romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jarmila Balážová: Co takhle zážitková kampaň z peněz korupčníků?

Praha, 25.5.2012 12:00, (Romano voďi)
Jarmila Balážová
Jarmila Balážová

Cesta vlakem ubíhá docela rychle, i díky milé stařence zhruba ve věku mých tehdy ještě žijících babiček. Takže kolik? Asi šedesát pět let jí mohlo být. Nudila se a já, tenkrát ještě mladičká studentka žurnalistiky jezdívala do rodného Brna za rodiči a sourozenci často a hlavně vlakem, na nějž platila taková studentská průkazka se značnou slevou.

Paní byla zvídavá a velmi upovídaná, ale takovým tím milým, nerušivým způsobem. Už jsem věděla vše o jejích dcerách, vnučce, nemocech, radostech, znáte to…

„Kontrola jízdenek, prosím,“ ohlašoval svůj příchod průvodčí. A tak jsme obě ukázaly jízdenky a své průkazky na vlak. Člověk by netušil, jak může jedna fotografie otočit průběh do té doby příjemné konverzace. „Na té fotce vypadáte jako Cikánka, nezlobte se, ale tuhle barvu nenoste,“ chtěla mi zřejmě v dobré víře poradit ta stará paní.

„No, ale já jsem Romka, paní,“ prohlásila jsem velmi razantně něco, co jsem myslela, že je jí od prvního okamžiku snad jasné.

Stařenka ve věku, k němuž by už opravdu mělo patřit zvládnutí jakéhosi sociálního taktu, se kupodivu ani nezarděla a pokračovala, netuše, že mě tím nejen uráží,ale také pěkně naštvává. „Vy, Cikánka, pardon, Romka, to snad ne. Tak pěkně mluvíte, no to o sobě ani neříkejte, na vás to nikdo nepozná!“ prohlásila větu, kterou jsem slyšela pak ještě mockrát, a po níž vždy následovalo to stejné, vysvětlování, že já to ale říkat budu, protože s tím nemám problém a nebudu přece zapírat své rodiče a ona by měla přemýšlet trochu jinak.

A proč vlastně vzpomínám na tuhle historku? Celé toto číslo je o identitě, romské nebo smíšené, ale platí to obecně. Někdo se vyrovnává s národnostním původem, jiný se sexuální orientací a třetí zase s náboženskou odlišností. Míra úsilí přijmout tu část identity závisí také na aktuálním postoji společnosti k  dané minoritě. Podle všech výzkumů je nejméně chtěným sousedem Rom, nejvíce obávaná nevěsta Romka, nejvíce problémový vztah právě k minoritě romské.

Není tedy divu, že je to tak složité. Jen člověka udivuje, jak si politici najednou houfně uvědomují a stěžují si, že případ Davida Ratha například poškozuje ČSSD. No ano, poškozuje, bezesporu, stejně jako Romy všechny ty zveřejňované kauzy, v poslední době dokonce nepravdivé, a paušalizování i ze strany politiků právě směrem k naší menšině. No,ale vlastní rána přece vždycky bolí citelněji.

V případě Davida Ratha najednou všichni argumentují tím, že jiné kauzy, dokonce stamilionové, třeba z hlavního města Prahy se nešetří a to je přece korupce! Ano, je. A kdo naposledy z našich vrcholných politiků vystoupil a byl schopen si všimnout, a říci totéž vyvažující na adresu nejméně populární menšiny? Spočítali bychom je na prstech jedné ruky. Navíc si řada lidí myslí, že vás vlastně chválí, když řekne, že vy jako Romka ani nevypadáte, ani nemyslíte, ani nejednáte. Tak proč byste to měla říkat? Třeba proto, že já se jako Romka narodila, odposlechy mě z ničeho neusvědčují a třicet mega u mě taky nikdo nenašel. A chápu, že čelní představitelé ČSSD nebo jiné strany jsou ze svých provinilců a zlodějů nešťastní a ztrpčuje jim to práci a bojí se o ztrátu hlasů. Tedy částečně i o svoji práci a obživu. To ale Romové také. Přes hledí zkušeností s jinými Romy, někdy i jen zprostředkované negativní a paušalizující zkušenosti, vás odmítnou vzít do práce, pronajmout vám byt, případně se bojíte o svoje dítě ve škole.

Tak mě napadá jedno zlepšení. Částečně vychází z investigativní práce jedné zahraniční kolegyně novinářky před mnoha lety. V Německu se často diskutovalo o postavení a na první pohled skryté diskriminaci vůči gastarbeitrům. Veřejnost si nechtěla přiznat, že by to mohlo být skutečně tak strašné, jak samotní, v Německu dlouhodobě zaměstnaní, pracovníci z jiných států líčí. Až do doby, kdy se jedna novinářka rozhodla se za takovouto „přivandrovalkyni“, jak se také gastarbeitrům říkalo, převléci a jít nejen žádat o práci, ale také se najíst do restaurace, zkrátka se pohybovat v dennodenním životě. Její zkušenosti byly žalostné. Když je zveřejnila, část německé veřejnosti se pak obrátila do sebe. Skutečně jsme tak nesnášenliví, netolerantní, zkrátka nelidští?

Zajímalo by mě, co by se muselo stát, aby se takhle uzarděla naše společnost?

Já nevím, třeba pokus, kdybychom se naprosto všichni převlékli za ty jiné a zažili tak zkušenost toho druhého? Takže „Véčkaři za komunisty, komunisti za členy ODS, ti za komunální politiky ČSSD, část politiků za své voliče, ale ty chudší. Muži by mohli chvíli pracovat na ženských pozicích a obráceně. A hlavně by si každý mohl zažít na týden, jaké je to být vozíčkářem, gayem, Ukrajinkou nebo třeba Romem. A taky bezdomovcem. Co by se asi pak stalo? Měli bychom pak víc pochopení a schopnosti neházet všechny do jednoho pytle a neodsuzovat? Nevím, možná by to stálo za to! Kde na to ale vzít? Na takovouhle „zážitkovou reklamní kampaň proti předsudkům a necitlivosti? Co takhle ze zabavených peněz korupčníků? Posloužily by aspoň kultivaci společnosti…

Přečteno: 4478x
 

Kam dál:

Štítky:  

Stereotypy, RV, RV 5/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo