romea - logo
6. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřiška

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Adriana Trejtnarová: Inkluzivní vzdělávání ano, ale musí se pojmout se vším všudy...

14.4.2016 0:23
Adriana Trejtnarová (FOTO: Jan Mihaliček)
Adriana Trejtnarová (FOTO: Jan Mihaliček)

Inkluzivní vzdělávání ano, ale musí se pojmout se vším všudy a samozřejmě ve prospěch dítěte, o to nám přece jde.

Ve společnosti se dnes velmi často setkáváme s pojmem inkluze a inkluzivni vzdělávání, což zjednodušeně znamená vzdělávání všech dětí v jednom vzdělávacím proudu bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky.

Setkala jsem se s několika názory, které mě v jednu chvíli tak trochu rozhodily, protože jsem nevěděla, zda je inkluze špatný či dobrý směr. Inkluzi jsem měla načtenou pouze z odborných a internetových článků, proto jsem v současné době ráda, že si mohu vyslechnout další názory na téma inkluze.

Zlom nastal, když jsem nastoupila na víceleté gymnázium. Zde jsem poprvé pocítila být někdo jiný. Nejednou jsem musela čelit narážkám a urážkám jenom proto, že mám jinou barvu pleti.

Měla jsem to štěstí, že jsem navštěvovala mateřskou školku, ve které jsem se cítila jako doma, jelikož jsem docházela do třídy, kde bylo složení dětí velmi různorodé. Když si tak vzpomínám na školkové období, tak společně se mnou do třídy docházely romské děti, neromské, ale také jsme měly tělesně postiženého kamaráda, který trpěl dětskou mozkovou obrnou. V tomto dětském období jsem to tak nevnímala, ale dnes si uvědomuji, jaký to byl pro mě přínos. Předškolní věk vnímám jako jedno z nejhezčích období. Ráda vzpomínám na paní učitelky, které nedovolily, abychom v tomto dětském věku zažívaly posměšky a nadávky, ba naopak, učily nás, abychom pomáhaly jeden druhému. A to jsem si sebou nesla i na základní školu. Školu navštěvovaly děti romské, neromské, děti z dětských domovů atd. Ze základní školy si odnáším také velmi dobré vzpomínky a za to vděčím především učitelce, která nás brala jako celek, bez jakýchkoli rozdílů a učila nás, jak být především správným kolektivem a být si ve všem nápomocný. Vůbec mi nevadilo, když mě paní učitelka dala do skupiny se slabšími žáky, ba naopak, cítila jsem hrdost, že jim mohu být nápomocná a určitě to bylo i velkým přínosem a motivací pro ně.

Zlom nastal, když jsem nastoupila na víceleté gymnázium. Zde jsem poprvé pocítila být někdo jiný. Nejednou jsem musela čelit narážkám a urážkám jenom proto, že mám jinou barvu pleti. Až na této škole jsem pocítila, že jsem tzv. „jiná“, ne všichni pedagogové uměli správně a rychle reagovat na to, že jsem Romka. Dlouho trvalo, než se mi podařilo splynout se třídou jako s kolektivem. O to víc v současné době vnímám význam inkluze. Domnívám se, že kdyby byl trochu jiný přístup pedagogického sboru, mohla jsem rychleji a lépe splynout s třídou.

Proto inkluzi vnímám jako velmi důležitý faktor pro tuto společnost v tom, že by děti neměly být segregovány do jednotlivých tříd jenom proto, že mají jinou barvu pleti, nebo že nesplňují vzor ideálního dítěte, ba naopak, měly by vyrůstat ve společnosti, kde kulturní a etnické odlišnosti budou brány a chápány spíše jako přínos a přednost pro naši společnost.

Vím, že několik odpůrců inkluzivního vzdělávání mi může oponovat v tom, že jsem měla veliké štěstí na učitelky. Proč by to mělo být pouze štěstí? A právě v tomto jediném vidím největší problém. Není to štěstí, naopak, narazila jsem na učitelé, kteří byli na inkluzivní vzdělávání připraveni. Otázka proto z mých zkušeností může znít: „jsou současní pedagogové připraveni na inkluzivní vzdělávání“?

Nechci tvrdit, že inkluze je správný či špatný směr, je zde spoustu argumentů pro a proti, které by se měly brát v potaz, ale věřím, že inkluzivní vzdělávání by bylo správné, kdyby se pojalo správně a se vším všudy, kdyby znalost a oddanost učitele byla natolik veliká, aby to „štěstí“, které jsem měla já, měly všichni děti.

Přečteno: 1428x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Romové, Praktické školy, Inkluzivní vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo