romea - logo
18. října 2018 (čtvrtek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jarmila Balážová: Co takhle zážitková kampaň z peněz korupčníků?

Praha, 25.5.2012 12:00, (Romano voďi)
Jarmila Balážová
Jarmila Balážová

Cesta vlakem ubíhá docela rychle, i díky milé stařence zhruba ve věku mých tehdy ještě žijících babiček. Takže kolik? Asi šedesát pět let jí mohlo být. Nudila se a já, tenkrát ještě mladičká studentka žurnalistiky jezdívala do rodného Brna za rodiči a sourozenci často a hlavně vlakem, na nějž platila taková studentská průkazka se značnou slevou.

Paní byla zvídavá a velmi upovídaná, ale takovým tím milým, nerušivým způsobem. Už jsem věděla vše o jejích dcerách, vnučce, nemocech, radostech, znáte to…

„Kontrola jízdenek, prosím,“ ohlašoval svůj příchod průvodčí. A tak jsme obě ukázaly jízdenky a své průkazky na vlak. Člověk by netušil, jak může jedna fotografie otočit průběh do té doby příjemné konverzace. „Na té fotce vypadáte jako Cikánka, nezlobte se, ale tuhle barvu nenoste,“ chtěla mi zřejmě v dobré víře poradit ta stará paní.

„No, ale já jsem Romka, paní,“ prohlásila jsem velmi razantně něco, co jsem myslela, že je jí od prvního okamžiku snad jasné.

Stařenka ve věku, k němuž by už opravdu mělo patřit zvládnutí jakéhosi sociálního taktu, se kupodivu ani nezarděla a pokračovala, netuše, že mě tím nejen uráží,ale také pěkně naštvává. „Vy, Cikánka, pardon, Romka, to snad ne. Tak pěkně mluvíte, no to o sobě ani neříkejte, na vás to nikdo nepozná!“ prohlásila větu, kterou jsem slyšela pak ještě mockrát, a po níž vždy následovalo to stejné, vysvětlování, že já to ale říkat budu, protože s tím nemám problém a nebudu přece zapírat své rodiče a ona by měla přemýšlet trochu jinak.

A proč vlastně vzpomínám na tuhle historku? Celé toto číslo je o identitě, romské nebo smíšené, ale platí to obecně. Někdo se vyrovnává s národnostním původem, jiný se sexuální orientací a třetí zase s náboženskou odlišností. Míra úsilí přijmout tu část identity závisí také na aktuálním postoji společnosti k  dané minoritě. Podle všech výzkumů je nejméně chtěným sousedem Rom, nejvíce obávaná nevěsta Romka, nejvíce problémový vztah právě k minoritě romské.

Není tedy divu, že je to tak složité. Jen člověka udivuje, jak si politici najednou houfně uvědomují a stěžují si, že případ Davida Ratha například poškozuje ČSSD. No ano, poškozuje, bezesporu, stejně jako Romy všechny ty zveřejňované kauzy, v poslední době dokonce nepravdivé, a paušalizování i ze strany politiků právě směrem k naší menšině. No,ale vlastní rána přece vždycky bolí citelněji.

V případě Davida Ratha najednou všichni argumentují tím, že jiné kauzy, dokonce stamilionové, třeba z hlavního města Prahy se nešetří a to je přece korupce! Ano, je. A kdo naposledy z našich vrcholných politiků vystoupil a byl schopen si všimnout, a říci totéž vyvažující na adresu nejméně populární menšiny? Spočítali bychom je na prstech jedné ruky. Navíc si řada lidí myslí, že vás vlastně chválí, když řekne, že vy jako Romka ani nevypadáte, ani nemyslíte, ani nejednáte. Tak proč byste to měla říkat? Třeba proto, že já se jako Romka narodila, odposlechy mě z ničeho neusvědčují a třicet mega u mě taky nikdo nenašel. A chápu, že čelní představitelé ČSSD nebo jiné strany jsou ze svých provinilců a zlodějů nešťastní a ztrpčuje jim to práci a bojí se o ztrátu hlasů. Tedy částečně i o svoji práci a obživu. To ale Romové také. Přes hledí zkušeností s jinými Romy, někdy i jen zprostředkované negativní a paušalizující zkušenosti, vás odmítnou vzít do práce, pronajmout vám byt, případně se bojíte o svoje dítě ve škole.

Tak mě napadá jedno zlepšení. Částečně vychází z investigativní práce jedné zahraniční kolegyně novinářky před mnoha lety. V Německu se často diskutovalo o postavení a na první pohled skryté diskriminaci vůči gastarbeitrům. Veřejnost si nechtěla přiznat, že by to mohlo být skutečně tak strašné, jak samotní, v Německu dlouhodobě zaměstnaní, pracovníci z jiných států líčí. Až do doby, kdy se jedna novinářka rozhodla se za takovouto „přivandrovalkyni“, jak se také gastarbeitrům říkalo, převléci a jít nejen žádat o práci, ale také se najíst do restaurace, zkrátka se pohybovat v dennodenním životě. Její zkušenosti byly žalostné. Když je zveřejnila, část německé veřejnosti se pak obrátila do sebe. Skutečně jsme tak nesnášenliví, netolerantní, zkrátka nelidští?

Zajímalo by mě, co by se muselo stát, aby se takhle uzarděla naše společnost?

Já nevím, třeba pokus, kdybychom se naprosto všichni převlékli za ty jiné a zažili tak zkušenost toho druhého? Takže „Véčkaři za komunisty, komunisti za členy ODS, ti za komunální politiky ČSSD, část politiků za své voliče, ale ty chudší. Muži by mohli chvíli pracovat na ženských pozicích a obráceně. A hlavně by si každý mohl zažít na týden, jaké je to být vozíčkářem, gayem, Ukrajinkou nebo třeba Romem. A taky bezdomovcem. Co by se asi pak stalo? Měli bychom pak víc pochopení a schopnosti neházet všechny do jednoho pytle a neodsuzovat? Nevím, možná by to stálo za to! Kde na to ale vzít? Na takovouhle „zážitkovou reklamní kampaň proti předsudkům a necitlivosti? Co takhle ze zabavených peněz korupčníků? Posloužily by aspoň kultivaci společnosti…

Přečteno: 4143x

Kam dál:

Štítky:  

Stereotypy, RV, RV 5/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Josef Holomek na náhrobku v Uherském Ostrohu (FOTO: Lada Viková)

Romové v českoskovenských legiích v Itálii a jejich smutné osudy

15.10.2018 15:58
V rámci oslav 100 let od vzniku republiky se připomínají slavné československé legie, které na třech frontách (ve Francii, Rusku a Itálii) daly světu jasně najevo, na čí straně konfliktu obyvatelé Čech, Moravy, Slezska a Slovenska stojí. Pod vedením hlavních vůdců, Tomáše Garriguea Masaryka a Rastislava Štefánika, tak zviditelnily touhu Čechoslováků získat vlastní stát odtržením se od Rakousko-Uherska.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo