František Lacko: Romové chystají na Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů 1. ročník pietního aktu v Terezíně

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. Cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězenkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.
Tento den ustanovil v roce 2011 polský senát jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů. Roku 2013 bylo datum 2. srpna prohlášeno Radou Evropy Mezinárodním dnem připomínky také na celoevropské úrovni.
Chceme tento den připomenout vyvěšením romských vlajek, společným setkáním, diskusí a kulturním programem. Při příležitosti tohoto výročí se romští aktivisté a jejich sympatizanti, kteří nemají možnost se zúčastnit pietních akcí v Osvětimi, rozhodli uspořádat setkání v Terezíně. Podle zatím kusých informací víme, že Romové, nejspíše jako jednotlivci, byli vězněni v Malé pevnosti.
Zdá se, že se Česká republika otevírá cestě vzájemného porozumění a respektu k utrpení Romů a vrací nám v naší zemi důstojnost. Jsme vděčni za kladný přístup Památníku Terezín, hlavně panu Mgr. Tomášovi Riegerovi, který vyšel vstříc našemu požadavku připravit program při vyvěšení romských vlajek. Romští aktivisté a jejich sympatizanti počítají s tím, že se tento akt bude každoročně opakovat.
Romové se často ohání různými hodnotami a myslím, že zrovna vzpomínka na zavražděné předky je jednou z nich. Kdo nezná svou minulost, nezná ani svou budoucnost, je třeba, aby se sami Romové iniciativně chopili takových možností. Nacisté do Osvětimi deportovali z českých zemí přes 5 500 Romů, vrátilo se jich jen asi 500. Poválečná romská populace v Čechách a na Moravě se tak snížila asi na 800 osob.
Celkem v Osvětimi zemřelo nejméně 960 tisíc Židů, 75 tisíc Poláků a asi 19 tisíc Romů. Nacisté do tábora smrti deportovali také homosexuály nebo Svědky Jehovovy.
Iniciátory této akce jsou Růžena Durdová, iniciativa Terezinská půda a má maličkost. Jsem rád, že po letech se ledy hnuly a Romové jsou zaslouženě zváni a je jim umožněno uctít své mrtvé důstojným způsobem.
Pietní akt proběhne 2. srpna 2019 na Národním hřbitově v Terezíně, od 10.00 hodin. Zde bude slavnostní položení věnců a krátký proslov. Následovat bude komentovaná prohlídka bývalého židovského ghetta s aktivní účastní přeživších a potomků přeživších. Poté proběhne přednáška a diskuse v přednáškovém sálu Vysoké školy aplikované psychologie v Terezíně.
Nepřehlédněte:
- Terezínská tryzna bude opět bez romské vlajky
- Předseda ČSBS přednesl během terezínské tryzny xenofobní protiuprchlický projev. Karol Sidon se emotivně ohradil
- Romská a duhová vlajka během tradiční tryzny v Terezíně nebude. Komise odmítla požadavek 14 organizací
- Jedenáct organizací vyzvalo Památník Terezín, aby byla během tradiční tryzny vyvěšena i romská a duhová vlajka
Kam dál:
- OBSE: Genocida Romů musí být součástí školních osnov, mladí se musí učit o nebezpečí rasistických ideologií
- Slovenský premiér: Romové stále čelí předsudkům, nesmíme se s tím smířit. Holokaust patří k nejděsivějším událostem lidských dějin
- ZÁZNAM a ROZHOVORY: Leperiben. My nezapomínáme. Připomínka obětí romského holokaustu
- Lada Viková: Paťiv le Romenge, save has marde le holokaustoha
- Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová k Památnému dni romského holokaustu: Te e historija na avel pale kampel te achaľol, so hin ňenavisť
- Politici připomínají Památný den romského holokaustu. Rasismus nikam nezmizel, je potřeba pracovat na tom, aby Romové byli pevnou součástí společnosti, napsal Bartoš
- Praha 8 a Praha 7 vyvěsily romskou vlajku u příležitosti Památného dne romského holokaustu. Vlajka vlála i v Řeporyjích
- Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović u příležitosti Památného dne romského holokaustu: Musíme zajistit ochranu práv Romů
- ZÁZNAM z Osvětimi: Romové si připomínají Památný den romského holokaustu. Nacisté 2. srpna zavraždili až 4300 Romů a Romek
- Miroslav Brož, poučení z kauzy Lety: Gádže se nepolepší sami od sebe, Romům jen tak zadarmo nic nedají
- ZÁZNAM: Slavnostní zahájení demolice vepřína v Letech u Písku
- Předseda vlády Fiala k bourání vepřína v Letech: Je důležité si důstojně připomínat památku obětí a hrůzy holocaustu