romea - logo
19. února 2020 (středa)
svátek má Patrik
Loading
rozšířené vyhledávaní

Adéla Gálová: Paterčata, zatnout zuby a je tu happyend!

Praha, 7.1.2015 8:00, (ROMEA)
Paterčata s rodinou (FOTO:bau)
Paterčata s rodinou (FOTO:bau)

Rozhovor, který Klára Vítková-Rulíková poskytla serveru iDNES.cz se nese mimo jiné v duchu poukazování na “neživotaschopnost” rodiny, která se ocitla v existenčně i lidsky složité životní situaci. Zpovídaná zde formulovala názor, notně zakořeněný v české společnosti - totiž že ocitne-li se reprezentant romského etnika ve finančních nesnázích, chová se - veden jakousi “vrozenou mentalitou” - na způsob malého dítěte, neschopného racionálně zvážit komplexní okolnosti své situace a přizpůsobit jim svůj životní “styl” či plán. Jako jeden z příkladů, které mají tuto skutečnost dokumentovat, zmiňuje Rulíková vyhazování jídla z předchozího dne.

Zatímco se na stěnách domácností vyjímají plazmové obrazovky a nový tablet je samozřejmostí i u batolat, rozpéká průměrný Čech staré rohlíky

Vždycky mě fascinovaly představy “zajištěných” o tom, s jakou příkladností by sami čelili situacím akutní nouze, které mohou dnes postihnout doslova každého. S jakou bohorovností jsou opomíjeny psychologické faktory důsledků sociálního vyloučení: beznaděj, neustálý, enormní tlak, pocit zahanbení. S jakou lehkostí se odvíjejí jejich představy, vypiplané skutečnou či do “hrdinských příběhů” zabalenou reklamou na konzumní prostředí, jejímž hlavním sdělením je, že stačí “zatnout zuby”, “překonat překážky” a kýžený happyend se záhy dostaví. Kolikrát jen jsem od dospělých jedinců vyslechla až nehorázně naivní představy o tom, jak “si stačí za osadou zasít mrkev” a živit se z vlastních zdrojů, případně zvesela naskočit na koníka tvrdého odříkání, který člověka šťastně proveze kritickým územím. Jako by tou nejpřirozenější lidskou reakcí na moment nesnáze bylo okamžité, pragmatické odhodlání na způsob amerického snu - nikoli úmorné plahočení bez horizontu, deprese a další průvodní jevy životní nestability.

Také v případě rodiny Kiňovy mají mnozí obdivuhodně přesnou představu, jak by se v její situaci zachovali. Zdá se, že česká společnost sestává i přes svůj zahraniční obraz mistrů v ulevování si od pracovních povinností výhradně z precizně kalkulujících robotů, již si skrze pečlivé plánování hravě poradí s jakoukoli nesnází. A tak, zatímco se na stěnách domácností vyjímají plazmové obrazovky a nový tablet je samozřejmostí i u batolat, rozpéká průměrný Čech staré rohlíky a na nákup chodí s pečlivě nalajnovaným seznamem položek, které zajistí, že nic nepřijde nazmar.

Jídlo, které se podruhé neohřívá

Fenomén jídla, které se podruhé neohřívá, není v některých romských rodinách ničím novým. Podle dostupných pramenů byl prapůvodně spjat s někdejší vírou, že zbylé, ladem ležící jídlo, je “nečisté”, neboť k němu mají přístup duše zemřelých. Jako takový byl součástí komplexnějšího systému specifických pravidel, souvisejících se stravováním a nakládáním s jídlem, dnes se však, snad s výjimkou ortodoxních rodin, dochovala převážně již jen jeho praktická forma, bez přidané legendy.

Mnoho Romů tak zažívá vyhazování zbytků coby běžnou každodenní praxi od dětství, podobně jako by leckterý Čech nesáhl po zvětralém pivu, nepozřel psí maso, neříhal během slavnostní večeře a distancoval se od mnoha dalších zvyků a specifik, běžných či naopak nepředstavitelných v odlišných kulturních prostředích. Argumentovat nouzovou situací je pak oprávněné jen částečně.

Není pochyb o tom, že v situacích extrémní nouze je lidská bytost nucená a schopná sáhnout po jindy nepředstavitelných řešeních - válečné konflikty, ústící v hladomor a požívání hlodavců či kanibalismus jsou jevy, které byly mnohokrát zdokumentovány. Přesto si troufnu tvrdit, že by se k nim jako k základní strategii přežití uchýlil jen málokdo. Co je však v běžné situaci nepřijatelné pro jiného, je obvykle nad rámec naší empatie. Pochopit fakt, že soubor kolektivních, či potažmo v jejich rámci také individuálních kritérií vlastní důstojnosti může nabírat různorodé podoby, zůstává bohužel dosud metou, jíž mnozí z nás nejsou schopni dosáhnout.

Přečteno: 7178x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Paterčata, Rasismus, Tradice



HLAVNÍ ZPRÁVY

Tomáš Kaluja. Foto z videa o projektu Vnímaví pre zraniteľných

ČRo: Neřeším, jestli jsem Rom, Maďar nebo Slovák. Jsem obyčejný člověk, říká tanečník Tomáš Kaluja

7.2.2020 10:56
Tomáš Kaluja je maturantem Střední zdravotnické školy v Rožňave. Pochází z romské křesťanské rodiny z Veľkých Kapušan. Už od dětství je jeho největším koníčkem tanec. Soutěžně se mu věnuje doma na Slovensku, ale i v zahraničí. Mimo to patří mezi romské dobrovolníky, kteří pomáhají budovat romskou identitu u romských dětí, které jsou vychovávány v neromských náhradních rodinách.
 celý článek

(Zdroj: Archiv TV NOVA)

Módní návrhář Pavel Berky postoupil mezi TOP 16 v soutěži MasterChef Česko

7.2.2020 0:35
Úspěšný módní návrhář Pavel Berky zkusil své štěstí v soutěži MasterChef Česko. Kachní prso s bramborem a takzvané “griláše” s kachní paštikou
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

Demolice vepřína v Letech by měla začít v červnu a skončit letos

6.2.2020 15:35
V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo