romea - logo
10. srpna 2020 (pondělí)
svátek má Vavřinec

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jan Husák: Společné vzdělávání je výzvou ke změně, která se musí odehrát v každém z nás

5.4.2016 14:20
Jan Husák
Jan Husák

V souvislosti s rozsudkem Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti ČR (2007), je možné zaregistrovat rozporuplné postoje lidí. Jedněmi je rozsudek veřejně zatracován, jinými obhajován.

Přestože je převážně oběma stranami sporu spojován se vznikem povinnosti zrušit zvláštní školy a vytvořit půdu pro společné vzdělávání, při seznámení se s tímto ojedinělým judikátem vidím podstatné sdělení v jeho interpretaci nepřímé diskriminace. Právě o ni je opřen základ průkazného oprávnění stěžovatelů a s ní je dobré vidět podstatu problému.

V rozsudku ve věci D. H. vidím podstatné sdělení v jeho interpretaci nepřímé diskriminace

Stížnost nebyla primárně směřována na zrušení zvláštních či speciálních škol. Jakákoliv podobnost se slovem „zrušení“ v rozsudku uvedena není. Ba co více. Systém zvláštních škol v něm není zpochybňován. V předkládané novele školského zákona zpochybňována taktéž není.

Úvaha Velkého senátu se upínala spíše na podmínky, které stály v pozadí pro zařazení osmnácti stěžovatelů do tehdy zvláštních škol. Právě v těchto podmínkách spatřoval Velký senát rizika nepřímé diskriminace, jejíž průkaznost byla opřena o statistické údaje, která zastupují v rozsudku jednu z klíčových rolí, dokazující nepřímou diskriminaci.

Nadto dospěl Velký senát k závěru, že podobně jako v případech týkajících se zaměstnání nebo poskytování služeb není ani v oblasti vzdělání zapotřebí prokazovat existenci úmyslu diskriminovat na straně státních orgánů. Stát proto stál před dilematem přesvědčivými argumenty vyvrátit námitky stěžovatelů, což se mu nepovedlo. I z tohoto pohledu je zcela na místě připomenout, že základy nediskriminujícího vzdělávání měly být nastoleny před příslušným rozsudkem ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Pokud by tomu tak bylo, měl by stát jistě lepší podmínky pro svou obhajobu.

Již před příslušným rozsudkem byla Česká republika vázána dodržováním a naplňováním ochrany před diskriminací, která reprezentuje stěžejní význam v dané věci. Například Výbor pro odstranění rasové diskriminace ve svých závěrech ze dne 30. března 1998 z posouzení zprávy předložené Českou republikou mimo jiné uvedl, že „neúměrný počet romských dětí je zařazován do zvláštních škol, což představuje faktickou rasovou segregaci.

Obdobnou kritiku můžeme vysledovat i ve Stanovisku Výboru regionů k usnesení Evropského parlamentu o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě (2006/C 229/09), nebo v Usnesení Evropského parlamentu o sociálním začleňování v nových členských státech ze dne 9. 6. 2005 (2004/2210(INI)). Nelze se tedy tvářit, že by povinnosti pro Českou republiku neexistovaly před dobou příslušného rozsudku. Je zřejmé, že mezinárodní kodexy byly v případě vzdělávání porušovány před rozsudkem, ale i po něm.

Nediskriminující vzdělávání se předně stalo povinností státu, kterou si MŠMT navzdory silnému odporu uvědomuje. Je zároveň varovným signálem pro všechny, kdo by se snažil obcházet platné unijní, ale též vnitrostátní předpisy. Musí být varovným signálem i pro orgány státu (Kraje), které se závazným doporučením vyplývajícím z příslušného rozsudku brání.

Nic nebude vzdělávání prospěšnější a nic nezvýší šance dětí víc než my sami.

Rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti ČR není možné jednoduše spojovat s rušením škol či škodlivostí společného vzdělávání, ale spíše se změnou podmínek zaručujících vyšší ochranu před naplnění atributů nepřímé diskriminace, tj. i upřednostnění práva na společné vzdělávání.

Je logické, že s určitou pravděpodobností bude vždy existovat kritika společného vzdělávání, možná i proto, že je kritika lidem vlastnější než chvála. Přiznám se, že i já se občas nechávám strhnout do role pesimisty z různých obav, které však nesouvisejí tolik s budoucností, jako spíše s přítomností. Právě v přítomnosti se objevuje mnoho znalců budoucnosti, která je designována v duchu sebenaplňujícího se proroctví. Právě v něm ožívá obava z neúspěšnosti společného vzdělávání. Jestliže totiž dnes kritici definují neúspěch dětí jako cosi reálného, činí tak reálnějšími předpoklady jejich neúspěchu v budoucnosti.

Možná se pletu, když budu tvrdit, že společné vzdělávání je hlavně výzvou ke změně, která se předně musí odehrát v každém z nás. Pokud k takové změně nemáme odvahu, nebudeme nejspíše nikdy připraveni pochopit pravý smysl a cíl společného vzdělávání. Z tohoto pohledu je proto u rezistentně smýšlejících lidí zcela nadbytečná obava ze systémové nepřipravenosti nového pojetí vzdělávání. Nic nebude vzdělávání prospěšnější a nic nezvýší šance dětí víc než my sami.

Jan Husák
Přečteno: 1541x
 

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Evropský soud pro lidská práva, Diskriminace, speciální školy, Praktické školy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo