romea - logo
12. července 2020 (neděle)
svátek má Bořek
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jaroslav Suk: Nenávist je za rohem

Uppsala, Švédsko, 26.2.2013 10:53, (ROMEA)
Jaroslav Suk. Foto: Archiv autora
Jaroslav Suk. Foto: Archiv autora

Říká se, že rok 2013 je rokem, kdy se eurokrize odrazí ode dna a vše půjde k dobrému. Doufejme. Ale to mluvíme jen o některých částech Evropy. Ve Španělsku máme 6 milionů nezaměstnaných a v Řecku není vidět konec tunelu.

A když je krize, „přichází spásonosný osel, už věříme oslovi, jen když nás ten osel hlučně osloví“. Vládním stranám není co věřit, zavádějí „nutné, svízelné, ale potřebné změny“, a i kdyby to byla pravda a bez těch změn bylo ještě hůř, těžko jim člověk uvěří, chce změnu k lepšímu, a to hned a co nejdřív.

A objevují se strany nové, jako v Řecku od levicových populistů ve straně Syriza po nacistický Zlatý úsvit (Chrysi Avgi). Posledně jmenovaní dostali ve volbách sedm procent. V nedávných výzkumech veřejného mínění mají 13 procent! Svou ideologii přetavují v akci. Ve dne podporují chudé a opuštěné řecké rodiny a v noci mlátí přistěhovalce.

Sám znám z vlastní praxe, mj. překladatele pro švédský migrační úřad, jak se zachází už po léta s přistěhovalci v Itálii nebo v Řecku. V Polsku to není o mnoho lepší. Zaregistrují je, a pak je nechají svému osudu, ať si spí pod mostem nebo padnou do rukou obchodníkům s bílým masem. Když se dostanou do náruče policie, tak všechny ty Somálce a jiné Afričany a Asiaty - kteří se dostali do relativního bezpečí před islámskými fanatiky, po štrapácích znamenajících smrt pro 50 % jejich skupiny utečenců - seřežou, aby si pamatovali, že nemají lézt do země, kde je nechtějí.

Ve stopách ekonomické krize přichází politické násilí a extrémně pravicová hnutí i v dalších zemích. V Maďarsku strana Jobbik, Jobbik Magyarországért Mozgalom, neboli hnutí za lepší (pravicovější) maďarský stát, napadá Romy a žádá registraci Židů. Příslušníci hnutí nosí slušivé uniformy v národním střihu a pochodují po ulicích v sevřených řadách. Současně Maďarsko požaduje nouzovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu.

Voliči se přiklánějí doprava a vládní strany je nechtějí ztrácet. Při nedostatku argumentů a politické zásadovosti je východiskem příklon doprava, vládnoucích a etablovaných opozičních stran. Viděli jsme to ve Francii, v Dánsku, všude možně. V Česku, u Klause, to ale byla spíš politická a osobnostní zásadovost: být co nejnepříjemnějším jedovatým dědkem, když mám k tomu tu možnost. V obklopení raritně konzervativních kostlivců se rýsovalo příšeří černožlutě-vlajkařsky-hnědé a zároveň proruské. Sláva, že je mu konec, teď se ovšem musíme nechat překvapit zemanovskou kostnicí. Jest nám vytrpět, co jsme si nadrobili.

Mám zkušenosti ze švédského establišmentu, jehož jsem občas obchodním partnerem - v případech, kdy to nezvážím jako neúnosné pro svou identitu - a nejsou to zkušenosti příjemné. Migrační úřad, jak se zdá, preferuje mafiány a domů posílá, nazpátek do spárů nelidů, ty nejpotřebnější, nejkvalifikovanější pro azyl.

Rozbor každého případu a každé jednotlivé země by byl zdlouhavý. Ale jedno je jisté. Situace v zemi imigranta a jednotlivý konkrétní případ (osud) nejsou pro rozhodování o udělení azylu těmi kritérii, na něž se stát odvolává. Kritériem je vnitrostátní politika a kariéra byrokrata, jehož rodištěm, jehož kvasným průmyslem je politikaření, intriky a vlastní prospěch. A jediným účinným nástrojem nápravy, by podle mě měla být fungující demokratická ústava, právní systém a spravedlivá funkce onoho „nejmenšího zla“ demokratického systému.

Úspěch extrémní pravice není vysvětlitelný jen ekonomickým vývojem. Jistě, rostoucí propasti mezi bohatými a chudými, chudoba sama o sobě, bezvýchodnost nezaměstnanosti a rostoucí nedůvěra ke státu i k opozičnímu establišmentu funguje jako destruktivní katalyzátor.

Nenávisti však pomáhá i mlčení, mlčenlivá většina, kterou nezajímá osud menšin... když někdo, kdo poukazuje, že naši bídu zavinili přistěhovalci, národnostní menšiny, „sociálně nepřizpůsobiví“, nedostane ráznou odpověď… když stát mlčí a ustupuje.

Ale vždyť každý z nás se může stát menšinou. Nejen za nacismu, ale i za komunismu se odlupuje slupka za slupkou společnosti. Nejdřív přijdou na řadu Židé, Romové, pak komunisti / třídní nepřátelé, pak sociální demokrati a liberálové, Svědkové Jehovovi, homosexuálové a všichni neortodoxní, demokrati vůbec, a nakonec dojde řada i na tebe. Jak kdysi dokázal sociálně-jazykový samizdatový badatel Petr Fidelius, nakonec v jádru všech slupek se nachází nula, nic tam není, i vedení a vůdce budou postupně eliminováni.

Sociální problémy jsou složité a složitá a obtížná jsou řešení. Ale řešení existují, jejich základem není národní mystika a nenávist k cizímu nebo stalinistický odsun a likvidace. Jejich základem je konstruktivní přístup, zdravá a otevřená diskuse ve společnosti, která se nebojí střetů s „politicky nekorektními“ názory, která je nezamlčuje, ale snaží se vysvětlit a řešit. A zajištění přístupu ke vzdělání všem, i nemajetným, z čehož bude mít prospěch jak společnost, tak i nemajetní.

Požadavek maďarského Jobbiku o registraci Židů už není nijak vzdálen osvětimským hororům. Myslím, že není naléhavějšího signálu dnešní doby.

Jaroslav Suk, nar. 1948, lingvista a překladatel, vězněný exponent studentského hnutí a Hnutí revoluční mládeže po r. 1968; poté samizdatový nakladatel, signatář Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V 80. letech emigroval do Švédska, kde je aktivní v místní samosprávě poblíž Uppsaly, podniká v překladatelské kanceláři.

Přečteno: 1534x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Xenofobie, Antisemitismus, Rasismus, Migrace, Romové



HLAVNÍ ZPRÁVY

Dokumentární film LETY

videoV Kampusu Hybernská se bude promítat dokumentární film LETY. Následovat bude debata s Renatou Berkyovou

8.7.2020 16:44
Ve čtvrtek 16. července od 18 hodin se v Kampusu Hybernská bude promítat celovečerní dokumentární film LETY. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína i přetrvávající debatu o historii místa tzv. cikánského tábora. Po promítání bude následovat debata se spoluautorkou dokumentu Renatou Berkyovou.
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

Lubomír Volný a Miroslav Kalousek se ve sněmovně přetahovali o nápis All Lives Matter. Malá černošská holčička vysvětluje co znamená heslo Black Lives Matter (Koláž: Romea.cz)

Je heslo Black Lives Matter rasistické? Volný provokoval ve sněmovně, Kalousek zasahoval. Vysvětlení nabízí malá černošská holčička

7.7.2020 22:25
O rozruch ve sněmovním jednacím sále se dnes postaral nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní). Navrhoval, aby dolní komora vyslovila souhlas s výrokem prezidenta Miloše Zemana, že je heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) rasistické.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo