romea - logo
2. června 2020 (úterý)
svátek má Jarmil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ukrajinský nacismus: rozpuštěný nebo vypuštěný?

Kyjev, 2.12.2014 16:43, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Plenární zasedání OSN minulý pátek schválilo rezoluci, která vyzývá členské země, aby přijaly efektivnější opatření v boji s ospravedlňováním a oslavováním nacismu a dalších forem rasové diskriminace. Ve velkých českých médiích se tato informace neobjevila.

Rezoluce OSN: „Na Ukrajině mají příslušníci Národní gardy na stejnokroji hákový kříž. V Pobaltí se vyhlašuje den osvobození od fašistických uchvatitelů za den smutku.“

Pro předložený návrh hlasovalo 115 ze 193 členských států OSN. Proti hlasovaly tři země – Kanada, USA a Ukrajina. Dalších 55 delegací se hlasování zdrželo. Text rezoluce odsuzuje pokusy o popírání holocaustu a vyzývá k zajištění všeobecné ratifikace a efektivního uplatnění Mezinárodní konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace. Dokument vyjadřuje znepokojení nad glorifikací nacistického hnutí a bývalých členů organizace Waffen SS a argumentuje „zásadami vžitými v OSN od dob ukončení Druhé světové války a Norimberského tribunálu“.

Kamenem úrazu v napjaté mezinárodní situaci ale byla jednak skutečnost, že návrh rezoluce předložilo Rusko, které je u Západu v nemilosti, a dále fakt, že v ní je jmenovitě zmíněna Ukrajina, konkrétně uniformy tamní Národní gardy a praporu Azov, jejichž poznávací znaky nápadně připomínají nacistickou symboliku. „Na Ukrajině mají příslušníci Národní gardy na stejnokroji hákový kříž. V Pobaltí se vyhlašuje den osvobození od fašistických uchvatitelů za den smutku,“ píše se v rezoluci.

„Rusko je pochopitelně znepokojeno pokusy postavit na hlavu hodnotový žebříček po vítězství rozumného lidstva nad fašismem,“ poznamenal k výsledkům hlasování v OSN šéf Sekce Ministerstva zahraničí Ruska pro humanitární záležitosti Anatolij Viktorov a dodal: „Jubileum osvobození od nacismu jsou v některých zemích vyhlašovány za Dny smutku, zatímco ty, kdo bojovali proti antihitlerovské koalici nebo spolupracovali s nacisty se nyní snaží vyzdvihnout na piedestal a prohlásit je za hrdiny. Tomu je třeba zabránit.“

Ukrajinský diplomat Andrej Cymbalok na půdě OSN obhajoval postoj Kyjeva argumentem, že „do té doby, dokud se sympatie ke stalinismu a neostalinizmu nebudou odsuzovat stejně jako nacismus, neonacismus a další typy nesnášenlivosti, nemůže Ukrajina rezoluci přijmou za svou“.

Proč se zlehčuje nacismus

Tolerance k projevům a chování na hranici nacismu na současné Ukrajině má hned několik příčin. První je vzedmutá vlna patriotismu, která byla umocněna loňskými událostmi na kyjevském Majdanu i ozbrojeným konfliktem na východě země. Ten je Kyjevem apriori prezentován jako mezinárodní a etnický konflikt s Ruskem, ačkoli má zároveň povahu vnitřní občanské války mezi kulturně a historicky nesourodými částmi Ukrajiny.

Druhou příčinou je skutečnost, že podstatou ukrajinského nacionalismu je jednak nesmiřitelná nenávist k Rusku a Rusům, jednak vytváření nekriticky pozitivního obrazu o Ukrajincích jako o národě nespravedlivě utlačovaném, a přece schopnějším než ostatní, především sousedské národy. S tím souvisí i zlehčování rasismu a nacismu pod záminkou, že podobné názory jsou zcela normální a kdo tvrdí opak je zastáncem ruské proti-ukrajinské propagandy.

Mnozí Ukrajinci si romantizují období, kdy bylo ukrajinské území okupováno hitlerovskými vojsky, jako léta „nezávislosti“ na Sovětském svazu.

Třetí příčinou je rozdílné vidění historie a rozdílné zkušenosti z dějinných zvratů za posledních 100 let. Jistá část Ukrajinců má tendenci – podobně jako někteří stoupenci radikálního antikomunismu u nás nebo na Slovensku – zpochybňovat zločiny nacismu a fašismu nebo dokonce fakt holocaustu poukazováním na to, že zločiny stalinismu jsou ještě větší než zločiny nacismu. Od tohoto argumentu pak vede cesta k legitimním výzvám k odsouzení stalinistických zločinů, nebo – což je ještě bohužel ještě častější – k marginalizaci zločinů nacismu, případně šíření sympatií k fašismu s odůvodněním, že byl-li jeho největším nepřítelem komunismus, nemohl být přece fašismus zas tak špatný. Mnozí Ukrajinci, náchylní k radikálnímu nacionalismu, si v důsledku toho romantizují období, kdy bylo ukrajinské území okupováno hitlerovskými vojsky, jako léta „nezávislosti“ na Sovětském svazu.

Pro úplnost je třeba dodat, že i ruská propagandistická hra „antifašistickou kartou“ je do značné míry pokrytecká a účelová, zvláště vezme-li do úvahy, že ideologická strategie Kremlu počítá s využitím sílícího potenciálu vlastních radikálních nacionalistů neméně, než ta ukrajinská.

Normalizace nacionalismu

Jak je tedy s nacismem a xenofobií na Ukrajině? Byly skutečně jen mediální bublinou nafouknutou ruskou propagandou a tak trochu nešťastnou formou vyjádření tužeb po nezávislosti Ukrajiny na Rusku? Bohužel tomu tak nebylo a není – pouhý fakt, že byly tyto jevy zneužívány ruskou propagandou ještě neznamená, že neexistují a nejsou varovným příznakem rozdělení společnosti.

Je třeba konstatovat, že lhostejnost ke krajní pravici, stejně jako k projevům rasismu a xenofobie na Ukrajině trvá i po parlamentních volbách, a to přesto, že v nich většina ultranacionalistických stran propadla. Proč? Emotivní a často agresivní nacionalismus se totiž jaksi nepozorovaně posunul do centra politického mainstreamu, aniž by se oslabil nebo kultivoval. K jeho „normalizaci“ došlo i v běžném životě, o čemž svědčí agresivní chování radikálních nacionalistů vůči komukoli, kdo nesdílí jejich přesvědčení a například neodpoví včas, správně a s patřičným nasazením na pozdrav „Sláva Ukrajině“.

Ve volbách došlo paradoxně k tomu, že ačkoli nacionalistické strany neuspěly, protože najednou přestaly být výhradními nositeli radikalismu a kritiky, do parlamentu se prosadilo množství radikálních nacionalistů buď v jednomandátových volebních okrscích jako nezávislí, nebo jako kandidáti nově utvořených stran premiéra Jaceňuka a prezidenta Porošenka. V politické rovině dochází v důsledku popsaného k varovnému jevu: do vysokých funkcí v silových strukturách jsou dosazování lidé s nacionalistickými, někdy až otevřeně neonacistickými názory. Argumentem je, že bojovali na frontě proti separatistům, nikoli jejich profesní schopnosti nebo odpovědnost. Z vládních a poslaneckých míst navíc stále častěji zaznívají xenofobní projevy vůči obyvatelstvu, žijícímu na východě země. Ministr vnitra Arsen Avakov například při obhajování rozhodnutí vlády okamžitě odříznout několik milionů obyvatel Doněcka a Luhansku od veškerých sociálních dávek, platů státních zaměstnanců a důchodů i podpory státních nemocnic nazval tyto obyvatele „šváby“ „mandelinkami“, „bandity“ a „teroristy“ - bez ohledu na to, jestli se zapojili do ozbrojeného odporu proti ukrajinské armádě nebo ne, je čelní politici v Kyjevě de facto označují za lidi druhé kategorie.

Neonacisté do policie

Největší rozruch v souvislosti s nástupem politiků s otevřeně neonacistickými názory, vyvolalo zvolení šéfa rasistické skupiny Patriot Ukrajiny v jednomandátovém okruhu v Kyjevě s podporou Lidové fronty, strany premiéra Jaceňuka. Radikální hnutí Patriot Ukrajiny se neslavně proslavila několika desítkami zločinů z nenávisti, jejichž oběťmi byli „neukrajinci“ - příslušníci národnostních menšin. Tato neonacistická bojůvka se stala na jaře jádrem nechvalně známého dobrovolnického praporu Azov, užívajícího neonacistickou symboliku. Právě jako velitel praporu Azov se Bileckyj proslavil a získal hodnost podplukovníka policie.

Guardian: „Nepříjemný údiv budí skutečnost, že krajně pravicové a neonacistické názory nepřipadají problematické ani vládním politikům, ani většinovému mínění občanů.“

Další člen Patriota Ukrajiny a shodou okolností zástupce velitele praporu Azov Vadym Troyan byl v říjnu jmenován náčelníkem policie v kyjevské oblasti, což charkovská nevládní organizace pro ochranu lidských práv označila za „katastrofu“. „Ministr vnitra Avakov odůvodňuje rozhodnutí jmenovat Troyana nutností přinést nového ducha do policie. Pokud to bude duch neonacistické a xenofobní organizace Patriota Ukrajiny, budeme mít velký problém,“ napsal Halya Coynash pro webový portál charkovských ochránců lidských práv.

Další vysokou funkci – vedoucího oddělení propagandy a analýzy ukrajinské bezpečnostní služby SBU – získal radikální nacionalista ze strany Svoboda Jurij Mychalčyšyn, který neslavně proslul jako propagátor a plamenný obhájce Goebbelsovy knihy Malá abeceda nacionálního socialisty a program NSDAP.

„Nepříjemný údiv budí skutečnost, že krajně pravicové a neonacistické názory nepřipadají problematické ani vládním politikům, ani většinovému mínění občanů,“ napsal v britském deníku Guerdian ukrajinský analytik a sociolog Volodymyr Iščenko: „Nejtypičtější pozice, z níž pravicové extremisty liberálně orientovaní občané kritizují, je zásadně chybná. Ač liberálové souhlasí s tím, že krajní pravice představuje nebezpečí, podle jejich tvrzení toto nebezpečí spočívá v tom, že ruská média mohou její provokativní akce a prohlášení využít k další diskreditaci Ukrajiny.“ Podle této pokroucené logiky podle něj neonacisty kritizují v první řadě za to, že své úzce stranické zájmy staví nad národní zájem celé země. Jinak řečeno, ne za její xenofobii a propagaci diskriminačních myšlenek, ale za to, že není dostatečně nacionalistická.

Kam se poděli Romové

Zatímco v prvních měsících ozbrojeného konfliktu bylo o ukrajinských Romech a jejich problémech slyšet poměrně často, od léta jako by se po nich slehla zem. Romská komunita na západě Ukrajiny dávala od začátku najevo, že je loajální Majdanu a dokonce organizovala několik sbírek na podporu ukrajinských vojáků, bojujících na východě země. Těžko posoudit, jestli byl hnacím motorem patriotismus nebo snaha zavděčit se většinové společnosti a předejít možným konfliktům.

Na východě v oblastech bojů patřily Romové k nejvíce postiženým skupinám

Na východě v oblastech bojů patřily Romové k nejvíce postiženým skupinám a více než polovina jich z Luhanské a Doněcké oblasti uprchla před boji – někteří přes hranice do Ruska, jiní do Charkova, Kyjeva a dalších velkých ukrajinských měst, kde vznikly sbírky na podporu uprchlíků i speciálně uprchlých Romů.

Nepříliš pozitivní obraz vztahu většinové společnosti k ukrajinským Romům lze získat čtením ukrajinského tisku. Romové jsou zde zmiňováni téměř výhradně v kriminálních souvislostech. Ve všech hlavních ukrajinských denících vyšel například článek s titulkem „Cikáni terorizují dobrovolníky v centrech pro humanitární pomoc“, který ostře kritizuje Romy, že zneužívají pomoc a obtěžují dobrovolníky.

Na sociálních sítích se také opakovaně objevují odkazy na loňské rozhodnutí svrženého prezidenta Janukoviče, kterým měl údajně nabídnout státům Evropské unie, že Ukrajina přijme za své občany všechny evropské Romy a postará se o ně. Diskutující používají toto Janukovičovo rozhodnutí za další důkaz, že bylo nezbytné jej svrhnout.

Ukrajina prožívá po revoluční euforii mimořádně těžké časy. Průmysl stagnuje, inflace roste, teplá voda a topení funguje jen v některých městech, běžné jsou výpadky elektřiny. Nejistá sociální situace plodí nervozitu a nejistotu, ve které lidé více slyší na zjednodušující a agresivní argumenty nacionalistů. Je třeba doufat, že si vláda i ukrajinská společnost včas uvědomí riziko zahrávání si s krajní pravicí a nebude opakovat chyby se jmenováním jejích neonacistů do zodpovědných veřejných nebo policejních funkcí. A to dříve, než bude pozdě.

Přečteno: 1415x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ukrajina, Neonacismus, Extremismus, Rusko



HLAVNÍ ZPRÁVY

V době živého televizního vystoupení prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdil, že stojí na straně pokojných protestujících, zahnala policie pokojné demonstranty před Bílým domem, kteří měli zdvižené ruce nad hlavou a pouze skandovali

videoVIDEO: Trump tvrdil, že je na straně pokojně protestujících, ve stejnou chvíli těžkooděnci rozháněli slzným plynem pokojné demonstranty u Bílého domu

2.6.2020 10:53
Americký prezident Donald Trump nařídil mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil s cílem zastavit již týden trvající nepokoje, které se rozpoutaly po násilné smrti černocha George Floyda. V době prezidentova živého televizního vystoupení, ve kterém Trump tvrdil, že stojí na straně pokojných protestujících, zahnala policie pokojné demonstranty před Bílým domem, kteří měli zdvižené ruce nad hlavou a pouze skandovali "nestřílejte" s pomocí slzného plynu. Těžkooděnci proti pokojnému shromáždění použili obušky, zasahovali i policisté na koních. Protesty v USA pokračují již sedmým dnem a připojilo se k nim více než 75 měst, i když ve čtyř desítkách z nich platí zákaz nočního vycházení.
 celý článek

Romky ze skupiny Manushe (FOTO: Slovo 21)

Badaripen: Romky chtějí ostatním Romům dodávat sebedůvěru, že společně mohou věci kolem sebe měnit k lepšímu

2.6.2020 10:14
Bidaripen, tedy romsky odvaha, rozhodně nechybí skupince Romek ve vybraných sedmi lokalitách, aby se v nadcházejících měsících staly rovnocennými partnery respektovanými místní samosprávou a měly možnost spolurozhodovat o tom, co se kolem nich děje. Stejnojmenný projekt lídryním nabídne informace jak správně a efektivně spolupracovat s místními spolky a institucemi například při vybudování přechodu na frekventované ulici.
 celý článek

V pátek 15. 5. 2020 vypukl požár v domě romské rodiny v obci Veltěže u Loun. Rodina dům postupně opravuje, obec vyhlásila na pomoc veřejnou sbírku. (FOTO: Facebook Žhář z Veltěže, koláž: Romea.cz)

videoObec Veltěže otevřela sbírkový účet na pomoc romské rodině, které vyhořel dům. Policie případ stále vyšetřuje

1.6.2020 20:54
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásila veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Od 1. 6. 2020 je dostupné číslo účtu, na které mohou lidé posílat finanční příspěvky až do 30. listopadu 2020. Jak již dříve uvedla pro ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková, obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo