romea - logo
26. března 2019 (úterý)
svátek má Emanuel
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jindřich Šídlo pro Romano voďi: Nakonec vždycky zbydou „Cikáni“. Ačhen ča furt o Roma

26.12.2018 20:05
Jindřich Šídlo (FOTO: Archiv Jindřicha Šídla)
Jindřich Šídlo (FOTO: Archiv Jindřicha Šídla)

Jedna z nejlepších věcí, které jsem letos viděl, byly – vedle posledního zápasu Arsenal–Tottenham a živého Johna Olivera – TY fotky. Vy víte, jaké myslím. 

Fotky Romek a Romů, kteří zdravili svého prezidenta Miloše Zemana v elegantním a přitom dost srozumitelném a hrdém gestu: „My chodíme denně do práce. Máte s tím nějaký problém?“

Když jsem ty fotky reagující na neuvěřitelné výroky hlavy státu o devadesátiprocentní romské nezaměstnanosti uviděl poprvé, byl jsem přesvědčen, že to je práce nějaké hodně šikovné PR agentury. Prý ne a vlastně je to i jedno. Bylo to prostě skvělé, vtipné, sebevědomé.

A taky je asi pravda, že to moc problémů nevyřeší. Situaci ve vyloučených lokalitách, vztah bílé majority k Romům na základě hesla „u nás v domě taky bydlel jeden cikán, ale slušnej“, byznys s chudobou… Jenže to není úkol těch žen a mužů, co sdíleli své fotky na Facebooku, těch, co už před svými bílými sousedy obhájili onu zvláštní občanskou povinnost dokazovat, že překvapivě žijí stejné životy jako oni.

Udělali to, co nemuseli, ale dobře, že se tak rozhodli. Stali se dobrovolně tvářemi romské střední třídy, která se už nenechá jen tak lehce ukřičet a zahnat

Udělali to, co nemuseli, ale dobře, že se tak rozhodli. Stali se dobrovolně tvářemi romské střední třídy, která se už nenechá jen tak lehce ukřičet a zahnat, protože je možná stále ještě slabší, než jsem si myslel a přál před 20 lety, ale je tady a nikdo už ji do žádných zvláštních škol posílat nebude.

A je to mimořádně důležité, protože téma migrace se sice silou vůle některých politiků stále ještě drží ve veřejném prostoru, je ale taky zřetelné, že jak časem slábne, je nutné k udržení davů v provozní teplotě vrátit se ke starým jistotám a hrozbám. K našim "Cikánům".

Někdy před třemi lety mi řekl můj kamarád a někdejší kolega Richard Samko: „Teď jsou to muslimové. Ale stejně to nakonec zase budeme my.“

Měl samozřejmě úplnou pravdu. Pro jistý druh politiků je existence neminutelného terče nutností. Lidé jako Okamura sice ještě stále surfují na vlně hysterie z urostlých mladíků vyzbrojených koránem a iPhony, kteří sice nikdy nedorazili, ale mohli by, ovšem čím dál viditelněji se vracejí k tomu, na čem vyrůstali a co umějí: k čistému lidovému protiromskému rasismu, ve kterém se špatné zkušenosti ze vzájemného soužití přifukují až do odpudivých otevřeně neonacistických výkřiků, jako je třeba zpochybňování romského holokaustu. Ano, já vím, že Okamurovy výroky prošetřila policie a nic závadného v nich nenalezla, ale člověk s pamětí a aspoň jistou historickou znalostí přesně ví, o čem je tu řeč.

Už jsme to zažili kdysi v hlubokých 90. letech, kdy republikou projížděl jistý dr. Sládek, který sliboval svou alfu romeo „vesnici, která vystěhuje nejvíc cikánů“ a na půdě sněmovny vykládal, že „cikáni by měli být odpovědni už od narození, protože to už je jejich největší zločin“.

Jenže to byl Sládek, bizarní figura na kraji politiky i společnosti – jistě, v roce 1996 s osmiprocentní podporou voličů.

Dneska jsme viditelně dál. Okamura je místopředsedou sněmovny a vzácným hostem na jeho stranických sjezdech je sám prezident republiky, který pak uráží Romy do mikrofonu romského reportéra veřejnoprávní televize přímo před volební místností.

Tihle lidé potřebují nepřítele a umějí si ho vyrobit a udržovat. A upřímně řečeno, když se do toho zas budeme vkládat jen my, tradiční „pseudohumanisti“, nebo jak nám to říkají, bude to mít stejný efekt jako po celé ty roky. Těmi fotkami jste pomohli i nám, unaveným veteránům všech těhle bitev, co se teď přenesly na sociální sítě. Díky za to. Už mě k ničemu nepotřebujete, protože já bych nic tak efektního a silného jako tuhle demonstraci hrdosti a sebevědomí vymyslet nedokázal.

A to je pro mě jedna z nejdůležitějších a nejlepších zpráv roku 2018. 

Článek vyšel v časopise ROMANO VOĎI. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi. Více na www.romanovodi.cz.

Jindřich Šídlo: Ačhen ča furt o Roma

Portrét Miloše Zemana vytvořený z fotografií pracujících Romů...

So kada berš nekfeder dikhľom has – paš o agorutno kheľiben Arsenal – Tottenham the sar dikľom pre mire jakha le John Oliveris  – Ola fotki. Tumen džanen, save mange hin pre goďi. O fotki kaj hine romane džuvľija the o murša, save bičhade le prezidentoske le Milošiske Zemanoske, andro elegantno the barikano gestos: "Amen phiras sako ďives andre buťi. Hin tumen oleha varesavo problemos? "

Sar ole fotki save  has e reakcija pre lava so phenďa o prezidentos, hoj

90% Roma na keren buťi dikhľom , džanavas, hoj oda kerďa varesavi lačhi PR agentura. Phenel sako kaj na. Oda hin jekh. Has oda igen lačho, pherasuno, barikano gestos.

U hin tiš čačipen, hoj kada našťi kerel lokeder but bibacht. Sar dživen o manuša andro socijalnones čore thana, sar o gadže dikhen pro Roma " ke amende andro kher tiš bešelas jekh Rom, no na has sar ola aver Roma", o kšefti, biznisos le čoripeneha...oda ole Romňijenge the le Romenge, so dine pengere fotki pre FB,  te kerel na kampel, bo jon imar sikhade avre parne manušenge oda, so kampel andre ČR te sikhavel ča le Romenge, hoj dživen ajso dživipen sar the jon.

Kerde oda, so na kampelas te kerel, no mišto hoj oda kerde. Dine pen anglal, sar romaňi buťakeri trijeda, savi na daral te phenel peskero, na del pes te tradel het

Kerde oda, so na kampelas te kerel, no mišto hoj oda kerde. Dine pen anglal, sar romaňi buťakeri trijeda, savi na daral te phenel peskero, na del pes te tradel het, bo šaj avel mek čeporo palal, sar duminavas the kamľomas anglal o biš berš, no hiňi adaj the ňiko la imar na bičhavela andro špecijalne školi.

Oda hin igen angluno, bo e duma pal e migracija imar predal o manuša nane avka zoraľi, sar  bi varesave poľitika kamenas, ta kampel te džal pale kija oda, so o manuša džanen the te daravel len. Kijo amare "Cikáni", Varekana anglo trin berš mange miro amalis, akor leha keravas buťi, o Richard Samko phenďa:"Akana hine angluno tematos o muslima, no pro agor oda avaha pale amen o Roma."

Has les čačipen. Varekaske andre poľitika kampel jekh zoralo tematos, savo o manuša prindžaren, sar terčos. O manuša sar o Okamura furt maren sar e balvaj pal o paňi the daraven terne zorale muršenca, save paš pende ľikeren o koranos the o iPhony, save andre ČR šoha na avle, no šaj mek aven. Ala manuša andre poľitika akana buter the buter den pale duma pal oda, so phenenas imar but berš the so džanen:  pal o čisto manušengero mujal romengero rasismos, kaj o na lačhipen maškar o gadže the o Roma mek bararen, the lengere lava džan dži kijo neonacisticka vičibena, jekh ajso hin oda, hoj na ľikeren sar o čačipen romano holokaustos.

He, me džanav, kaj e policija o lava, so phenďa o Okamura rodkerďa avri, u ňič so perel tel o zakonos na arakhľa, no manuš, savo džanel the leperel e historija džanel, pal soste adaj e duma džal. Imar oda šunahas čirla andro 90 berša, kana pal e repubľika phirelas upre tele o Sládek, savo kamelas te del peskero motoris alfa romeo- andro gav, kaj tradena het nekbuter romane manušen the andre sňemovňa vakerelas, hoj "cikáni" kampenas te avel došale imar sar uľon, bo oda, kaj uľile, hin imar nekbareder phujipen. /p>

Ta oda has o Sládek, bizarno figura pro agor andre poľitika the maškar o manuša – he, andro berš 1996 les has 8% hangi. 

&n Ada ďives sam imar dureder. O Okamura hin dujto zaačhado andre sňemovňa u pre leskere serakere sgejľipena phirel sar ašundo manuš, o prezidentos, savo paľis džungales vakerel pal o Roma andro mikrofonos, te leske o mikrofonos del andro vast romano reporteris khatar štatno televizija, u kada savoro hin anglal o kher, kaj džan o voľbi/avrikidipen andro rajaripen.

Kajse manušenge kampen manuša pre save čhivkerena savori bibacht. Te phenava jilestar, te pal kada bajinaha pale ča amen tradična  "pseudohumanisti", abo sar amen vičinen, avela oda avka sar but okla berša. Le fotkenca diňan zor the amenge, zuňimen veteranenge andre ala maribena, save hine akana pre socialna nety . Paľikeras tumenge vaš oda. Imar džanen korkore so te kerel. Man imar nane kaja buťi, bo mange bi kada so tumen sikhaďan, ajso efektno the zoralo uprehazdľipen le baripeneha šoha ňikda na avľas pre goďi. /p>

The oda hin predal mande jekh nekfeder the angluno hiros andro berš 2018.

Článek vyšel v časopise ROMANO VOĎI. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi. Více na www.romanovodi.cz.

Jindřich Šídlo, překlad Eva Danišová
Přečteno: 1344x

 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, Romano voďi 2018, RV, RV 12/2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Rokycanech se 23. 3. 2019 v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí. (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: 2000 lidí se v Rokycanech rozloučilo s královnou romské hudby Věrou Bílou

22.3.2019 20:51, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)
V Rokycanech se dnes v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí, většinou Romů. Obřad v kostele na náměstí začal v 11:00, poté šly a jely stovky lidí na hřbitov na okraji města. Cestou se lidé zastavili u obchodního střediska Žďár, kde zpěvačka sedávala na lavičce a kde chtějí příbuzní a známí vytvořit pietní místo. Na hřbitově hrála desítky minut čtyřčlenná kapela synovce Bílé a houslisty Jiřího Gini. Na závěr uvedl její oblíbené písně včetně moravské Dobrú noc a sladké sny. Zpěv ale podle regulí romských pohřbů nezazněl ani k jedné melodii.
 celý článek

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo