodit s časem, zda jej současná Poslanecká sněmovna schválí (a v jaké podobě) do konce svého funkčního období.

Ve stejnou chvíli vstoupila v platnost novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která se zrodila před více než dvěma lety ze senátorské iniciativy Jaroslava Zemana, se kterým úzce spolupracuje exprimátorka Chomutova Ivana Řápková. Podle této novely mají uchazeči o zaměstnání, kteří jsou zároveň osobami v hmotné nouzi déle než půl roku, povinnost odpracovat nejméně 20 hodin veřejné služby, jinak jim automaticky poklesne dávka živobytí z životního minima 3410 Kč na existenční minimum 2200 Kč, a to i pokud projeví zájem pracovat, ale veřejná služba pro ně nebude dostupná. Novelizované znění zákona tak zavádí veřejnou službu v režimu, který se nápadně podobá Ústavním soudem zrušené podobě veřejné služby z Drábkových časů roku 2012.

Rokem 2016 počíná ještě jeden souboj o čas: co se stane dříve? Budou dostupné sociální byty, které bude garantovat veřejná správa ze zákona? Nebo dříve zaniknou či se radikálně zredukují dávky hmotné nouze v oblasti bydlení, jež umožňují desítkám tisíc nejchudších lidí alespoň přežívat, byť v podstandardních a zcela nedůstojných podmínkách? Odpověď se nedozvíme v roce 2017, ale ve střednědobém výhledu, až se v letech 2018 a 2019 budeme ohlížet zpět, co že se to vše před pár lety stalo a jaké to má nyní důsledky.

Až se práce vyplatí

Přestože v roce 2016 prožívá Česko časy nebývalé hospodářské konjunktury, významná většina sociálně vyloučených lidí se do práce nevrací. Pracovat se jim totiž stále nevyplatí, a to především kvůli neřešitelnému zadlužení. Přesto je to po dlouhé době poprvé, kdy klesá také počet dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce déle než rok. Úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznávají, že dosavadní aktivní politika zaměstnanosti postavená především na veřejně prospěšných pracích, se v jejich případě často míjí účinkem. I proto se pozvolna uplatňují praxe podporované ze strukturálních fondů EU, jež lze shrnout pod termín prostupné zaměstnávání. Podstatná je přitom spolupráce zprostředkovatele práce se sociálním pracovníkem (především neziskové organizace). Rozšiřuje se podpora dojíždění za prací a vzniká standard sociální práce Úřadu práce. To lze brát jako počáteční investici do nutných změn v podpoře zaměstnanosti sociálně vyloučených na cestě za bodem, kdy se legálně pracovat vyplatí i těm, kdo dluží a splácejí.

Rok 2016 je také zásadním milníkem v oblasti vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. Do praxe vstoupila novela školského zákona, která zavádí pět stupňů nárokové podpory pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Novela, označovaná jako inkluzivní, nezpůsobila žádné dramatické otřesy, jak její odpůrci varovali, a naopak pozvolna otevírá vzdělávací příležitosti dětem se znevýhodněními na školách hlavního vzdělávacího proudu. Tuto nesmírně pozitivní změnu docení děti a sociálně vyloučené rodiny teprve v horizontu mnoha let.

Naší rodině se tedy v roce 2016 nedařilo lépe ani hůře. Rok 2016 však přinesl mnoho důležitých změn, které její život ovlivní v budoucnosti, ať už v roce 2017, nebo ještě mnohem později. Záleží na uvážlivosti rozhodovatelů i vykonavatelů těchto změn, zda to bude převážně v dobrém, nebo špatném.

Institut pro sociální inkluzi, http://www.socialniinkluze.cz
Přečteno: 1016x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Institut pro sociální inkluzi, Sociálně vyloučené lokality, Analýza, Bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo