romea - logo
21. srpna 2019 (středa)
svátek má Johana
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Volby ve Švédsku, ztráta evropských hodnot a kšeftaření

Praha, 17.9.2014 15:34, (ROMEA)
František Kostlán.  Foto: Archiv Romea.cz
František Kostlán. Foto: Archiv Romea.cz

Ve Švédsku proběhly parlamentní volby. Švédští demokraté, kteří se snaží tvářit, že svou extremistickou minulost mají za sebou, získali téměř třináct procent a skončili třetí. Podobná situace jako zde je ale ve více zemích Evropské unie.

Parlamentní volby ve Švédsku dovedly zemi k podobnému stavu, v jakém se nalézá čím dál více členských států EU. Posilují europesimistické, populistické, xenofobní či rovnou fašistické (neonacistické) strany. A tradiční demokratické strany se i kvůli tomu dostávají do úzkých. Znovu se tak potvrzuje trend nesnášenlivosti, primitivity a agresivity, který v posledním desetiletí táhne Evropou.

Vůdce populistů: Jsme teď ve hře

Ve Švédsku se po osmi letech vrací jako vítěz parlamentních voleb Sociální demokracie. Ani s dalšími levicovými stranami však nemá v parlamentu většinu, Sociální demokraté, Zelení a Levicová strana mají dohromady 43,7 procenta hlasů. A pravice se zaříká, že s levicí spolupracovat nebude.

K politickému patu přispělo i posílení Švédských demokratů (SD), kteří získali téměř třináct procent a skončili třetí. V minulých parlamentních volbách před čtyřmi lety dostali 5,7 procenta. Posílí tak z dvaceti na čtyřicet sedm poslanců.

„Jsme teď pány hry. Je zjevné, že ostatní na nás od nynějška budou muset brát zřetel. Je třeba vládnout zemi, a to bude těžké, pokud nebudou ochotni s námi mluvit,“ prohlásil vůdce Jimmie Åkesson.

Jenže tak jednoduché to asi nebude. Sedm ostatních parlamentních stran dosud jednání s těmito extremisty vylučovalo. Švédští demokraté jsou pro ostatní coby partner nepřijatelní, jelikož přes svůj název demokraty nejsou. Jde o populistickou a xenofobní stranu, která má kořeny v neonacistickém hnutí.

Švédští xenofobní demokraté

Švédští demokraté se sice v poslední době v oficiální rovině snaží tvářit, že svou extremistickou minulost mají za sebou (stejně jako třeba i Národní fronta Le Penové), ale příliš se jim to nedaří. Jedna z jejích kandidátek pro místní volby byla na snímcích publikovaných minulý týden zachycena se svastikou na oblečení.

Nejde samozřejmě o jeden hákový kříž, ale o to, že ten reprezentuje skutečné smýšlení (některých) členů této strany. Tažení proti migrantům, které se na „západě“ stalo tak módním, je vlastní i švédským xenofobním „demokratům“. K vyprazdňování výrazu „demokracie“, kterého se ochotně ujímají i tradiční demokratické strany, tak přispívají svým originálním způsobem i Švédští „demokraté“.

Strana byla založena v roce 1988 a sama se označuje za sociálně konzervativní a nacionalistickou. Analytici ale SD označují většinou za krajně pravicovou. SD vznikla na základě hnutí „Nechte Švédsko Švédům“ (podobně jako čeští neonacisté: Čechy Čechům), které bylo založeno v roce 1979. Za největší hrozbu pro Švédsko strana považuje nárůst muslimské populace v zemi, přistěhovalectví a globalizaci. V letošních eurovolbách získala 9,8 procenta hlasů, v roce 2009 měla přitom jen 3,3 procenta.

Komu patří Evropská unie?

Podobná situace jako nyní ve Švédsku je ve více zemích Evropské unie, jak prokázaly i nedávné volby do Evropského parlamentu.

Ty přinesly nebývalý úspěch různorodým extremistům, populistům, xenofobům a nacionalistům. A pochopitelně také europesimistům, jelikož za vše mohou eurobyrokraté, jak je dnes již všeobecně známo – především z bulváru. Inu, na někoho přeci vlastní apatii, lhostejnost a neschopnost přemýšlet svést musíme, ne?

Volby vyhráli ve Francii, Británii a Dánsku. V Řecku skončili třetí, v Maďarsku byli druzí. Ve Švédsku (opět SD), Finsku či Rakousku se těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.

Ve Francii s dvaceti pěti procenty vyhrála Národní fronta Marine Le Penové, francouzští nacionalisté tak namísto tří europoslanců mají nyní dvacet čtyři zástupců. Podobně zabodovala britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Za zvláštní zmínku stojí Maďarsko, kde skončil na druhém místě fašistický Jobbik. Zmíněný trend však potvrdilo i vítězství Viktora Orbána, který svým tažením proti Západu (proti liberální demokracii) získává velmi lacino politické body.

V Řecku skončil na třetím místě neonacistický Zlatý úsvit. Celé jeho vedení přitom bylo vazebně stíháno. Na preferencích mu neubrala ani vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase, z níž je obviněn jeho člen, či následná obžaloba stranických špiček z členství ve zločinecké organizaci.

Kdyby Romové a migranti nebyli …

Evropou teď běží heslo, že za nárůstem extremismu stojí chování Romů či migrantů. Nesmysl. Kdyby Romové a migranti nebyli, chystali by neonacisté a další extremisté pogromy na Židy či kohokoli jiného. Hlavním důvodem k tomu je, že potřebují mít svého nepřítele – a to za jakoukoli cenu.

Trend nenávisti, agresivity a hlouposti existuje již delší dobu, neposiluje se jen finanční (ekonomickou) krizí, přispívají k němu i další jevy: kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na obecný prospěch, což je projev krize ještě vážnější - politické a mravní. Rasistická, xenofobní či populistická vyjádření údajně demokratických politiků jsou po celé Evropě včetně České republiky na denním menu.

Další důvody pro zvýšení frustrace lidí přináší i nejistota, která vychází ze situace, v níž se euroamerická civilizace nalézá: prožíváme přelom doby, který sebou vždy v historii nesl nejistotu z budoucího, měnil pohled na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů a měnil žebříček hodnot - ten se nyní zřetelně odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým.

Evropská užvaněnost a ztráta hodnot

Evropa o svých hodnotách, včetně demokratického právního státu a lidských práv sice ráda hovoří, ale i to jsou dnes pouhé vyprázdněné fráze. Ve skutečnosti není schopna jejich ochrany či, ještě hůře, ji přestávají zajímat. Hlavním důvodem je nenažranost. Evropským politikům, včetně většiny českých, je před lidskými právy přednější kšeftaření - s kýmkoli, kdykoli, jenom abychom si nacpali pupek. Jiní nás zajímat nemusejí.

Domněnka, že životní úroveň se týká jen ekonomické a sociální stránky života, je scestná. Pokud se dokážeme tak lehce zbavovat dalších rozměrů života, nedivme se, že k moci přicházejí ti, kteří životy druhých opovrhují.

Přečteno: 1417x
 

Kam dál:

Štítky:  

Švédsko, Nacionalismus, Neonacismus, Politika, Volby, Radikalizace



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo