romea - logo
22. května 2019 (středa)
svátek má Emil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Šimáček: Novela školské vyhlášky otevírá prostor pro větší segregaci dětí

2.12.2018 19:45
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování.   Foto: Lukáš Houdek
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování. Foto: Lukáš Houdek

Ministerstvo školství vložilo do připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků. Pokud projde, negativně ovlivní možnosti vzdělávání těchto dětí, které se budou více než doposud ocitat mimo běžně školy, i když to nebude v jejich nejlepším zájmu.

Návrh charakterizuje vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje přednostní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny děti. Podle něj se do speciální třídy žák zařazuje až v okamžiku, kdy pro něj pobyt v běžné třídě není produktivní.

Ministerstvo vypuštění přednosti obhajuje tím, že „současná vyhláška pouze duplikuje text zákona“. To je ale velmi sporné: odstavec 1 má symbolický a metodický význam, s vyhláškou pracují poradenská zařízení i školy denně. Navíc zákon a vyhláška neříkají zcela totéž. Zatímco vyhláška v současném znění přednost prostě konstatuje, ve školském zákoně je přednost podmíněna tím, že žákovi pro vzdělávání v běžně škole „postačují podpůrná opatření“. Je zde tedy zřetelně prostor pro výklad poradenského zařízení.

Koncepční obrat dokládají další změny v § 19, které umožní, aby ve speciálních školách nově vznikaly třidy pro děti s různými typy postižení. Tím ministerstvo mimo jiné otevírá možnost vzdělávat děti s poruchami učení a chování v bývalých praktických školách (zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením), které trpí úbytkem žáků. Přitom počet dětí s diagnostikovanými poruchami učení a chování v poslední době extrémně narostl, podle České školní inspekce jich je aktuálně v základních školách více než 57 tisíc. Nyní se vzdělávají převážně v běžných školách, do kterých bezpochyby většina z nich patří. Ve speciálních třídách jsou asi 3 % z nich.

Neobstojí argument, že děti s poruchami učení a chování ruší ostatní děti a do běžných škol nepatří. Patří, mimo jiné proto, že tuto diagnózu dostávají děti s velmi rozličnými individuálními potřebami a české školství je nemůže vytlačovat na okraj a oddělovat je od ostatních dětí. Naopak, ministerstvo se musí ujmout své metodické role a pomoci školám a učitelům zvýšenou zátěž zvládnout. To ale dlouhodobě nedělá.

„Zvyšování efektivity a odstraňování administrativy“

Návrh novely vyhlášky ministerstvo odůvodňuje potřebou „zvýšit efektivitu systému podpůrných opatření a snížit administrativní zátěž“.

Jenže především u nejdražšího podpůrného opatření – asistentů pedagoga, jí novela nedocílí. Jde na to totiž mechanicky, plošně škrtá počty asistentů v běžných školách z maximálního počtu třech na jednoho. I Česká školní inspekce ve své tematické zprávě upozorňuje, že důležitější je řešit metodickou podporu spolupráce učitele s asistentem, naučit je pracovat v tandemu. Důležitost asistentů se potvrzuje stále více, a je nezbytné, aby ve školách měli adekvátní pozici.

Přitom ministerstvo nemá statistiky o počtech asistentů ve třídách a neví, v kolika třídách jich působí více než jeden. Než se ministerstvo pustí do škrtání úvazků, musí mít velmi podrobný přehled o tom, jakou roli asistenti v českých školách postupně získávají, tuto roli dále upřesnit a definovat, kdy je podpora asistentem na místě a v jakém rozsahu, a kdy už nikoliv. A tato vodítka předat poradenským zařízením, aby s nimi závazně pracovala.

Snižovat administrativní zátěž chce ministerstvo také omezováním pravidelné rediagnostiky (nového posouzení) žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Není pochyb, že poradenská zařízení (především pedagogicko-psychologické poradny) čelí velkému náporu na provádění nového posuzování. Zvýšení efektivity se však nedocílí prostým omezením povinné rediagnoostiky. Připomeňme, že doposud byli nejčastěji přešetřeni žáci s vývojovými poruchami učení (55,8 %) a žáci s mentálním postižením (16,4 %), přičemž více než čtvrtina z nich byla díky doporučení zařazena do speciální třídy. Rediagnostika je tedy v jejich případě zcela zásadní, nové posouzení může vést k doporučení, aby byli s podporou zařazeni do běžné třídy a integrovali se. To je životně důležitý zájem dítěte, který prostě nejde škrtnout nebo odsunout o rok nebo dva.

Odstranění povinnosti vytvářet plán pedagogické podpory pro žáky v prvním stupni podpory (jež navrhuje, na rozdíl od stupňů 2-5, samotná škola) považuje ministerstvo také za úsporu administrativy. To je ale kardinální nepochopení jeho účelu. Tato zdánlivá maličkost totiž definuje přistup k dětem. Děti ve třídě nejsou homogenní skupina, ale čím dál různorodější směs individualit. Není to snadné, ale učitelé to musí ve svém přístupu ke vzdělávání reflektovat. A skrze plány podpory pro děti, které individuální přistup potřebují ještě o něco více než ostatní, se mění celý koncept vzdělávání v Česku. Zprávy z terénu dokládají, že učitelé, kteří na to přistoupili, si plán podpory osvojili a pochvalují. Umožňuje jim koordinovat se s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří se na vzdělávání žáka podílejí, zaznamenávat jeho progres a vyhodnocovat ho. Odstranění povinnosti jej zpracovávat se negativně podepíše na dětech, a do vzdělávací soustavy posílá zprávu, že podpora v prvním stupni vlastně není zase tak důležitá.

Po třech letech od přijetí novely školského zákona a následně také této vyhlášky by bylo na místě seriózní vyhodnocení novinek a návrh oprav, které systém nepodkopou, ale zpřesní. Informace k tomu má ministerstvo mimo jiné od České školní inspekce, ale nepochopitelně je ignoruje a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami plánuje koncepčně proměnit v jejich neprospěch. 

Autor je ředitelem Institutu pro sociální inkluzi

Přečteno: 1958x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Inkluzivní vzdělávání, MŠMT, Institut pro sociální inkluzi



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností (FOTO: Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury získalo cenu za nejlepší muzejní publikaci roku 2018

17.5.2019 13:50
V pražském obecním domě se udělovaly ceny Gloria musealis, která ocenila nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Cenu za nejlepší muzejní publikaci dostalo Muzeum romské kultury za publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností autorek Jany Horváthové a Alice Sigmund Herákové.
 celý článek

Protestní průvod Romů a Sintů v Miláně 16. května 2019 (FOTO: Printscreen ze záznamu sdružení Khetane)

V Miláně na Den romského odboje vyšlo do ulic téměř 1000 Romů a Sintů

17.5.2019 12:20
16. května vyšlo v italském Miláně do ulic téměř 1000 Romů, aby jasně vzkázali ministru vnitra Matteo Salvinimu, že jsou plnohodnotnými občany Itálie a žádají dodržování svých práv.
 celý článek

Jaroslav Parči (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jaroslav Parči: Jsem Rom, jsem gay, jsem táta

17.5.2019 10:53
Říká otevřeně v každém rozhovoru Jaroslav Parči, který před lety prošel comingoutem, dnes žije s mužem, se kterým svůj vztah zpečetil registrovaným partnerstvím, a netají se ani tím, že s předchozího vztahu se ženou má už dnes dospělého potomka.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo