romea - logo
20. května 2019 (pondělí)
svátek má Zbyšek
Loading
rozšířené vyhledávaní

Sofija Kordič o ČR: Ostří nenávisti míří na Romy - vztah, který ničí společnost

19.2.2019 13:20
Ilustrační foto: Lukáš Houdek
Ilustrační foto: Lukáš Houdek

Chorvatský server Lupiga nedávno zveřejnil obsáhlý článek novinářky Sofije Kordič o postavení Romů v České republice. Přinášíme jej v plném znění.

Ostří nenávisti míří na Romy - vztah, který ničí společnost

„Společnost, plná nenávisti, se pozvolna posouvá k režimu tvrdé ruky. Můžeme proti tomu udělat jediné. Mluvit spolu, bez ohledu na názory, a spojovat se s dalšími slušnými lidmi, vyznavači demokracie. Bez ohledu na barvu pokožky, s níž jsme se narodili. Jinak nás ta nenávist převálcuje“ - tohle  napsal minulý rok na portálu Romea.cz novinář, publicista a hudebník František Kostlán v článku, v němž upozorňuje, že se do České republiky vrací protiromská hysterie jako logický následek opadání migrantské vlny a zastrašování islámem a terorismem.

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 240 000 Romů, tedy téměř 2,2 procenta obyvatelstva. Z toho skoro polovina, 120 000, žije v sociálně vyloučených lokalitách, tzv. ghettech, ve velmi těžkých podmínkách. Právě Česká republika kdysi bývala jediná z postkomunistických zemí, ve které romské obyvatelstvo nebylo vyháněno do ghett. V rozmezí mezi roky 2006 až 2014 počet sociálně vyloučených oblastí zdvojnásobil, momentálně jich je přes 600. Donedávna v nich žilo 80 000 lidí a nyní kolem 120 000.

Skoro 90 procent českých Romů zahynulo ve druhé světové válce. Po válce většina Romů dorazila ze Slovenska a nikdy se v úplnosti neintegrovali. Jsou vystaveni otevřené diskriminaci při zaměstnávání, vzdělávání, bydlení. Na druhou stranu: čeští politici se o tzv. romskou otázku nezajímají, a když se mluví o české demokracii, bolestivý bod a nevyhnutelné téma je pozice Romů v české společnosti a český rasismus vůči Romům.

Citovaného kolegy Kostlána jsme se zeptali, odkud pramení a z čeho čerpá sílu desítky let dlouhá nesnášenlivost v části české společnosti.

„Nevraživá vůči Romům určitě není společnost jako celek, ale protiromské hlasy zaznívají velmi hlasitě a z poměrně velké části společnosti. Záminek k tomu je více: potřeba mít po ruce nějakého nepřítele, odpor k odlišnostem či strach z nich. Při neustálém stupňování vášní vyplouvá na povrch latentní rasismus - a vyvolávání a pěstování negativních emocí jsme si tu užili opravdu dost. Je to také dáno českou izolovaností, která má za následek uzavřenost a sebezahleděnost. Češi žili v multietnickém státě, společně se Slováky, Němci, Maďary, Poláky, Ukrajinci, Rusíny, Židy, Romy, kteří postupně z různých důvodů odpadávali. Zůstávají již jen Romové, kteří jsou dnes u nás nejpočetnější menšinou.“

Politikové a média proti Romům

Selma Muhić Dizdarević přednáší na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity v Praze, na katedře občanské společnosti. Pro Lupigu uvedla, že politici neřeší problémy romské komunity, protože jim to nepřináší hlasy ve volbách. Na druhou stranu je zřejmá téměř úplná pasivita Romů. Rezignovali na politickou aktivitu, shromažďování a organizovanost.

„Mezi českými občany i nadále převládá pohled na Romy jako lidi, kteří se pouze množí a nic nedělají. Obrovské je nepochopení a nedůvěřivost vůči Romům, vzdělaným i nevzdělaným, úspěšným i neúspěšným. Pokud ti od kolébky až do hrobu někdo pořád říká, že jsi bezcenný, že jsi neschopný, že jsi podezřelý, a jestli je potřeba, abys to milionkrát dokazoval, tak není ani divu, že nejsou Romové, kteří chtějí jít do tohoto rizika a politicky se angažovat. Existuje aktivita Romů na úrovni neziskových organizací, ale to je zanedbatelné. Romové nemají silnou seriózní politickou stranu nebo aktivní stoupence v existujících stranách, a pouze tímto způsobem by mohli využívat velké prostředky, které v Evropské unii existují pro národnostní menšiny. Ty mají v EU fantastickou pozici, ale toho se musí umět využít“, vypichuje Muhić Dizdarević. 

Kostlána jsme se zeptali, jakou roli mají média a politici v rozdělování společnosti.

„Obrovskou, podstatnou a tragickou. Hlavní role ve vyvolávání nenávisti vůči Romům, uprchlíkům a znovu Romům patří některým politikům v čele s prezidentem Milošem Zemanem a samozřejmě i stranám, které jsou extremistické ze své podstaty, jako jsou například SPD Tomia Okamury, Dělnická strana či Národní demokracie. A také některým médiím. V jejich čele stojí TV Prima, Parlamentní listy a další, většinou tzv. alternativní média, která se zabývají více manipulací a dezinformacemi než novinařinou. Vyvolávání nenávisti zvyšuje sledovanost. A samozřejmě - i mezi novináři se najdou rasisté a xenofobové.“, vysvětluje nám. 

O tom, že se ostrá nenávist namířená proti uprchlíkům a migrantům, kteří v ČR prakticky nejsou, znovu vrací k Romům, svědčí i nedávné vyhlášení prezidenta Zemana.

„Za doby komunismu v čele romských pracovních čet byli Romové, které ostatní respektovali. Když někdo z nich nechtěl pracovat, dostal od šéfa facku. To je jedna velmi humánní metoda a často velice účinná. Já určitě nejsem přítel komunismu, ale tehdy Romové museli pracovat. Kdyby ne, šli by do vězení“, řekl Zeman, když se obracel na obyvatele Kojetína v moravském regionu, kde je 70 procent Romů vytlačeno do ghett. 

Přes sto Romů okamžitě reagovalo zveřejňováním fotografií ze svých pracovišť na sociálních sítích.

Byznysem proti Romům

Skutečností je, že mezi Romy existuje veliký počet nezaměstnaných, a hlavně těch, kteří žijí v ghettech. Naše spoluúčastnice rozhovoru Selma Muhić Dizdarević připomíná, že přechod k tržnímu hospodářství neovlivnil stejným způsobem všechny skupiny obyvatel. Po této změně se dramaticky zvýšil počet nezaměstnaných Romů.

„V sociálně vyloučených lokalitách roste kriminalita, prostituce, zneužívání drog a další fenomény, které nebyly typické pro romské komunity. Ve výzkumu, který jsem dělala v roce 2016 s romskými ženami, jsme zaznamenali vzrůst počtu dětí, které jsou opuštěné a předávané do institucionální péče. Před tím v romských komunitách existovala silná rodinná solidarita, počet opuštěných dětí nebyl tak výrazný,“ říká Muhić Dizdarević.

Upozorňuje také na velký problém s bydlením, jemuž jsou vystaveni Romové, kteří kdysi žili v bytech ve vlastnictví státu, ale vláda, města i soukromníci je v úsilí vytlačit z center měst přestěhovávali do méně atraktivních lokalit.

 „Jedná se o tzv. byznys s chudobou. Obce a města tlačily Romy do oblastí na okraji měst, do bytů, kde byly životní podmínky velice špatné, zároveň podepisovaly smlouvy s podnikateli. Těm se to vyplatilo, protože nemuseli nic investovat do infrastruktur romských bytů. Tam lidé žijí velmi bídně. Majitelé bytů přitom donedávna dostávali obrovské sumy peněž (příspěvky na bydlení), protože jakoby ,vyřešili sociální problém´. Požadovali a dostávali stejně vysoké sumy, jako kdyby pronajímali byty na atraktivních místech v centru Prahy. To je systém založený na korupci, protože příspěvky na bydlení jdou z veřejného rozpočtu. Romové tyto peníze nikdy nevidí, ale hněv obyvatel je zaměřen proti nim.

Další moment je dlužnické otroctví. Když se Romové zadluží, odebírají jim exekutoři část prostředků ze sociálních dávek. A to vyhovuje již popsanému byznys modelu, protože všichni vědí, že Romové jsou příjemci sociálních dávek - ty jim nikdo nevezme. A jsou to opět peníze z veřejného rozpočtu, takže hněv opět směřuje vůči Romům.

Třetí věc je vysoký stupeň kriminality v romských ghettech. Rom půjčí peníze Romovi, který je prohraje v hazardních hrách v kasinu, které přitom vlastní onen lichvář. Proč je v chudinských čtvrtích legálně umístěno kasino či herna, je otázka. Majitel herny mu řekne: nemusíš vracet dluh, dej mi sestru jako prostitutku. Vše se točí v kruzích a všechno pramení z diskriminace a izolace. A kdo je za to zodpovědný? Ne Romové, ale ten, kdo je ve společnosti nejmocnější, kdo tahá za nitky“, prohlašuje Muhić Dizdarević.

Negováním koncentračního tábora proti Romům

Ve svých populistických výstupech politici využívají špatnou situaci v sociálně vyloučených oblastech a vyhlašují, že Romové nepracují, jsou nevzdělaní a (všichni) žijí pouze ze sociálních dávek. Minulý rok jeden sociální demokrat veřejně prohlásil, že Romové jsou „medúzy, které jenom překážejí a jsou k ničemu“.

Místopředseda parlamentu, leader extremistické SPD Tomio Okamura, zlehčoval utrpení obětí v koncentračním táboře v Letech u Písku, kam protektorátní úřady zavíraly během války Romy. Další prominentní člen této strany tábor v Letech nazval „neexistujícím pseudokoncentračním táborem“.

Policie jejich výroky nekategorizovala jako trestný čin. Jak daleko zacházejí věci, nejlépe ukazuje příklad ze září roku 2016, kdy nynější premiér Andrej Babiš, a tehdejší ministr financí a místopředseda vlády, prohlásil během návštěvy města Varnsdorf s velkým počtem romské populace: „To co v novinách hlupáci píšou, že Lety byl koncentrační tábor, to je lež, byl to pracovní tábor pro ty, kteří chtěli pracovat.“ Po silné vlně kritiky a požadavcích, aby odstoupil, se Babiš omluvil a řekl, že byl špatně pochopen.

Zajímavé je, že v bezprostřední blízkosti bývalého tábora byl v sedmdesátých letech minulého století vybudován vepřín, a až v srpnu roku 2017 vláda tuto farmu od majitele odkoupila, rozhodla se ji zlikvidovat a postavit pomník na počest romským obětem tábora.

Vzděláním proti Romům

Velkým problémem bylo vzdělání malých Romů, kteří byli automaticky posíláni do speciálních škol. Poté byly školy přejmenovány na praktické. Teprve po zavedení inkluze ve školním roce 2017 / 2018 se situace zlepšila.

„Generace jsou poškozeny takovýmto způsobem vzdělání. Předsudky jsou obrovské, stačí se podívat, kolik času trvalo, než se zrušilo paralelní vzdělávání a kolik pedagogů bylo proti inkluzi. A když čeští Romové odejdou do nějaké jiné země, kde nejsou jediní ,jiní´ a ,viditelní´, často se z nich stanou úspěšní lidé. Nedávno policista z Anglie, původem Rom z České republiky, dostal ocenění od britské královny za zásluhy a humanitární činnost. Postavení Romů v ostatních postkomunistických zemích je ještě horší, ale to nejde srovnávat. Porovnávat by se to mělo s postavením ostatních obyvatel té které země“ je přesvědčena Selma Muhić Dizdarević. 

Jinak - zmíněný oceněný policista, Petr Torák, českým médiím řekl, že jeho rodina odešla z České republiky před 17 lety, protože otec už nemohl snášet rasistická napadání a ponižování.  „Moje učitelka přemlouvala rodiče, ať mě přeloží do speciální školy, ale můj otec by to nikdy nedopustil, raději mi zaplatil soukromou školu,“ uvedl Torák.

Česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová před několika lety upozornila, jak je pokrytecké chtít na Romech, aby se integrovali a zároveň se vzdělávali v praktických školách a žili odděleně v ghettech

„O osudu romského dítěte se často rozhoduje už v šestém roku života. Žijí-li rodiče v ghettu, dítě půjde do školy s dětmi s podobným osudem. Celé dětství prožije ve společnosti dětí se stejným společenským statusem, stejnou životní strategií, rozhledem a ambicemi. S velkou pravděpodobností si to dítě nikdy ani nepředstaví, že by mohlo být právníkem, učitelem či programátorem,“ napsala Šabatova pro romský portál Romea.cz. 

Sterilizací proti Romům

Jedním z problémů Romů v České republice, který nejvíce šokoval mezinárodní veřejnost, je nedobrovolná sterilizace Romek. V České republice se Romky sterilizovaly od roku 1970 do roku 1990 v rámci státní politiky proti „vysoké a nezdravé porodnosti“. Neoficiálně nucená sterilizace pokračovala do roku 2007.

Eleně Gorolové bylo 21 let, když ji sterilizovali po porodu. Roky bojovala za ukončení této hrůzné praktiky. Ženy nejčastěji souhlasily, protože jim čeští sociální pracovníci vyhrožovali odebráním dětí nebo sociálních dávek. Některé, jako Gorolová, souhlasily bezprostředně před porodem pod vlivem bolesti a bez dostatku informací a uvědomění si, co vlastně podepisují.

Od roku 2012 před tím než žena podepíše souhlas se sterilizací musí uběhnout lhůta minimálně sedmi dní a žena musí být seznámena se všemi následky zákroku. Gorolová o nucených sterilizacích Romek v České republice mluvila po celém světě, dokonce i před Spojenými národy v Ženevě. Český stát se roku 2009 omluvil, ale ještě stále sterilizované ženy neodškodnil navzdory výzvám OSN, Evropské rady a mnohých lidskoprávních organizací.

Díky jejímu aktivismu včetně úsilí o navrácení institucionalizovaných dětí jejich rodinám, dalo BBC Gorlovou na svůj seznam sta nejvlivnějších žen na světě za minulý rok. Momentálně bojuje proti segregaci Romek v porodnicích a jejich diskriminaci ze strany personálu.

Šance jsou promarněny

František Kostlán se domnívá, že jediným možným řešením je otevřená diskuse mezi Čechy a Romy.

„Čím méně spolu sousedé hovoří, tím více na sebe nevraží - Češi na Romy, ti zase na Čechy.  No a samozřejmě velmi důležitá je inkluze ve školství, kde jsme malinko pokročili k lepšímu, a zákon o sociálním bydlení, který naopak vázne. Dokonce se zdá, že jej hnutí ANO nechce, čímž by se integrace Romů žijících v ghettech fakticky zastavila. Je také třeba v praxi lépe naplňovat antidiskriminační zákon, hlavně co se shánění práce týká,“ říká Kostlán.

S ohledem na to, že nejvyšší představitelé státu šíří rasismus, zeptali jsme se jej, zda očekává zlepšení života Romů z ghett v blízké budoucnosti.

„V blízké budoucnosti určitě ne. Dnes se o to snaží prakticky jen část sociální demokracie, která je momentálně ve vládě tou slabší, či opoziční Piráti. A také mimoparlamentní Zelení. Jinak to nikoho netrápí a nezajímá, spíše naopak. To je samozřejmě krátkozraké, protože stav romské komunity a vztah jejich ,bílých´ sousedů, některých politiků a novinářů k nim tuto zemi ničí, traumatizuje,“ usuzuje František Kostlán. 

Česká republika nevyužila značný ekonomický rozvoj v posledních patnácti letech, díky němuž mimo jiné zaznamenala nejnižší nezaměstnanost v historii EU, pod 2 procenta. Sociologové upozorňovali, že je promarněn čas, během něhož se mohly zmenšit ekonomické rozdíly mezi regiony, umožnit obyvatelům vystoupení z dlužního otroctví prostřednictvím exekucí, což je specifikum lidí ze sociálně vyloučných oblastí. A také investovat do předškolního a školního vzdělání v těchto oblastech a umožnit tamějším obyvatelům dostupné sociální bydlení.

„Odkud začít? Začíná se neustále. Existují prostředky, domácí i z EU, ale vše se svezlo na vyprání černého svědomí: něco se „jako“ dělá a dokola se jen mluví o řešení problému. Těmito penězi se často hasí oheň, například při poskytování psychologické pomoci po fyzickém napadení založeném na rasismu, ale peníze nejdou na vykořeňování předsudků.“

A proč to tak je? Proč Češi nemají rádi Romy? „Není správná odpověď stejně jako u každé nenávisti. Nikdo by nikoho neměl nenávidět. To je špatná politika …“, usuzuje Selma Muhić Dizdarević.

Autorka je chorvatská novinářka a spisovatelka srbské národnosti, žijící v Praze. Krom jiného působila i deset let v rádiu Svobodná Evropa. Napsala knihu Hypofýza v exilu, která vyšla i česky.

Rozhovor Lidovek se Sofijí Kordić.

Článek do češtiny přeložila Samra Muhič

Přečteno: 1202x
 

Kam dál:

Štítky:  

Česká republika, Romové, Sociálně vyloučené lokality, sociální bydlení, Vzdělávání, společenská atmosféra



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností (FOTO: Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury získalo cenu za nejlepší muzejní publikaci roku 2018

17.5.2019 13:50
V pražském obecním domě se udělovaly ceny Gloria musealis, která ocenila nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Cenu za nejlepší muzejní publikaci dostalo Muzeum romské kultury za publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností autorek Jany Horváthové a Alice Sigmund Herákové.
 celý článek

Protestní průvod Romů a Sintů v Miláně 16. května 2019 (FOTO: Printscreen ze záznamu sdružení Khetane)

V Miláně na Den romského odboje vyšlo do ulic téměř 1000 Romů a Sintů

17.5.2019 12:20
16. května vyšlo v italském Miláně do ulic téměř 1000 Romů, aby jasně vzkázali ministru vnitra Matteo Salvinimu, že jsou plnohodnotnými občany Itálie a žádají dodržování svých práv.
 celý článek

Jaroslav Parči (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jaroslav Parči: Jsem Rom, jsem gay, jsem táta

17.5.2019 10:53
Říká otevřeně v každém rozhovoru Jaroslav Parči, který před lety prošel comingoutem, dnes žije s mužem, se kterým svůj vztah zpečetil registrovaným partnerstvím, a netají se ani tím, že s předchozího vztahu se ženou má už dnes dospělého potomka.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo