Co dokazuje a nedokazuje archeologický průzkum bývalého koncentračního tábora pro Romy z Protektorátu Čechy a Morava?

V pátek 14. července 2017 se konala „odborná komise na archeologickém výzkumu v Letech u Písku“, jinými slovy prezentace projektu s názvem „badatelský archeologický výzkum kárného pracovního tábora a tzv. cikánského tábora u obce Lety (okr. Písek) z druhé světové války (1940 – 1943)“.

Protože se od té doby na internetu objevilo několik článků a mnoho komentářů, které z aktuálních závěrů výzkumu vyvozují své vlastní závěry, např. že průzkum dokazuje, že „cikánský tábor nestál na místě dnešního vepřína, ale na dnes prázdné louce, desítky metrů od kontroverzní stavby“ (B. Olšer: Pravda, která se asi nebude všem líbit; přesně na stejném místě, kde v Letech je dnes vepřín i památník romským obětem tamního koncentráku, prý nikdy žádný internační tábor Romů nestál…, blog rukojmi.cz – 19. 7. 2017) nebo že „areál prasečáku se s místem někdejšího tábora protíná jen nepatrně, takže rozhodně odpadá nejvíce emocionální argument, tedy že po místech, kde leží mrtví, se dnes prohánějí prasata.“ (M. Korecký: KOMENTÁŘ: Máme právo znát cenu za balvan v Letech u Písku, iDnes, 14. 7. 2017), chtěli bychom svými slovy shrnout poznatky, které jsme během prezentace projektu nabyli.

Odborníci – archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni – pracovali na průzkumu areálu bývalého tzv. cikánského tábora v Letech přibližně půl roku a nyní sestavují odbornou zprávu, která přinese odborný a jistě reprezentativní popis všeho, co během své práce zjistili.

Území, které prozkoumali, bylo: severozápadní část areálu tábora (dlouhodobě nevyužívaná louka) a místa současného památníku Lety, na místě bývalého pohřebiště. Na louce vedle pozemku vepřína došlo na neinvazivní i invazivní výzkum – průzkum focením z výšky, detektory i vykopáním sond do půdy.

Na území pohřebiště udělali jen neinvazivní výzkum, tedy focení z výšky a průzkum detektory.

Do areálu výkrmny vepřů archeology vedení firmy nepustilo.

Odborná zpráva o výsledcích výzkumu by měla být zveřejněna na konci prázdnin, na přelomu srpna a září 2017. Bude nutné ji prodiskutovat se širším okruhem odborníků – historiků, sociologů, romistů – a také s pozůstalými a členy romské komunity tak, aby mohl být výzkum co nejlépe interpretován a vysvětlen veřejnosti.

Do té doby můžeme stručně shrnout co archeologický výzkum území bývalého koncentračního tábora DOKAZUJE:

1. dokazuje, že v místech lokalizovaných pomocí leteckých snímků, srovnáním s výsledky výzkumů prof. Ctibora Nečase a dobovým nákresem budov tábora, stál oplocený tábor, ve kterém byli během druhé světové války vězněni lidé.

2. dokazuje, že v místech na severozápadní straně, které ukazuje dobový nákres budov tábora, stála budova komandatury – kamenná administrativní budova dozorců, jediná stavba tábora, která měla kamenné základy. Že dále od ní směrem na východ byla udupaná hliněná plocha dvora tábora, a vedle ní malé baráky, z nichž se však nedochovaly základy (protože je neměly), ale přední odpadní kanály, přes které se do malých baráků vcházelo po dřevěných mostcích a zadní odpadní kanál. Vzdálenost mezi kanály odpovídá přesně rozměrům malých vězeňských baráků – 2,5 metru.

3. dokazuje, že tábor byl umístěn dále k severozápadu, než jak se badatelé dosud domnívali. Zpřesnění lokalizace tábora umožnil fakt, že tým doc. Vařeky odhalil chybu v katastrální mapě, se kterou se dosud při zasazování areálu tábora do katastrální mapy pracovalo.

4. dokazuje, že největší část areálu tábora se nachází na pozemku výkrmny prasat Agpi a v něm hlavně v severozápadní části, ve které nejsou postaveny haly pro prasata. Podle této lokalizace zasahují pozůstatky východní části oploceného tábora – trojuhelníkový areál s velkou dřevěnou budovou přistavěnou v roce 1942 – jen malou částí pod haly pro prasata v severní části areálu výkrmny.

5. dokazuje, že budovy tábora byly na konci jeho existence spáleny

6. dokazuje, kde stál oplocený areál tábora. Podle výzkumů prof. Nečase k oplocené části tábora o rozloze 66 arů patřila stejně rozsáhlá část neoplocená, kde byly zřízeny dvě vodní nádrže. Dále k táboru patřilo 11,2 aru zemědělské půdy, na níž byla zelinářská zahrada a louka (Nečas: Holocaust českých Romů, 1999, str. 26).

Co archeologický výzkum území bývalého koncentračního tábora NEDOKAZUJE:

1. nedokazuje, že v Letech u Písku nebyl koncentrační tábor určený pro věznění a soustředění Romů – žen, mužů a dětí – z Protektorátu Čechy a Morava před jejich deportací a zavražděním ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Auschwitz.

2. nedokazuje, že areál tábora nebyl na území dnešní výkrmny prasat firmy Agpi

3. nedokazuje a nemůže dokázat, co se v táboře dělo, k jakému násilí a mučení v něm docházelo, kdo jej páchal a kdo jím trpěl, jaké v něm panovaly podmínky. To ukazují archivní prameny a vzpomínky vězňů.

Závěrem

Je velice významné, že k archeologickému průzkumu oblasti tábora došlo. Dále bude neméně důležité prodiskutovat výsledky této fáze výzkumu s dalšími odborníky i širší veřejností a propojit je se systematickým a podrobným historickým výzkumem.

Společně pak bude snazší srozumitelně vysvětlovat nejširší veřejnosti závěry výzkumu zasazené do kontextu. Tak, aby popírání existence tábora a jeho významu nebylo obecně přehlíženým nebo přijímaným stavem, ale stalo se, podobně jako v oblasti holocaustu Židů – šoa, výjimkou, jakkoli nevymýcenou a stále urputnou.

A poznámka na samý závěr: pokud jsme správně pochopili, archeologický průzkum probíhal v první fázi výzkumu neinvazivně, to znamená takovými metodami, které vůbec nezasahují do terénu, nekopou ani nesondují přímo do půdy.

Prováděl se ‒ laicky řečeno – pomocí dronů focením z výšky a průzkumem půdy přístroji podobným senzorům nebo detektorům.

A pokud největší část areálu tábora stojí na místě výkrmny, v severozápadní části pozemku vepřína, kde nestojí budovy vepřína, zdá se v podstatě nelogické, proč vedení firmy AGPI archeology do vepřína nepustilo a neumožnilo badatelům výzkum v této části svého pozemku provést.