romea - logo
5. března 2021 (pátek)
svátek má Kazimír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Hvězda Dominika Lakatoše aneb nezdařený pokus Petra Fischera o vyvážené uznání

1.5.2016 23:31
Dominik Lakatoš a komentátor Hospodářských novin Petr Fischer (koláž: Romea.cz)
Dominik Lakatoš a komentátor Hospodářských novin Petr Fischer (koláž: Romea.cz)

Komentátor Hospodářských novin Petr Fischer blahopřál romskému hokejistovi Dominiku Lakatošovi k trofeji pro nejlepšího nováčka české extraligy. Ve své glose vyzdvihuje úsilí a dřinu, které k ocenění vedly a všímá si i ošidných společenských důsledků, jež mohou z ocenění romského hráče plynout: u etnické majority hrozí sebeklam vlastní otevřenosti a férovosti, zatímco u etnické minority klam snadno dosažitelné slávy, jejíž podmínkou jsou ale, jak Fischer pro jistotu dodává, „pot a slzy“.

Pozoruhodné je už dětinství, které komentátor u Romů zjevně předpokládá natolik, že cítí potřebu před ním varovat – opravdu by podle Fischera podlehli Romové iluzi, že se hvězda extraligy prostě zrodila přes noc? Ještě pozoruhodnější jsou ale další předpoklady, ze kterých jeho rozjímání čerpá.

Pozoruhodné je už dětinství, které komentátor u Romů zjevně předpokládá natolik, že cítí potřebu před ním varovat – opravdu by podle Fischera podlehli Romové iluzi, že se hvězda extraligy prostě zrodila přes noc?

Podle Fischera mají Romové volný vztah ke školní docházce a také problém s dlouhodobostí a pravidelností, k čemuž se má údajně družit skutečnost, že tápou v hledání smyslu své existence a při výkonu činností, jež jim „nabízí nebo vnucuje“ většinová společnost. Není přitom úplně zřejmé, o jaké pověsti či zvěsti se Fischerova expertíza opírá: řada odborných zpráv zdůrazňuje spíš fakt, že romské děti jsou v českých školách systematicky diskriminovány a krom srovnatelných šancí se jim tam často nedostává ani základního přijetí a bezpečí. Fischerův text je tak nejspíš nutno vykládat v přímé návaznosti na jeho vlastní dřívější úvahy o Romech a dějinné roli evropského lidu.

V reakci na populistická opatření někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se rozhodl „vyčistit“ tábořiště, zřízená v souladu s tzv. Bessonovým zákonem, od zde žijících Romů, totiž tentýž autor 18. srpna 2010 odhalil, že „Romové vadí, protože nesdílejí dějinný úkol evropského lidstva“. Podle Fischera je kulturní jinakost Romů takového kalibru, že vlastně „rozkládá rozumem organizovaný řád“, přičemž tato cizorodost údajně sahá až ke zcela jinému pojetí času a prostoru – Fischer se domnívá – nebo se přinejmenším domníval v roce 2010 – že „neúcta k pevnému místu znemožňuje (Romům) setkání se smyslem evropských dějin“. Svou nadčasovou úvahu, kořeněnou Edmundem Husserlem, pak korunoval zjištěním, že odsouvání sice odsouvané bolí, odsunujícím však poskytuje příležitost k drahocennému sebepoznání.

Je otázka, nakolik se Evropa za posledních šest let poznala a zda se jí daří setkávat se smyslem vlastních dějin. Zatímco globalizace hranice ruší, identitární panika takříkajíc velkých a samozřejmých národů – ať už jsou to Češi nebo Francouzi – velí hranice a zdi znovu stavět. Lidskoprávní imperativy, jež by mohly být jedním z nejpodstatnějších vkladů Evropy do dějin, jsou v Evropě samotné dennodenně relativizovány, přehodnocovány a vykládány účelově. Jsou licoměrně zpochybňovány nejenom ve vztahu k Romům, kteří z dějinného hlediska po staletí „evropským lidem“ jsou, ale například i ve vztahu k migrantům a uprchlíkům z méně šťastných částí světa.

Binární opozice mezi „námi“ a „jimi“, se kterou jako s železnou daností operuje i novější Fischerův komentář, se sice už ani zdaleka neomezuje na nadřazené vymezování mezi majoritními společnostmi a minoritními Romy, ani to už ale k tvorbě soudržné, vnitřně solidární a emocionálně jisté evropské identity nebo identit nestačí. Pro současné evropské společnosti je naopak příznačná rozechvělá nejistota; tyto společnosti nyní intenzivně zakoušejí, co se sice v evropských dějinách dost často připisuje právě Romům, co ale platí univerzálně a bez ohledu na etnické nebo národnostní kategorie – jen těžko lze smysluplně plánovat budoucnost, nekontroluje-li člověk nebo společnost ani vlastní přítomnost. Možná je tak na čase přikročit ke kritické sebereflexi vlastní proevropské výlučnosti a v té souvislosti i k otázce, jestli naše pojetí času a prostoru v globální éře nezastaralo a zůstává dosud morálně udržitelné či vůbec funkční.

Dominik Lakatoš bude mezitím nejspíš dál střílet góly. Může se stát, že bude harcovat – neřekl by Fischer „kočovat“? - po klubech tuzemských nebo zahraničních. Jako Rom ostatně neměl nikdy příležitost živit se usedle jako tradiční český nebo francouzský sedlák, hospodář, jenž z pokolení na pokolení dědí půdu a s ní i pouto k určitému místu. A pokud k tomu dojde, nebude se Lakatoš nijak lišit od dávno z místa vyvázaných a globálně mobilních elit, bude dokonce k nerozlišení od všech, kteří se kdy přestěhovali za prací nebo nějakými nadějnými vyhlídkami.

Je to hlavně Petr Fischer, kdo promarnil svou příležitost sdělit k věci něco podstatného, něco, co by přesahovalo povrchní pokus o vyváženost a jen zdánlivě sofistikovanější verzi stokrát omletého příběhu o (zpravidla chybějících) motivacích, které někdy, když přimícháte notnou dávku dřiny a odříkání, přece jen vedou k zářivému cíli.

Přečteno: 2334x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Média, Dominik Lakatoš, Stereotypy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo