romea - logo
25. dubna 2019 (čtvrtek)
svátek má Marek
Loading
rozšířené vyhledávaní

Anna Šabatová: Segregace romských dětí ve školách překáží integraci

18.1.2019 10:29
Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv (FOTO: ROMEA TV)
Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv (FOTO: ROMEA TV)

Segregace romských dětí ve školách je stále přehlížený problém. Takto nastavené vzdělávání překáží integraci. Lidé rádi a často mluví o tom, že se Romové odmítají přizpůsobit většinové části společnosti, že se do ní nechtějí začlenit. Část Romů je v České republice integrovaná natolik, že je možná přestáváme vnímat jako Romy. Otázkou však je, zda se ti ostatní začlenit vůbec mohou. Pomíjím fakt, že si pod integrací každý představuje něco úplně jiného. Za obecným požadavkem integrace se často skrývá osobní požadavek, aby byli druzí stejní jako já. 

Segregace není akademický problém

Mluvit o integraci není totéž jako ji naplnit. Dlouhodobě sleduji segregaci ve vzdělávání. Máme zde školy s převahou romských dětí a školy, kam chodí děti z většinové části společnosti. Nesnažíme se to změnit, segregované školství totiž ve skutečnosti mnohým vyhovuje. Výzvy k integraci Romů jsou však pokrytecké, pokud si současně přejeme, aby se vzdělávali ve svých školách a žili odděleně ve svých ghettech. 

Segregace není vzdálený akademický problém, ale hmatatelné maření budoucnosti dětí, které se nikdy nesetkají se spolužáky z většinové části společnosti a ony zase s nimi. České školství od sebe odtrhává celé společenské skupiny. Jak se mají naučit spolu mluvit a vycházet? 

Osud a ambice

O osudu romského dítěte se často rozhodne v jeho šesti letech. Pokud rodiče žijí v sociálně vyloučené lokalitě, nejspíš nastoupí do školy s dětmi s podobným osudem. Celé dětství tak prožije ve společnosti dětí ze stejných sociálních podmínek, a tedy se stejnou životní strategií, obzory i ambicemi. S velkou pravděpodobností tak dítě ani nenapadne, že by jednou mohlo být právníkem, učitelem nebo programátorem. 

V systému segregovaného školství romské děti nepotkají spolužáky, kteří takové ambice mají. Nízká životní očekávání přitom nemají proto, že se narodily jiné, ale protože je mají jejich rodiče. Zkušenosti, ze kterých můžeme čerpat, ukazují, že stačí změna prostředí, aby si děti z vyloučených lokalit ve volném čase přestaly hrát na maminku a na tatínka a začaly si hrát na školu nebo na doktora. Takhle jednoduše svět funguje.

Pokud ale děti ze znevýhodněných sociálních skupin nebudou potkávat jiné děti, nenapadne je, co vše by mohly v životě dokázat, kým by mohly být a oč by mohly usilovat. Bez toho nebudou školu nikdy vnímat jako cestu k budoucímu úspěchu a štěstí. Stejně tak nebudou mít pocit, že společnost nabízí všem stejnou příležitost. Těžko budou tyto děti později usilovat o uznání ve společnosti, která je odmítla již na počátku jejich cesty. 

Otázkou je, zda těmto dětem šanci dáme, nebo nedáme. Romské školy nevznikly proto, že se někdo rozhodl založit segregovanou školu. Těmi se školy v určitých oblastech prostě stanou a často s tím samy nemohou mnoho udělat. V rámci svých možností často dělají maximum, což někdy paradoxně vede k tomu, že jsou segregované ještě víc. Ostatní školy k nim totiž začnou aktivně posílat své problémové žáky, protože to s nimi přece tak hezky umí. Získá-li škola pověst segregované školy, stane se jí doopravdy a jen velmi těžko se z takové situace dostane. 

Odpovědnost za tento stav a za jeho řešení leží na zřizovatelích škol, což jsou nejčastěji obce, a na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. 

Společenské důsledky segregace

Společenské důsledky segregace jsou přitom dobře známy. Patří mezi ně například posilování sociálního vyloučení a pokračování bludného kruhu chudoby. Mimo jiné přispívá i k sociálnímu napětí mezi jednotlivými skupinami obyvatel a způsobuje přesuny žáků a pedagogů, čímž destabilizuje lokální vzdělávací soustavy. A v neposlední řadě také způsobuje významné ztráty hrubého domácího produktu České republiky. 

Stejně tak jsou známé cesty, jak lze segregaci zabránit. Patří sem kvalitní předškolní vzdělávání, vhodně nastavené školské obvody, rozvážení žáků do vzdálenějších škol, dobrá příprava učitelů na etnicky heterogenní třídní kolektivy, prevence šikany nebo pomoc nemajetným rodinám s finančními náklady na vzdělávání. Dokud se klíčoví aktéři neshodnou, že segregace poškozuje budoucnost dětí, nestane se nic. Do té doby se obecné výzvy k integraci Romů budou opakovat stále dokola, bez naděje na změnu. Když někoho ze systému vyřadíte v šesti letech, nemůžete čekat, že se v dospělosti najednou stane jeho nedílnou součástí. 

Máme zde školy s převahou romských dětí a školy, kam chodí děti většinové společnosti. Nesnažíme se to změnit.

 

Článek vyšel v Lidových novinách 14.1. 2019, zveřejnily jsme jej se souhlasem autorky, kterou je ombudsmanka Anna Šabatová.

fk, Anna Šabatová
Přečteno: 766x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

segregace, školství, Integrace, Romové, Ombudsman



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo