romea - logo
2. června 2020 (úterý)
svátek má Jarmil
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Zdá se, že ve zpravodajství CNN Prima news zůstávají stereotypy o Romech

4.5.2020 13:55
Foto webu CNN Prima news.
Foto webu CNN Prima news.

Z prvních náznaků mám dojem, že zpravodajství TV Prima v novém kabátě televize CNN je vůči Romům objektivnější než to, které vysílala TV Prima bez amerického partnera ještě zcela nedávno. Ze článku, který jsme si vzali za příklad, však i nadále vykukují některé stereotypy, které lidem neznalým problematiky pomáhají udržovat letité předsudky.

Ivan Motýl, autor článku Romové v čase koronaviru. Dluhy rostou, harmoniky mlčí a roušky mizí z tváří, představuje čtenářům problémy konkrétních ostravských Romů postižených pandemií nového koronaviru pohledem nerasistickým a znalým. Oproti rasistickým reportážím či pořadům TV Prima je to rozhodně změna k lepšímu. Přesto ani on se bohužel nevyvaroval nahrávek, za něž mohou být vděčni ti, kteří Romy neznají a znát nechtějí, protože si o nich vytvořili předsudky na základě své nechuti k odlišnostem a jinakosti.

Bez roušek

Na včerejším výletě pražskou periférií jsem potkal desítky chodců i cyklistů a nejméně polovina z nich neměla roušky. Nemluvím jen o projíždějících cyklistech, ale i o partičkách popíjejících alkohol či sedících na břehu rybníka. Ale nenapadlo mě napsat, že „Češi nenosí roušku“. Stoupající počet lidí už toho omezování svobody má prostě plné zuby.

„Ač porušují vládní nařízení, Romové se pomalu zbavují roušek,“ píše Ivan Motýl. Ano, někteří Romové se zbavují roušek, protože toho už mají plné zuby, stejně jako další čeští občané.

A někteří Romové, jak článek dále upozorňuje, říkají, že je to nemoc, za niž oni nemohou. „To nebyla nemoc Romů, to byla nemoc gadžů. A ti tu koronu roznesli. Romové nikam nechoďa, sedí doma na prdeli, anebo idu někam za robotu, ale nepotřebují lyžovat v Itálii. Gadžové se maji moc dobře a peníze je kazí. Pak su falešní a Bůh na ně poslal tu nemoc,“ rozjímá Valerie Podraná.

Je dobré znát názory, které mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit panují, za to patří Motýlovi dík. Ale k tomu je podle mě třeba seznámit čtenáře (diváky, posluchače) i s tím, z čeho vycházejí. Nebyli to chudí Romové, kdo sami sebe vyloučili ze společnosti. Pokud někteří z nich uvažují tak, že oni a gádžové netvoří jednu společnost, není to jejich vina, ale těch gádžů (některých, možná většiny), kteří je ve „své společnosti“ nechtějí a dávají to hlasitě najevo.

Romové = muzikanti

Rom rovná se muzikant - to je poměrně rozšířený stereotyp. Někteří Romové jsou skutečně obdařeni bohem, jejich talent směřuje do různých koutů umění, ale jen hudbou se mohli uživit. Jenže většina Romů se živila a živí jinak. A Romové, kteří nejsou sociálně vyloučeni, žijí u nás běžným životem. To je třeba připomínat, aby se to psaní o Romech - muzikantech nestalo pouhým stereotypem. I tenhle stereotyp překáží poznání Romů. Někteří Češi je odbydou tvrzením, že „jako muzikanti jsou ještě dobří, ale jinak za nic nestojí.“

Totéž se týká nekonečné diskuse na téma „Cikáni, nebo Romové?“. Motýl hovoří o „cikánských brigádnících“. Některých Romů se výraz „Cikáni“ dotýká, považují jej za pejorativní, uráží je. A někteří Češi používají výraz „Cikán“ jako nadávku, která dodává jejich sebevědomí mylný pocit, že jsou Romům nějak nadřazeni. A všimli jste si, že někteří gádžové píší slovo „Rom“ s velkým písmenem na začátku, kdežto výraz „Cikán“ s písmenem malým? To vše jsou důvody, proč je profesionálnější o nich hovořit v mediálním referování jako o Romech.

Z čeho žijí neziskovky?

„Proč Milanovi, Simoně a jejím dětem nepomůže některá z četných ostravských neziskovek, které žijí z dotací a zaměřují se na práci s obyvateli vyloučených lokalit? - ptá se v článku autor. Takový novinářský přístup se pohybuje na hraně, mnozí novináři (i politici) se navážejí do neziskovek právě za pomoci stereotypu, že pobírají od státu či města peníze a přitom "nic nedělají".

Žijí ale neziskovky z dotací? Nebo žijí tím, že pomáhají potřebným za pomoci grantů a projektů? Podle mých zkušeností platí u naprosté většiny neziskovek to druhé. A to se týká i nevládky JEKHETANE - SPOLEČNĚ, o níž je v článku řeč, která pomohla mnoha lidem. V každé takové neziskovce pracují lidé s nízkými platy, přitom mnohdy dělají práci za dva, protože tohle chce dělat málokdo a přes všechny "dotace" je peněz pomálu. Kdyby měly tuto činnost vykonávat stát a obce, přišlo by to mnohem dráž, protože neziskovky mají k dispozici dobrovolníky, protože v nich pracují lidé, kteří to berou jako povolání, nikoli jen jako obživu.

Objektivní představa

V článku CNN Prima news je více potřebných informací o problémech těch nejchudších z nejchudších u nás. A to je dobře. Dluhová past, z níž není úniku, hrací automaty, drogy - to vše a další je dobré znát, aby si čtenář mohl utvořil objektivní představu o životě tamních lidí. Ale v zájmu té objektivity by bylo správné seznámit čtenáře a diváky i s příčinami tohoto stavu.

Jinak si z toho lidé trpící předsudky vyberou jen to, co se jim hodí - mohou pak říkat: „Jako muzikanti jsou snad užiteční, ale jinak je to banda feťáků a kriminálníků.“ A jsme opět u onoho rozdělování společnosti na dvě části. Na tu, které se hloupě říká „většinová společnost“ (hloupě právě proto, že společnost je tu jen jedna), a na tu druhou, která „mezi nás nepatří“.

Možná, že chyba je na mé straně, protože kladu na jednu reportáž příliš velké nároky. Může být, tímto tématem se zabývám hodně dlouho a jsem bezesporu svým způsobem zaujatý. A třeba Motýl v jiných článcích bude o všem, o čem jsem hovořil, psát - to nevím. Pokud ano, rád to přivítám.

Přečteno: 1873x
 

Kam dál:

Štítky:  

Média, Romové, vyloučená lokalita, Prima TV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo