romea - logo
18. listopadu 2019 (pondělí)
svátek má Romana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Celý projev Radka Bangy v Senátu: Máme na víc, než se vzájemně nenávidět. To, co nás navzájem obohacuje, je odlišnost, nikoliv stejnost

28.1.2017 14:32
Radek Banga při projevu v Senátu 27. 1. 2017 u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (FOTO: repro Česká televize)
Radek Banga při projevu v Senátu 27. 1. 2017 u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (FOTO: repro Česká televize)

Senát hostil v pátek 27. 1. 2017 tradiční vzpomínkové setkání, které se konalo při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Zpěvák a skladatel Radek Banga ve svém projevu uvedl, že nedokáže přihlížet jakýmkoli projevům nenávisti a xenofobie v současném světě. Podle nich se zdá, jako by druhá světová válka nebyla dost světová, dost zrůdná, a že obětí této války nebylo málo. Server Romea.cz zveřejňuje projev Radka Bangy v plném znění.

Projev Radka Bangy v Senátu u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Dobrý den, jmenuji se Radek Banga a jsem romský hudebník. Můj děda Ernest Haluška byl společně se svými třemi bratry v odboji. Ernest a dva ostatní jako partyzáni a ten poslední v armádě. Děda to přežil jako jediný. Koncentrační tábor změnil celý jeho život i život naší rodiny. Víte, když posloucháte ty hrůzy z druhé světové války a navíc máte v rodině někoho, kdo to zažil na vlastní kůži, tak už z úcty k těm lidem nedokážete přihlížet jakýmkoliv projevům nenávisti a xenofobie.

Měl jsem štěstí, že v rodině mé manželky Veroniky mě přijali, aniž by jim vadilo, že jsem jiný, že jsem Rom. Můj etnický původ nikdo neřešil. Zajímalo je, jaký jsem člověk. Snad to bylo i tím, že děda z téhle běžné české rodiny, člen Sokola, prožil téměř celou válku v německých věznicích a koncentračním táboře Terezín. A vždycky svým dětem zdůrazňoval, že to není o národech, ale o lidech. Setkal se statečnými Čechy i Čechy, kteří zradili. Ze strachu poslali své kamarády na smrt. Vyprávěl o zrůdných Němcích i o Němcích, kteří českým vězňům pomáhali, přestože tím riskovali vlastní život.

A tak se někdy zamýšlím nad tím, proč ve 21. století stále existují lidé, kteří jsou schopni vás nenávidět jen pro barvu vaší pleti, či proto, že jste Žid, muslim nebo homosexuál. Cožpak 2. světová válka nebyla dost světová? Připadá snad někomu, že to, co se tehdy stalo, nebylo dost zrůdné na to, abychom si to už navždy zapamatovali? Že těch obětí války bylo snad málo? Vždyť těch rodin, co zažili válku na vlastní kůži, bylo tolik. Můžete jít od jedné vesnice k druhé a v každé bude nějaký pomník a leckdy ještě i pamětník.

Holocaust byl hrozivým důsledkem šíření nenávisti vůči jiným. Slýchávám tolik lidí dnes říkat, že nechtějí multi-kulturní svět. Bohužel stále přibývají i politici a různá hnutí, jenž šíří nenávist a ideologii světa, který bude chráněn ostnatým drátem, či zdí a uvnitř budou jen ti stejní. Ale ví tihle lidé vůbec, co říkají?

Přemýšlejme trošku o dnešním světě. Drtivá většina veškerých technologií včetně mobilních telefonů pochází z Asie. Kdyby nebylo Asiatů, možná bychom už neměli co na sebe. A co italská pizza? Nebo naše oblíbené americké fast foody, do kterých přece nikdo nechodí, ale i tak mají stále plno. A co brazilská, či turecká káva? Německá auta s japonskými motory. Kdyby nebylo Švédů, drtivá většina českých rodin by neměla nábytek a naši vojenští piloti by neměli možná na čem lítat. Máme rádi mexické jídlo, kubánský rum, holandské jogurty a to vše si dáváme do slovinských lednic. Vždyť i mikrofon, do kterého právě mluvím určitě není české výroby. Kdo by neznal písně amerického Indiána Elvise Presleyho. Koho z nás nedojaly arabské Pohádky tisíce a jedné noci a nerozesmály filmy Roma Charlieho Chaplina. Nikdo nepochybuje o nejzásadnějším vědeckém přínosu vědce židovského původu Alberta Einsteina. Toto všechno je výsledkem multi-kulturního světa, tedy toho, že jsme jiní, nikoliv stejní. Chtěli bychom skutečně o to vše přijít?

Jsem přesvědčený, že my lidé 21. století máme na víc, než se vzájemně nenávidět. Tento svět nikdy nebyl jen černý a bílý. To, co nás již tisíce let navzájem obohacuje, je odlišnost, nikoliv stejnost. Navzájem se tolerovat a hledat to dobré, čím si můžeme vzájemně prospět. To je jediná logická cesta, jak udržet svět bez války. Všichni totiž víme, kam to může zajít, když si zvolíme netoleranci, fundamentalismus, či radikální nacionalismus. Nenávist není možné ovládnout. Není možné ji ničím uspokojit. Historie nám to už mnohokrát ukázala. Proto je velmi důležité historii nezapomínat, abychom si ji nemuseli zopakovat.

VIDEO

Radek Banga
Přečteno: 25086x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Radek Banga, Rasismus, Holocaust, Xenofobie, Fašismus, Soužití



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo