romea - logo
31. března 2020 (úterý)
svátek má Kvido
Loading
rozšířené vyhledávaní

Karel Holomek: Se segregací se nelze smířit

23.3.2015 12:30
Karel Holomek (FOTO: Lukáš Houdek)
Karel Holomek (FOTO: Lukáš Houdek)

Termín inkluzivní vzdělávání se objevuje s velikou frekvencí a jako samozřejmost ve všech kruzích odborných i laických. Všichni jsme ho přijali ať už pozitivně či negativně, aniž si při tom uvědomujeme, že máme mnohem přiléhavější a přesnější označení v češtině pro to, co si pod tímto termínem hodláme myslet.Totiž: zahrnutí nebo včlenění. Cizím slovem to ovšem zní lépe a při tom může být zastřen pravý smysl tohoto výrazu.

Použil jsem myšlenky, co si o náplni tohoto výrazu hodláme myslet, nikoliv, co je přesně a precizně tímto výrazem myšleno. Mám docela oprávněné podezření, že si pod tím představujeme každý něco jiného.

Odsouzeni k inkluzi?

Potvrzením toho může být moje poslední zkušenost, která je nedávná a v řádu dní. Byla jí účast na konferenci, která nesla název inkluzívní vzdělávání a probíhala ve škole, která je segregovaná tím, že má jenom romské žáky. Ta konference uzavírala dvouletý projekt nazvaný právě tak, tedy činnost inkluzivní a učitelé na této škole jsou přesvědčení, že oni realizují v praxi příklad hodný názvu programu inkluzívního vzdělávání.

Spěchám říci ve vší úctě a ocenění práce učitelů na této škole, že ani v nejmenším nepochybuji o jejich dobré práci pedagogů v situaci, do které se dostali. Jeden z nich prohlásil: „Byli jsme odsouzeni k inkluzi!“ Tím vyjádřil jádro i hloubku celého problému. Jinými slovy chtěl říci, že i v segregované škole lze uskutečňovat inkluzivní formy vzdělávání. Podívejme se podrobněji na to, jestli je to pravda či nikoliv. Odpověď je důležitá. Segregace je jistě druh nerovnosti a s tou se nelze v demokratické společnosti spokojit.

Při tom její odstranění je problém dlouholetý, pokud vůbec uskutečnitelný. Často se oprávněně zmiňuje výtka na adresu české školy, že není dostatečně motivující pro žáka jiné etnicity, třeba romského. Učí se zde historie státu tvořícího většinovou společnost a příslušníci menšiny jsou nuceni tuto linii vstřebávat, což jistě není na škodu, ba dokonce je to i nutné pro příslušníka menšiny. Ovšem za předpokladu, že do tohoto druhu vzdělávání je nějak včleňováno i povědomí účasti menšiny na historii většiny a vnímání všech o souvislostech a užitečnosti tohoto vnímání pro většinu za současného pocitu příslušníka menšiny, že v tomto pojetí má své opodstatněné a nezaměnitelné místo.

Novela školského zákona situaci nemění

To v čistě české škole dodnes neexistuje, protože v ní nedochází ke kýženému mísení příslušníků většiny i menšiny. Není-li to, tak to prostě nemůže být. Segregovaná škola česká tento prvek také postrádá, je určitým způsobem vyloučena zase v obráceném gardu, protože příslušníci menšiny nemohou sdílet společnou výuku s příslušníky většiny. To je obrovský handicap a jisté omezení prostředí pro výuku zde v české škole.

Nezastírám, že výuka v segregované romské škole v mnoha jiných směrech může být kvalitní.Ale omezení prostředím, tak bych to nazval, je handicap. Jiný v segregované škole romské, jiný v segregované – ano tak to nazývejme – škole čistě české. V romské škole naopak zase může být uskutečňováno to, co romskému žáku dodá pocitu hrdosti a sebevědomí na vlastní rod a historii toho rodu, dokonce tam může být pěstován i jeho rodný jazyk, což je příležitost úžasná, byť bohužel i tady jen málo uskutečňována.

Máme-li tedy vyslovit spravedlivý soud, pak ve smyslu inkluzivního vzdělávání v hlavním proudu je možno zaznamenat handicap nejen v segregované škole romské, ale i české. V kvalitě je to totéž, rozdíl je jen v množství. Česká škola proti romské v poměru - odhadem? – 1000:1. Tím se to stává problémem celospolečenským, jehož důsledky jsou zcela fatální. Novela školského zákona právě vládou přijatá tento handicap neodstraňuje, dokonce mu ani nezačíná razit cestu k odstraňování.

Lobby speciálních pedagogů

Tady je na čase zmínit naprosto negativní roli lobby speciálních pedagogů (nezahrnuje spoustu rozumných speciálních pedagogů), kteří se považují jako jediní za odborníky v dané věci, zatímco všichni ostatní jsou jen hloupými a škodlivými laiky, lidskoprávními ochranáři a aktivisty atp., prostě těmi, kteří ničemu nerozumí a jen českému školství škodí. Jsou ochotni přiznat, že segregované školství je nerovnost, ale její odstranění by se dálo jen na úkor naprosté likvidace českého školství.

Jaká demokracie to může být, jestli se spokojí s takovou nerovností? Pro úplnost dodejme, jaké požadavky nastoluje romská reprezentace. Její cíl by se ve stručnosti dal popsat takto: přítomnost romských žáků ve třídě české školy tak, aby byla zřejmá a patrná i pro ostatní žáky, tedy v počtu 2 až 3 romských žáků (nebo žáků jiné etnicity) na 25 žáků většinové společnosti. Nic více a nic méně. To přece česká škola zvládne snadno a bez potíží. Ostatně je otázka na místě: není tu snad škola pro to, obecně vzato, aby překonávala překážky ve vzdělávání všech dětí namísto poukazování, že někdo zdržuje ostatní?

Strategie programu romské integrace

Na závěr bych zmínil několik zajímavých postřehů ze zasedání Rady vlády pro romské záležitosti 19.3. Jak známo, tato Rada je složena ze zástupců občanské veřejnosti, nejčastěji Romů a stejného počtu zástupců vládních rezortů, tedy obvykle náměstků ministra. Při debatě o reálných možnostech naplňování novely školského zákona přítomný náměstek ministra školství na otázku, jakou by mohl vyslovit představu do budoucna o snižování segregace v českém školství, odpověděl, že na tuto otázku nezná odpověď a dodal: „Je nutno změnit myšlení lidí v celé společnosti!“

Předsedou této Rady je ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Na otázku směřující rovněž k segregaci, zda je možno v segregované škole provádět inkluzivní vzdělávání odpověděl – a docela rezolutně: „V segregované škole inkluzivní vzdělávání je nemožné!“ Zajímavé: Co člověk, co ministr, každý má jiný názor. Pak naplňujte program inkluzívního vzdělávání bez rozpaků.

Tato strategie je dokladem mimo jiné také tichého leč neúprosného boje mezi zastánci čistě programů směřujících proti sociálnímu vyloučení, zejména u Romů a jejich dosti podstatné části a mezi něčím i dalším, tedy programem uchování pěstování identity Romů. Při hlasování o tom, jaké stanovisko Rada přijímá ve svém usnesení v otázce novely školského zákona , byla pře, spočívající v doplnění znění, že novela má dosáhnout naplnění rovnosti mezi uchazeči o vzdělávání mimo jiné i Romů. Ta doplňující vsuvka zněla: …..“ i Romů, jako příslušníků romského národa.“

Vysvětlení jednoho z přítomných členů Rady bylo v tom, že Romy nelze vnímat jenom jako asociály, k čemuž boj proti sociálnímu vylučování Romů může svádět, ale že jsou mezi nimi i Romové, jako příslušníci romského národa, kteří nemusí být nutně na sociálním dně, vzdělanci a intelektuálové. To má zásadní vliv i na interpretaci uplatňování novely školského zákona vůči Romům v procesu inkluzívního vzdělávání Romů a vzít tento fakt na vědomí a také ho zřetelně pojmenovat. Jakoby slovo Rom bylo tabu.

Byl jsem mile překvapen, že s tímto doplňkem usnesení Rady vyjádřila souhlas celá Rada bez jediného hlasu proti. Úspěch na frontě boje za rovnost v demokratické společnosti, ne tak zcela samozřejmý v ČR.

(První část úvahy Karla Holomka jsme přinesli zde

Přečteno: 1345x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Inkluzivní vzdělávání, identita



HLAVNÍ ZPRÁVY

Peter Pollák, bývalý zplnomocněnec Slovenské republiky pro romské komunity, při rozhovoru server Romea.cz (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

Slovensko bude mít nového zmocněnce pro romské komunity. Peter Pollák chce, aby to byl Rom

27.3.2020 14:20
Europoslanec a člen předsednictva hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) Peter Pollák má na starosti výběr nového zmocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku.
 celý článek

Pavlína Matiová ve videoklipu Phiras dujdženore

videoPavlína Matiová má nový videoklip! Píseň Phiras dujdženore nazpívala se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem

26.3.2020 20:15
Zpěvačka a herečka Pavlína Matiová vydala nový videoklip, tentokrát se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem. Píseň Phiras dujdženore z připravovaného alba Fusion spatřila světlo světa v neděli 22. 3. 2020.
 celý článek

Blízký spolupracovník Tomia Okamury a bývalý tajemník klubu Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Staník (FOTO: internetové stránky SPD)

Soud odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Staníka, dostal podmínku. Romy a Židy chtěl střílet hned po narození

26.3.2020 12:10
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70.000 korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud, ČTK jej potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Odůvodnění zatím není dostupné.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo