"Cikáni jdou do nebe", ženy zůstaly v Praze

Na předávání Českých lvů překvapivě triumfovalo české buranství

Mohlo by se zdát, že letošní Čeští lvi jsou vizitkou vysoké otevřenosti, sebekritičnosti a vyspělosti tuzemské kultury, filmové kritiky a snad společnosti vůbec. Nejlepším filmem, který navíc posbíral nejvíc cen, se stala Cesta ven, drama o chudých Romech z ghetta, nepodbízivý, „nedivácký“, náročný film. Notabene film, který nepředstírá, že se tu nějaká „cesta ven“ rýsuje, že jsme jí blízko. Který neidealizuje ani Romy, ani snahu „majority“ se jim otevřít.

Další výrazné ceny sbíral film o tom, jací víceméně zlí a určitě nešťastní burani žijí na moravské vesnici. Přitom ani Díra u Hanušovic, přestože je plná skvělých herců, není filmem vypočítaným na divácký úspěch, je pomalá, místy vysloveně nudná, není prvoplánově zábavná...

Dalo by se říci, že to docela silně symbolicky koresponduje – „my“, tedy tihle do svého hodně malého světa uzavření burani nemáme rádi imigranty, cizince, cikány a snažíme se pokud možno vnější svět ignorovat a užívat si podle svých možností. To nám tedy Český lev nastavil zrcadlo!

Problém může ale být v tom, že ty filmy – především Cesta ven – skoro nikoho nezajímají a že se nestaly a ani nestanou základem pro nějakou větší veřejnou diskusi, natož pro společenskou změnu. A na základě Díry u Hanušovic, obávám se, se český a moravský horizont také nijak výrazně neprohloubí. Ceny filmové kritiky a Čeští lvi jsou letos ornamentem, čímsi jako uznalým polácáním po zádech. Prostě jsme si ukázali, jak jsme dobří a můžeme jet dál...

Ostatně, mistrovsky jsme své buranství demonstrovali přímo při předávání Českých lvů. Ceny předávali významní lékaři, a nejde nyní o to, zda to byl nápad dobrý, špatný, jak byl zrealizovaný... Nýbrž o to, že to byli pouze muži! Česko prostě nemá ani jednu ženu-lékařku, která by se mohla takového předávání cen zhostit. Všichni významní a dostatečně důstojní lékaři jsou muži...

Ne, nehoruju pro „kvótní systém“ za každou cenu, nemyslím si, že je nezbytné, aby počet žen a mužů byl při podobné příležitosti nutně „půl na půl“. Nicméně je evidentní, že vynikající lékařky, které by ty ceny uměly reprezentativně předat, máme.

Jenže na večeru, kdy jsme oslavili vlastní otevřenost a sebereflexi a nadhled nad vlastním buranstvím, triumfovalo naše šovinistické buranství v míře, která by v opravdu vyspělých zemích, byla už nepochopitelná.