romea - logo
23. července 2019 (úterý)
svátek má Libor
Loading
rozšířené vyhledávaní

Martin Šimáček: Novela školské vyhlášky otevírá prostor pro větší segregaci dětí

2.12.2018 19:45
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování.   Foto: Lukáš Houdek
Martin Šimáček, bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování. Foto: Lukáš Houdek

Ministerstvo školství vložilo do připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných žáků. Pokud projde, negativně ovlivní možnosti vzdělávání těchto dětí, které se budou více než doposud ocitat mimo běžně školy, i když to nebude v jejich nejlepším zájmu.

Návrh charakterizuje vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje přednostní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny děti. Podle něj se do speciální třídy žák zařazuje až v okamžiku, kdy pro něj pobyt v běžné třídě není produktivní.

Ministerstvo vypuštění přednosti obhajuje tím, že „současná vyhláška pouze duplikuje text zákona“. To je ale velmi sporné: odstavec 1 má symbolický a metodický význam, s vyhláškou pracují poradenská zařízení i školy denně. Navíc zákon a vyhláška neříkají zcela totéž. Zatímco vyhláška v současném znění přednost prostě konstatuje, ve školském zákoně je přednost podmíněna tím, že žákovi pro vzdělávání v běžně škole „postačují podpůrná opatření“. Je zde tedy zřetelně prostor pro výklad poradenského zařízení.

Koncepční obrat dokládají další změny v § 19, které umožní, aby ve speciálních školách nově vznikaly třidy pro děti s různými typy postižení. Tím ministerstvo mimo jiné otevírá možnost vzdělávat děti s poruchami učení a chování v bývalých praktických školách (zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením), které trpí úbytkem žáků. Přitom počet dětí s diagnostikovanými poruchami učení a chování v poslední době extrémně narostl, podle České školní inspekce jich je aktuálně v základních školách více než 57 tisíc. Nyní se vzdělávají převážně v běžných školách, do kterých bezpochyby většina z nich patří. Ve speciálních třídách jsou asi 3 % z nich.

Neobstojí argument, že děti s poruchami učení a chování ruší ostatní děti a do běžných škol nepatří. Patří, mimo jiné proto, že tuto diagnózu dostávají děti s velmi rozličnými individuálními potřebami a české školství je nemůže vytlačovat na okraj a oddělovat je od ostatních dětí. Naopak, ministerstvo se musí ujmout své metodické role a pomoci školám a učitelům zvýšenou zátěž zvládnout. To ale dlouhodobě nedělá.

„Zvyšování efektivity a odstraňování administrativy“

Návrh novely vyhlášky ministerstvo odůvodňuje potřebou „zvýšit efektivitu systému podpůrných opatření a snížit administrativní zátěž“.

Jenže především u nejdražšího podpůrného opatření – asistentů pedagoga, jí novela nedocílí. Jde na to totiž mechanicky, plošně škrtá počty asistentů v běžných školách z maximálního počtu třech na jednoho. I Česká školní inspekce ve své tematické zprávě upozorňuje, že důležitější je řešit metodickou podporu spolupráce učitele s asistentem, naučit je pracovat v tandemu. Důležitost asistentů se potvrzuje stále více, a je nezbytné, aby ve školách měli adekvátní pozici.

Přitom ministerstvo nemá statistiky o počtech asistentů ve třídách a neví, v kolika třídách jich působí více než jeden. Než se ministerstvo pustí do škrtání úvazků, musí mít velmi podrobný přehled o tom, jakou roli asistenti v českých školách postupně získávají, tuto roli dále upřesnit a definovat, kdy je podpora asistentem na místě a v jakém rozsahu, a kdy už nikoliv. A tato vodítka předat poradenským zařízením, aby s nimi závazně pracovala.

Snižovat administrativní zátěž chce ministerstvo také omezováním pravidelné rediagnostiky (nového posouzení) žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Není pochyb, že poradenská zařízení (především pedagogicko-psychologické poradny) čelí velkému náporu na provádění nového posuzování. Zvýšení efektivity se však nedocílí prostým omezením povinné rediagnoostiky. Připomeňme, že doposud byli nejčastěji přešetřeni žáci s vývojovými poruchami učení (55,8 %) a žáci s mentálním postižením (16,4 %), přičemž více než čtvrtina z nich byla díky doporučení zařazena do speciální třídy. Rediagnostika je tedy v jejich případě zcela zásadní, nové posouzení může vést k doporučení, aby byli s podporou zařazeni do běžné třídy a integrovali se. To je životně důležitý zájem dítěte, který prostě nejde škrtnout nebo odsunout o rok nebo dva.

Odstranění povinnosti vytvářet plán pedagogické podpory pro žáky v prvním stupni podpory (jež navrhuje, na rozdíl od stupňů 2-5, samotná škola) považuje ministerstvo také za úsporu administrativy. To je ale kardinální nepochopení jeho účelu. Tato zdánlivá maličkost totiž definuje přistup k dětem. Děti ve třídě nejsou homogenní skupina, ale čím dál různorodější směs individualit. Není to snadné, ale učitelé to musí ve svém přístupu ke vzdělávání reflektovat. A skrze plány podpory pro děti, které individuální přistup potřebují ještě o něco více než ostatní, se mění celý koncept vzdělávání v Česku. Zprávy z terénu dokládají, že učitelé, kteří na to přistoupili, si plán podpory osvojili a pochvalují. Umožňuje jim koordinovat se s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří se na vzdělávání žáka podílejí, zaznamenávat jeho progres a vyhodnocovat ho. Odstranění povinnosti jej zpracovávat se negativně podepíše na dětech, a do vzdělávací soustavy posílá zprávu, že podpora v prvním stupni vlastně není zase tak důležitá.

Po třech letech od přijetí novely školského zákona a následně také této vyhlášky by bylo na místě seriózní vyhodnocení novinek a návrh oprav, které systém nepodkopou, ale zpřesní. Informace k tomu má ministerstvo mimo jiné od České školní inspekce, ale nepochopitelně je ignoruje a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami plánuje koncepčně proměnit v jejich neprospěch. 

Autor je ředitelem Institutu pro sociální inkluzi

Přečteno: 1986x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Inkluzivní vzdělávání, MŠMT, Institut pro sociální inkluzi



HLAVNÍ ZPRÁVY

(FOTO: Jarmila Vaňová)

Naděje pro Luník IX: Síla na změnu přichází ze samotného ghetta (2.část)

18.7.2019 14:19
„Jako novinářka jsem na sídliště chodila často a dlouhé roky. Znala jsem se s obyvateli, poslanci, starosty. Lidé mě zdravili a nikdy jsem neměla problém s tím, aby se mi na kameru vyjádřili. Opravdové poznání však přišlo až po tom, co jsem na Luníku začala pracovat jako terénní sociální pracovnice,“ přibližuje v předchozím čísle v prvním díle unikátní sondy do nitra a kontextů nejznámějšího slovenského ghetta Jarmila Vaňová.
 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

IPSI: Poskytne stát dotaci na čunkodomky v Chanově? Most v to marně doufá

18.7.2019 12:37
Napsali jsme řediteli odboru politiky bydleníMinisterstvo pro místní rozvoj (MMR), co je pravdy na tom, že na stavbu kontejnerových domů po vzoru akce Jiřího Čunka s vystěhováním Romů na skládku Poschlá za Vsetínem (nazývaných čunkodomy, čuknoboxy nebo čuknobuňky) bude město Most v Chanově "čerpat státní dotaci z programu ministerstva pro místní rozvoj".
 celý článek

Památník v Letech u Písku v roce 2004 (FOTO: Archiv Romea.cz)

Odborná soutěž k podobě památníku v Letech bude vyhlášena v září. Výsledky by měly být na jaře

18.7.2019 10:52
Muzeum romské kultury ve spolupráci s firmou ONplan ukončilo tříměsíční konzultační fázi přípravy mezinárodní dvoufázové krajinářsko-architektonické soutěže „Lety u Písku, Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách“.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo