romea - logo
23. října 2017 (pondělí)
svátek má Teodor
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

David Beňák k debatě o inkluzi: Neviditelní a neslyšitelní

23.3.2016 10:49
David Beňák
David Beňák

Společné vzdělávání je základní a normální přístup ke vzdělávání, který musí být v České republice standardem. Je to dobrý standard. Chápu, že diskuse o společném vzdělávání je považována za spíše výhradně odbornou. V řadě médií se k tomuto tématu vyjadřují téměř výlučně speciální pedagogové, pedagogové, psychologové apod. Jak tomu může tedy běžný člověk porozumět?

Musím přiznat, nebylo by totiž fér to neuvést, že pokud je dítě ve “speciální” třídě, kde je pouze 10 žáků i méně, a probírané učivo není nikterak náročné, tak to jistě v daném čase dítěti i rodičům vyhovuje.

Odpovězme si na to, ale proč to tak je. Vyhovuje to rodičům, kteří často sami jsou absolventi zvláštní školy anebo základní školy, kterou opustili v nižší než 8 či 9 třídě. Takové vzdělávání, jak se můžeme dočíst v některých bulvárních a dalších médiích je vlastně v pořádku, protože když dítě nestačí v běžné škole, a je úplně z jakého důvodu (psychologické testy, anticiganismus učitele nebo ostatních rodičů…), tak zaplať pan bůh chodí aspoň do nějaké školy.

Pokud nějakému čtenáři tento přístup připadá naprosto v pořádku, pak ať určitě dále nečte. Hrozí totiž nebezpečí rozčílení.

Zvláštní školy zdecimovaly romskou komunitu v ČR

Má odpověď na tuto situaci je: není to v pořádku! Tento stav, který tu v bývalém Československu a následně v České republice fungoval, zdecimoval do značné míry romskou komunitu a nejen tu, de facto každé dítě, které jaksi neodpovídalo výkonností normě tehdejšího, ale i nynějšího školství.

Současná generace Romů v produktivním věku je více než z poloviny nezaměstnaná a důvodem není pouze to, že jsou Romové a nechtějí pracovat, ale také to, že nejsou vůbec konkurenceschopní na trhu práce, neboť velký počet z nich má pouze základní vzdělání na zvláštní škole nebo na základní škole.

Tento typ škol produkuje lidi závislé na sociální pomoci. Nad Romy se zlomila hůl, protože česká škola (až na konkrétní výjimky – konkrétní učitele, konkrétní školy) nedokázala vzdělávat jen trochu odlišné děti v běžných základních školách.

Romský původ není zdravotní postižení

České školy se musí pozvednout a umět vzdělávat všechny. Moderními metodami a přístupy a s respektováním vzdělávacích potřeb dětí.

Nepochybně je vhodné některé děti s obdobným typem zdravotního znevýhodnění vzdělávat v jedné skupině a nikdo to asi nebude považovat za špatné. Ani jejich rodiče, ani odborníci.

Nelze však přijmout to co doposud bylo a do určité míry je v mnoha školách standardem, že takovým typem zdravotního znevýhodnění je i romský původ.

V Česku i na Slovensku jsou tisíce příběhů o tom, jak byli rodiče i děti přesvědčovány, že zvláštní škola je pro ně to nejlepší. Jsou tisíce příběhů o šikaně z důvodu etnicity. Tisíce příběhů o dobře míněných radách a rozhodnutích, které vedly k nezaměstnanosti a chudobě. Příběhy o tom, že vytváření tříd jen z romských žáků je naprosto normální. Jsou to ale příběhy neviditelných a neslyšitelných. Kritici, kteří říkají, že takové věci se nedějí a nikdo tak k romským dětem nepřistupoval, lze těžko označit za kompetentní se jakkoliv odborně k této oblasti vyjadřovat. Nejspíše jsou to ti, kteří se na takových praktikách sami podíleli a podílejí.

Společné vzdělávání je o vzájemném poznávání

Inkluzivní vzdělávání je přirozené a dobré. Je to přístup, který je funkční a pomáhá přibližovat lidi navzájem. Osobně znám spousty odborníků, kteří mají totožný názor jako já. Vzájemné poznání je základem pro to, aby se lidé neposuzovali pouze podle viditelných odlišností, ale podle jiných kvalit. Není to klišé. Dovoluji si věřit tomu, že toto si přeje alespoň jednou denně každý z nás a nemusí jít přeci vždy o důležité věci jako je přijímací pohovor do nového zaměstnání.

Byl bych, ale velmi nerad, kdyby čtenář zaujal postoj, že v českém školství je vše špatně. Tak to není. Určitě tu jsou učitelé, kteří se snaží každý den svou práci dělat co nejsvědomitěji a jsou svými kolegy, žáky i rodiči žáků za to obdivováni. Stejně to tak platí i o školách a školních poradenských pracovištích. Přesto však existuje stále nezanedbatelný počet těch, kteří se k tomu takto nestaví či dělají opak. Společného vzdělávání se není třeba obávat. Naopak je třeba se obávat těch, kteří se domnívají, že to nic dobrého nepřináší.

Autor je absolventem studia pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlově, kde pokračuje v doktorandském studiu

Přečteno: 2991x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Inkluzivní vzdělávání, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo