romea - logo
25. května 2020 (pondělí)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Dvě tváře ODS: Populismus versus realita, Strejček versus Kohoutová

Praha, 4.9.2013 14:13, (ROMEA)
Ivo Strejček a Lenka Kohoutová (FOTO: ODS, koláž Romea.cz)
Ivo Strejček a Lenka Kohoutová (FOTO: ODS, koláž Romea.cz)

Občanská demokratická strana (ODS) ústy svého mluvčího 23. 8. 2013 slíbila, že vydá prohlášení k protiromským demonstracím, které se tehdy chystaly. ODS žádné prohlášení nevydala. Na oficiálních internetových stránkách ODS se objevily dva komentáře. První populistický a plný kolektivní viny od europoslance Ivo Strejčka a druhý bez populismu a realistický od Lenky Kohoutové. Server Romea.cz oba komentáře, které ukazují dvě tváře ODS, zveřejňuje v plném znění.

Lenka Kohoutová: Rovnoměrné přerozdělování „bídy“ levicí sociální nepokoje nezastaví

Novinkou nedávných protiromských protestů je účast běžných obyvatel daného regionu. Ti se na mnoha místech přidali k oněm holohlavým mládencům, které často zdobí vysoká absence při hodinách dějepisu, a kariérním xenofobům sdruženým v obdobných spolcích jako DSSS. Přišli, protože dennodenně čelí sociálnímu napětí tváří tvář a potřebovali uvolnit ventil své narůstající nespokojenosti.

Několikrát jsem se na vlastní oči přesvědčila, že lidé žijící v oblastech s vysokou nezaměstnaností a komplikovanými životními podmínkami jsou na tom často velmi podobně, ať už stojí na barikádě spolu s většinovou či menšinovou populací. Spojuje je vztek na úřady, politiky i vlastní životní a finanční situaci. A tento vztek je paradoxně ve finále rozdělí na dva nesmiřitelné tábory, které si vyčítají to málo co je skutečně odlišuje - barvu kůže.

Impulz k řešení musí přijít od státu. Není ale pravda, že by stát doposud doutnající sociální konflikty přehlížel. Kromě Rady vlády pro začleňování romské menšiny je zde také vládní Agentura pro sociální začleňování, které nelze upřít dobře odvedenou práci směrem k integraci a vyrovnání příležitostí, zejména v některých regionech. Vzájemnou komunikaci přitom často stěžují i tisíckrát obehrané městské legendy, kterak Romové dostávají léky v lékárnách zdarma, přidělují se jim byty jako na běžícím páse a mají speciální sociální dávky až do desetitisícových částek atd. Obdobné výroky nemají žádnou oporu v platné legislativě České republiky a jejich výpovědní hodnota se blíží známým báchorkám o žiletkách přilepených žvýkačkou v tobogánu místního aqvaparku nebo o dětech unesených v obchodním domě IKEA. Protože zákonnou oporu takové povídačky nemají žádnou.

Zásadní pro řešení sociálních konfliktů a jejich předcházení ale není aktivita té či oné agentury. Zásadní je správný přístup k sociální politice jako celku. Absolutně nesdílím přesvědčení levice, že ti nejslabší si polepší, když stát bude své statky rozdělovat všem rovnoměrně. Nepolepší. Úkolem státu je vytvářet takové podmínky, aby člověk, za pomocné ruky státu, ze svízelné životní situace vybředl vlastní aktivitou. Pokud přistoupíme na logiku, že je řešením rovnoměrné přerozdělování „statků“, bez akcentu na aktivitu člověka, bude stát brzy přerozdělovat jen bídu. Je to stejné, jako by kapitán lodi hodil tonoucímu záchranný kruh, do kterého se může položit, ale dříve nebo později přijde vlna, která ho smete. Správnější by bylo hodit tonoucímu lano, po kterém sice bude muset šplhat, ale dostane se zpět na palubu.

V praxi je nyní třeba definitivně překonat problémy způsobené bývalým vedením Ministerstva práce a sociálních věcí pod taktovkou Jaromíra Drábka a stabilizovat úřady práce, aby mohla probíhat potřebná sociální šetření v terénu. Smysl má podpořit nová pracovní místa, ovšem nikoliv cestou navyšování minimální mzdy, kterým levice šálí veřejnost a které ve výsledku pošle mnoho lidí na dlažbu, protože se je firmám nevyplatí zaměstnávat. Důležité je podpořit aktivitu lidí například úpravou pracovních úvazků, snížením byrokracie, slevami na pojistném pro částečné pracovní úvazky či vzděláváním v zaměstnání. Vrátit by se měla v upravené formě i veřejná služba, zamítnutá dříve Ústavním soudem. Tato služba by mohla být povinná od 4 měsíců od registrace na úřadu práce. Výši podpory bych odstupňovala podle aktivity a doplatila až do výše minimální mzdy. Pokud se nezaměstnaný vyhýbá veřejné službě nebo vzdělávání, měl by nárok pouze na existenční minimum. V této otázce jsem i pro širší spolupráci s obcemi a neziskovými organizacemi, které výkon takové služby umožňují.

Sociální nepokoje jsou živnou půdou pro populisty všeho druhu, kteří nabízejí rychlá a radikální řešení. Věřím, že se rozumní občané i politici takovou populistickou vlnou nenechají zlákat a budou hledat řešení uvážená a perspektivní. Recepty levice v sociální oblasti, které počítají s větší mírou přerozdělování, ale sociální napětí zcela jistě nezmírní.

Ivo Strejček: Jsou protiromské demonstrace výrazem "českého rasismu"?

Je pochopitelné, že veškerá média nyní upírají zrak k tomu, jak bude postupovat prezident Zeman a jak na jeho postup budou reagovat politické strany. Je jasné, že veškerá pozornost je upřena na předčasné volby s očekáváním, že si to voliči u volebních uren „nějak“ se svými politiky vyřídí a že dojde k jakési zázračné obrodě Poslanecké sněmovny novými, odkudsi spadlými a tudíž nezkaženými, politiky.

Ve stínu těchto hlavních politických zpráv proběhla letmá informace o tom, že se na víkend chystaly další protiromské demonstrace v několika českých městech.

Politika se natolik dlouho tvářila, že ji problém soužití menšin s většinou nezajímá, až došlo k rostoucímu – samovolnému - průchodu napětí mezi místními občany a menšinami neochotnými jakkoliv s většinou žít v přijatelném a korektním vztahu. Tak dlouho si politika všímala sebe sama, až se část většiny rozhodla způsobem demonstrativním vyjádřit svůj názor.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva nedávno vyzval Českou republiku, aby její vláda a její úřady už konečně něco udělali s protiromskými náladami.

Jako poslanec Evropského parlamentu takové stále se opakující výzvy znám. Obvykle přicházejí ze zemí, kde mají svých starostí dost a obvykle jsou založeny, bohužel, na účelově pokřivených informacích našich vlastních českých „občanských“ uskupení, které rády (bůhví proč) žádají zahraniční instituce, aby u nás „zjednaly“ pořádek.

Problém je závažný. Co vede stále více normálních občanů k tomu, aby vyšli do ulic upozornit svou vládu a své politiky, že mají intenzivní obavu o ochranu svých občanských práv? Jak je možné, že běžní a spořádaní občané vyrazí v proudu demonstrovat, že „jejich“ vláda po léta nespravedlivě nadržuje menšině, která činí jen velmi málo, aby se s okolním – většinovým – prostředím sžila? To vše v prostoru, ve kterém jsou média permanentně na straně menšiny.

Zdá se, že již nelze strkat hlavu do písku a tvářit se, že se to nějak vyřeší. Obávám se, že sílící protiromské demonstrace jsou výsledkem radikalizujícího se zoufalství normálních lidí, které dohnalo běžné občany k demonstracím proti „svému“ státu. Proti instituci, která toleruje stav, v němž je dlouhodobě ponechána většinová společnost bez pomoci a ochrany proti skupinám agresivních útočníků z řad minority a který akceptuje tendenční mediální jednostrannost.

Situace, ve které nakonec „jejich“ stát použije policejní sílu proti nim jenom proto, že volají po řešení dlouhodobě neřešených problémům a na obranu svých občanských práv demonstrují, je neudržitelná. Na pozadí současné nepřehledné politické situace v Čechách dokonce velmi třaskavá.

Jak snadno se posléze v takto rozjitřené atmosféře loví radikálům. Jak jednoduše se přikládá pod kotlem revolučních nálad. Jak jednoduše se zneužívá přirozený občanský cit pro právo a spravedlnost ve prospěch pouličních rváčů a bitkařů.

Hanebně si počíná česká politika po celá léta, bez ohledu na to, kdo je zrovna u vlády, ve vztahu k mlčící a daně platící většině. Ne, Češi nejsou o nic víc rasističtí či xenofobní (tedy menšiny nenávidějící), než občané okolních zemí.

Jsem si jist, že kdokoliv z nás bude v míru a spořádaně žít na jedné chodbě s romskou rodinou, kde normální je ráno vstávat do práce, kde samozřejmé je posílat své děti do školy a kde obvyklé je platit své složenky a plnit vlastní závazky.

Zdá se vám můj dnešní komentář příliš otevřený či příkrý? Ne, nechci být politicky korektní a pokrytecký tam, kde přirozeně přetéká onen pověstný džbán trpělivosti.

Nepojmenuje-li tento problém otevřeně demokratická politika, kdo tak učiní? A s jakými důsledky?

ryz, Lenka Kohoutová, Ivo Strejček
Přečteno: 1011x
 

Kam dál:

Štítky:  

protiromský pochod, Demonstrace, Extremismus, Neonacismus, Rasismus, Pochod, Sociální, Sociální dávky, sociální služby, Sociální vyloučení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo