romea - logo
30. května 2016 (pondělí)
svátek má Ferdinand
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Mazat nebo nemazat internetové diskuze aneb O svobodě slova

24.3.2015 10:52
Ilustrační koláž: Romea.cz
Ilustrační koláž: Romea.cz

Demokraté jsou v naprosté většině zastánci co nejširší svobody slova, protože bez svobody slova nemůže demokracie existovat. Zastánci absolutní svobody projevu se však paradoxně rekrutují nejčastěji z řad rasistů či šiřitelů pornografie, které za demokraty můžeme označit jen stěží.

Na právo sdělovat fakta a názory ve veřejném diskursu se vztahuje obrovské množství pravidel, takže jejich vyjadřování nebude nikdy zcela svobodné. Informace totiž mohou způsobit nenapravitelné škody, například vyzrazením vojenského tajemství, ovlivněním soudu nebo vyvoláním rasové nenávisti.

Právo na svobodu i břímě zodpovědnosti

Myšlenky musí být svobodné vždy a komunikace s vlastními představami rovněž, ale jejich sdělování někomu jinému už může podléhat omezením. Ta však musí vždy vycházet ze zákona a případná restrikce musí být jasná, konkrétní a předvídatelná.

Předpokladem tedy je formulovat zákony tak, aby byly dostatečně precizní respektive srozumitelné, a umožnily občanům řídit se jimi. I když existuje naléhavá společenská potřeba restrikce, musí být vždy adekvátní a státní orgány jej musí uspokojivě odůvodnit.

Svoboda projevu, která je pro svobodný stát esenciální, spočívá v tom, že úřady nekladou médiím žádné předběžné překážky. To ale neznamená, že nemohou příslušné restrikce a sankce uplatnit dodatečně.

Každý má právo zveřejnit, co uzná za vhodné; to je podstata svobody projevu. Ale pokud zveřejní něco v rozporu se zákonem, musí nést následky svého jednání. Svoboda slova je jedním ze základních znaků demokratické společnosti a jednou ze základních podmínek osobnostního rozvoje i naplnění. A neplatí to jen o informacích a názorech, které jsou příznivě přijímány a hodnoceny jako neútočné nebo neutrální, ale také takové, které útočí, šokují nebo iritují.

Svobodný tok informací společnosti prospívá

Názor, že co největší ochrana svobody slova je nezbytná, nespočívá v naivní představě, podle níž slova nemohou napáchat škodu, ale na přesvědčení, že pro společnost je prospěšný svobodný tok a výměna idejí, který převáží negativa způsobená „škodlivými“ idejemi.

Proto jsou nepatřičné například úvahy o tom, zda má být povoleno horlivému věřícímu brojit proti potratům v prostorech před interrupčními klinikami. Stejně tak je nesprávné, pokud soud potrestá někoho, kdo nakreslí na předvolební plakát politikovi tykadla, protože i to je vyjádřením politického názoru, které není společensky škodlivý, byť je poněkud infantilní.

Svoboda slova a projevu představuje volný trh myšlenek, kde falešné, zločinné a poškozující doktríny budou překonány pravdivými tvrzeními a správnými názory. Tato svoboda volného trhu myšlenek a porážení falešných představ prospívá celé společnosti.

Situace však není tak jednoduchá, neboť svoboda projevu má své limity, a to nejen limity vnější, tedy omezení daná zákonnými předpisy, ale i limity vnitřní, které jsou této svobodě imanentní, neboť svoboda projevu v sobě zároveň zahrnuje i odpovědnost za tento projev, a to odpovědnost nikoli toliko jako morální či filozofickou kategorii, ale odpovědnost jako kategorii právní.

Internet otevřel netušené možnosti

Nový rozměr projevu svobody slova pak přinesly možnosti internetu. Snadnost šíření informací v kyberprostoru je takovou změnou kvantity informací, že ve svých důsledcích vedla ke změně jejích kvalit, a tudíž ke změně chápání svobody slova. Bez fyzické či duševní námahy může kdokoli oslovit velké množství lidí a zároveň přijímat jejich bezprostřední reakce. Toto oslovení je navíc zcela nebo částečně anonymní a v protikladu s publikací příspěvků v klasických médiích, které je vysoce elitářské, i mimořádně plebejské.

Na první pohled umožnil volný a všeobecný přístup k internetu prosazování názorů co největšího množství lidí do společenského vědomí, a zároveň byla poprvé v dějinách poskytnuta všem stejná možnost nejen přijímat, ale i šířit své názory, a zapojit se tak aktivně do života svobodné občanské společnosti. Internet tedy představuje výrazně demokratizační mediální prostředí, které by mělo zvýšit míru lidských práv a občanských svobod.

Namísto toho jsme však na internetu svědky záplavy nenávistných projevů, které jsou publikovány zejména v internetových diskuzích vztahujících se k publikovanému materiálu, a to zejména na zpravodajských a publicistických serverech. Tyto nenávistné projevy jsou povětšinou takového rázu, že zasahují do osobnostních práv jiných diskutujících či osob, o kterých hlavní materiál pojednává, nebo jsou natolik neslušné a vulgární, že porušují pravidla občanského soužití. Nezřídka jsou dokonce rasistické, xenofobní, hlásající ideologii netolerance a pohrdání demokracií a právy jiných.

Mazat, či nechávat být?

Naskýtá se otázka, nakolik by měl organizátor diskuze, tedy povětšinou poskytovatel informačních služeb, tyto nenávistné projevy filtrovat, mazat či jinak postihovat. Je zřejmé, že takový zásah je restrikcí svobody projevu. A jak již bylo uvedeno, restrikce svobody slova je možná pouze tehdy, pokud je umožněna zákonem, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné a pokud se děje v zájmu ochrany hodnot demokratické společnosti, tedy např. v zájmu na ochranu práv a svobod druhých, případně na udržení morálky.

Ochrana demokratického právního řádu proti těm, kdo by ho ohrožovali, zároveň nemůže přespříliš zužovat meze svobody projevu. Žádná právní norma totiž neodstraní rasismus, xenofobii, neslušnost nebo nenávist, neboť ty jsou v některých lidech zakořeněny a i tito lidé mají právo na svobodu projevu. Pokud soudy vytváří pravidla, jaký projev je ještě akceptovatelný, a určují, jaké projevy jsou již v rozporu s právem, upřednostňují většinový názor a kriminalizují názor menšin.

Nabízí se tedy otázka, zda by boj proti nenávistným projevům na internetu neměl probíhat na jiné než právní úrovni, a to zejména úrovni vzdělávací a výchovné. Je totiž možné, že kriminalizace určitého projevu pouze zakrývá pravou podstatu problému, na který společnost neumí reagovat. Zároveň může taková restrikce původců nenávistných projevů zvýšit jejich radikalizaci a zahnat je do ghetta, což může vyústit v sociální otřesy. Restrikce svobody slova navíc vedou k pokřivení demokracie, která by neměla konflikty řešit násilně, ale debatou a přesvědčováním.

Demokracie se musí umět bránit

Pro uvedené úvahy je podstatné, jakou formu demokracie upřednostňujeme. Je očividné, že autoři nenávistných projevů na internetu jsou povětšinou odpůrci demokracie. V minulosti se často ukázalo, že odpůrci demokracie dokázali využít demokracii k získání moci a jejímu následnému zničení a demokracie nedokázala tomuto zničení jakkoli zabránit.

Proti tomu existuje filozofický i právní model bránící se demokracie, který znamená ochranu demokracie před jejími odpůrci i za cenu potlačení základních principů, na nichž stojí. Tato obrana musí být natolik silná, nakolik jsou připraveni demokracii její nepřátelé zničit. Náš Ústavní soud se s tímto konceptem ztotožnil. Konstatoval, že její „právní aplikace je opodstatněná s přihlédnutím k historickým zkušenostem s nacistickou a komunistickou totalitou nejen v našem státě, nýbrž i v celoevropském kontextu. Jestliže jsou odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům, a to v nutných případech i omezením základních práv.“ Za princip evropských demokracií tento koncept uznal i Evropský soud pro lidská práva.

Pokud tedy chtějí organizátoři diskuzí na internetu přispět k rozvoji demokratické společnosti, a plnit tak jednu ze základních úloh médií, musí nenávistné projevy odstraňovat. Bez ohledu na to, že poněkud fachidiotský výklad zákona o službách informační společnosti může některé lidi přivést k názoru, že by to dělat neměli.

Aleš Rozehnal, HlidaciPes.org

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Aleš Rozehnal, HlidaciPes.org
Přečteno: 1827x

Kam dál:

Štítky:  

Diskuze, Rasismus, Internet, Nenávist



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby přestalo diskriminovat romské děti

26.5.2016 15:36
Evropská komise dnes vyzvala Maďarsko, aby přestalo s diskriminací romských dětí ve vzdělávání a příslušným způsobem upravilo své zákony. Komise to oznámila v rámci pravidelného souboru prohřešků, kterých se členské země dopouštějí vůči unijní legislativě.
 celý článek

Emilie Sulejman Žigová

Emilie Žigová: Nepodléhejme nenávisti. I mezi Romy jsou muslimové, kteří potřebují pomoc

25.5.2016 15:46
Romové ze střední Evropy, zvláště ti čeští, si neuvědomují, že mezi muslimy a syrskými uprchlíky jsou také Romové. O Koránu většina lidí neví vůbec nic, ale na sociálních sítích nemají problém projevovat se stejnými komentáři, jaké používají neonacisté, neofašisté a jiní příznivci extremismu. Naprostá většina muslimů chce žít v míru, spokojenosti a přátelství s okolním světem.
 celý článek

--ilustrační foto--

LEV 21 jde do voleb spolu s extremistickou DSSS. Romští členové strany se spoluprací nesouhlasí

25.5.2016 14:32, (AKTUALIZOVÁNO)
Spolupráce stran Národní socialisté – LEV 21 a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), která byla poprvé oznámena na letošní prvomájové demonstraci DSSS v Ústí nad Labem, bude tématem i zítřejší tiskové konference v sídle krajské organizace LEV 21 v Ústí nad Labem.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo