romea - logo
13. prosince 2018 (čtvrtek)
svátek má Lucie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Šimáček: Novela školské vyhlášky otevírá prostor pro větší segregaci dětí

2.12.2018 19:45
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování.   Foto: Lukáš Houdek
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování. Foto: Lukáš Houdek

Ministerstvo školství vložilo do připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků. Pokud projde, negativně ovlivní možnosti vzdělávání těchto dětí, které se budou více než doposud ocitat mimo běžně školy, i když to nebude v jejich nejlepším zájmu.

Návrh charakterizuje vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje přednostní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny děti. Podle něj se do speciální třídy žák zařazuje až v okamžiku, kdy pro něj pobyt v běžné třídě není produktivní.

Ministerstvo vypuštění přednosti obhajuje tím, že „současná vyhláška pouze duplikuje text zákona“. To je ale velmi sporné: odstavec 1 má symbolický a metodický význam, s vyhláškou pracují poradenská zařízení i školy denně. Navíc zákon a vyhláška neříkají zcela totéž. Zatímco vyhláška v současném znění přednost prostě konstatuje, ve školském zákoně je přednost podmíněna tím, že žákovi pro vzdělávání v běžně škole „postačují podpůrná opatření“. Je zde tedy zřetelně prostor pro výklad poradenského zařízení.

Koncepční obrat dokládají další změny v § 19, které umožní, aby ve speciálních školách nově vznikaly třidy pro děti s různými typy postižení. Tím ministerstvo mimo jiné otevírá možnost vzdělávat děti s poruchami učení a chování v bývalých praktických školách (zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením), které trpí úbytkem žáků. Přitom počet dětí s diagnostikovanými poruchami učení a chování v poslední době extrémně narostl, podle České školní inspekce jich je aktuálně v základních školách více než 57 tisíc. Nyní se vzdělávají převážně v běžných školách, do kterých bezpochyby většina z nich patří. Ve speciálních třídách jsou asi 3 % z nich.

Neobstojí argument, že děti s poruchami učení a chování ruší ostatní děti a do běžných škol nepatří. Patří, mimo jiné proto, že tuto diagnózu dostávají děti s velmi rozličnými individuálními potřebami a české školství je nemůže vytlačovat na okraj a oddělovat je od ostatních dětí. Naopak, ministerstvo se musí ujmout své metodické role a pomoci školám a učitelům zvýšenou zátěž zvládnout. To ale dlouhodobě nedělá.

„Zvyšování efektivity a odstraňování administrativy“

Návrh novely vyhlášky ministerstvo odůvodňuje potřebou „zvýšit efektivitu systému podpůrných opatření a snížit administrativní zátěž“.

Jenže především u nejdražšího podpůrného opatření – asistentů pedagoga, jí novela nedocílí. Jde na to totiž mechanicky, plošně škrtá počty asistentů v běžných školách z maximálního počtu třech na jednoho. I Česká školní inspekce ve své tematické zprávě upozorňuje, že důležitější je řešit metodickou podporu spolupráce učitele s asistentem, naučit je pracovat v tandemu. Důležitost asistentů se potvrzuje stále více, a je nezbytné, aby ve školách měli adekvátní pozici.

Přitom ministerstvo nemá statistiky o počtech asistentů ve třídách a neví, v kolika třídách jich působí více než jeden. Než se ministerstvo pustí do škrtání úvazků, musí mít velmi podrobný přehled o tom, jakou roli asistenti v českých školách postupně získávají, tuto roli dále upřesnit a definovat, kdy je podpora asistentem na místě a v jakém rozsahu, a kdy už nikoliv. A tato vodítka předat poradenským zařízením, aby s nimi závazně pracovala.

Snižovat administrativní zátěž chce ministerstvo také omezováním pravidelné rediagnostiky (nového posouzení) žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Není pochyb, že poradenská zařízení (především pedagogicko-psychologické poradny) čelí velkému náporu na provádění nového posuzování. Zvýšení efektivity se však nedocílí prostým omezením povinné rediagnoostiky. Připomeňme, že doposud byli nejčastěji přešetřeni žáci s vývojovými poruchami učení (55,8 %) a žáci s mentálním postižením (16,4 %), přičemž více než čtvrtina z nich byla díky doporučení zařazena do speciální třídy. Rediagnostika je tedy v jejich případě zcela zásadní, nové posouzení může vést k doporučení, aby byli s podporou zařazeni do běžné třídy a integrovali se. To je životně důležitý zájem dítěte, který prostě nejde škrtnout nebo odsunout o rok nebo dva.

Odstranění povinnosti vytvářet plán pedagogické podpory pro žáky v prvním stupni podpory (jež navrhuje, na rozdíl od stupňů 2-5, samotná škola) považuje ministerstvo také za úsporu administrativy. To je ale kardinální nepochopení jeho účelu. Tato zdánlivá maličkost totiž definuje přistup k dětem. Děti ve třídě nejsou homogenní skupina, ale čím dál různorodější směs individualit. Není to snadné, ale učitelé to musí ve svém přístupu ke vzdělávání reflektovat. A skrze plány podpory pro děti, které individuální přistup potřebují ještě o něco více než ostatní, se mění celý koncept vzdělávání v Česku. Zprávy z terénu dokládají, že učitelé, kteří na to přistoupili, si plán podpory osvojili a pochvalují. Umožňuje jim koordinovat se s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří se na vzdělávání žáka podílejí, zaznamenávat jeho progres a vyhodnocovat ho. Odstranění povinnosti jej zpracovávat se negativně podepíše na dětech, a do vzdělávací soustavy posílá zprávu, že podpora v prvním stupni vlastně není zase tak důležitá.

Po třech letech od přijetí novely školského zákona a následně také této vyhlášky by bylo na místě seriózní vyhodnocení novinek a návrh oprav, které systém nepodkopou, ale zpřesní. Informace k tomu má ministerstvo mimo jiné od České školní inspekce, ale nepochopitelně je ignoruje a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami plánuje koncepčně proměnit v jejich neprospěch. 

Autor je ředitelem Institutu pro sociální inkluzi

Přečteno: 1548x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Inkluzivní vzdělávání, MŠMT, Institut pro sociální inkluzi



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo