romea - logo
20. října 2017 (pátek)
svátek má Vendelín
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Co dokazuje a nedokazuje archeologický průzkum bývalého koncentračního tábora pro Romy z Protektorátu Čechy a Morava?

6.8.2017 20:15
V červenci 2017 proběhl v Letech u Písku archeologický výzkum na části bývalého koncentračního tábora (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)
V červenci 2017 proběhl v Letech u Písku archeologický výzkum na části bývalého koncentračního tábora (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

V pátek 14. července 2017 se konala „odborná komise na archeologickém výzkumu v Letech u Písku“, jinými slovy prezentace projektu s názvem „badatelský archeologický výzkum kárného pracovního tábora a tzv. cikánského tábora u obce Lety (okr. Písek) z druhé světové války (1940 – 1943)“.

Protože se od té doby na internetu objevilo několik článků a mnoho komentářů, které z aktuálních závěrů výzkumu vyvozují své vlastní závěry, např. že průzkum dokazuje, že „cikánský tábor nestál na místě dnešního vepřína, ale na dnes prázdné louce, desítky metrů od kontroverzní stavby“ (B. Olšer: Pravda, která se asi nebude všem líbit; přesně na stejném místě, kde v Letech je dnes vepřín i památník romským obětem tamního koncentráku, prý nikdy žádný internační tábor Romů nestál…, blog rukojmi.cz – 19. 7. 2017) nebo že „areál prasečáku se s místem někdejšího tábora protíná jen nepatrně, takže rozhodně odpadá nejvíce emocionální argument, tedy že po místech, kde leží mrtví, se dnes prohánějí prasata.“ (M. Korecký: KOMENTÁŘ: Máme právo znát cenu za balvan v Letech u Písku, iDnes, 14. 7. 2017), chtěli bychom svými slovy shrnout poznatky, které jsme během prezentace projektu nabyli.

Odborníci – archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni – pracovali na průzkumu areálu bývalého tzv. cikánského tábora v Letech přibližně půl roku a nyní sestavují odbornou zprávu, která přinese odborný a jistě reprezentativní popis všeho, co během své práce zjistili.

Území, které prozkoumali, bylo: severozápadní část areálu tábora (dlouhodobě nevyužívaná louka) a místa současného památníku Lety, na místě bývalého pohřebiště. Na louce vedle pozemku vepřína došlo na neinvazivní i invazivní výzkum – průzkum focením z výšky, detektory i vykopáním sond do půdy.

Na území pohřebiště udělali jen neinvazivní výzkum, tedy focení z výšky a průzkum detektory.

Do areálu výkrmny vepřů archeology vedení firmy nepustilo.

Odborná zpráva o výsledcích výzkumu by měla být zveřejněna na konci prázdnin, na přelomu srpna a září 2017. Bude nutné ji prodiskutovat se širším okruhem odborníků – historiků, sociologů, romistů – a také s pozůstalými a členy romské komunity tak, aby mohl být výzkum co nejlépe interpretován a vysvětlen veřejnosti.

Do té doby můžeme stručně shrnout co archeologický výzkum území bývalého koncentračního tábora DOKAZUJE:

1. dokazuje, že v místech lokalizovaných pomocí leteckých snímků, srovnáním s výsledky výzkumů prof. Ctibora Nečase a dobovým nákresem budov tábora, stál oplocený tábor, ve kterém byli během druhé světové války vězněni lidé.

Nákres cikánského tábora v Letech u Písku, 1943. (Obr.: Muzeum romské kultury, originál: Státní ústřední archiv v Praze) – převzato z holocaust.cz (31.7.2017)

2. dokazuje, že v místech na severozápadní straně, které ukazuje dobový nákres budov tábora, stála budova komandatury – kamenná administrativní budova dozorců, jediná stavba tábora, která měla kamenné základy. Že dále od ní směrem na východ byla udupaná hliněná plocha dvora tábora, a vedle ní malé baráky, z nichž se však nedochovaly základy (protože je neměly), ale přední odpadní kanály, přes které se do malých baráků vcházelo po dřevěných mostcích a zadní odpadní kanál. Vzdálenost mezi kanály odpovídá přesně rozměrům malých vězeňských baráků – 2,5 metru.

Obrázek malých vězeňských baráků, nedatováno. Převzato z http://www.lety-memorial.cz/history_cz.aspx (31. 7. 2017)

3. dokazuje, že tábor byl umístěn dále k severozápadu, než jak se badatelé dosud domnívali. Zpřesnění lokalizace tábora umožnil fakt, že tým doc. Vařeky odhalil chybu v katastrální mapě, se kterou se dosud při zasazování areálu tábora do katastrální mapy pracovalo.

„Superprojekce půdorysu bývalého romského tábora Lety u Písku do příslušné katastrální mapy obce Lety se zakresleným vepřínem“. Převzato z http://www.gruntova.cz/dejiny-a-soucasnost/proc-jen-lety-u-pisku (31.7.2017)

4. dokazuje, že největší část areálu tábora se nachází na pozemku výkrmny prasat Agpi a v něm hlavně v severozápadní části, ve které nejsou postaveny haly pro prasata. Podle této lokalizace zasahují pozůstatky východní části oploceného tábora – trojuhelníkový areál s velkou dřevěnou budovou přistavěnou v roce 1942 – jen malou částí pod haly pro prasata v severní části areálu výkrmny.

5. dokazuje, že budovy tábora byly na konci jeho existence spáleny

6. dokazuje, kde stál oplocený areál tábora. Podle výzkumů prof. Nečase k oplocené části tábora o rozloze 66 arů patřila stejně rozsáhlá část neoplocená, kde byly zřízeny dvě vodní nádrže. Dále k táboru patřilo 11,2 aru zemědělské půdy, na níž byla zelinářská zahrada a louka (Nečas: Holocaust českých Romů, 1999, str. 26).

Co archeologický výzkum území bývalého koncentračního tábora NEDOKAZUJE:

1. nedokazuje, že v Letech u Písku nebyl koncentrační tábor určený pro věznění a soustředění Romů – žen, mužů a dětí – z Protektorátu Čechy a Morava před jejich deportací a zavražděním ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Auschwitz.

2. nedokazuje, že areál tábora nebyl na území dnešní výkrmny prasat firmy Agpi

3. nedokazuje a nemůže dokázat, co se v táboře dělo, k jakému násilí a mučení v něm docházelo, kdo jej páchal a kdo jím trpěl, jaké v něm panovaly podmínky. To ukazují archivní prameny a vzpomínky vězňů.

Závěrem

Je velice významné, že k archeologickému průzkumu oblasti tábora došlo. Dále bude neméně důležité prodiskutovat výsledky této fáze výzkumu s dalšími odborníky i širší veřejností a propojit je se systematickým a podrobným historickým výzkumem.

Společně pak bude snazší srozumitelně vysvětlovat nejširší veřejnosti závěry výzkumu zasazené do kontextu. Tak, aby popírání existence tábora a jeho významu nebylo obecně přehlíženým nebo přijímaným stavem, ale stalo se, podobně jako v oblasti holocaustu Židů – šoa, výjimkou, jakkoli nevymýcenou a stále urputnou.

A poznámka na samý závěr: pokud jsme správně pochopili, archeologický průzkum probíhal v první fázi výzkumu neinvazivně, to znamená takovými metodami, které vůbec nezasahují do terénu, nekopou ani nesondují přímo do půdy.

Prováděl se ‒ laicky řečeno – pomocí dronů focením z výšky a průzkumem půdy přístroji podobným senzorům nebo detektorům.

A pokud největší část areálu tábora stojí na místě výkrmny, v severozápadní části pozemku vepřína, kde nestojí budovy vepřína, zdá se v podstatě nelogické, proč vedení firmy AGPI archeology do vepřína nepustilo a neumožnilo badatelům výzkum v této části svého pozemku provést.

Tereza Štěpková
Přečteno: 1836x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Média, manipulace, Průzkum, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo